Zpracování a ochrana osobních údajů v Ministerstvu spravedlnosti (Centrální registr oznámení)

Následující informace podle ustanovení čl. 13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ (dále jen „Nařízení" nebo „GDPR") Vám poskytují přehled o zpracování osobních údajů v Ministerstvu spravedlnosti.

Kdo je správce Vašich osobních údajů a jaké jsou jeho kontaktní údaje?

Správcem Vašich osobních údajů je Ministerstvo spravedlnosti se sídlem Vyšehradská 16, 128 12 Praha 2, tel.: 221 997 111, ID datové schránky: kq4aawz, email: posta@msp.justice.cz.

Kdo je pověřencem pro ochranu osobních údajů?

Pověřencem pro ochranu osobních údajů pro Ministerstvo spravedlnosti je jmenován Mgr. Jan Panoš, se sídlem Ministerstvo spravedlnosti, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, tel: +420 221 997 476, e-mail: poverenec@msp.justice.czwww.justice.cz.

Jaký je účel a právní základ zpracování Vašich osobních údajů?

Ministerstvo spravedlnosti je dle ustanovení § 11 odst. 5 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ústředním orgánem státní správy pro střet zájmů, a dále pak podle § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů"),  centrálním evidenčním orgánem pro oznámení veřejných funkcionářů, s výjimkou soudců, podaná dle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 zákona o střetu zájmů do Centrálního registru oznámení, jakož i správcem tohoto registru.

Konkrétním odpovědným útvarem za Ministerstvo spravedlnosti je Odbor střetu zájmů a boje proti korupci, který:

  1. v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 písm. a), c), d) a f) zákona o střetu zájmů přijímá a eviduje oznámení veřejných funkcionářů učiněná podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 zákona o střetu zájmů, tato oznámení po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře uchovává a dohlíží nad úplností údajů, které jsou součástí těchto oznámení, včetně toho, že vyžaduje doplnění těchto údajů a dále tyto porovnává s údaji evidovanými v jiných informačních systémech,
  2. v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 písm. b) a g) zákona o střetu zájmů uchovává žádosti podané Ministerstvu spravedlnosti podle § 13 odst. 3 a 4 po dobu 5 let ode dne podání žádosti, tyto žádosti ověřuje a uděluje uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do Centrálního registru oznámení,
  3. v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 písm. e) zákona o střetu zájmů přijímá sdělení nasvědčující nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v Centrálním registru oznámení podle § 13 odst. 6 zákona o střetu zájmů.

Osobní údaje subjektů údajů (tj. veřejných funkcionářů, žadatelů o nahlížení, oznamovatelů, případně třetích osob) jsou zpracovávány Odborem střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti na základě zákona o střetu zájmů a v jeho mezích (viz popis výše).

Získáváme Vaše osobní údaje i z jiných zdrojů?

Ano, v souladu se zákonem č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně kterých zákonů a zákonem č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ve znění pozdějších předpisů, má Ministerstvo spravedlnosti při výkonu kontrolní činnosti možnost využívat údaje ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců, základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, katastru nemovitostí, centrálního registru silničních vozidel a veřejných rejstříků (předně obchodního rejstříku a živnostenského rejstříku).

Z výše uvedených registrů a informačních systémů veřejné správy lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu, tj. zejména porovnání údajů uvedených v Centrálním registru oznámení s údaji uvedenými v dalších zmíněných registrech a informačních systémech.

Ministerstvo spravedlnosti rovněž ověřuje osobní údaje z registru obyvatel v případě, že osoba veřejného funkcionáře nebo žadatele o nahlížení využije pro přihlášení se do Centrálního registru oznámení jeden z prostředků elektronické identifikace (Identitu občana).

Ministerstvo spravedlnosti je oprávněno využívat konkrétně níže uvedené údaje.

1. Ze základního registru obyvatel

  1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení,
  2. datum a místo narození,
  3. datum úmrtí,
  4. adresu místa pobytu,
  5. státní občanství, popřípadě více státních občanství,
  6. záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.   

2. Z informačního systému evidence obyvatel

  1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení,
  2. datum a místo narození,
  3. datum úmrtí,
  4. adresu místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
  5. státní občanství.

3. Z informačního systému cizinců

  1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, včetně předchozích jmen a příjmení,
  2. datum a místo narození,
  3. druh a adresu místa pobytu na území České republiky,
  4. počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
  5. státní občanství.

4. Z katastru nemovitostí údaje o

  1. pozemcích v podobě parcel,
  2. budovách, kterým se přiděluje číslo popisné nebo číslo evidenční,
  3. budovách, kterým se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje a které jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné stavby,
  4. jednotkách vymezených podle občanského zákoníku,
  5. jednotkách vymezených podle zákona o vlastnictví bytů,
  6. právu stavby,
  7. dalších nemovitých věcech evidovaných v katastru nemovitostí,
  8. právech a dalších skutečnostech zapsaných k nemovitým věcem uvedeným v písmenech a) až q).

5. Evidenční orgán může v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu pří výkonu své působnosti žádat kopie listin, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru nemovitostí a dále od správce evidence nebo jejího provozovatele žádat o poskytnutí údajů

  1. z centrálního registru silničních vozidel,
  2. ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,
  3. z obchodního rejstříku,
  4. ze živnostenského rejstříku.

Komu mohou být Vaše osobní údaje předány?

A) Veřejnosti

Centrální registr oznámení je na základě § 14 odst. 4 zákona o střetu zájmů veden tak, aby v něm bylo možné mezi veřejnými funkcionáři vyhledávat podle jejich jména, popřípadě jmen a příjmení, podle právnických osob nebo jejich orgánů anebo organizačních složek, ve kterých veřejní funkcionáři působí, podle funkce, kterou v této právnické osobě nebo jejím orgánu anebo její organizační složce zastávají, a podle období, za které bylo oznámení podáno. V případě všech veřejných funkcionářů je veřejně dostupná též informace, zda příslušné oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 zákona o střetu zájmů bylo podáno ve lhůtách stanovených v § 12 odst. 1 až 3 tohoto zákona.

Údaje z jednotlivých oznámení veřejných funkcionářů jsou veřejnosti dostupné podle § 13 odst. 3 zákona o střetu zájmů bezplatně prostřednictvím veřejné datové sítě (v rozsahu omezeném ustanovením § 14b odst. 1 zákona o střetu zájmů – k tomu viz níže). Na oznámení veřejných funkcionářů ve smyslu zákona o střetu zájmů je možné nahlížet pouze na základě žádosti obsahující náležitosti podle § 13 odst. 4 zákona o střetu zájmů. Údaje týkající se veřejných funkcionářů mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře stanovených zákonem o střetu zájmů (§ 13 odst. 8 zákona o střetu zájmů).

Rozsah nahlížení veřejnosti na údaje uvedené v oznámeních veřejných funkcionářů upravuje § 14b odst. 1 zákona o střetu zájmů. Konkrétně jsou u všech veřejných funkcionářů vyňaty z nahlížení údaje vztahující se k datu a místu narození a identifikaci oznamované nemovité věci.

Ve vztahu k veřejným funkcionářům podle § 2 odst. 1

1. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. a) až o) a u členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni - přístupné jsou všechny uvedené skutečnosti oznámené podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích, jiné věci movité určené podle druhu), příjmech a závazcích.

2. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni -  přístupné jsou uvedené skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), a § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti, cenné papíry a podíly v obchodních korporacích), příjmech. Jinými slovy nejsou viditelné údaje o jiných věcech movitých určených podle druhu a oznámení o závazcích.

3. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. q), s výjimkou primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy - přístupné jsou uvedené skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích). Jinými slovy nejsou viditelné údaje o jiných věcech movitých určených podle druhu a údaje z oznámení o příjmech a závazcích.

Ve vztahu k veřejným funkcionářům podle § 2 odst. 2

U veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů (sem patří např. voják z povolání, ředitel veřejné výzkumné instituce, vedoucí úředník územně samosprávných celků, vedoucí zaměstnanci organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací, člen statutárního, dozorčího, řídícího či kontrolního orgánu právnické osoby zřízených státem) jsou přístupné skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti a  podíly v obchodních korporacích) a příjmech. Jinými slovy nejsou viditelné údaje o cenných papírech, jiných věcech movitých určených podle druhu a oznámení o závazcích.

Oznámení veřejných funkcionářů z řad soudců, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů veřejně přístupná nejsou a nahlížet na ně nelze. Údaje obsažené v oznámeních těchto veřejných funkcionářů se veřejnosti neposkytují ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

B) Oprávněným orgánům
Zvláštním oprávněním získávat pro výkon své působnosti informace z Centrálního registru oznámení disponují na základě § 14b odst. 3 zákona o střetu zájmů a § 18 odst. 1 písm. q) zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vybrané orgány veřejné moci, pro něž výše uvedená omezení týkající se rozsahu nahlížení neplatí. Konkrétně se jedná o:

  1. orgány příslušné k projednání přestupků podle zákona o střetu zájmů,
  2. soudy a orgány činné v trestním řízení,
  3. zpravodajské služby České republiky,
  4. orgány Finanční správy a
  5. Ministerstvo financí.

C) Veřejným funkcionářům, jejichž oznámení jsou veřejnosti dostupná na základě žádosti
Každý veřejný funkcionář, jehož oznámení je v Centrálním registru oznámení veřejnosti přístupné na základě žádosti, má dle § 28 odst. 1 písm. c) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, právo požádat o informaci o zpracování svých osobních údajů, a to včetně informace o příjemci či kategoriích příjemců tohoto zpracování. Jinými slovy je takový veřejný funkcionář oprávněn se na Ministerstvu spravedlnosti domáhat informace o identitě osoby, která na základě žádosti nahlížela na jeho oznámení. Informace o tom, kdo na oznámení veřejného funkcionáře nahlížel, je dostupná také po přihlášení do Centrálního registru oznámení v záložce „Kdo na mě nahlížel".

Jak dlouho jsou Vaše osobní údaje uchovávány?

Oznámení veřejných funkcionářů podaná podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 zákona o střetu zájmů jsou v souladu s § 14 odst. 2 písm. c) zákona o střetu zájmů uchovávána po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře. Žádosti o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů včetně identifikace žadatele jsou v souladu s § 14 odst. 2 písm. b) zákona o střetu zájmů uchovávány po dobu 5 let ode dne jejich podání.

Co se týká lhůty pro uchovávání sdělení nasvědčující nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v Centrálním registru oznámení učiněných podle § 13 odst. 6 zákona o střetu zájmů, tato není zákonem o střetu zájmů stanovena. V souladu se spisovým a skartačním řádem Ministerstva spravedlnosti jsou tato sdělení uchovávána po dobu 5 let (lhůta počíná běžet prvním dnem kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo k uzavření příslušného spisu).

Po uplynutí lhůty je s uvedenými oznámeními, žádostmi a sděleními naloženo v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tj. typicky dochází k jejich skartaci (nejsou-li např. označeny Národním archivem za archiválii).

Jaká jsou Vaše práva a povinnosti?

GDPR umožňuje subjektům osobních údajů v závislosti na konkrétních právních titulech zpracování osobních údajů uplatnit následující práva:

  1. právo na přístup k osobním údajům (čl. 15 GDPR )
  2. právo na opravu – doplnění (čl. 16 GDPR)
  3. právo na výmaz (právo být zapomenut) – (čl. 17 GDPR)
  4. právo na omezení zpracování (čl. 18 GDPR)
  5. právo na přenositelnost osobních údajů (čl. 20 GDPR)
  6. právo podat stížnost u dozorového úřadu (čl. 77 GDPR)

Podle čl. 21 odst. 1 GDPR máte právo s ohledem na Vaší konkrétní situaci kdykoliv vznést námitku proti zpracování Vašich osobních údajů, pokud jsou zpracovávány na základě právního titulu oprávněného zájmu nebo plnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci včetně profilování.

Jak můžete uplatnit své dotazy a žádosti?

Své dotazy a žádosti můžete uplatnit prostřednictvím kontaktních údajů správce údajů – Ministerstva spravedlnosti. Po posouzení důvodnosti žádosti budete do 30 dnů ode dne jejího obdržení informováni o způsobu vyřízení a přijatých opatřeních. Tuto lhůtu je možné v případě potřeby a s ohledem na složitost a počet žádostí prodloužit o další dva měsíce.

U jakého orgánu můžete podat stížnost?

Subjekt osobních údajů má právo podat stížnost u dozorového orgánu, kterým je Úřad pro ochranu osobních údajů (čl. 77 GDPR).

Kontaktní údaje úřadu:
Adresa:                        
Úřad pro ochranu osobních údajů, Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7
Telefon:                       pevná linka: +420 234 665 111 (Ústředna); fax: +420 234 665 444
WWW oficiální:           https://www.uoou.cz
E-mail oficiální:          posta@uoou.cz
ID datové schránky:  qkbaa2n