Rok 2024

3. 6. 2024 - Blíží se termín pro podání průběžného oznámení podle zákona o střetu zájmů

Do 1. 7. 2024 (30. 6. připadá v letošním roce na neděli) mají veřejní funkcionáři podle zákona o střetu zájmů povinnost podat průběžné oznámení za období výkonu funkce v roce 2023. Vykonával-li veřejný funkcionář funkci po celý kalendářní rok 2023, pak období, za které oznámení činí je od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023; vykonával-li veřejný funkcionář funkci pouze část kalendářního roku 2023, pak období, za které oznámení činí je od data zahájení výkonu funkce do 31. 12. 2023. Pokud veřejný funkcionář v kalendářním roce 2023 ukončil výkon funkce a došlo-li ze strany příslušného orgánu dle § 14a odst. 2 zákona o střetu zájmů k řádnému zápisu ukončení výkonu funkce, pak toto průběžné oznámení nepodává; namísto průběžného oznámení podává výstupní oznámení, a to za období od 1. 1. 2023, popř. od data zahájení výkonu funkce (došlo-li k zahájení výkonu funkce po 1. 1. 2023) do dne ukončení výkonu funkce.

Předmětem průběžného oznámení je oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích. Oznamují se vykonávané činnosti, majetek a příjmy nabyté ve výše uvedeném období a závazky podle stavu ke dni 31. 12. 2023.

Registr veřejnému funkcionáři nabídne a zobrazí druh oznámení, které má aktuálně podat, a to za předpokladu, že učinil všechna oznámení za předchozí období výkonu funkce/funkcí. V opačném případě je možné změnit druh oznámení a formulář dále libovolně editovat.

Povinnost podat průběžné oznámení se vztahuje i na případy, kdy veřejný funkcionář v uvedeném období nevykonával žádné činnosti, nenabyl žádný majetek, nezískal žádné příjmy, ani neměl závazky, na něž dopadá oznamovací povinnost.

Má-li veřejný funkcionář (nebo osoba, která byla veřejným funkcionářem) ve svém profilu (příp. v jeho již dříve odeslaných oznámení) uvedenou adresu pro doručování elektronické pošty (e-mail), systém mu na ni odešle upozornění na blížící se lhůtu pro podání průběžného oznámení. Upozornění bude odesláno 1. 6. 2024 a dále 4 dny před uplynutím lhůty pro podání průběžného oznámení, tj. 27. 6. 2024, a to za předpokladu, že se na něj povinnost podat uvedené oznámení vztahuje, oznámení k těmto datům nebylo podáno nebo byla oznamovací povinnost splněna jiným druhem oznámení.

Průběžné oznámení je třeba učinit elektronicky prostřednictvím Centrálního registru oznámení, nebo datovou zprávou (s použitím funkce Centrálního registru oznámení Export do PDF) na ID datové schránky: kq4aawz. Akceptovat lze však pouze podání z datové schránky veřejného funkcionáře, nikoli z jiné datové schránky (např. organizace, ve které působí). Pro přihlášení do Centrálního registru oznámení na výše uvedené internetové adrese veřejný funkcionář zvolí záložku „Přihlásit se jako" – „Veřejný funkcionář" a k přihlášení využije jeden z prostředků elektronické identifikace nebo zadá přihlašovací údaje, které mu byly předány po zápisu do registru. V případě ztráty přihlašovacích údaje je třeba se obrátit na právnickou osobu, její orgán nebo organizační složku, která zápis veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení provedla.

Nedodržení lhůty pro podání průběžného oznámení, tj. 1. 7. 2024 (30. 6. připadá v letošním roce na neděli), příp. uvedení nesprávného období, Ministerstvo spravedlnosti oznamuje jako přestupek příslušnému správnímu orgánu, za který lze uložit pokutu ve výši od 1 000 Kč do 50 000 Kč.

Odpovědi na často kladené dotazy jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti v sekci „Střet zájmů a boj proti korupci" – „Střet zájmů" – „Často kladené dotazy" – „FAQ Veřejný funkcionář" - zdeV případě dalších dotazů se lze rovněž obrátit na Odbor střetu zájmů a boje proti korupci na uvedené e-mailové adrese OSZ@msp.justice.cz.

29. 5. 2024 – Ve dnech 26. a 27. 5. 2024 byla všem právnickým osobám nebo jejich orgánům nebo organizačním složkám dle § 14a odst. 2 zákona o střetu zájmů zapisujícím veřejné funkcionáře do Centrálního registru oznámení rozeslána prostřednictvím datové schránky informace k podávání průběžného oznámení veřejnými funkcionáři do 1. 7. 2024 s žádostí o součinnost při předávání relevantních informací veřejným funkcionářům. Obsah sdělení je dostupný ZDE.

23. 05. 2024 - V sekci „Ke stažení" je k dispozici aktualizovaná Metodika pro podávání oznámení veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů ZDE.

K aktualizaci materiálu došlo především v těchto bodech:

OBECNÁ ČÁST

  1. Úprava popisu pravidel § 4a zákona o střetu zájmů – skutečný majitel a role Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (kapitola 2, str. 10)
  2. Doplnění příkladu v případě tzv. negativního oznámení (kapitola 3, str. 14)
  3. Doplnění informace o způsobu přihlášení veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení (kapitola 4, str. 20)
  4. Doplnění informací u zpřístupnění oznámení (kapitola 4, str. 21)
  5. Doplnění institucí s právem nahlížet do CRO (kapitola 5, str. 26)
  6. Doplněna nová kapitola 7 – Počítání lhůt (str. 28-29)

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

  1. Doplnění informace o vhodnosti kontroly odeslaného oznámení po použití funkce „Import z katastru nemovitostí“ (kapitola 6, str. 4)
  2. Doplnění informace u posuzování příjmů (kapitola 7, str. 60)

15.4. 2024 - Výsledky kontrol výkonu přenesené působnosti v roce 2023

Ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje informace o výsledku kontrol výkonu přenesené působnosti krajských úřadů na úseku střetu zájmů provedených v roce 2023. Podrobnější informace naleznete pod odkazem ZDE.

6. 2. 2024 - Plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v roce 2023 – výsledky kontrolní činnosti Ministerstva spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti provedlo kontrolu a vyhodnocení plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v roce 2023 vyplývající z:

  • § 12 odst. 1 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. vstupní oznámení po zahájení výkonu funkce veřejného funkcionáře,
  • § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. průběžné oznámení za období výkonu funkce v kalendářním roce 2022 a
  • § 12 odst. 3 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. výstupní oznámení po ukončení výkonu veřejné funkce.

Případy nesplněné oznamovací povinnosti byly jako přestupek oznámeny příslušným správním orgánům (obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, místně příslušným podle místa trvalého pobytu veřejného funkcionáře), popř. jako jednání, které má znaky přestupku, jiným orgánům podle zvláštních právních předpisů.

KRAJ

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

Vstupní

Průběžné

Výstupní

Hl. m. Praha

22

180

25

Středočeský kraj

31

312

29

Jihočeský kraj

9

169

5

Plzeňský kraj

2

118

10

Karlovarský kraj

4

52

9

Ústecký kraj

5

121

9

Liberecký kraj

3

53

6

Královéhradecký kraj

4

94

3

Pardubický kraj

6

117

7

Kraj Vysočina

11

169

6

Jihomoravský kraj

12

174

22

Olomoucký kraj

4

68

8

Zlínský kraj

6

74

6

Moravskoslezský kraj

4

115

13

Celkem

123

18163)

158

FUNKCE

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

Vstupní

Průběžné

Výstupní

poslanec

0

9

0

senátor

0

5

0

člen vlády

1

0

1

zastupitel kraje nebo hlavního města Prahy

2

6

1

zastupitel obce, městské části nebo městského obvodu

75

1117

83

ostatní veřejní funkcionáři dle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů 1)

1

6

0

veřejní funkcionáři dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů 2)

44

613

73

Celkem

123

18163)

158

1) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří další představitelé ústředních orgánů státní správy, např. Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého telekomunikačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání či nezávislých orgánů, jako např. Nejvyššího kontrolního úřadu a České národní banky.

2) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří např. ředitelé a vedoucí příslušníci bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu, členové statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu a vedoucí zaměstnanci 2. až 4. stupně řízení právnické osoby zřízené zákonem nebo příspěvkové organizace státu či územního samosprávného celku a dále pak vedoucí úředníci územních samosprávných celků, státní zástupci a vojáci z povolání.

3) Z celkového počtu oznámených přestupků se v 12 případech jednalo o veřejné funkcionáře, kteří v kontrolovaném období zastávali funkci jak podle § 2 odst. 1 tak i odst. 2 zákona o střetu zájmů. V uvedeném přehledu byly takové případy promítnuty pouze do funkcí zastávaných podle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů.

 

17. 1. 2024 - Plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v roce 2023 – průběžné výsledky kontrolní činnosti Ministerstva spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti provedlo kontrolu a vyhodnocení plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v roce 2023 vyplývající z § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. průběžné oznámení za období výkonu funkce za kalendářní rok 2022.

Případy nesplněné oznamovací povinnosti byly jako přestupek oznámeny příslušným správním orgánům (obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, místně příslušným podle místa trvalého pobytu veřejného funkcionáře), popř. jako jednání, které má znaky přestupku, jiným orgánům podle zvláštních právních předpisů.

KRAJ

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

Hl. m. Praha

180

Středočeský kraj

312

Jihočeský kraj

169

Plzeňský kraj

118

Karlovarský kraj

52

Ústecký kraj

121

Liberecký kraj

53

Královéhradecký kraj

94

Pardubický kraj

117

Kraj Vysočina

169

Jihomoravský kraj

174

Olomoucký kraj

68

Zlínský kraj

74

Moravskoslezský kraj

115

Celkem

1816

 

FUNKCE

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

poslanec

9

senátor

5

člen vlády

0

zastupitel kraje nebo hlavního města Prahy

6

zastupitel obce, městské části nebo městského obvodu

1 177

ostatní veřejní funkcionáři dle
§ 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů 
1)

 

6

veřejní funkcionáři dle § 2 odst. 2
zákona o střetu zájmů 
2)

 

613

Celkem

1816 3)

1) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří další představitelé ústředních orgánů státní správy, např. Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého telekomunikačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání či nezávislých orgánů, jako např. Nejvyššího kontrolního úřadu a České národní banky.

2) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří např. ředitelé a vedoucí příslušníci bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu, členové statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu a vedoucí zaměstnanci 2. až 4. stupně řízení právnické osoby zřízené zákonem nebo příspěvkové organizace státu či územního samosprávného celku a dále pak vedoucí úředníci územních samosprávných celků, státní zástupci a vojáci z povolání.

3) Z celkového počtu oznámených přestupků se v 12 případech jednalo o veřejné funkcionáře, kteří v kontrolovaném období zastávali funkci jak podle § 2 odst. 1 tak i odst. 2 zákona o střetu zájmů. V uvedeném přehledu byly takové případy promítnuty pouze do funkcí zastávaných podle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů.