PŘIDAT OBLÍBENÉ
Právní předpisy v legislativním procesu
Návrh vyhlášky, která stanoví výši nákladů výkonu vazby a trestu odnětí svobody a podrobnosti nakládání s penězi osob omezených na svobodě
Ministerstvo spravedlnosti předložilo do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky o výši nákladů výkonu vazby a trestu odnětí svobody a o podrobnostech nakládání s penězi vězněných osob a osob ve výkonu zabezpečovací detence a o změně souvisejících vyhlášek.
Dne 13. února 2024 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 29/2024 Sb., kterým se mění zejména zákon o výkonu trestu odnětí svobody (č. 169/1999 Sb.), zákon o výkonu vazby (č. 293/1993 Sb.) a zákon o výkonu zabezpečovací detence (č. 129/2008 Sb.). Přijetím zákona dochází k zavedení zcela nové úpravy nakládání s penězi osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody, výkonu vazby nebo ve výkonu zabezpečovací detence.
Předkládá se prováděcí vyhláška, jejíž přijetí zákon předpokládá. Vyhláška konkretizuje některé kvantitativní parametry nové právní úpravy, zejména procentuální rozdělení finančních prostředků pro jednotlivé srážky, stanoví výši nákladů výkonu trestu a vazby, limity pro volnou dispozici vězněných osob s finančními prostředky, limity úložného apod. Vydání vyhlášky je tak zcela nezbytné, neboť bez provedeného zákonného zmocnění by novou úpravu nebylo možné používat.
Dále se navrhuje upravit další podzákonné předpisy tak, aby nebyly s novou právní úpravou v rozporu nebo neobsahovaly úpravu duplicitní; zejména je v tomto smyslu zapotřebí uzpůsobit nebo vypustit některá ustanovení vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, a vyhlášky č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby.
Návrh vyhlášky byl zpracován v součinnosti s Vězeňskou službou České republiky.
Novela trestního zákoníku, trestního řádu a některých dalších zákonů
Ministerstvo spravedlnosti odeslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely trestního zákoníku, trestního řádu a některých dalších zákonů, kterou se reaguje na požadavky programového prohlášení vlády v oblasti trestního práva a která se tak soustředí primárně na problém nadužívání trestní represe u jednání s malou společenskou škodlivostí a akcentuje, že trest odnětí svobody by měl být ukládán až v krajním případě, tj. rozšiřuje možnosti, kdy lze ukládat alternativní tresty místo trestu odnětí svobody.
Návrh tak přichází především se změnou právní úpravy peněžitého trestu a některých dalších druhů alternativních trestů a s opatřeními směřujícími k důslednějšímu nahlížení na trestní právo jako na krajní prostředek [dochází tak i k dekriminalizaci určitých jednání či ke snížení trestů, které je možné za některé trestné činy uložit (snížením horní hranice trestní sazby trestu odnětí svobody, která je za ně stanovena, nebo snížením její dolní hranice, čímž bude soudu umožněno uložit trest v rámci širšího rozpětí, popř. bude možné uložit některé druhy trestů, které soud dnes za dané jednání uložit nemůže)]. Na druhou stranu se ale návrhem reaguje i nové výzvy, kdy se zakotvuje nový trestný čin spočívající v neoprávněné činnosti pro cizí moc a postih tzv. deepfake pornografie.
Připojená novela trestního řádu pak upravuje řadu dílčích otázek, z nichž lze upozornit zejména na posílení oportunních prvků v rámci přípravného řízení, kdy se státnímu zástupci umožňuje zastavit trestní stíhání v situaci, kdy shromážděné důkazy nejsou dostatečným podkladem pro úspěšné zastupování obžaloby v řízení před soudem, a dále pak na opatření, které mají pozitivní dopad na oběti, když dochází k zakotvení nové zásady restorativní justice a ke změnám v institutu narovnání, či na zefektivnění informační povinnosti o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a o zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, zjednodušení přednesu obžaloby, zjednodušení vyhlašování rozsudku nebo rozšíření možnosti opravy vyhotovení rozsudku. Předmětné změny jsou v souladu s obecnými cíli, které si novela klade, tj. aby v řízení byly uplatňovány restorativní prvky, řízení bylo, pokud možno, rychlé a efektivní, a aby řízení nebylo zbytečně prodlužováno a prodražováno, je-li zřejmé, že nelze prokázat rozhodné skutečnosti o vině.
Účinnost novely se navrhuje k 1. 7. 2025.
Novela trestního řádu, trestního zákoníku a některých dalších zákonů
Ministerstvo spravedlnosti odeslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely trestního řádu, trestního zákoníku a dalších souvisejících předpisů, jejíž hlavním cílem je umožnit, aby bylo prostřednictvím trestních sankcí možné odčerpat i majetek, který je součástí společného jmění manželů, což dnes dobře možné není.
Návrh upravující několik tematických okruhů dále směřuje na zajištění naplňování závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii a z mezinárodního práva a na odstranění dílčích nedostatků trestních předpisů, které vyplynuly z praxe.
Vedle umožnění odčerpání majetku, který je součástí společného jmění manželů, návrh zejména:
- transponuje návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie (tzv. mezinárodních sankcí), jejíž text byl na úrovni EU předběžně dohodnut a která bude v blízké době přijata, v souladu s ním zejména zavádí možnost prostřednictvím trestních sankcí odčerpat majetek, který je předmětem mezinárodní sankce,
- usnadňuje navracení výnosů z trestné činnosti poškozeným,
- upravuje skutkové podstaty válečných zločinů v souvislosti se sjednáním Lublaňsko-Haagské úmluvy o mezinárodní spolupráci při vyšetřování a stíhání zločinu genocidia, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a jiných zločinů podle mezinárodního práva,
- s ohledem na vývoj informačních a telekomunikačních technologií modernizuje jednak podmínky pro provádění výslechu prostřednictvím videokonferenčního zařízení a jednak pravidla uchovávání zvukových nebo obrazových záznamů pořízených o úkonech trestního řízení, nahlížení do takových záznamů a pořizování jejich kopií.
Změna vyhlášky č. 227/2016 Sb. o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků
Ministerstvo spravedlnosti předložilo do mezirezortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 227/2016 Sb. o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků, ve znění vyhlášky č. 43/2019 Sb.
Tento návrh navazuje na změny navrhované v novele zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (aktuálně projednávané jako sněmovní tisk 86) a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (tzv. nařízení ECRIS-TCN).
Nařízení ECRIS-TCN spolu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV (tzv. směrnice ECRIS), a Dohodou o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021, ve spojení s výše uvedenou adaptační novelou zákona o Rejstříku trestů, rozšiřuje okruh případů, kdy budou k výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů připojeny i ad hoc vyžádané informace z evidencí jiných členských států Evropské unie nebo z evidence odsouzení vedené Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, což se musí projevit i v podobě formulářů žádostí o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů.
Návrh vyhlášky byl zpracován v součinnosti s Rejstříkem trestů.