Štrasburk a sexuální násilí: soudy nemají rozhodovat na základě genderových stereotypů

Soudy se ve svých rozhodnutích mají vyhnout opakování sexistických stereotypů, které panují ve společnosti. Nesmí také bagatelizovat události sexuální povahy, o kterých rozhodují, a vystavovat oběť sekundární viktimizaci. Tak rozhodnul Evropský soud pro lidská práva v případu J. L. proti Itálii, který se týkal skupinového znásilnění ženy ze strany šestice mužů. 

Podle Štrasburku italský soud v rozsudku, ve kterém zprostil skupinuTitulní strana Zpravodaje KVZ 03 2021 mužů z obvinění ze znásilnění, poukazoval na irelevantní informace z osobního a intimního života dotyčné ženy. Vnitrostátní soudy přitom mají u takových činů chránit osobní integritu, důstojnost a soukromý život domnělých obětí. Nemají také používat obviňující a moralizující vyjádření vůči obětem, které mohou vést k narušení jejich důvěry v soudní systém.

Anotace zmíněného rozsudku je jednou ze 16 anotací, které přináší nové číslo lidskoprávního Zpravodaje KVZ. Mezi dalšími je například spor o právní uznání rodičovství u dítěte, které odnosila náhradní matka v zahraničí, nebo posouzení požadavků na právní úpravu k hromadnému sledování, filtrování a analyzování elektronické komunikace zpravodajskými službami v ostře sledovaném rozsudku velkého senátu ve věci Big Brother Watch a ostatní proti Spojenému království.

Štrasburský soud se dále vyjádřil k trestnímu stíhání člověka, který na sociální síti bez komentáře sdílel xenofobní a rasistický obsah dostupný pouze pro „přátele". Sociální síť sehrála roli také v dalším rozsudku, kde se Evropský soud pro lidská práva zabýval kárným stíháním fotbalisty za jeho protivládní vyjádření na facebookovém účtu.

Ve čtvrtletníku se dočtete o dvou nově oznámených stížnostech proti České republice týkajících se délek řízení na vnitrostátní úrovni. Nechybí ani informace o osudu první žádosti o stanovisko k výkladu Úmluvy o lidských právech a biomedicíně (Oviedská úmluva) ve vztahu k podmínkám ochrany lidí s vážnou duševní poruchou a nedobrovolným zdravotním zákrokům. Velký senát dospěl k závěru, že na položené otázky nemá pravomoc odpovědět, ale že úroveň ochrany podle Oviedské úmluvy nemůže být nižší než ta, která vyplývá z jeho vlastní judikatury založené na Evropské úmluvě o lidských právech.

Aktuální číslo Zpravodaje KVZ i archiv starších čísel naleznete zde.

K bezplatnému odběru Zpravodaje je možné se přihlásit na adrese kvz@msp.justice.cz.