Základní právní úprava

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů").

Pojem „střet zájmů"

Střet zájmů je velice širokým pojmem, jehož všeobjímající definici nenalezneme v žádném právním předpise. Primárně je problematika střetu zájmů upravena zákonem o střetu zájmů, který nabádá veřejné funkcionáře, aby se zdrželi každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. A co je osobní zájem? Jedná se o takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře anebo právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu.

Veřejní funkcionáři a jejich povinnosti

Zákon o střetu zájmů dále definuje veřejné funkcionáře (§ 2), kterým je stanovena celá řada povinností, zejména již zmíněná povinnost upřednostňovat veřejný zájem před zájmy osobními včetně zákazu ohrozit veřejný zájem (§ 3). Zákon rovněž stanoví omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost jejich funkci s některými jinými funkcemi (§ 4 až 6) a upravuje povinnost podávat různé druhy oznámení, která mají evidenčnímu orgánu sloužit ke zjištění skutečností nasvědčujících případné existenci střetu zájmů (§ 7 až 11).

Mezi tato oznámení patří

• oznámení o osobním zájmu,
• oznámení o činnostech,
• oznámení o majetku,
• oznámení o příjmech a závazcích.

Zmíněná oznámení (s výjimkou oznámení o osobním zájmu) podává veřejný funkcionář ve stanovených lhůtách (§ 12) do Centrálního registru oznámení.

Zákon o střetu zájmů stanovuje mj.

1. zákaz provozování rozhlasového a televizního vysílání a vydávání periodického tisku veřejnými funkcionáři uvedenými v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů a obchodními společnostmi, v nichž je takový veřejný funkcionář společníkem, členem nebo ovládající osobou,

2. zakazuje účast obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) - člen vlády – nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, v zadávacích řízeních podle zákona o zadávání veřejných zakázek,

3. zakazuje poskytování dotací nebo investičních pobídek podle rozpočtových pravidel a zákona o investičních pobídkách, obchodním společnostem, v nichž veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) – člen vlády – nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

Rovněž upravuje i zákaz konkurence (§ 6), přičemž cílem tohoto ustanovení je zabránění jevu tzv. „otáčivých dveří", kdy veřejný funkcionář po skončení své veřejné funkce nalezne své působení v právnické osobě, o které (ve smyslu uchazeče o veřejnou zakázku) ve veřejné funkci rozhodoval.

Oznámení o osobním zájmu (§ 8)

Toto oznámení se nezapisuje do Centrálního registru oznámení, podává se ústně do protokolu (zápisu), zpravidla při jednání zastupitelstva, rady obce, na plénu Poslanecké sněmovny, Senátu aj., a jde o povinnost veřejného funkcionáře vystoupit a oznámit svůj poměr k věci před orgánem, kterého je členem a který má právo projednávat a rozhodovat o věci, jež mu může přinést osobní výhodu (ale i ujmu).

Stanovení povinnosti veřejného funkcionáře podat oznámení

Veřejný funkcionář je dle zákona o střetu zájmů povinen podat:

1. vstupní oznámení, tzv. bod „nula", bez kterého by vypovídající hodnota předkládaných „průběžných" oznámení veřejných funkcionářů neměla patřičnou vypovídací hodnotu. Vstupní oznámení je podáváno ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce a povinnost ho podat je do 30 dnů ode dne, kdy jej do registru oznámení zapsal příslušný podpůrný (zapisující) orgán.

2. průběžná oznámení se podávají po celou dobu výkonu funkce, a to nejpozději do 30. 6 následujícího kalendářního roku (př. 1. 1. 2018 – 31. 12. 2018 → podávám do 30. 6. 2019).

3. výstupní oznámení se podává při ukončení výkonu funkce veřejného funkcionáře, který tak musí učinit do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost do registru oznámení zapíše podpůrný (zapisující) orgán.

Veřejný funkcionář (resp. osoba, která byla veřejným funkcionářem) je povinen výše uvedená oznámení činit i tehdy, jestliže nedojde ke skutečnostem, které jsou uvedeny v § 9 až § 11 zákona o střetu zájmů (jde o tzv. negativní oznámení).

Centrální evidenční orgán a Centrální registr oznámení

Centrálním evidenčním orgánem se stalo Ministerstvo spravedlnosti, které zřídilo Centrální registr oznámení, přičemž ten nahradil od 1. 9. 2017 do té doby vedené lokální registry cca 6 500 evidenčních orgánů. Ke kontrolním účelům centrální evidenční orgán využívá rovněž další registry a informační systémy veřejné správy. Zjištění možných pochybení ze strany veřejných funkcionářů centrální evidenční orgán i nadále adresuje přestupkovým orgánům, kterými jsou obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Úřad pro ochranu osobních údajů. Vedle vlastní evidenční a kontrolní činnosti centrální evidenční orgán jakožto ústřední správní úřad pro oblast střetu zájmů poskytuje rovněž metodickou podporu veřejným funkcionářům, podpůrným orgánům a přestupkovým orgánům, která v předchozím systému kontroly střetu zájmů zcela absentovala.

Nahlížení do registru

Každý má právo bezplatně nahlížet do registru oznámení. Oznámení veřejných funkcionářů jsou veřejnosti přístupná pouze na základě žádosti.

Oznámení veřejných funkcionářů z řad soudců, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů veřejně přístupná nejsou a nahlížet na ně nelze. Údaje obsažené v oznámeních těchto veřejných funkcionářů se veřejnosti neposkytují ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Veškeré údaje vedené v registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře.

Rozsah nahlížení

Z nahlížení jsou vždy vyňaty tyto údaje: datum a místo narození veřejného funkcionáře, identifikace nemovité věci a údaje, které Ministerstvu spravedlnosti veřejní funkcionáři poskytli dobrovolně.

Ve vztahu k veřejným funkcionářům podle § 2 odst. 1

1. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. a) až o) a u členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni - přístupné jsou všechny uvedené skutečnosti oznámené podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích, jiné věci movité určené podle druhu), příjmech a závazcích.

2. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni -  přístupné jsou uvedené skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), a § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti, cenné papíry a podíly v obchodních korporacích), příjmech. Jinými slovy nejsou viditelné údaje o jiných věcech movitých určených podle druhu a oznámení o závazcích.

3. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. q), s výjimkou primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy - přístupné jsou uvedené skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích). Jinými slovy nejsou viditelné údaje o jiných věcech movitých určených podle druhu a údaje z oznámení o příjmech a závazcích.

Ve vztahu k veřejným funkcionářům podle § 2 odst. 2

U veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů (sem patří např. voják z povolání, ředitel veřejné výzkumné instituce, vedoucí úředník územně samosprávných celků, vedoucí zaměstnanci organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací, člen statutárního, dozorčího, řídícího či kontrolního orgánu právnické osoby zřízených státem) jsou přístupné skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti a  podíly v obchodních korporacích) a příjmech. Jinými slovy nejsou viditelné údaje o cenných papírech, jiných věcech movitých určených podle druhu a oznámení o závazcích.

Oznámení veřejných funkcionářů z řad soudců, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů veřejně přístupná nejsou a nahlížet na ně nelze. Údaje obsažené v oznámeních těchto veřejných funkcionářů se veřejnosti neposkytují ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Z registru oznámení jsou v rozsahu potřebném pro výkon své působnosti oprávněny získávat informace rovněž některé další orgány veřejné moci. Konkrétně jde o orgány příslušné k projednání přestupků podle zákona o střetu zájmů (místně příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Úřad pro ochranu osobních údajů), soudy, orgány činné v trestním řízení, zpravodajské služby, orgány Finanční správy a Ministerstvo financí.

Podnět k prošetření a přestupková odpovědnost

Každá fyzická osoba disponuje právem upozornit evidenční orgán na porušení povinnosti ze strany veřejného funkcionáře a s tím spojeným právem na odpověď evidenčního orgánu a právem oznámit orgánu státní správy nebo územní samosprávy svoje podezření, že veřejný funkcionář porušil svou povinnost dle zákona o střetu zájmů. Přestupkové řízení vedou obce s rozšířenou působností, resp. Úřad pro ochranu osobních údajů v případě spáchání některých přestupků. Zákon o střetu zájmů stanovuje výši hranic pokut, které lze za přestupek uložit.

Za přestupky veřejných funkcionářů a jiných fyzických osob lze uložit v závislosti na povaze a závažnosti spáchaného přestupku pokutu ve výši od 1 000 Kč až do 500 000 Kč a v některých případech napomenutí.

Další právní předpisy upravující střet zájmů:

Určitou část oblasti střetu zájmů řeší paralelně se zákonem o střetu zájmů rovněž zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. Jde o právní normu s částečně odlišnou osobní působností, která se vztahuje na všechny státní zaměstnance vykonávající ve správních úřadech státní správu. V nejobecnější rovině je zákaz střetu zájmů stanoven již ve služebním slibu (§ 32). Obecná proklamace „zdržet se všech jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními" je stanovena v § 77 odst. 1 písm. i) zákona o státní službě. Zákon o státní službě obsahuje oproti střetu zájmů rovněž speciální úpravu zákazu konkurence [§ 17 odst. 1 písm. e), § 81 odst. 1 a § 83].

Pro úplnost lze ještě alespoň zmínit, že problematika střetu zájmů je rovněž dílčím způsobem řešena v zákonu č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v obecním a krajském zřízení (zákony č. 128/2000 Sb. a 129/2000 Sb.) a v zákonu o hlavním městě Praze (zákon č. 131/2000 Sb.).

V proklamativní rovině je zákaz střetu zájmů rovněž součástí zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků.

V neposlední řadě je třeba zmínit i vyhlášku č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů.

Zákon o střetu zájmů

Vyhláška č. 79/2017 Sb. (účinná od 1. 6. 2019)