Životní situace - Podání a vyřizování žádostí o informace

Pojmenování (název) životní situace

Podání žádosti o informace podle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v podmínkách resortu Ministerstva spravedlnosti ČR

Základní informace k dané životní situaci, předmětu žádosti apod.

(1)   Informací se rozumí přímé nebo zprostředkované sdělení údajů o skutečnostech, které se týkají:

a) zákonem stanovené  působnosti subjektu, povinného poskytovat informace (dále jen „povinný subjekt"), a jejího výkonu,

b) činnosti povinného subjektu, vyplývající z jeho působnosti nebo s  ní bezprostředně související, a jejích výsledků, jakož i hlavních záměrů povinného subjektu a jím přijatých opatření,

c) charakteristiky povinného subjektu, zejména jeho postavení, organizace a dělby (rozvrhu) práce, úkolů, způsobu jejich plnění a hospodaření.

(2)   Za informaci podle odstavce 1 se nepovažují stanoviska a právní názory, zejména výklad zákonů a jiných právních předpisů, jakož i hodnotící zprávy a ucelené databáze v jakékoli, zejména elektronické podobě.

V pochybnostech, zda jde o informaci podle odstavce 1, vychází povinný subjekt také z toho, že právo na informace je ústavně zaručeným, politickým právem, jehož prostřednictvím se občané podílejí na výkonu státní moci a kontrole činnosti státních orgánů, a že přístup k informacím může být omezen pouze zákonem, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

Kdo je oprávněn podat žádost, iniciovat jednání apod. (např. plnoletost, příslušnost trvalým bydlištěm apod.)

Oprávněna je každá fyzická či právnická osoba, která má zájem informaci získat.

Podmínky a postup pro řešení životní situace

Podání žádosti o informaci povinnému subjektu, v jehož působnosti je daná informace. Žádost o informaci není třeba žádným způsobem zdůvodňovat.

Způsob, jakým je možno zahájit řešení životní situace (osobní návštěva, papírová nebo elektronická forma apod.)

O informaci je možné žádat ústně (při osobní návštěvě či telefonicky) i písemně (papírovou i elektronickou formou).

Název instituce, která záležitost vyřizuje

Ministerstvo spravedlnosti, jednotlivé soudy všech stupňů i státní zastupitelství všech stupňů, Rejstřík trestů, Vězeňská služba, Justiční akademie, Justiční škola.

Konkrétní organizační útvar (případně konkrétní pracovník), adresa, úřední hodiny, telefonní číslo

Na Ministerstvu spravedlnosti je pověřeno poskytováním informací, evidováním došlých žádostí a rozhodováním o nich ve sporných případech Oddělení styku s veřejností.

tel. číslo: 221997111

e-mailová adresa: info@msp.justice.cz nebo adresa podatelny posta@msp.justice.cz

Pracovní doba a úřední hodiny

Na jednotlivých soudech obecně předsedové soudů či jimi pověření pracovníci, na státních zastupitelstvích vedoucí státní zástupci nebo jimi pověření pracovníci.

Potřebné doklady a další podklady požadované po žadateli

K žádosti o informace se nepřikládají žádné doklady a podklady.

Z podání musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určeno a kdo jej činí. I v žádostech podaných elektronicky doporučujeme uvést plnou adresu žadatele za účelem doručení písemností (ať již jde o poskytnutí informací které není možné uspokojit elektronicky nebo o doručení rozhodnutí ve správním řízení). Žádost musí být srozumitelná, nesmí být formulována příliš obecně.

Formuláře používané při řešení dané životní situace

Není předepsán žádný formulář.

Správní a jiné poplatky

Povinné subjekty jsou oprávněny žádat úhradu nákladů ve výši, která nesmí přesahovat náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinné subjekty si mohou vyžádat rovněž úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Stanovení výše úhrady se řídí Sazebníkem.

Lhůty a termíny

Žádost o informaci podaná písemně musí být vyřízena do 15 dnů ode dne, kdy došla povinnému subjektu, a to poskytnutím informace, nebo rozhodnutím o jejím odmítnutí. Ve stejné lhůtě musí být případně i rozhodnuto o odložení žádosti, pokud se netýká působnosti povinného subjektu.

Lhůta pro poskytnutí informace může být prodloužena ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dní. V takovém případě musí být žadatel informován, a to před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

Další účastníci postupu

nejsou

Popis dalších činností požadovaných po žadateli

nejsou

Název a odkaz na funkční elektronickou službu, která umožňuje vyřízení příslušné žádosti, pokud existuje

není k dispozici

Číslo a název příslušného právního předpisu

Zákon č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění

Číslo a název souvisejících právních předpisů

Instrukce Ministerstva spravedlnosti

Sazebník úhrad

Místo, lhůta a způsob pro podání opravného prostředku a související požadavky

Opravnými prostředky v řízení dle zákona o svobodném přístupu k informacím jsou odvolání (§ 16) a stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (§ 16a).

Odvolání se podává proti rozhodnutí, jímž povinný subjekt žádost o informace, byť jen z části, odmítnul. V případě, že takové rozhodnutí vydalo samo Ministerstvo spravedlnosti ČR, podává se rozklad k ministrovi spravedlnosti. Odvolání, popřípadě rozklad, je třeba podat u orgánu prvního stupně, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

Stížností na postup při vyřizování žádosti o informace se může bránit žadatel:

a) jenž nesouhlasí s vyřízením žádosti odkazem na již zveřejněnou informace dle § 6,

b) jemuž uplynula lhůta 15 dnů, a to aniž by mu byly poskytnuty požadované informace a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,

c) jemuž byly poskytnuty pouze částečné informace aniž by o zbytku bylo vydáno rozhodnutí odmítnutí žádosti,

d) jenž nesouhlasí s výší stanovené úhrady.

Rovněž v tomto případě se stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podává u orgánu prvního stupně. Lhůta v tomto případě činí 30 dní od marného uplynutí zákonné lhůty, nebo do doručení výzvy k úhradě nákladů.

O těchto opravných prostředcích rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti ČR, a to do 15 dnů ode dne jejich předložení. 

Sankce, které mohou být uplatněny vůči občanovi (podnikatelskému subjektu) nebo orgánu veřejné správy při nedodržení předepsaných povinností, postupů, podmínek apod.

Vybrané nejdůležitější často kladené otázky, související s danou životní situací, a stručné odpovědi na ně

Musím zdůvodňovat, proč o informaci žádám?

Ne. Jakékoli zdůvodňování Vaší žádosti o informace je zcela nadbytečné. Soustřeďte se raději na přesnou formulaci otázky a tedy definici toho, jakou informaci žádáte.

Co když bude moje žádost nesrozumitelná?

Pokud bude Vaše žádost nesrozumitelná, nebude zřejmé, jaká informaci požadujete, nebo bude formulována příliš obecně, budete vyzván(a) k upřesnění žádosti. Teprve pokud byste tak neučinil(a) do 30 dnů ode dne doručení výzvy k upřesnění, povinný subjekt Vaši žádost odmítne.

Širší kontext řešení životní situace, např. z pohledu resortu a daného území (např.: Další informace na www stránkách, Dále se můžete obrátit na…apod.)

Webové stránky vlády, jednotlivých ministerstev, ale také nevládní server Otevřená společnost

Jiné informační zdroje, komunikační formy

Na internetových stránkách všech povinných subjektů jsou na základě § 5 zákona č.106/1999 Sb., zveřejňovány některé údaje povinně – viz zde

Související životní situace a související odkazy (např. na právní předpisy)

Poskytování informací o trestním řízení – § 8a trestního řádu:

(1) Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací sdělovacím prostředkům. Přitom dbají toho, aby neohrožovaly objasnění skutečností důležitých pro posouzení věci, nezveřejňovaly o osobách, které mají účast v trestním řízení, údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2).

(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 orgány činné v trestním řízení odepřou poskytnutí informací.

Nahlížení do spisů – § 65 trestního řádu

(1) Obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Totéž právo mají zákonní zástupci obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby, jestliže tyto osoby jsou zbaveny způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jejich způsobilost k právním úkonům omezena. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv.

(2) V přípravném řízení může státní zástupce nebo policejní orgán právo nahlédnout do spisů a spolu s tím ostatní práva uvedená v odstavci 1 ze závažných důvodů odepřít. Závažnost důvodů, ze kterých tato práva odepřel policejní orgán, je na žádost osoby, jíž se odepření týká, státní zástupce povinen urychleně přezkoumat. Tato práva nelze odepřít obviněnému a obhájci, jakmile byli upozorněni na možnost prostudovat spisy, a při sjednávání dohody o vině a trestu.

(3) Tomu, kdo měl právo být úkonu přítomen, nemůže být odepřeno nahlédnutí do protokolu o takovém úkonu. Obviněnému a jeho obhájci nemůže být odepřeno nahlédnutí do usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1).

(4) Práva státních orgánů a národního člena Eurojustu nahlížet do spisů podle jiných zákonných předpisů nejsou ustanovením předchozích odstavců dotčena.

(5) Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem a údajů, na které se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.

Nahlížení do spisů podle občanského soudního řádu – § 44 

(1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do soudního spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy.

(2) Každému, kdo na tom má právní zájem nebo kdo pro to má vážné důvody, předseda senátu na žádost povolí, aby nahlédl do spisu a aby si z něho učinil výpisy nebo opisy, ledaže jde o spis, o němž právní předpisy stanoví, že jeho obsah musí zůstat utajen.

(3) Při povolování nahlížet do spisů je nutno učinit takové opatření, aby byla zachována tajnost utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem.

(4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro přehrávání záznamů, poskytování jejich kopií nebo pro jiné způsoby zachycení obsahu listiny.

Označení odpovědného správce popsaného postupu (orgán, organizační útvar, funkce)

Ministerstvo spravedlnosti ČR, sekce státního tajemníka, oddělení styku s veřejností

Jméno osoby – odpovědného správce popsaného postupu

Mgr. Jaroslav Rozsypal

vedoucí oddělení styku s veřejností

Datum, od kterého návod platí

13. 3. 2003

Datum poslední aktualizace a nebo verifikace správnosti postupu

31. 5. 2018

Datum konce platnosti

není stanoven, bude upraveno v případě změny zákona

Případná upřesnění a poznámky, především pro zaměstnance veřejné správy, které mohou pomoci úředníkovi při orientaci v životní situaci občana