Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Činnost VS ČR a PMS – stížnosti a kontroly

Stížnosti na činnost VS ČR a PMS a kontroly jejich činnosti vyřizuje a provádí oddělení stížností a kontrol Vězeňské služby České republiky a Probační a mediační služby.

Činnost oddělení stížností a kontrol (OSaK)

OSaK kontroluje v rozsahu pravomocí generálního ředitele Vězeňskou službu ČR (dále jen „VS") a v rozsahu ředitele Probační a mediační službu (dále jen „PMS") s výjimkou finanční a majetkové kontroly; za tím účelem analyzuje, vyhodnocuje a monitoruje výsledky kontrolní činnosti generálního ředitelství VS a ředitelství PMS. Provádí kontrolu realizace koncepčních a strategických materiálů ve VS a PMS.

Kontrolní činnost OSaK je zaměřena na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů upravujících povinnosti příslušníků a občanských zaměstnanců VS při zacházení s obviněnými, odsouzenými a chovanci, v této souvislosti spolupracuje i se státními zástupci pověřenými dozorem nad výkonem vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence. Následné kontroly směřují k odstranění nedostatků zjištěných vlastní kontrolní činností nebo činností jiných kontrolních orgánů. V souladu se zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, a dalšími právními předpisy, provádí dohled nad činností PMS, zejména kontroluje dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů upravujících povinnosti probačních úředníků a probačních asistentů při výkonu probačních a mediačních činností.

Častá podání nespadající do působnosti OSaK

Významně zastoupeným požadavkem, který pisatelé zasílají OSaK, je přemístění v rámci vazebních věznic a věznic, přestože spadá výhradně do kompetencí Vězeňské služby ČR, ve smyslu ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb. , kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění. O přemístění odsouzených osob rozhodují po vzájemné dohodě ředitelé věznic stejného základního typu a stupně zabezpečení věznice s ostrahou, kde jsou uplatňovány obdobné programy zacházení s odsouzenými za účelem prohloubení výchovného vlivu výkonu trestu nebo na základě kladného rozhodnutí o žádosti odsouzeného nebo jemu blízkých osob.

Stížnosti

Vyřizování stížností se na Ministerstvu spravedlnosti řídí ustanovením § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád"), zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a metodickou pomůckou Ministerstva vnitra k vyřizování stížností podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

Oddělení stížností a kontrol VS a PMS (dále jen „OSaK") vyřizuje stížnosti[1], připomínky[2], oznámení, petice[3] a podněty směřující proti Vězeňské službě ČR nebo Probační a mediační službě ČR, vyhodnocuje oprávněnost a opodstatněnost těchto podání a k tomu zpracovává potřebné rozbory.

Stížnost na postup nebo nevhodné chování příslušníků a zaměstnanců Vězeňské služby ČR a zaměstnanců Probační a mediační služby ČR

Proti nesprávnému postupu nebo nevhodnému chování [4]příslušníků a zaměstnanců Vězeňské služby ČR či zaměstnanců Probační a mediační služby se lze bránit podáním stížnosti podle ustanovení § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Může tak učinit osoba dotčená[5] na svých právech, a to ústně, písemně či elektronicky s uznávaným elektronickým podpisem. Je však zapotřebí, aby stížnost splňovala náležitosti podání podle ustanovení § 37 správního řádu.

Stížnost na postup či chování zaměstnance/příslušníka se podává u toho správního orgánu[6], který vede řízení, respektive u toho, na jehož postup si chce dotčená osoba stěžovat. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Správním orgánem jsou v našem případě vazební věznice, nebo věznice, případně jim nadřízený orgán – Generální ředitelství Vězeňské služby ČR.  U Probační a mediační služby (dále jen „PMS") jsou to příslušná střediska PMS, nebo jejich nadřízený orgán – Ředitelství PMS.

Až po vyčerpání uvedeného postupu, při shledání pochybností o řádně vyřízené stížnosti příslušným správním orgánem, je dotčená osoba oprávněna se obrátit s prošetřením na nadřízený správní orgán (již výše zmíněné Generální ředitelství VS ČR, nebo Ředitelství PMS), v dalším postupu lze zvolit Ministerstvo spravedlnosti, v uvedené oblasti zájmu tedy oddělení stížností a kontrol Vězeňské služby a Probační a mediační služby.

Stížnost a její náležitosti

Podání stížnosti je klasickým podáním uplatňovaným vůči správnímu orgánu ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 správního řádu. Musí tedy naplňovat pojem stížnosti dle ustanovení § 175 správního řádu a zároveň obsahovat náležitosti uvedené v ustanovení § 37 odst. 2 správního řádu: kdo je činí (stížnost nelze podat anonymně), které záležitosti či postupu se týká a navrhované řešení.

Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno. V případě, že podání stížnosti nemá předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit, nebo ho vyzve k jejich odstranění.

Stížnost musí být vyřízena v zákonné lhůtě 60 dnů ode dne jejího doručení příslušnému správnímu orgánu. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen v zákonem odůvodněných případech (např. nelze-li v průběhu vyřizování zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti).

Vyřízení stížnosti

Pokud byla stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě.

Pokud stížnost nebyla shledána důvodnou, je stěžovatel oprávněn, má-li za to, že stížnost,
kterou podal, nebyla řádně vyřízena, požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti, a to v souladu s ustanovením § 175 odst. 7 správního řádu.

O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě bude však stěžovatel vyrozuměn pouze tehdy, jestliže o to požádal.

Při vyřizování stížnosti jsou respektovány níže uvedené principy:

  • Diskrétnost
  • Nestrannost
  • Ohleduplnost vůči zúčastněným stranám
  • Důslednost
  • Poskytnutí podpory zúčastněným stranám
  • Podpora úředníků[7], kteří prověřují stížnosti
  • Vedení dokumentace (pro možnost zpětného dohledání)

 

[1] Stížností je chápáno kritické podání, kdy stěžovatel má zájem znát průběh, výsledky šetření a přijatá opatření. Stížnost musí mít písemnou formu s uvedeným jménem a kontaktní adresou stěžovatele.

[2] Připomínkou je chápáno upozornění na mírné nedostatky, drobná kritická sdělení, může se také jednat o návrh na zlepšení.

[3] Petice je písemné formulování určité žádosti, návrhu nebo stížnosti, se kterým se jednotlivec či více osob obrací na státní orgány ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří
do působnosti těchto orgánů. V České republice je petiční právo garantováno na ústavní úrovni, konkrétně v čl. 18 Listiny základních práv a svobod a provedeno je zákonem  č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Nesprávným postupem nebo nevhodným chováním se rozumí jednání v rozporu s ustanovením
§ 4 odst. 1 správního řádu (nezdvořilost, nevstřícnost, porušování etického kodexu a zásad slušného chování.

[5] Dotčená osoba dle ustanovení § 2 odst. 3 správního řádu je „osoba, jíž se činnost správního orgánu
v jednotlivém případě dotýká
".

[6] Správním orgánem se dle ustanovení § 1 odst. 1 správního řádu rozumí orgány moci výkonné, orgány územních samosprávných celků, jiné orgány vykonávající působnost v oblasti veřejné správy a fyzické osoby, právnické osoby vykonávající působnost v oblasti veřejné správy.

[7] Úřední osoba dle ustanovení § 14 správního řádu je „každá osoba bezprostředně se podílející
na výkonu pravomoci správního orgánu
".