Právní předpisy v legislativním procesu

Novela trestního řádu, trestního zákoníku a některých dalších zákonů

Ministerstvo spravedlnosti odeslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh novely trestního řádu, trestního zákoníku a dalších souvisejících předpisů, jejíž hlavním cílem je umožnit, aby bylo prostřednictvím trestních sankcí možné odčerpat i majetek, který je součástí společného jmění manželů, což dnes dobře možné není.

Návrh upravující několik tematických okruhů dále směřuje na zajištění naplňování závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii a z mezinárodního práva a na odstranění dílčích nedostatků trestních předpisů, které vyplynuly z praxe.

Vedle umožnění odčerpání majetku, který je součástí společného jmění manželů, návrh zejména:

  • transponuje návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o vymezení trestných činů a sankcí za porušení omezujících opatření Unie (tzv. mezinárodních sankcí), jejíž text byl na úrovni EU předběžně dohodnut a která bude v blízké době přijata, v souladu s ním zejména zavádí možnost prostřednictvím trestních sankcí odčerpat majetek, který je předmětem mezinárodní sankce,
  • usnadňuje navracení výnosů z trestné činnosti poškozeným,
  • upravuje skutkové podstaty válečných zločinů v souvislosti se sjednáním Lublaňsko-Haagské úmluvy o mezinárodní spolupráci při vyšetřování a stíhání zločinu genocidia, zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a jiných zločinů podle mezinárodního práva,
  • s ohledem na vývoj informačních a telekomunikačních technologií modernizuje jednak podmínky pro provádění výslechu prostřednictvím videokonferenčního zařízení a jednak pravidla uchovávání zvukových nebo obrazových záznamů pořízených o úkonech trestního řízení, nahlížení do takových záznamů a pořizování jejich kopií.

Návrh zákona 

Odůvodnění 

Platné znění 

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Vláda dne 20. prosince 2023 schválila návrh novely trestního zákoníku, který redefinuje trestný čin znásilnění tak, aby odpovídal modernímu pojetí, které opouští koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku a nahrazuje jej konceptem nekonsensuálního pohlavního styku.

Ke změně definice znásilnění směrem ke konceptu nekonsensuálního pohlavního styku v posledních letech přistoupila celá řada evropských států, mimo jiné i pod vlivem Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (tzv. Istanbulské úmluvy), kterou Česká republika podepsala, ale dosud neratifikovala.

Dále návrh i po vzoru zahraničních úprav trestný čin znásilnění omezuje pouze na soulož a jiný pohlavní styk provedený obdobným způsobem (na tzv. penetrační činy) a méně závažné sexuální praktiky (nepenetrační povahy) vyčleňuje do samostatného nového trestného činu sexuálního útoku.

V návaznosti na uvedené změny se provádějí i další nezbytné návazné změny v trestním zákoníku a dalších zákonech odkazujících na vybrané trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti.

Účinnost novely se navrhuje stanovit k 1. lednu 2025.

Vládní návrh zákona je v Poslanecké sněmovně projednáván jako sněmovní tisk 616.

Sněmovní tisk 616

Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Vláda dne 6. září 2023 schválila novelu zákona o soudnictví ve věcech mládeže a dalších souvisejících zákonů.  

Novela reaguje na nedostatky vytýkané České republice v rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva ze dne 20. října 2020 ve věci International Commission of Jurists proti České republice, č. 148/2017, které se týká řízení ve věcech dětí mladších 15 let, jež se dopustily činu jinak trestného, a kterým bylo shledáno porušení čl. 17 Charty, jenž zaručuje právo matek a dětí na sociální a hospodářskou ochranu. Evropský výbor pro sociální práva v uvedeném rozhodnutí shledal, že česká právní úprava je v rozporu s čl. 17 Charty (tento článek zaručuje právo matek a dětí na sociální a hospodářskou ochranu[1]), neboť trestně neodpovědným dětem, které se dopustily činu jinak trestného, neposkytuje dostatečná procesní práva, konkrétně konstatoval porušení Charty v následujících dvou bodech:

  • V řízení ve věcech dětí mladších 15 let není zajištěno povinné právní zastoupení ve fázi předcházející řízení před soudem pro mládež (zejména během podání vysvětlení v rámci prověřování, zda se jedná o čin jinak trestný a zda se jej dopustilo dítě mladší 15 let).
  • Česká právní úprava v řízení ve věcech dětí mladších 15 let na rozdíl od mladistvých pachatelů neumožňuje jiný postup, než aby věc dítěte byla řešena ve formálním soudním jednání.

Cílem návrhu zákona je uvést českou právní úpravu do souladu s Chartou v intencích výkladu Evropského výboru pro sociální práva; návrh zákona rovněž reaguje na doporučení dalších mezinárodních orgánů, které působí v oblasti ochrany základních práv a svobod.

Účinnost novely se navrhuje stanovit k 1. červenci 2024.

Vládní návrh zákona je v Poslanecké sněmovně projednáván jako sněmovní tisk 540.

Sněmovní tisk 540

[1] S cílem zajistit účinné uplatnění práva matek a dětí na sociální a hospodářskou ochranu se smluvní strany zavazují přijmout všechna vhodná a potřebná opatření vedoucí k tomuto cíli, včetně zřizování nebo provozování vhodných institucí nebo služeb.

Novela zákona o výkonu trestu odnětí svobody, zákona o výkonu vazby a zákona o výkonu zabezpečovací detence

Vláda na svém jednání dne 26. 7. 2023 schválila novelu předpisů upravujících výkon trestu, vazby a zabezpečovací detence, která komplexním způsobem upravuje postupy při nakládání s příjmy vězněných osob.

Podle současné právní úpravy existují zásadně odlišná pravidla týkající se nakládání s různými druhy příjmů vězněných odsouzených a osob, které vykonávají zabezpečovací detenci (odlišný je postup při nakládání s příjmem z pracovní odměny a s ostatními penězi zaslanými do věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jako jsou např. důchody, výsluhové příspěvky, peníze obdržené od příbuzných apod.). V důsledku těchto odlišných pravidel je z některých příjmů tvořena určitá finanční rezerva na dobu po propuštění, ale z jiných však nikoli, někteří odsouzení či osoby ve výkonu zabezpečovací detence pak v důsledku současného systému, byť mají příjem, nemohou disponovat ani minimální částkou na nákupy ve vězeňské prodejně apod.

Navrhuje se proto zavedení jednotného systému rozúčtování veškerých příjmů vězněných odsouzených a osob ve výkonu zabezpečovací detence bez ohledu na jejich zdroj, tj. stejná pravidla budou aplikována jak na pracovní odměnu, tak na ostatní finanční prostředky, které budou do věznice nebo ústavu zaslány. Nově tak veškeré příjmy vězněných osob budou uloženy na tzv. zvláštní účet vedený věznicí a dále s nimi bude (s určitými výjimkami) nakládáno obdobným způsobem, jaký je dnes aplikován již dne ve vztahu k pracovní odměně.

Novou právní úpravou tak bude garantováno, že každému odsouzenému a osobě ve výkonu zabezpečovací detence se z jeho peněz bude tvořit finanční rezerva, která mu bude vyplacena po propuštění, čímž dojde k usnadnění přechodu na svobodu, kdy období těsně po propuštění je (právě mj. i s ohledem na nedostatek finančních prostředků) z hlediska recidivy nejkritičtější. Díky nově nastavenému systému bude mít zároveň každý odsouzený, pokud neodmítne pracovat, a osoba ve výkonu zabezpečovací detence k dispozici za kalendářní měsíc alespoň minimální částku, kterou může použít podle vlastní úvahy.

Jelikož s ohledem na aktuální soudní výklad některých ustanovení zákona o výkonu trestu došlo k tomu, že nezanedbatelná část vězněných odsouzených či osob ve výkonu zabezpečovací detence je díky možnosti postihu veškerých jejich finančních prostředků v situaci, kdy nemají dostatek peněz k zajištění základních potřeb nutných pro důstojný život, a zároveň ani nemají nárok na tzv. sociální poukázku, je navrhována i úprava tzv. sociálního kapesného, která by měla nabýt účinnosti dříve než ostatní části návrhu (prvním dnem třetího kalendářního měsíce po vyhlášení zákona). Částku sociálního kapesného se navrhuje zvýšit ze 100 Kč na 150 Kč.

Účinnost novely se navrhuje stanovit k 1. lednu 2025.

Vládní návrh zákona je v současnosti projednáván Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk 509.

Sněmovní tisk 509

Novela zákona o státním zastupitelství a některých dalších zákonů

Vláda na svém jednání dne 24. 5. 2023 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním cílem tohoto návrhu je docílit změny právní úpravy postavení vedoucích státních zástupců, která bude eliminovat riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na fungování státního zastupitelství. Dochází tak především ke změnám v procesu jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců – z hlavních změn, které lze v této souvislosti zmínit, je zavedení povinných výběrových řízení na obsazení míst okresních, krajských a vrchních státních zástupců a stanovení jejich funkčních období, před jejichž uplynutím je bude možné odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu, zakotvení časově omezeného funkčního období nejvyššího státního zástupce a zakotvení zákonných důvodů, pro které bude moci vláda nejvyššího státního zástupce odvolat, což bude přezkoumatelné Nejvyšším správním soudem, a stanovení minimálních požadavků na osoby vedoucích státních zástupců.

Vedle těchto změn návrh obsahuje i některé změny, které vyplynuly z aktuálních potřeb praxe a přichází tak i se změnami v oblasti výkonu netrestní agendy (zakotvení oprávnění státního zastupitelství provádět potřebná zjištění k získání poznatků k výkonu netrestní působnosti aj.), zakotvuje změny vedoucí k úpravě vymezení úkolů, které mohou činit právní čekatelé, zavádí evidenční ochranu státních zástupců aj.

Účinnost tohoto zákona se navrhuje stanovit k 1. 7. 2024.

Vládní návrh zákona je projednáván Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk 463.

Sněmovní tisk 463

Změna vyhlášky č. 227/2016 Sb. o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků

Ministerstvo spravedlnosti předložilo do mezirezortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 227/2016 Sb. o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků, ve znění vyhlášky č. 43/2019 Sb.

Tento návrh navazuje na změny navrhované v novele zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (aktuálně projednávané jako sněmovní tisk 86) a na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (tzv. nařízení ECRIS-TCN).

Nařízení ECRIS-TCN spolu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV (tzv. směrnice ECRIS), a Dohodou o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021, ve spojení s výše uvedenou adaptační novelou zákona o Rejstříku trestů, rozšiřuje okruh případů, kdy budou k výpisu nebo opisu z evidence Rejstříku trestů připojeny i ad hoc vyžádané informace z evidencí jiných členských států Evropské unie nebo z evidence odsouzení vedené Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, což se musí projevit i v podobě formulářů žádostí o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů.

Návrh vyhlášky byl zpracován v součinnosti s Rejstříkem trestů.

Návrh vyhlášky

Odůvodnění

Platné znění