PŘIDAT OBLÍBENÉ
Aktuální informace
Výsledky kontrol výkonu přenesené působnosti v roce 2020
Ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje informace o výsledku kontrol výkonu přenesené působnosti krajů na úseku střetu zájmů provedených v roce 2020. Podrobnější informace naleznete pod odkazem ZDE.
25. 11. 2020 - Ve dnech 20. a 23. 11. 2020 byla všem právnickým osobám nebo jejich orgánům nebo organizačním složkám dle § 14a odst. 2 zákona o střetu zájmů zapisujícím veřejné funkcionáře do Centrálního registru oznámení rozeslána prostřednictvím datové schránky informace o dopadech rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2020, čj. 9 As 173/2020-32 na dosavadní praxi ohledně přístupu veřejnosti k oznámením veřejných funkcionářů prostřednictvím registru oznámení a povinnosti veřejných funkcionářů činit oznámení podle zákona o střetu zájmů. Obsah sdělení je dostupný zde.
20. 11. 2020 - V sekci – „Ke stažení" – „Informace pro správní orgány" byla k „Doplnění semináře pro správní orgány – často kladené otázky a odpovědi" zveřejněna aktualizovaná odpověď na otázku č. 53 „Může se veřejný funkcionář obrátit na MSp, aby se dozvěděl, kdo nahlížel na jeho oznámení? (zde)
18. 11. 2020 - V sekci "Ke stažení" je k dispozici aktualizovaná Metodika pro podávání oznámení veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů. (zde)
K aktualizaci metodiky došlo s ohledem na opatření přijatá Ministerstvem spravedlnosti v návaznosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 9 As 173/2020 – 32 ze dne 29. 10. 2020. Ode dne 6. 11. t.r. bylo přistoupeno k omezení možnosti nahlížet na oznámení veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů. Oznámení těchto veřejných funkcionářů jsou nyní dostupná pouze na základě předchozí žádosti.
Povinnost veřejných funkcionářů podávat oznámení podle zákona o střetu zájmů nebyla rozsudkem Nejvyššího správního soudu nijak dotčena.
13. 11. 2020 - S ohledem na praktické dopady rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 9 As 173/2020 – 32 ze dne 29. 10. 2020 byly upřesněny informace v sekci „Zpracování a ochrana osobních údajů" (zde), „Centrální registr oznámení – základní informace" – „Práva a povinnosti subjektů – veřejní funkcionáři" (zde) a „Základní právní úprava" - „Nahlížení do registru" (zde)
12. 11. 2020 - S ohledem na praktické dopady rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 9 As 173/2020 – 32 ze dne 29. 10. 2020 byly upřesněny informace v sekci „Veřejnost – oznamovatelé" (zde), „Často kladené dotazy" – „FAQ – Veřejnost" (zde) a „Ke stažení" – „Viditelnost údajů v oznámení" – „Tabulka viditelnosti údajů v oznámení (zde).
10. 11. 2020 - V sekci „Veřejnost – žadatelé o nahlížení" byly s ohledem na praktické dopady rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 9 As 173/2020 – 32 ze dne 29. 10. 2020, upřesněny informace týkající se nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů evidovaných v Centrálním registru oznámení. (zde)
10. 11. 2020 - Nejvyšší správní soud omezil nahlížení do Centrálního registru oznámení
S ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu z 29. října 2020[1] omezilo Ministerstvo spravedlnosti od pátku 6. listopadu 2020 přístup k oznámením politicky veřejných funkcionářů[2] evidovaným v Centrálním registru oznámení. Oznámení těchto veřejných funkcionářů, převážně politiků, budou nově dostupná pouze na základě předchozí individualizované žádosti. Rozsah zpřístupňovaných údajů se touto změnou nijak nemění.
Nejvyšší správní soud dále argumentoval tím, že závěr Ústavního soudu o protiústavnosti úpravy zpřístupňování oznámení v Centrálním registru oznámení v nálezu z 11. února 2020[3] brání tomu, aby správní orgány sankcionovaly porušení povinnosti podat oznámení podle zákona o střetu zájmů, a to i v době před nabytím vykonatelnosti tohoto nálezu. Ministerstvo spravedlnosti proto přistoupilo k tomu, že zjištěné přestupky veřejných funkcionářů spočívající v nesplnění oznamovací povinnosti v období ode dne vyhlášení předmětného nálezu Ústavního soudu do 6. listopadu 2020, kdy byl přístup k jejich oznámením omezen, nebudou oznamovány příslušným správním orgánům k zahájení řízení o přestupku.
Popsaný postup zajistí, že nadále nebude docházet k nepřiměřenému zásahu do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení veřejných funkcionářů, který byl motivem přijetí citovaného nálezu Ústavního soudu i rozsudku Nejvyššího správního soudu. Současně s tím nicméně odpadá jakákoliv překážka, pro kterou by veřejní funkcionáři nemohli řádně podávat oznámení podle zákona o střetu zájmů.
Starší aktuality naleznete - zde