PŘIDAT OBLÍBENÉ
Právní předpisy v legislativním procesu
NÁVRH NOVELY TRESTNÍHO ŘÁDU A DALŠÍCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ
Ministerstvo spravedlnosti předložilo dne 1. července 2024 do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Tento návrh má za cíl posílit ochranu zájmů České republiky na řádné činnosti zpravodajských služeb a na ochraně informací o nich i informací jimi vytvářených. Sledovaného cíle se navrhuje dosáhnout několika dílčími změnami trestních předpisů:
- Zvláštní soudní příslušnost Krajského soudu v Praze k vymezeným trestným činům
Navrhuje se upravit zvláštní věcnou a místní příslušnost Krajského soudu v Praze pro projednávání vymezených „zpravodajských věcí“, která umožní koncentraci těchto věcí u jednoho krajského soudu, u něhož pak bude jednodušší zajistit jak jeho technickou vybavenost, tak i proškolení soudců, čímž bude zajištěna jejich znalost prostředí a způsobu práce zpravodajských služeb.
- Vyloučení laických přísedících pro řízení o těchto trestných činech
Aby byl co nejvíce omezen okruh osob, které se seznamují s metodami práce zpravodajských služeb a s dalšími informacemi, u nichž je dán zájem na jejich utajení, vylučují se z projednávání zpravodajských věcí přísedící, pokud jsou zpravodajské věci projednávány v senátním obsazení; věc v těchto případech projedná senát složený ze tří soudců.
- Vyloučení veřejnosti z účasti na hlavním líčení
Vyloučit veřejnost z účasti na hlavním líčení lze již dnes pro možné ohrožení utajované informace chráněné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený průběh jednání, anebo bezpečnost nebo jiný důležitý zájem svědků. Nově by se tak možné ohrožení důvěrnosti činnosti zpravodajských služeb zařadilo mezi výčet výše uvedených důvodů.
Účinnost novely se navrhuje k 1. 1. 2026.
Návrh vyhlášky, která stanoví výši nákladů výkonu vazby a trestu odnětí svobody a podrobnosti nakládání s penězi osob omezených na svobodě
Ministerstvo spravedlnosti předložilo dne 29. srpna 2024 k projednání pracovními komisemi Legislativní rady vlády návrh vyhlášky o výši nákladů výkonu vazby a trestu odnětí svobody a o podrobnostech nakládání s penězi vězněných osob a osob ve výkonu zabezpečovací detence a o změně souvisejících vyhlášek.
Dne 13. února 2024 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 29/2024 Sb., kterým se mění zejména zákon o výkonu trestu odnětí svobody (č. 169/1999 Sb.), zákon o výkonu vazby (č. 293/1993 Sb.) a zákon o výkonu zabezpečovací detence (č. 129/2008 Sb.). Přijetím zákona dochází k zavedení zcela nové úpravy nakládání s penězi osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, výkonu vazby nebo ve výkonu zabezpečovací detence.
Předkládá se prováděcí vyhláška, jejíž přijetí zákon předpokládá. Vyhláška konkretizuje některé kvantitativní parametry nové právní úpravy, zejména procentuální rozdělení finančních prostředků pro jednotlivé srážky, stanoví výši nákladů výkonu trestu a vazby, limity pro volnou dispozici vězněných osob s finančními prostředky, limity úložného apod.
Vydání vyhlášky je tak zcela nezbytné, neboť bez provedeného zákonného zmocnění by novou úpravu nebylo možné používat.
Dále se navrhuje upravit další podzákonné předpisy tak, aby nebyly s novou právní úpravou v rozporu nebo neobsahovaly úpravu duplicitní; zejména je v tomto smyslu zapotřebí uzpůsobit nebo vypustit některá ustanovení vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, a vyhlášky č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby.
Návrh vyhlášky byl zpracován v součinnosti s Vězeňskou službou České republiky a je předkládán bez rozporu.
Novela trestního zákoníku, trestního řádu a některých dalších zákonů
Ministerstvo spravedlnosti odeslalo po meziresortním připomínkovém řízení vládě k dalšímu legislativnímu postupu návrh novely trestního zákoníku, trestního řádu a některých dalších zákonů, kterou se reaguje na požadavky programového prohlášení vlády v oblasti trestního práva.
Předložený návrh zákona přichází na základě výsledků jednání v rámci koalice se změnami týkajícími se jak trestního práva hmotného, tak trestního práva procesního, které povedou k racionálnějšímu využívání prostředků trestního práva při zohlednění zásady subsidiarity trestní represe. Tyto změny se týkají jak obecné části trestního zákoníku (podmínky pro ukládání některých druhů trestů, zásady ukládání trestů), tak ale i jeho části zvláštní (vymezení některých jednotlivých skutkových podstat trestných činů, přehodnocení trestnosti některých jednání nebo míry postihu za jejich spáchání) či promítnutí zásady užívání prostředků trestního práva jako prostředků ultima ratia v rámci trestního řízení (nové důvody zastavení trestního stíhání, nové procesní postupy v rámci trestního řízení vedeného proti právnickým osobám).
V podrobnostech lze odkázat na předkládací a důvodovou zprávu.
Novela trestního řádu, trestního zákoníku a některých dalších zákonů
Ministerstvo spravedlnosti zaslalo vládě k projednání návrh novely trestního řádu, trestního zákoníku a dalších souvisejících předpisů, jejíž hlavním cílem je umožnit, aby bylo prostřednictvím trestních sankcí možné odčerpat i majetek, který je součástí společného jmění manželů, což dnes dobře možné není.
Návrh upravující několik tematických okruhů dále směřuje na zajištění naplňování závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii a z mezinárodního práva a na odstranění dílčích nedostatků trestních předpisů, které vyplynuly z praxe.
Vedle umožnění odčerpání majetku, který je součástí společného jmění manželů, návrh zejména:
- transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady EU) 2024/1226 ze dne 24. dubna 2024 o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie a změně směrnice (EU) 2018/1673 (směrnici o porušení tzv. mezinárodních sankcí) a v souladu s ní zejména zavádí možnost prostřednictvím trestních sankcí odčerpat majetek, který je předmětem mezinárodní sankce,
- upravuje skutkové podstaty válečných zločinů v souvislosti se sjednáním Lublaňsko-Haagské úmluvy o mezinárodní spolupráci při vyšetřování a stíhání zločinu genocidia, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a jiných zločinů podle mezinárodního práva,
- s ohledem na vývoj informačních a telekomunikačních technologií modernizuje jednak podmínky pro provádění výslechu prostřednictvím videokonferenčního zařízení a jednak pravidla uchovávání zvukových nebo obrazových záznamů pořízených o úkonech trestního řízení, nahlížení do takových záznamů a pořizování jejich kopií.
Změna vyhlášky č. 227/2016 Sb. o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků
Ministerstvo spravedlnosti předložilo do mezirezortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 227/2016 Sb. o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků, ve znění vyhlášky č. 43/2019 Sb.
Tento návrh navazuje na změny navrhované v novele zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (aktuálně projednávané jako sněmovní tisk 86) a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (tzv. nařízení ECRIS-TCN).
Nařízení ECRIS-TCN spolu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV (tzv. směrnice ECRIS), a Dohodou o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021, ve spojení s výše uvedenou adaptační novelou zákona o Rejstříku trestů, rozšiřuje okruh případů, kdy budou k výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů připojeny i ad hoc vyžádané informace z evidencí jiných členských států Evropské unie nebo z evidence odsouzení vedené Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, což se musí projevit i v podobě formulářů žádostí o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů.
Návrh vyhlášky byl zpracován v součinnosti s Rejstříkem trestů.