Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Právní předpisy v legislativním procesu

Opatření ke zvýšení aplikace a účinnosti alternativních trestů

Ministerstvo spravedlnosti zaslalo po připomínkovém řízení vládě k dalšímu legislativnímu postupu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 

Cílem návrhu je reagovat na limity právní úpravy, které snižují efektivitu vykonávacího řízení.

Návrh přináší tyto změny:

  1. racionalizace procesních postupů při výkonu trestů nespojených s odnětím svobody (v možném rozsahu přenesení rozhodovací pravomoci ze senátu na předsedu senátu a rozhodování mimo veřejné zasedání, zjednodušení procesu nařízení trestu obecně prospěšných prací a změn v průběhu výkonu trestu obecně prospěšných prací a trestu domácího vězení, změna v pověřování Probační a mediační služby, odbourání nutnosti podávat periodické zprávy ze strany probačních úředníků),

  2. sjednocení postavení probačního úředníka v rámci výkonu jednotlivých druhů trestů (přiznání návrhových oprávnění probačním úředníkům, vymezení opatření, jejichž kontrolou lze pověřit probačního úředníka, rozšíření působnosti probačních úředníků v rámci přípravného řízení a v řízení ve věcech dětí mladších 15 let),

  3. zakotvení pozitivních nástrojů motivace odsouzeného při výkonu trestu (možnost zrušit uložený dohled či opatření v případě řádného plnění uložených povinností),

  4. dílčí změny v oblasti podmíněného propuštění (zrušení samostatného návrhového oprávnění zájmových sdružení občanů, zakotvení principu podávání žádostí odsouzených o podmíněné propuštění prostřednictvím ředitele věznice).

Navržené změny směřují v první řadě ke zvýšení efektivity vykonávacího řízení snížením jeho administrativní náročnosti, zejména odstraňují příliš formalistický postup při změně podmínek výkonu alternativních trestů, u kterých Probační a mediační služba zajišťuje výkon, a zabezpečují rychlou odezvu soudu na zprávy probačních úředníků o porušení podmínek výkonu trestů.

K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony:

Návrh zákona:

Platné znění s vyznačením změn:

Důvodová zpráva:

Novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (Eurojustu a reakce na požadavky praxe)

Ministerstvo spravedlnosti zaslalo po připomínkovém řízení vládě k dalšímu legislativnímu postupu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem návrhu je:

  1. v nezbytném rozsahu adaptovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV, a

  2. reagovat na požadavky praxe na sjednocení postupů v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních a odstranění nedostatků zjištěných v rámci vyhodnocení dosavadní aplikace právní úpravy obsažené v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (zpřesnit některá ustanovení tak, aby byl jejich výklad jednoznačný, zjednodušit postup v rámci předání a vydání, zajistit funkční model hrazení nákladů mezinárodní justiční spolupráce, zpřesnit povinnost opatřit či předložit překlad písemností včetně výjimek z této povinnosti aj.).

    K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů

    Návrh zákona:

    Platné znění s vyznačením změn:

    Důvodová zpráva:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo spravedlnosti rozeslalo do připomínkového řízení návrh na vytvoření nové skutkové podstaty podle § 321a trestního zákoníku, na základě kterého by byl umožněn trestní postih osob, které se účastní činnosti nestátních ozbrojených skupin zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu způsobem, jenž představuje vážné riziko pro bezpečnost nejen České republiky, ale i státu, kde ozbrojený konflikt probíhá.

Tyto osoby si během své účasti v dané skupině osvojí řadu vojenských praktik s rizikem jejich využití po svém následném návratu do České republiky. Tyto osoby mohou mít rovněž po svém návratu sklon k zakládání různých radikálních či extremistických skupin či k členství v nich nebo ke snaze získat své následovníky v boji. Ve vztahu ke státu, v němž se ozbrojený konflikt odehrává, pak zapojování těchto osob do ozbrojeného konfliktu představuje jedno z rizik nežádoucího prodlužování tohoto konfliktu, včetně všech negativních jevů, které s sebou ozbrojený konflikt přináší.

Podle stávající právní úpravy trestního zákoníku není možné takové jednání vždy postihnout, neboť trestné činy, které by zde mohly přicházet do úvahy - § 321 trestního zákoníku (služba v cizích ozbrojených silách), § 312a trestního zákoníku (účast na teroristické skupině) či § 361 trestního zákoníku (účast na organizované zločinecké skupině) není z různých důvodů vždy možné aplikovat.

Návrh zákona rovněž rozšiřuje způsob poskytování nebo přijímání výcviku ke spáchání teroristického trestného činu o výrobu nebo používání materiálů, které jsou svou povahou obdobné výbušninám, zbraním nebo nebezpečným látkám (např. určité pyrotechnické výrobky, jejichž destruktivní vlastnosti jsou obdobné destruktivním vlastnostem výbušnin).

Návrh zákona:

Platné znění s vyznačením změn:

Důvodová zpráva:

Novelizace zákona o státním zastupitelství

Ministerstvo spravedlnosti zaslalo vládě k projednání návrh novely zákona o státním zastupitelství a novely zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

Za hlavní cíl předkládané nové právní úpravy lze považovat změny v procesu jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců, kdy se navrhuje zakotvit pevné funkční období pro vedoucí státní zástupce, včetně nejvyššího státního zástupce, v délce 7 let, přičemž odvolat je z výkonu jejich funkce před uplynutím funkčního období bude možné pouze pro spáchání kárného provinění, a to rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení. Zákon nově stanoví i minimální požadavky na osoby, které mají být jmenovány do funkce vedoucího státního zástupce. Pro jmenování vedoucího státního zástupce ministrem spravedlnosti se zakotvují povinná výběrová řízení.

K postupné obměně vedoucích státních zástupců dojde až v době spadající do doby po parlamentních volbách a doby ustanovení nové vlády. 

Vedle těchto změn návrh obsahuje i některé změny, které vyplynuly z aktuálních potřeb praxe (zavedení oprávnění nejvyššího státního zástupce rušit či měnit nezákonné příkazy a nařízení ukládané státními zástupci v rámci výkonu netrestní působnosti, úpravu vymezení úkolů, které mohou činit právní čekatelé, zavedení evidenční ochrany státních zástupců, úpravu hlášení tzv. vedlejších činností aj.).

Návrh zákona:

Platné znění s vyznačením změn:

Důvodová zpráva:

Novela trestních předpisů adaptující nařízení o příkazech k zajištění a ke konfiskaci

Ministerstvo spravedlnosti rozeslalo do připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Cílem předmětné úpravy je v nezbytném rozsahu adaptovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. Uvedené nařízení přímo upravuje postupy justiční spolupráce mezi členskými státy Evropské unie při přeshraničním uznávání příkazů k zajištění a ke konfiskaci majetku v trestním řízení a ve vztahu k majetku, který neslouží k důkazním účelům, nahrazuje vůči státům, které jsou nařízením vázány, dosavadní rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii a rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci. Uvedené nařízení ve spojení s adaptační úpravou se tak uplatní vůči všem členským státům Evropské unie, kromě Irska a Dánska. V rámci adaptačních ustanovení se řeší nezbytné otázky spojené s procesem uznání a výkonu příkazu k zajištění a příkazu ke konfiskaci, s procesem vracení majetku a uspokojování majetkových nároků poškozených a s procesem sdílení majetku s jinými členskými státy Evropské unie. Předpokládá se, že podrobněji budou tyto postupy vysvětleny v interních předpisech.

V souvislosti s adaptační úpravou se v návaznosti na první vyhodnocení poznatků aplikační praxe odstraňují některé praktické problémy vznikající při aplikaci úpravy obsažené v zákoně č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení. Tyto změny nejsou sice přímo adaptační, ale úzce souvisejí s adaptací nařízení, neboť přispívají k jeho efektivnější aplikaci. Dále se v reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2019, č. j. 9 As 423/2018-29, navrhuje změna zákona o obětech trestných činů, která jednoznačně stanoví, v jakém rozsahu stát poskytuje peněžitou pomoc obětem trestných činů.

Návrh zákona:

Platné znění s vyznačením změn:

Důvodová zpráva:

Změna právní úpravy peněžitých trestů

Vláda schválila návrh Ministerstva spravedlnosti na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Cílem tohoto návrhu je podpora zvyšování počtu uložených peněžitých trestů. Za tímto účelem jsou navrhovány změny jak hmotněprávních podmínek ukládání tohoto trestu a důsledků jeho nevykonání, tak změny právní úpravy jeho výkonu.

Za hlavní změny, které se navrhují v oblasti trestního práva hmotného, lze považovat zrušení institutu náhradního trestu odnětí svobody a jeho nahrazení přeměnou nezaplaceného peněžitého trestu v trest odnětí svobody podle zákonem stanoveného přepočtu, zrušení možnosti přeměny peněžitého trestu v jiné alternativní tresty a změny v úpravě zahlazení při odsouzení k tomuto trestu.

V oblasti trestního práva procesního je třeba se především zmínit o prodloužení lhůt pro placení peněžitého trestu.

Po proběhlém vypořádání připomínek byla z návrhu vyňata právní úprava, jejímž cílem bylo zakotvení kompetenční dělené správy pohledávek vzniklých v resortu justice, jejichž správa placení se řídí daňovým řádem. 

Sněmovní tisk č. 435

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník a některé další zákony

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byl vypracován za účelem zajištění slučitelnosti českého právního řádu s dvěma předpisy Evropské unie, a to se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (dále jen „směrnice") a s nařízením Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „nařízení").

V souladu s čl. 17 odst. 1 směrnice jsou členské státy povinny přijmout právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s ní do 6. července 2019. Citovaná směrnice navazuje na Úmluvu o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a protokoly k této úmluvě, jejíž obsah se promítl do českého právního řádu, a proto je většina požadavků vyplývajících z této směrnice již plněna. Nicméně směrnice oproti předchozí úmluvě dílčím způsobem rozšířila požadavky na ochranu finančních zájmů Evropské unie, pro řádnou implementaci je tedy nutné provést určité změny ve vymezení skutkové podstaty trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 trestního zákoníku.

K trestnímu stíhání pachatelů trestných činů proti finančním zájmům Unie, jak jsou vymezeny ve směrnici, resp. jak budou provedeny ve vnitrostátním právu, jakož i trestných činů s nimi neoddělitelně spjatých, a k jejich postavení před soud bude zásadně příslušný Úřad evropského veřejného žalobce zřízený výše uvedeným nařízením, jehož jménem budou v trestním řízení vystupovat zejména evropští žalobci a evropští pověření žalobci. Je proto zapotřebí přijmout adaptační úpravu, která bude řešit právní postavení státních zástupců, kteří budou jmenováni do funkce evropských žalobců a evropských pověřených žalobců. Navrhuje se rovněž i úprava trestních předpisů, protože v souladu s nařízením by evropští pověření žalobci i evropští žalobci měli mít k dispozici stejné prostředky jako vnitrostátní státní zástupci a měli by mít možnost získávat veškeré relevantní informace uložené ve vnitrostátních databázích pro vyšetřování trestných činů a databázích donucovacích orgánů, jakož i v dalších příslušných rejstřících orgánů veřejné moci, a to za stejných podmínek, jaké se v podobných případech uplatňují podle vnitrostátního práva.

Sněmovní tisk 337