Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Aktuální informace

12. 3. 2020 - Ústavní soud zrušil část zákona o střetu zájmů; údaje z Centrálního registru oznámení mají být zpřístupněny jen na základě žádosti

Dne 11. března 2020 Ústavní soud vyhlásil nález (ve věci Pl. ÚS 38/17) reagující na návrhy dvou skupin senátorů na zrušení zákona o střetu zájmů ve znění zákona č. 14/2017 Sb. Z větší části Ústavní soud navrhovatelům nepřisvědčil a podpořil stávající osobní působnost zákona i široce koncipovanou oznamovací povinnost veřejných funkcionářů. Ústavní soud se však neztotožnil s potřebností aktivního zveřejňování údajů z oznámení všech „politických" veřejných funkcionářů a příslušnou část zákona jako protiústavní zrušil. Ministerstvo spravedlnosti má čas na reakci do konce tohoto kalendářního roku.

Ústavní soud nejprve vyjádřil ústavní konformitu samotné procedury přijetí zákona a dále posuzoval jeho osobní působnost [navrhovatelé se domáhali zrušení § 2 odst. 1 písm. q), tedy vyjmutí neuvolněných volených funkcionářů obcí z dosahu zákona]. Ústavní soud konstatoval (bod 84), že „Je-li totiž legitimním cílem právní úpravy též prevence střetu zájmů spojená se zvýšením důvěry veřejnosti v činnost orgánů veřejné moci, pak zahrnutí osob vymezených v § 2 odst. 1 písm. q) do režimu zákona o střetu zájmů je prostředkem nepochybně způsobilým daný cíl naplnit. Zároveň jde o prostředek potřebný […]. Uvedený prostředek nelze shledat ani jako nepřiměřený, neboť při vstupu do veřejné funkce lze počítat s určitými omezeními, které s sebou veřejná funkce, resp. povinnost a odpovědnost s ní spojená, přináší. Zde je opět nutno připomenout, že nejde o regulaci směřovanou vůči soukromým subjektům, ale o jistou podobu samoregulace veřejné moci v zájmu jejího řádného výkonu." Na jiném místě (bod 83) pak Ústavní soud k požadavku navrhovatelů rozlišovat mezi uvolněnými a neuvolněnými volenými funkcionáři územních samosprávných celků dovodil, že „Kritériem pro začlenění konkrétních osob do režimu zákona o střetu zájmů je totiž potencionální riziko střetu zájmů spojené s výkonem konkrétní funkce v rámci veřejné moci. Zde pak není rozdílu mezi funkcionáři uvolněnými a neuvolněnými, neboť rozsah jejich kompetencí při výkonu veřejné moci je stejný."

V navazujících částech nálezu se Ústavní soud vyjádřil k široce koncipované oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů (navrhovatelé se domáhali zrušení § 10 odst. 2 a 3 a § 11 odst. 3; konkrétně zákonu vytýkali požadavek na příliš podrobnou identifikaci oznamovaného majetku, příjmů a závazků, včetně uvedení identifikačních údajů třetích osob – věřitelů a původců příjmů či jiných majetkových výhod –, a dále požadavek na oznamování majetku ve společném jmění manželů) a společně shrnul (bod 105), že „ve vztahu k prvnímu typu zásahu do práva na soukromí spočívajícímu v samotném poskytování údajů o majetku, příjmech a závazcích […] shledal napadenou právní úpravu proporcionální ve vztahu k výše vymezenému legitimnímu cíli [prevenci střetu zájmů spojené se zvýšením důvěry veřejnosti v činnost orgánů veřejné moci]". Stran zákonného požadavku na oznamování majetku ve společném jmění manželů Ústavní soud konstatoval (bod 93), že Vyloučením majetku spadajícího do společného jmění manželů by navíc nebylo možno účel zákona zcela naplnit, neboť majetek nabývaný za manželství bude zpravidla spadat do společného jmění manželů.". K otázce podávání vstupních oznámení v rozsahu stanoveném zákonem Ústavní soud zmínil (bod 96), že tyto požadavky „nepovažuje […] za nepřiměřené. Zavedení vstupních oznámení má vést k možnosti porovnat majetkové poměry veřejného funkcionáře při nástupu do výkonu funkce s tím, k jakému zmnožení majetku docházelo v průběhu výkonu funkce.".

V závěru tedy Ústavní soud navrhovatelům přisvědčil pouze v otázce zveřejňování údajů z oznámení všech veřejných funkcionářů bez předchozí žádosti, když dovodil, že takové nastavení není potřebné (krok druhý, resp. třetí testu proporcionality) ve vztahu ke sledovanému cíli, když pro jeho dosažení ve srovnatelné míře postačí zveřejňování údajů z oznámení na základě předchozí žádosti. V této souvislosti Ústavní soud podotkl (bod 133), že „Má-li být cílem nahlížení do registru prevence či odhalení střetu zájmů, resp. zvýšení důvěry veřejnosti v činnost veřejné moci […], nelze považovat formální bariéru v podobě podání individuální žádosti za překážku, která by naplnění uvedeného účelu bránila. […] Poskytováním údajů z registru na žádost je zároveň dostatečně naplněna i preventivní funkce zpřístupňování údajů, tedy vědomost veřejných funkcionářů o možnosti kohokoli, kdo se identifikuje, zjistit údaje z registru oznámení a případný střet odhalit.".

Aby Ministerstvo spravedlnosti mělo čas na nález Ústavního soudu reagovat, odložil Ústavní soud jeho vykonatelnost až uplynutím dne 31. prosince 2020.

9. 3. 2020 - Plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v roce 2019 – výsledky kontrolní činnosti Ministerstva spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti provedlo kontrolu a vyhodnocení plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v roce 2019 vyplývající z:

  • § 12 odst. 1 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. vstupní oznámení po zahájení výkonu funkce veřejného funkcionáře,
  • § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. průběžné oznámení za období výkonu funkce za kalendářní rok 2018 a
  • § 12 odst. 3 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. výstupní oznámení po ukončení výkonu veřejné funkce.

Všechny případy nesplněné oznamovací povinnosti byly jako přestupek oznámeny příslušným správním orgánům (obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, místně příslušným podle místa trvalého pobytu veřejného funkcionáře), popř. jako jednání, které má znaky přestupku, jiným orgánům podle zvláštních právních předpisů.

KRAJ

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

Vstupní

Průběžné

Výstupní

Hl. m. Praha

56

322

71

Středočeský kraj

135

878

131

Jihočeský kraj

60

491

65

Plzeňský kraj

46

371

43

Karlovarský kraj

14

132

20

Ústecký kraj

25

284

42

Liberecký kraj

20

232

30

Královéhradecký kraj

16

322

25

Pardubický kraj

39

384

35

Kraj Vysočina

33

551

61

Jihomoravský kraj

53

669

68

Olomoucký kraj

28

318

33

Zlínský kraj

23

311

30

Moravskoslezský kraj

42

331

44

Celkem

590

5596

698

FUNKCE

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

Vstupní

Průběžné

Výstupní

poslanec

0

6

0

senátor

0

9

0

člen vlády

0

0

1

zastupitel kraje

0

6

0

zastupitel obce 1)

406

4341

482

ostatní veřejní funkcionáři dle
§ 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů 2)

 

0

 

7

 

0

veřejní funkcionáři dle § 2 odst. 2
zákona o střetu zájmů 3)

 

184

 

1227

 

215

Celkem

590

5596

698

2) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří další představitelé ústředních orgánů státní správy, např. Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého telekomunikačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání či nezávislých orgánů, jako např. Nejvyššího kontrolního úřadu a České národní banky.

3) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří např. ředitelé a vedoucí příslušníci bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu, členové statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu a vedoucí zaměstnanci 2. až 4. stupně řízení právnické osoby zřízené zákonem nebo příspěvkové organizace státu či územního samosprávného celku a dále pak vedoucí úředníci územních samosprávných celků a vojáci z povolání.

18. 2. 2020 - Ústavní soud nevyhověl návrhům prezidenta republiky Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení některých částí zákona o střetu zájmů, konkrétně:

§ 4a, tj. zákazu provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydávání periodického tisku pro vybrané skupiny veřejných funkcionářů,

- § 4b, tj. zákazu obchodních společností s majetkovou účastí členů vlády účastnit se zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek,

§ 4c, tj. zákazu poskytování dotací nebo investičních pobídek obchodním společnostem s majetkovou účastí členů vlády a

§ 9 písm. e), tj. povinnosti v oznámení o činnostech uvést, že veřejný funkcionář je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, anebo společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.

3. 1. 2020 - V sekci „Ke stažení" byl přidán nový dokument týkající se viditelnosti údajů v oznámení veřejných funkcionářů. (zde)

12. 9. 2019 - V sekci "Veřejný funkcionář - životní situace" a "Často kladené dotazy - veřejný funkcionář (otázka č. 8)" byla upřesňěna informace týkající se zpřístupňování odeslaných oznámení. (zde

12. 9. 2019 - V sekci „Ke stažení" byly aktualizovány PDF soubory formulářů oznámení veřejných funkcionářů a nápovědy k jejich vyplnění reflektující právní úpravu účinnou ode dne 1. 6. 2019 a informace dle aktualizované metodiky pro podávání oznámení veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů.

8. 7. 2019 - V sekci "Veřejný funkcionář - životní situace" a "Často kladené dotazy - veřejný funkcionář (otázka č. 8)" byla upřesňěna informace týkající se zpřístupňování odeslaných oznámení. (zde)

28. 6. 2019 – Generování přihlašovacích údajů a hesel do Centrálního registru oznámení ve dnech 29. a 30. června 2019.

Vyzýváme veřejné funkcionáře, aby se s žádostmi o vygenerování nových přihlašovacích údajů pro účely plnění oznamovací povinnosti ve dnech 29. a 30. června 2019 obraceli přímo na své podpůrné orgány. Žádosti tohoto druhu zaslané Odboru střetu zájmů a boje proti korupci budou vyřizovány až v pondělí 1. července 2019.

25. 6. 2019 - V sekci "Veřejný funkcionář - životní situace" a "Často kladené dotazy - veřejný funkcionář (otázka č. 33)" byla upřesňěna informace týkající se importu dat z katastru nemovitostí. (zde

 

Starší aktuality naleznete - zde