Agregátor obsahu Agregátor obsahu

FAQ - Veřejný funkcionář

Přehled otázek:

Obecné

  1. Jsem veřejný funkcionář podle zákona o střetu zájmů?
  2. Jak se dozvím, kdy mám podat oznámení?
  3. Kde najdu Centrální registr oznámení?
  4. Co když své heslo zapomenu?
  5. Jaká oznámení musím podávat a jaké jsou lhůty?
  6. Jak vytvořím své oznámení?
  7. Mám vyplněné oznámení a co dál?
  8. Můžu oznámení měnit či doplňovat i po jeho odeslání Ministerstvu spravedlnosti? 
  9. Co když jsem v dlouhodobé pracovní neschopnosti či na mateřské/rodičovské dovolené, musím podávat oznámení?
  10. Dočasně zastupuji veřejného funkcionáře, vztahuje se i na mě povinnost podávat oznámení?
  11. Je ředitel základní nebo mateřské školy veřejným funkcionářem podle zákona střetu zájmů? 
  12. Patří mezi veřejné funkcionáře velitel městské policie? 
  13. Jsem veřejný funkcionář dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, ale činnost podle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů jsem zastával pouze v některých letech výkonu funkce, co s tím? 
  14. Jaký je vztah mezi pojmem vedoucí úředník podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona o střetu zájmů a stejným pojmem užívaným zákonem o úřednících územních samosprávných celků?
  15. Co mám dělat, když změním funkci?
  16. Co mám dělat, pokud se mi webová stránka Centrálního registru oznámení nenačítá korektně, načítá se pomalu nebo se nenačte vůbec?
  17. Kam se mohu obrátit v případě dotazů?
  18. Postup při podávání oznámení v případě, že Vás podpůrný orgán zapíše do Centrálního registru oznámení dodatečně (po uplynutí zákonnné lhůty).
  1. Musím podávat oznámení, i když „nemám co uvádět", nedošlo k žádným změnám (nový majetek, příjmy atd.) ani nevykonávám žádné činnosti?
  2. Jako veřejný funkcionář zastávám vícero funkcí (např. starosta a poslanec), jsem povinen v oznámení o příjmech z funkce starosty města oznámit své příjmy, které mám z funkce poslance a naopak?
  3. Musím ve svém oznámení uvádět i majetek, který slouží výhradně k výkonu podnikání OSVČ?
  4. Uvádím v oznámení majetkovou účast (podíl) manžela v obchodní korporaci a příjmy, které mu z jeho majetkové účasti plynou? 
  5. Uvádím v oznámení o příjmech příjem manžela, který má z vlastního zaměstnání?
  6. Uvádím v oznámení o majetku také peněžní prostředky na účtu u banky a peníze v hotovosti? 
  7. Uvádím ve svém oznámení také vlastnictví virtuální měny (tzv. kryptoměny), např. Bitcoinů?
  8. Uvádím ve svém oznámení také věcná práva k nemovitostem, jako např. zástavní právo nebo věcné břemeno?
  9. Uvádím v oznámení o příjmech plnění z vyživovací povinnosti za nezletilé dítě, které mi je svěřeno do péče?
  10. Jestliže mám na jednom listu vlastnictví více parcel, je třeba vyplňovat v oznámení každou parcelu samostatně?
  11. Jak zjistím, kdo nahlížel na mé oznámení?

Vstupní oznámení (zahájení funkce)

  1. Kdy mám podat vstupní oznámení?
  2. Co všechno se ve vstupním oznámení uvádí?
  3. Musím uvádět všechno nebo jsou nějaké limity?
  4. Musím uvádět všechny nemovitosti nebo se na ně vztahuje nějaký limit?
  1. Kdy mám podat průběžné oznámení?
  2. Co všechno se v průběžném oznámení uvádí?
  3. Můžu podat jedno průběžné oznámení za více funkcí?
  4. Jak v průběžném oznámení oznamuji peníze na běžném účtu?
  5. Jaký movitý majetek mám v průběžném oznámení uvést?
  6. Jaké příjmy a závazky mám v průběžném oznámení o příjmech a závazcích uvádět?
  7. Jaký příjem uvádím, čistý nebo hrubý?
  8. Jsem důchodce, musím svůj důchod v oznámení o příjmech uvádět?
  9. Pokud jsem nabyl v průběhu roku věc nemovitou a následně ji v témže kalendářním roce prodal, uvádím tuto skutečnost do oznámení?
  10. Jako veřejný funkcionář jsem v kalendářním obdržel částku 150 000 Kč jako náhradu příjmů z titulu péče o dítě ve formě tzv. ošetřovného (z důvodu nemoci dítěte nebo uzavření mateřských škol atp.). Je tento příjem nutné zahrnout do oznámení o příjmech?
  11. Jako veřejný funkcionář jsem obdržel příjem nesouvisející s příjmem veřejného funkcionáře v zahraniční měně (např. důchod či jinou úplatu). K jakému datu mám provést přepočet na Kč?
  1. Kdy mám podat výstupní oznámení?
  2. Co všechno se ve výstupním oznámení uvádí?
  3. Jaké limity se na jednotlivá oznámení pří výstupu použijí?
  4. Co když jsem byl znovuzvolen do funkce, jak mám postupovat?
  5. Skončil jsem jako veřejný funkcionář, musím podat výstupní i průběžné oznámení?
  6. Od 1. 7. 2022 nejsem podle novely zákona o střetu zájmů veřejným funkcionářem, mám povinnost podávat výstupní oznámení?
  1. Jsem veřejný funkcionář podle zákona o střetu zájmů?
  1. poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
  2. senátor Senátu Parlamentu České republiky,
  3. člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády,
  4. náměstek člena vlády nebo náměstek ministra vnitra pro státní službu,
  5. vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucí Kanceláře Senátu nebo vedoucí Kanceláře prezidenta republiky,
  6. inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů,
  7. předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
  8. člen Rady Českého telekomunikačního úřadu,
  9. člen Rady Energetického regulačního úřadu,
  10. člen bankovní rady České národní banky,
  11. prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu,
  12. předseda nebo člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,
  13. veřejný ochránce práv a jeho zástupce,
  14. člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
  15. člen zastupitelstva kraje nebo člen Zastupitelstva hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
  16. člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, nebo
  17. starosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy nebo členové rady obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni.
  1. ředitel bezpečnostního sboru a vedoucí příslušník bezpečnostního sboru 1. a 2. řídicí úrovně podle zvláštního právního předpisu v bezpečnostním sboru, s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb,
  2. člen statutárního orgánu, člen řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou členů správních rad veřejných vysokých škol a statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, členů řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem,
  3. vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení,
  4. vedoucí organizační složky státu, vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu v organizační složce státu, s výjimkou zpravodajské služby, nebo představený podle zákona o státní službě, nejde-li o vedoucího oddělení nebo o příslušníka zpravodajské služby,
  5. vedoucí úředník územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy,
  6. soudce,
  7. státní zástupce,
  8. voják z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší vojenské hodnosti, s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb, nebo
  9. ředitel veřejné výzkumné instituce podle zákona o veřejných výzkumných institucích.
  • jsou oprávnění nakládat s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč,
  • podílí se bezprostředně na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky,
  • rozhodují ve správním řízení, s výjimkou blokového řízení, nebo
  • podílí se na vedení trestního stíhání. 
  1. Jak se dozvím, kdy mám podat oznámení?
  1. Kde najdu Centrální registr oznámení?
  1. Co když své heslo zapomenu?
  1. Jaká oznámení musím podávat a jaké jsou lhůty?
  1. Jak vytvořím své oznámení?

Po přihlášení se do Centrálního registru oznámení kliknete na tlačítko „Přidat", tím se otevře formulář pro nové oznámení, kdy Vám za účelem usnadnění podávání oznámení Centrální registr oznámení sám nabídne a zobrazí druh oznámení, které máte aktuálně podat (např. průběžné oznámení za období výkonu funkce za kalendářní rok 2021), a to za předpokladu, že jste učinil všechna oznámení za předchozí období výkonu funkce/funkcí. V opačném případě je možné změnit druh oznámení a formulář dále libovolně editovat.

Při vyplňování oznámení můžete využít tlačítko „Použít jako šablonu", které je zobrazeno u již odeslaných oznámení. V takovém případě Vám Centrální registr oznámení vyplní základní údaje (druh oznámení, za jakou funkci, za jaké období), a poté se automaticky načtou všechny skutečnosti, které jste uvedl v tom oznámení, které slouží jako šablona. Pro správné vyplnění oznámení je tak nutno některé údaje přidat (příjmy za období, nově nabyté věci apod.)  či naopak umazat (např. již dříve oznámené věci).

  1. Mám vyplněné oznámení a co dál?
  • oznámení uložíte – tím dojde k pouhému uložení rozpracovaného oznámení; kdykoliv se k němu můžete vrátit a editovat ho, v tomto stavu není Vaše uložené oznámení odesláno do Centrálního registru oznámení a evidenční orgán jej nemá k dispozici,
  • oznámení odešlete – v tomto stavu je již Vaše oznámení odesláno evidenčnímu orgánu a nelze v něm provádět změny.
  1. Můžu oznámení měnit či doplňovat i po jeho odeslání Ministerstvu spravedlnosti?

Oznámení po jeho odeslání již nemůžete sám měnit. V takovém případě je nezbytné, abyste kontaktoval Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o zpřístupnění podaného oznámení (osz@msp.justice.cz) za účelem opravy nebo doplnění některých údajů (eventuálně můžete podat oznámení nové, správné a kompletní).

Ministerstvo spravedlnosti zpřístupní pouze ta oznámení, u nichž neuplynula zákonem stanovená lhůta pro podání. Po uplynutí lhůty je v případě potřeby opravy údajů uvedených v oznámení třeba učinit oznámení nové.

Při vyplňování oznámení můžete využít tlačítko „Použít jako šablonu", které je zobrazeno u již odeslaných oznámení. V takovém případě Vám Centrální registr oznámení vyplní základní údaje (druh oznámení, za jakou funkci, za jaké období), a poté se automaticky načtou všechny skutečnosti, které jste uvedl v tom oznámení, které slouží jako šablona. Pro správné vyplnění oznámení je tak nutno některé údaje přidat (příjmy za období, nově nabyté věci apod.)  či naopak umazat (např. již dříve oznámené věci).

  1. Co když jsem v dlouhodobé pracovní neschopnosti či na mateřské/rodičovské dovolené, musím podávat oznámení?
  1. Dočasně zastupuji veřejného funkcionáře, vztahuje se i na mě povinnost podávat oznámení?
  1. Je ředitel základní nebo mateřské školy veřejným funkcionářem podle zákona střetu zájmů? 
  1. Patří mezi veřejné funkcionáře velitel městské policie? 
  1. Jsem veřejný funkcionář dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, ale činnost podle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů jsem zastával pouze v některých letech výkonu funkce, co s tím? 

Pro zápis do Centrálního registru oznámení a s ním spojenou oznamovací povinnost je významné samotné oprávnění vykonávat některou z činností vyjmenovaných v § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů.

Pokud tedy činnost z § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů vyplývá přímo z Vaší pracovní náplně či organizačního řádu dané instituce, pak budete zapsán do CRO již při zahájení výkonu této funkce, a to bez ohledu, zda po dobu svého zaměstnání (či jiného poměru) některou z činností fakticky vykonáte. Pro zápis do CRO postačí pouhá možnost některou z činností podle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů vykonávat.

Pokud od počátku výkonu funkce žádnou z činností dle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů nevykonáváte, ale začnete některou z nich vykonávat až v průběhu výkonu funkce (např. druhý či třetí rok v důsledku změny pracovní náplně či jiného právního titulu), bere se pro účely podávání vstupního oznámení za den předcházející dni zahájení výkonu funkce den, který předchází dni, kdy jste některou z činností začal vykonávat (resp. kdy vzniklo dané oprávnění k jejímu výkonu) - k tomuto dni vzniká rovněž povinnost podpůrnému orgánu zapsat do 15 dní takového veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení.

  1. Jaký je vztah mezi pojmem vedoucí úředník podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona o střetu zájmů a stejným pojmem užívaným zákonem o úřednících územních samosprávných celků?
  1. Co mám dělat, když změním funkci?
  1. Co mám dělat, pokud se mi webová stránka Centrálního registru oznámení nenačítá korektně, načítá se pomalu nebo se nenačte vůbec?
  1. Kam se mohu obrátit v případě dotazů?
  1. Postup při podávání oznámení v případě, že Vás podpůrný orgán zapíše do Centrálního registru oznámení dodatečně (po uplynutí zákonnné lhůty).

Jestliže jste byl veřejným funkcionářem podle zákona o střetu zájmů ke dni 1. 9. 2017 nebo jste zahájil výkon funkce v průběhu měsíce září 2017, a měl jste povinnost učinit oznámení podle čl. II bodu 3, jehož předmětem bylo oznámení o činnostech (§ 9 zákona o střetu zájmů), oznámení o majetku (§ 10 odst. 2 zákona o střetu zájmů), a oznámení o závazcích [§ 11 odst. 2 písm. b) zákona o střetu zájmů], jste nyní, při svém dodatečném zápisu do Centrálního registru oznámení, povinen namísto tohoto oznámení učinit vstupní oznámení (§ 12 odst. 1 zákona o střetu zájmů), a to podle stavu ke dni 1. 9. 2017 a hodnoty majetku ke dni podání oznámení. Současně učiníte průběžná oznámení (§ 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů), a to za celou dobu od zahájení výkonu funkce. Všechna oznámení učiníte do 30 dnů ode dne zápisu do Centrálního registru oznámení podpůrným orgánem.

V případě, že jste zahájil výkon funkce od 1. 10. 2017 a později, jste povinen učinit vstupní oznámení podle stavu ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce. Současně učiníte průběžná oznámení, a to za celou dobu výkonu funkce. Všechna oznámení učiníte do 30 dnů ode dne zápisu do Centrálního registru oznámení.

Průběžná oznámení jste nadále povinen činit vždy do 30. 6. kalendářního roku za dobu výkonu funkce v předchozím kalendářním roce. Pokud dojde k ukončení výkonu funkce, pak musíte podat výstupní oznámení (§ 12 odst. 3 zákona o střetu zájmů), ve lhůtě do 30 dnů ode dne zápisu ukončení výkonu funkce do Centrálního registru oznámení podpůrným orgánem, a to za období výkonu funkce v kalendářním roce, ve kterém došlo k ukončení výkonu funkce.

 

Oznámení, aneb co a jak se uvádí (činnosti, majetek, příjmy a závazky)

  1. Musím podávat oznámení, i když „nemám co uvádět", nedošlo k žádným změnám (nový majetek, příjmy atd.) ani nevykonávám žádné činnosti?

  1. Jako veřejný funkcionář zastávám vícero funkcí (např. starosta a poslanec), jsem povinen v oznámení o příjmech z funkce starosty města oznámit své příjmy, které mám z funkce poslance a naopak?
  1. Musím ve svém oznámení uvádět i majetek, který slouží výhradně k výkonu podnikání OSVČ?
  1. Uvádím v oznámení majetkovou účast (podíl) manžela v obchodní korporaci a příjmy, které mu z jeho majetkové účasti plynou? 
  1. Uvádím v oznámení o příjmech příjem manžela, který má z vlastního zaměstnání?
  1. Uvádím v oznámení o majetku také peněžní prostředky na účtu u banky a peníze v hotovosti? 

Mezi věci movité řadíme také peněžní prostředky na účtu u bankovní a jiné obdobné instituce (bez ohledu na typ vedeného účtu) jakožto pohledávky vůči takové instituci. Takovou pohledávku jste povinen oznámit spolu s její druhovou identifikací, např. uvedením názvu příslušné bankovní či nebankovní instituce, pokud jsou pro vznik povinnosti oznámit tuto věc movitou naplněny příslušné zákonné limity.

Mimo běžné účty oznamujete např. spořící účty, termínované účty, nebo také stavební spoření a některé formy pojištění, je-li v rámci smluvních podmínek daného finančního produktu veden u příslušné instituce vypořádací či obdobný účet (např. v případě kapitálového životního pojištění, důchodového spoření nebo penzijního připojištění) s nárokem, byť termínovaným, na výplatu naspořené částky.

Nově zřízené účty uvádíte v případě průběžného či výstupního oznámení bez ohledu na to, že jsou na nově zřízeném účtu uloženy peněžní prostředky, které veřejný funkcionář nabyl již v dřívějším období.

Neuvádí se takové formy pojištění, kde vypořádací účet zřízen není a výplata pojistné částky závisí na nahodilé (pojistné) události, která je předmětem pojištění (např. úrazové pojištění, rizikové životní pojištění, pojištění majetku, cestovní pojištění, či pojištění odpovědnosti za provoz motorového vozidla).

Mezi movité věci určené podle druhu se řadí i peníze v hotovosti, které jste rovněž povinen oznámit, pokud jejich hodnota přesáhne příslušný zákonný limit. Hodnota peněz v hotovosti se pro účely plnění oznamovací povinnosti stanoví součtem nominálních hodnot jednotlivých kusů tohoto oběživa, kterými disponujete.

  1. Uvádím ve svém oznámení také vlastnictví virtuální měny (tzv. kryptoměny), např. Bitcoinů?
  1. Uvádím ve svém oznámení také věcná práva k nemovitostem, jako např. zástavní právo nebo věcné břemeno?
  1. Uvádím v oznámení o příjmech plnění z vyživovací povinnosti za nezletilé dítě, které mi je svěřeno do péče?
  1. Jestliže mám na jednom listu vlastnictví více parcel, je třeba vyplňovat v oznámení každou parcelu samostatně?
  1. Jak zjistím, kdo nahlížel na mé oznámení?

V základním přehledu o žádostech o nahlížení je ve sloupci „Poznámka" standardně informace o tom, kdy bylo ze strany Ministerstva spravedlnosti žádosti vyhověno, tedy kdy byly žadateli poskytnuty potřebné přihlašovací údaje do registru. Přihlašovací údaje jsou platné po dobu šesti měsíců od jejich prvního použití. Veřejný funkcionář tak může mít alespoň rámcově přehled o „aktuálnosti" žádosti, resp. nahlížení na oznámení vztahující se k jeho osobě. Konkrétní data nahlížení se nezobrazují.

  1. Kdy mám podat vstupní oznámení?
  1. Co všechno se ve vstupním oznámení uvádí?
  1. Musím uvádět všechno ze svého majetku a závazků nebo jsou nějaké limity?
  1. Musím uvádět všechny nemovitosti nebo se na ně vztahuje nějaký limit?

Na nemovitosti není žádný zákonný limit, uvádíte všechny nemovitosti, které máte ve vlastnictví, spoluvlastnictví či společném jmění manželů.

Nemovitosti evidované v katastru nemovitostí identifikujete pro účely vstupního oznámení pouze za pomoci názvu katastrálního území a čísla listu vlastnictví; zbylé údaje (parcelní číslo, číslo popisné, evidenční číslo aj.) Centrální registr oznámení získá z katastru nemovitostí z důvodu ochrany dat třetích osob až v okamžiku, kdy oznámení odešlete. Způsob nabytí nemovitosti se ve vstupním oznámení neuvádí.

Nemovitosti, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí (např. nemovitosti v zahraničí), v oznámení identifikujete po zaškrtnutí pole „Individuální zadání" v kolonce „Druh nemovité věci" zvolením možnosti „Jiné". V případě nemovitosti v zahraničí identifikátory nemovitosti (obec, ulice, číslo popisné a jiné další dostupné informace u příslušné nemovitosti získané na Katastru nemovitostí státu, kde se daná nemovitost nachází) uvedete do kolonky „Poznámka".

Průběžné oznámení

  1. Kdy mám podat průběžné oznámení?
  1. Co všechno se v průběžném oznámení uvádí?
  1. Můžu podat jedno průběžné oznámení za více funkcí?

Ano. Průběžné oznámení lze podat souhrnně za všechny vykonávané funkce, které jsou považované za funkce podle zákona o střetu zájmů. Výběr funkcí, za které chcete oznámení učinit lze editovat u položky „Údaje o funkci a organizaci, ve které veřejný funkcionář působí" pomocí „+"  a „-".

Je třeba zkontrolovat, že období, za které je oznámení podáváno, pokrývá všechna období uváděných funkcí (př. veřejný funkcionář je starostou po celý rok 2021, členem rady kraje se stal během roku 2021, průběžné oznámení, které bude podáváno za obě funkce, musí pokrývat celý rok 2021).

  1. Jak v průběžném oznámení oznamuji peníze na běžném účtu?
  1. Jaký movitý majetek mám v průběžném oznámení uvést?
  1. Jaké příjmy a závazky mám v průběžném oznámení o příjmech a závazcích uvádět?
  1. Jaký příjem uvádím, čistý nebo hrubý?
  1. Jsem důchodce, musím svůj důchod v oznámení o příjmech uvádět?
  1. Pokud jsem nabyl v průběhu roku věc nemovitou a následně ji v témže kalendářním roce prodal, uvádím tuto skutečnost do oznámení?

  1. Jako veřejný funkcionář jsem v kalendářním obdržel částku 150 000 Kč jako náhradu příjmů z titulu péče o dítě ve formě tzv. ošetřovného (z důvodu nemoci dítěte nebo uzavření mateřských škol atp.). Je tento příjem nutné zahrnout do oznámení o příjmech?

Ano, příjem z ošetřovného, stejně jako jiné dávky nemocenského pojištění, nahrazují příjem veřejného funkcionáře. Nejedná se tedy o příjem související s výkonem funkce veřejného funkcionáře, ale o jeho náhradu, tudíž tento je nutné do oznámení o příjmech uvést (vždy v případě naplnění zákonem stanoveného limitu pro oznámení příjmů).

  1. Jako veřejný funkcionář jsem obdržel příjem nesouvisející s příjmem veřejného funkcionáře v zahraniční měně (např. důchod či jinou úplatu). K jakému datu mám provést přepočet na Kč?

V případě podávání průběžného oznámení je pro přepočet rozhodné datum 31. 12. kalendářního roku, za který se oznámení podává. U podávání výstupního oznámení bude rozhodným dnem den ukončení výkonu funkce. Historie a aktuálně platné vyhlášené kurzy ze strany České národní banky jsou k dispozici na internetových stránkách https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/

Výstupní oznámení (ukončení funkce)

  1. Kdy mám podat výstupní oznámení?
  1. Co všechno se ve výstupním oznámení uvádí?
  1. Jaké limity se na jednotlivá oznámení pří výstupu použijí?
  1. Co když jsem byl znovuzvolen do funkce, jak mám postupovat?
  1. Skončil jsem jako veřejný funkcionář, musím podat výstupní i průběžné oznámení?

Výstupní oznámení jste povinen podat do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zapíše Váš příslušný podpůrný (zapisující) orgán do Centrálního registru oznámení, a to za období od začátku kalendářního roku do data ukončení výkonu funkce. Průběžné oznámení jste povinen podat do 30. 6. daného roku za dobu výkonu funkce v předchozím kalendářním roce. Za rok, kdy podáváte výstupní oznámení, se průběžné oznámení nepodává. Ukončíte-li svoji funkci ve stejném roce, ve kterém jste veřejnou funkci začal vykonávat, průběžné oznámení nepodáváte, protože Vaše výstupní oznámení pokrývá celé období, za které byste podával průběžné oznámení.

Př.: Funkce začala dne 20. 10. 2021 a skončila dne 31. 12. 2021 - podáváte pouze výstupní oznámení. Funkce začala dne 20. 10. 2021 a skončila dne 15. 3. 2022 - výstupní oznámení podáváte za dobu 1. 1. 2022 – 15. 3. 2022 a dále musíte podat průběžné oznámení od 20. 10. 2021 do 31. 12. 2021. Povinnost lze také splnit podáním jednoho výstupního oznámení, ve kterém bude zahrnuto období celého roku 2021 spolu s obdobím od 1. 1. 2022 do 15. 3. 2022..

    50. Od 1. 7. 2022 nejsem podle novely zákona o střetu zájmů veřejným funkcionářem, mám povinnost podávat výstupní oznámení?

Ne, výstupní oznámení se v daném případě nepodává. Novela zákona o střetu zájmů vyjmula z kategorie veřejných funkcionářů tzv. neuvolněné místostarosty „jedničkových" obcí a neuvolněné členy rady „jedničkových" a „dvojkových" obcí. Tyto osoby tak už nemají žádné povinnosti vůči Centrálnímu registru oznámení a nemusejí žádné oznámení (ani výstupní či průběžné za část roku 2022) podávat.