PŘIDAT OBLÍBENÉ
Právní předpisy v legislativním procesu
Novela trestního zákoníku, trestního řádu a některých dalších zákonů
Ministerstvo spravedlnosti odeslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely trestního zákoníku, trestního řádu a některých dalších zákonů, kterou se reaguje na požadavky programového prohlášení vlády v oblasti trestního práva a která se tak soustředí primárně na problém nadužívání trestní represe u jednání s malou společenskou škodlivostí a akcentuje, že trest odnětí svobody by měl být ukládán až v krajním případě, tj. rozšiřuje možnosti, kdy lze ukládat alternativní tresty místo trestu odnětí svobody.
Návrh tak přichází především se změnou právní úpravy peněžitého trestu a některých dalších druhů alternativních trestů a s opatřeními směřujícími k důslednějšímu nahlížení na trestní právo jako na krajní prostředek [dochází tak i k dekriminalizaci určitých jednání či ke snížení trestů, které je možné za některé trestné činy uložit (snížením horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody, která je za ně stanovena, nebo snížením její dolní hranice, čímž bude soudu umožněno uložit trest v rámci širšího rozpětí, popř. bude možné uložit některé druhy trestů, které soud dnes za dané jednání uložit nemůže)]. Na druhou stranu se ale návrhem reaguje i nové výzvy, kdy se zakotvuje nový trestný čin spočívající v neoprávněné činnosti pro cizí moc a postih tzv. deepfake pornografie.
Připojená novela trestního řádu pak upravuje řadu dílčích otázek, z nichž lze upozornit zejména na posílení oportunních prvků v rámci přípravného řízení, kdy se státnímu zástupci umožňuje zastavit trestní stíhání v situaci, kdy shromážděné důkazy nejsou dostatečným podkladem pro úspěšné zastupování obžaloby v řízení před soudem, a dále pak na opatření, které mají pozitivní dopad na oběti, když dochází k zakotvení nové zásady restorativní justice a ke změnám v institutu narovnání, či na zefektivnění informační povinnosti o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a o zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, zjednodušení přednesu obžaloby, zjednodušení vyhlašování rozsudku nebo rozšíření možnosti opravy vyhotovení rozsudku. Předmětné změny jsou v souladu s obecnými cíli, které si novela klade, tj. aby v řízení byly uplatňovány restorativní prvky, řízení bylo, pokud možno, rychlé a efektivní, a aby řízení nebylo zbytečně prodlužováno a prodražováno, je-li zřejmé, že nelze prokázat rozhodné skutečnosti o vině.
Účinnost novely se navrhuje k 1. 7. 2025.
Novela trestního řádu, trestního zákoníku a některých dalších zákonů
Ministerstvo spravedlnosti odeslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely trestního řádu, trestního zákoníku a dalších souvisejících předpisů, jejíž hlavním cílem je umožnit, aby bylo prostřednictvím trestních sankcí možné odčerpat i majetek, který je součástí společného jmění manželů, což dnes dobře možné není.
Návrh upravující několik tematických okruhů dále směřuje na zajištění naplňování závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii a z mezinárodního práva a na odstranění dílčích nedostatků trestních předpisů, které vyplynuly z praxe.
Vedle umožnění odčerpání majetku, který je součástí společného jmění manželů, návrh zejména:
- transponuje návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie (tzv. mezinárodních sankcí), jejíž text byl na úrovni EU předběžně dohodnut a která bude v blízké době přijata, v souladu s ním zejména zavádí možnost prostřednictvím trestních sankcí odčerpat majetek, který je předmětem mezinárodní sankce,
- usnadňuje navracení výnosů z trestné činnosti poškozeným,
- upravuje skutkové podstaty válečných zločinů v souvislosti se sjednáním Lublaňsko-Haagské úmluvy o mezinárodní spolupráci při vyšetřování a stíhání zločinu genocidia, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a jiných zločinů podle mezinárodního práva,
- s ohledem na vývoj informačních a telekomunikačních technologií modernizuje jednak podmínky pro provádění výslechu prostřednictvím videokonferenčního zařízení a jednak pravidla uchovávání zvukových nebo obrazových záznamů pořízených o úkonech trestního řízení, nahlížení do takových záznamů a pořizování jejich kopií.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Vláda dne 20. prosince 2023 schválila návrh novely trestního zákoníku, který redefinuje trestný čin znásilnění tak, aby odpovídal modernímu pojetí, které opouští koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku a nahrazuje jej konceptem nekonsensuálního pohlavního styku.
Ke změně definice znásilnění směrem ke konceptu nekonsensuálního pohlavního styku v posledních letech přistoupila celá řada evropských států, mimo jiné i pod vlivem Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulské úmluvy), kterou Česká republika podepsala, ale dosud neratifikovala.
Dále návrh i po vzoru zahraničních úprav trestný čin znásilnění omezuje pouze na soulož a jiný pohlavní styk provedený obdobným způsobem (na tzv. penetrační činy) a méně závažné sexuální praktiky (nepenetrační povahy) vyčleňuje do samostatného nového trestného činu sexuálního útoku.
V návaznosti na uvedené změny se provádějí i další nezbytné návazné změny v trestním zákoníku a dalších zákonech odkazujících na vybrané trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti.
Účinnost novely se navrhuje stanovit k 1. lednu 2025.
Vládní návrh zákona je v Poslanecké sněmovně projednáván jako sněmovní tisk 616.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vláda dne 6. září 2023 schválila novelu zákona o soudnictví ve věcech mládeže a dalších souvisejících zákonů.
Novela reaguje na nedostatky vytýkané České republice v rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva ze dne 20. října 2020 ve věci International Commission of Jurists proti České republice, č. 148/2017, které se týká řízení ve věcech dětí mladších 15 let, jež se dopustily činu jinak trestného, a kterým bylo shledáno porušení čl. 17 Charty, jenž zaručuje právo matek a dětí na sociální a hospodářskou ochranu. Evropský výbor pro sociální práva v uvedeném rozhodnutí shledal, že česká právní úprava je v rozporu s čl. 17 Charty (tento článek zaručuje právo matek a dětí na sociální a hospodářskou ochranu[1]), neboť trestně neodpovědným dětem, které se dopustily činu jinak trestného, neposkytuje dostatečná procesní práva, konkrétně konstatoval porušení Charty v následujících dvou bodech:
- V řízení ve věcech dětí mladších 15 let není zajištěno povinné právní zastoupení ve fázi předcházející řízení před soudem pro mládež (zejména během podání vysvětlení v rámci prověřování, zda se jedná o čin jinak trestný a zda se jej dopustilo dítě mladší 15 let).
- Česká právní úprava v řízení ve věcech dětí mladších 15 let na rozdíl od mladistvých pachatelů neumožňuje jiný postup, než aby věc dítěte byla řešena ve formálním soudním jednání.
Cílem návrhu zákona je uvést českou právní úpravu do souladu s Chartou v intencích výkladu Evropského výboru pro sociální práva; návrh zákona rovněž reaguje na doporučení dalších mezinárodních orgánů, které působí v oblasti ochrany základních práv a svobod.
Účinnost novely se navrhuje stanovit k 1. červenci 2024.
Vládní návrh zákona je v Poslanecké sněmovně projednáván jako sněmovní tisk 540.
[1] S cílem zajistit účinné uplatnění práva matek a dětí na sociální a hospodářskou ochranu se smluvní strany zavazují přijmout všechna vhodná a potřebná opatření vedoucí k tomuto cíli, včetně zřizování nebo provozování vhodných institucí nebo služeb.
Změna vyhlášky č. 227/2016 Sb. o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků
Ministerstvo spravedlnosti předložilo do mezirezortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 227/2016 Sb. o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků, ve znění vyhlášky č. 43/2019 Sb.
Tento návrh navazuje na změny navrhované v novele zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (aktuálně projednávané jako sněmovní tisk 86) a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (tzv. nařízení ECRIS-TCN).
Nařízení ECRIS-TCN spolu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV (tzv. směrnice ECRIS), a Dohodou o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021, ve spojení s výše uvedenou adaptační novelou zákona o Rejstříku trestů, rozšiřuje okruh případů, kdy budou k výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů připojeny i ad hoc vyžádané informace z evidencí jiných členských států Evropské unie nebo z evidence odsouzení vedené Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, což se musí projevit i v podobě formulářů žádostí o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů.
Návrh vyhlášky byl zpracován v součinnosti s Rejstříkem trestů.