Starší aktuality

 

2. 10. 2020 - V sekci „Ke stažení" ve složce „Hromadný zápis veřejných funkcionářů" je k dispozici aktualizovaná šablona pro hromadný zápis veřejných funkcionářů. (zde)

Aktualizace se týká rozšíření číselníku funkcí pro krajské úřady, konkrétně byly přidány funkce „hejtman", „náměstek hejtmana" a „uvolněný člen zastupitelstva". Dále byl do šablony přidán sloupec „Uvolněnost" s nastavením číselníku „uvolněný" a „neuvolněný" pro funkce hejtman, náměstek hejtmana, člen Rady, člen zastupitelstva, starosta a místostarosta/zástupce starosty.

10. 9. 2020  Odbor střetu zájmů a boje proti korupci zpracoval materiál „Metodika pro orgány I. stupně příslušné k projednávání přestupků podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů".

Cílem metodiky je poskytnout základní východiska a vodítka pro projednávání přestupků na úseku střetu zájmů, s akcentem na přestupky spočívající v porušení oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů, a tím alespoň částečně přispět ke sjednocení správní praxe v dané oblasti. Text metodiky je zasílán obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a je ke stažení zde.

11. 8. 2020 - Plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v první polovině roku 2020 – výsledky kontrolní činnosti Ministerstva spravedlnosti

 

Ministerstvo spravedlnosti provedlo kontrolu a vyhodnocení plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v první polovině roku 2020 vyplývající z:

  • § 12 odst. 1 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. vstupní oznámení po zahájení výkonu funkce veřejného funkcionáře,
  • § 12 odst. 3 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. výstupní oznámení po ukončení výkonu veřejné funkce.

Všechny případy nesplněné oznamovací povinnosti byly jako přestupek oznámeny příslušným správním orgánům (obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, místně příslušným podle místa trvalého pobytu veřejného funkcionáře), popř. jako jednání, které má znaky přestupku, jiným orgánům podle zvláštních právních předpisů.

KRAJ

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

Vstupní

Výstupní

Hl. m. Praha

40

38

Středočeský kraj

42

34

Jihočeský kraj

14

18

Plzeňský kraj

11

10

Karlovarský kraj

7

4

Ústecký kraj

8

7

Liberecký kraj

14

15

Královéhradecký kraj

7

4

Pardubický kraj

14

9

Kraj Vysočina

15

8

Jihomoravský kraj

25

30

Olomoucký kraj

10

7

Zlínský kraj

7

8

Moravskoslezský kraj

8

14

Celkem

222

206

FUNKCE

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

Vstupní

Výstupní

poslanec

0

0

senátor

0

0

člen vlády

0

0

zastupitel kraje

0

0

zastupitel obce

110

80

ostatní veřejní funkcionáři dle
§ 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů 1)

2

2

veřejní funkcionáři dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů 2)

110

124

Celkem

222

206

1) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří další představitelé ústředních orgánů státní správy, např. Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého telekomunikačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání či nezávislých orgánů, jako např. Nejvyššího kontrolního úřadu a České národní banky.

2) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří např. ředitelé a vedoucí příslušníci bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu, členové statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu a vedoucí zaměstnanci 2. až 4. stupně řízení právnické osoby zřízené zákonem nebo příspěvkové organizace státu či územního samosprávného celku a dále pak vedoucí úředníci územních samosprávných celků a vojáci z povolání.

15. 6. 2020 - Ve dnech 12. až 14. 6. 2020 byla všem právnickým osobám nebo jejich orgánům nebo organizačním složkám dle § 14a odst. 2 zákona o střetu zájmů zapisujícím veřejné funkcionáře do Centrálního registru oznámení rozeslána prostřednictvím datové schránky informace k podávání průběžného oznámení veřejnými funkcionáři do 30. 6. 2020 s žádostí o součinnost při předávání relevantních informací veřejným funkcionářům. Obsah sdělení je dostupný zde.  

8. 6. 2020 - Blíží se termín pro podání průběžného oznámení podle zákona o střetu zájmů

Do 30. 6. 2020 mají veřejní funkcionáři podle zákona o střetu zájmů povinnost podat průběžné oznámení za období výkonu funkce v roce 2019. Vykonával-li veřejný funkcionář funkci po celý kalendářní rok 2019, pak období, za které oznámení činí je od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019; vykonával-li veřejný funkcionář funkci pouze část kalendářního roku 2019, pak období, za které oznámení činí je od data zahájení výkonu funkce do 31. 12. 2019. Pokud veřejný funkcionář v kalendářním roce 2019 ukončil výkon funkce a došlo-li ze strany příslušného orgánu dle § 14a odst. 2 zákona o střetu zájmů k řádnému zápisu ukončení výkonu funkce, pak toto průběžné oznámení nepodává; namísto průběžného oznámení podává výstupní oznámení, a to za období od 1. 1. 2019, popř. od data zahájení výkonu funkce (došlo-li k zahájení výkonu funkce po 1. 1. 2019) do dne ukončení výkonu funkce.

Předmětem průběžného oznámení je oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích. Oznamují se vykonávané činnosti, majetek a příjmy nabyté ve výše uvedeném období a závazky podle stavu ke dni 31. 12. 2019.

Povinnost podat průběžné oznámení se vztahuje i na případy, kdy veřejný funkcionář v uvedeném období nevykonával žádné činnosti, nenabyl žádný majetek, nezískal žádné příjmy, ani neměl závazky, na něž dopadá oznamovací povinnost.

Průběžné oznámení je třeba učinit elektronicky prostřednictvím Centrálního registru oznámení, nebo datovou zprávou (s použitím funkce Centrálního registru oznámení Export do PDF) na ID datové schránky: kq4aawz. Akceptovat lze však pouze podání z datové schránky veřejného funkcionáře, nikoli z jiné datové schránky (např. organizace, ve které působí). Pro přihlášení do Centrálního registru oznámení na výše uvedené internetové adrese veřejný funkcionář zvolí záložku „Přihlásit se jako" – „Veřejný funkcionář" a zadá přihlašovací údaje, které mu byly předány po zápisu do registru. V případě ztráty přihlašovacích údaje je třeba se obrátit na právnickou osobu, její orgán nebo organizační složku, která zápis veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení provedla.

Nedodržení lhůty pro podání průběžného oznámení, tj. 30. 6. 2020, příp. uvedení nesprávného období, Ministerstvo spravedlnosti oznamuje jako přestupek příslušnému správnímu orgánu, za který lze uložit pokutu ve výši od 1.000 Kč do 50.000 Kč.

Odpovědi na často kladené dotazy jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti v sekci „Střet zájmů a boj proti korupci" – „Střet zájmů" – „Často kladené dotazy" – „FAQ Veřejný funkcionář", zde. V případě dalších dotazů se lze rovněž obrátit na Odbor střetu zájmů a boje proti korupci na uvedené e-mailové adrese OSZ@msp.justice.cz

5. 6. 2020 - V sekci "Ke stažení" je k dispozici aktualizovaná metodika pro podávání oznámení veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů. (zde)

K aktualizaci metodiky pro veřejné funkcionáře došlo především v těchto bodech:

OBECNÁ ČÁST

  • Upřesnění definice veřejného funkcionáře dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů ve vztahu k osobě pověřené určitou funkcí, včetně poznámky pod čarou č. 1 (kapitola 1, str. 7–8)
  • Upřesnění informace ohledně povinnosti vyplývající z ustanovení § 5 zákona o střetu zájmů o odměňování osob vykonávajících funkci člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby ve vztahu k funkci veřejného funkcionáře (kapitola 2, str. 11)
  • Přihlášení veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení (kapitola 4, str. 18, obr. A a B)
  • Podávání oznámení veřejným funkcionářem (vysvětlení pojmů „ULOŽIT ROZPRACOVANÉ OZNÁMENÍ", „ODESLAT OZNÁMENÍ DO REGISTRU" „EXPORT DO PDF" v oznámeních) - (kapitola 4, str. 19, obr. C)
  • Možnost využití šablony při podávání oznámení (kapitola 4, str. 19, obr. D)
  • Přidání poznámky pod čarou č. 7 o nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 38/17 ze dne 11. 2. 2020 (149/2020 Sb.), (kapitola 5, str. 20)

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

  • Upřesnění informace o datu zahájení výkonu funkce státních zástupců a přidání příkladu č. 2 (kapitola 3, str. 28)
  • Oznamovací povinnost ve vztahu k osobě, která vykonává činnost na základě autorské smlouvy a která nemá živnostenské nebo obdobné oprávnění (kapitola 5.1, str. 29)
  • Oznamovací povinnost ve vztahu k věcem nemovitým v souvislosti s možností zadání údajů pomoci tlačítka „Import z katastru nemovitostí" nebo „Individuální zadání" (kapitola 6.1, str. 38–39)
  • Oznamovací povinnost ve vztahu k peněžním prostředkům na účtech u finančních institucí v případě průběžného a výstupního oznámení (přidání příkladů č. 1 a č. 2 o založení/zřízení nového účtu u banky nebo jiné finanční instituce v období, za nějž se oznámení podává), (kapitola 6.4, str. 48–49)
  • Oznamovací povinnost ve vztahu k závazkům veřejného funkcionáře v případě průběžného nebo výstupního oznámení [přidána informace (FAQ) o rozhodném okamžiku vzniku závazku v důsledku podepsané úvěrové smlouvy a čerpání úvěru, o závazku vzniklém a splaceném ve stejném období, za nějž se oznámení podává, a o vzniku závazku a jeho zániku formou odpuštění dluhu ve stejném období, za nějž se oznámení podává], (kapitola 7.2, str. 57)

12. 3. 2020 - Ústavní soud zrušil část zákona o střetu zájmů; údaje z Centrálního registru oznámení mají být zpřístupněny jen na základě žádosti

Dne 11. března 2020 Ústavní soud vyhlásil nález (ve věci Pl. ÚS 38/17) reagující na návrhy dvou skupin senátorů na zrušení zákona o střetu zájmů ve znění zákona č. 14/2017 Sb. Z větší části Ústavní soud navrhovatelům nepřisvědčil a podpořil stávající osobní působnost zákona i široce koncipovanou oznamovací povinnost veřejných funkcionářů. Ústavní soud se však neztotožnil s potřebností aktivního zveřejňování údajů z oznámení všech „politických" veřejných funkcionářů a příslušnou část zákona jako protiústavní zrušil. Ministerstvo spravedlnosti má čas na reakci do konce tohoto kalendářního roku.

Ústavní soud nejprve vyjádřil ústavní konformitu samotné procedury přijetí zákona a dále posuzoval jeho osobní působnost [navrhovatelé se domáhali zrušení § 2 odst. 1 písm. q), tedy vyjmutí neuvolněných volených funkcionářů obcí z dosahu zákona]. Ústavní soud konstatoval (bod 84), že „Je-li totiž legitimním cílem právní úpravy též prevence střetu zájmů spojená se zvýšením důvěry veřejnosti v činnost orgánů veřejné moci, pak zahrnutí osob vymezených v § 2 odst. 1 písm. q) do režimu zákona o střetu zájmů je prostředkem nepochybně způsobilým daný cíl naplnit. Zároveň jde o prostředek potřebný […]. Uvedený prostředek nelze shledat ani jako nepřiměřený, neboť při vstupu do veřejné funkce lze počítat s určitými omezeními, které s sebou veřejná funkce, resp. povinnost a odpovědnost s ní spojená, přináší. Zde je opět nutno připomenout, že nejde o regulaci směřovanou vůči soukromým subjektům, ale o jistou podobu samoregulace veřejné moci v zájmu jejího řádného výkonu." Na jiném místě (bod 83) pak Ústavní soud k požadavku navrhovatelů rozlišovat mezi uvolněnými a neuvolněnými volenými funkcionáři územních samosprávných celků dovodil, že „Kritériem pro začlenění konkrétních osob do režimu zákona o střetu zájmů je totiž potencionální riziko střetu zájmů spojené s výkonem konkrétní funkce v rámci veřejné moci. Zde pak není rozdílu mezi funkcionáři uvolněnými a neuvolněnými, neboť rozsah jejich kompetencí při výkonu veřejné moci je stejný."

V navazujících částech nálezu se Ústavní soud vyjádřil k široce koncipované oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů (navrhovatelé se domáhali zrušení § 10 odst. 2 a 3 a § 11 odst. 3; konkrétně zákonu vytýkali požadavek na příliš podrobnou identifikaci oznamovaného majetku, příjmů a závazků, včetně uvedení identifikačních údajů třetích osob – věřitelů a původců příjmů či jiných majetkových výhod –, a dále požadavek na oznamování majetku ve společném jmění manželů) a společně shrnul (bod 105), že „ve vztahu k prvnímu typu zásahu do práva na soukromí spočívajícímu v samotném poskytování údajů o majetku, příjmech a závazcích […] shledal napadenou právní úpravu proporcionální ve vztahu k výše vymezenému legitimnímu cíli [prevenci střetu zájmů spojené se zvýšením důvěry veřejnosti v činnost orgánů veřejné moci]". Stran zákonného požadavku na oznamování majetku ve společném jmění manželů Ústavní soud konstatoval (bod 93), že Vyloučením majetku spadajícího do společného jmění manželů by navíc nebylo možno účel zákona zcela naplnit, neboť majetek nabývaný za manželství bude zpravidla spadat do společného jmění manželů.". K otázce podávání vstupních oznámení v rozsahu stanoveném zákonem Ústavní soud zmínil (bod 96), že tyto požadavky „nepovažuje […] za nepřiměřené. Zavedení vstupních oznámení má vést k možnosti porovnat majetkové poměry veřejného funkcionáře při nástupu do výkonu funkce s tím, k jakému zmnožení majetku docházelo v průběhu výkonu funkce.".

V závěru tedy Ústavní soud navrhovatelům přisvědčil pouze v otázce zveřejňování údajů z oznámení všech veřejných funkcionářů bez předchozí žádosti, když dovodil, že takové nastavení není potřebné (krok druhý, resp. třetí testu proporcionality) ve vztahu ke sledovanému cíli, když pro jeho dosažení ve srovnatelné míře postačí zveřejňování údajů z oznámení na základě předchozí žádosti. V této souvislosti Ústavní soud podotkl (bod 133), že „Má-li být cílem nahlížení do registru prevence či odhalení střetu zájmů, resp. zvýšení důvěry veřejnosti v činnost veřejné moci […], nelze považovat formální bariéru v podobě podání individuální žádosti za překážku, která by naplnění uvedeného účelu bránila. […] Poskytováním údajů z registru na žádost je zároveň dostatečně naplněna i preventivní funkce zpřístupňování údajů, tedy vědomost veřejných funkcionářů o možnosti kohokoli, kdo se identifikuje, zjistit údaje z registru oznámení a případný střet odhalit.".

Aby Ministerstvo spravedlnosti mělo čas na nález Ústavního soudu reagovat, odložil Ústavní soud jeho vykonatelnost až uplynutím dne 31. prosince 2020.

9. 3. 2020 - Plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v roce 2019 – výsledky kontrolní činnosti Ministerstva spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti provedlo kontrolu a vyhodnocení plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v roce 2019 vyplývající z:

  • § 12 odst. 1 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. vstupní oznámení po zahájení výkonu funkce veřejného funkcionáře,
  • § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. průběžné oznámení za období výkonu funkce za kalendářní rok 2018 a
  • § 12 odst. 3 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. výstupní oznámení po ukončení výkonu veřejné funkce.

Všechny případy nesplněné oznamovací povinnosti byly jako přestupek oznámeny příslušným správním orgánům (obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, místně příslušným podle místa trvalého pobytu veřejného funkcionáře), popř. jako jednání, které má znaky přestupku, jiným orgánům podle zvláštních právních předpisů.

KRAJ

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

Vstupní

Průběžné

Výstupní

Hl. m. Praha

56

322

71

Středočeský kraj

135

878

131

Jihočeský kraj

60

491

65

Plzeňský kraj

46

371

43

Karlovarský kraj

14

132

20

Ústecký kraj

25

284

42

Liberecký kraj

20

232

30

Královéhradecký kraj

16

322

25

Pardubický kraj

39

384

35

Kraj Vysočina

33

551

61

Jihomoravský kraj

53

669

68

Olomoucký kraj

28

318

33

Zlínský kraj

23

311

30

Moravskoslezský kraj

42

331

44

Celkem

590

5596

698

FUNKCE

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

Vstupní

Průběžné

Výstupní

poslanec

0

6

0

senátor

0

9

0

člen vlády

0

0

1

zastupitel kraje

0

6

0

zastupitel obce 1)

406

4341

482

ostatní veřejní funkcionáři dle
§ 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů 2)

 

0

 

7

 

0

veřejní funkcionáři dle § 2 odst. 2
zákona o střetu zájmů 3)

 

184

 

1227

 

215

Celkem

590

5596

698

2) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří další představitelé ústředních orgánů státní správy, např. Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého telekomunikačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání či nezávislých orgánů, jako např. Nejvyššího kontrolního úřadu a České národní banky.

3) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří např. ředitelé a vedoucí příslušníci bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu, členové statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu a vedoucí zaměstnanci 2. až 4. stupně řízení právnické osoby zřízené zákonem nebo příspěvkové organizace státu či územního samosprávného celku a dále pak vedoucí úředníci územních samosprávných celků a vojáci z povolání.

18. 2. 2020 - Ústavní soud nevyhověl návrhům prezidenta republiky Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení některých částí zákona o střetu zájmů, konkrétně:

§ 4a, tj. zákazu provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydávání periodického tisku pro vybrané skupiny veřejných funkcionářů,

- § 4b, tj. zákazu obchodních společností s majetkovou účastí členů vlády účastnit se zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek,

§ 4c, tj. zákazu poskytování dotací nebo investičních pobídek obchodním společnostem s majetkovou účastí členů vlády a

§ 9 písm. e), tj. povinnosti v oznámení o činnostech uvést, že veřejný funkcionář je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, anebo společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.

3. 1. 2020 - V sekci „Ke stažení" byl přidán nový dokument týkající se viditelnosti údajů v oznámení veřejných funkcionářů. (zde)

12. 9. 2019 - V sekci "Veřejný funkcionář - životní situace" a "Často kladené dotazy - veřejný funkcionář (otázka č. 8)" byla upřesňěna informace týkající se zpřístupňování odeslaných oznámení. (zde

12. 9. 2019 - V sekci „Ke stažení" byly aktualizovány PDF soubory formulářů oznámení veřejných funkcionářů a nápovědy k jejich vyplnění reflektující právní úpravu účinnou ode dne 1. 6. 2019 a informace dle aktualizované metodiky pro podávání oznámení veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů.

8. 7. 2019 - V sekci "Veřejný funkcionář - životní situace" a "Často kladené dotazy - veřejný funkcionář (otázka č. 8)" byla upřesňěna informace týkající se zpřístupňování odeslaných oznámení. (zde)

28. 6. 2019 – Generování přihlašovacích údajů a hesel do Centrálního registru oznámení ve dnech 29. a 30. června 2019.

Vyzýváme veřejné funkcionáře, aby se s žádostmi o vygenerování nových přihlašovacích údajů pro účely plnění oznamovací povinnosti ve dnech 29. a 30. června 2019 obraceli přímo na své podpůrné orgány. Žádosti tohoto druhu zaslané Odboru střetu zájmů a boje proti korupci budou vyřizovány až v pondělí 1. července 2019.

25. 6. 2019 - V sekci "Veřejný funkcionář - životní situace" a "Často kladené dotazy - veřejný funkcionář (otázka č. 33)" byla upřesňěna informace týkající se importu dat z katastru nemovitostí. (zde

19. 6. 2019 - V sekci "Ke stažení" byly přidány nové dokumenty pro správní orgány řešící přestupky na úseku střetu zájmů. Jedná se o prezentaci z konaného semináře a souhrnu nejčastěji řešených dotazů včetně odpovědí. (zde)

18. 6. 2019 - V sekci "Zpracování a ochrana osobních údajů v Ministerstvu spravedlnosti (Centrální registr oznámení)" došlo k úpravě informace v oddílu "Komu mohou být Vaše osobní údaje předány?", část C). Změna se týká zákonného zmocnění, dle kterého jsou údaje poskytovány. S účinnosti ode dne 24. 4. 2019 nahradil dosavadní zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

13. 6. 2019 - Upřesňující sdělení zpracované Sdružením místních samospráv ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti k období, za které má veřejný funkcionář dle § 2 odst. 1 písm. p) a q) zákona o střetu zájmů ve lhůtě do 30. 6. 2019 podat průběžné oznámení.

Nastat mohou následující typické situace:

  1. Starosta byl zvolen do funkce až po podzimních komunálních volbách. V takovém případě podává průběžné oznámení za období ode dne svého zvolení do funkce do konce roku 2018.
  2. Starosta byl po podzimních komunálních volbách do funkce znovuzvolen, zastával ji tedy po celý loňský rok. Pokud řádně podal výstupní a vstupní oznámení, podává průběžné oznámení za období ode dne svého znovuzvolení do funkce do konce roku 2018.
  3. Starosta byl po podzimních komunálních volbách do funkce znovuzvolen, zastával ji tedy po celý loňský rok. Nepodal ovšem výstupní a vstupní oznámení, přestože tak učinit měl. V tom případě platí, že podává průběžné oznámení za období od 1. 1. do 31. 12. 2018.

10. 6. 2019 - Ve dnech 8. a 9. 6. 2019 byla všem právnickým osobám nebo jejich orgánům nebo organizačním složkám dle § 14a odst. 2 zákona o střetu zájmů zapisujícím veřejné funkcionáře do Centrálního registru oznámení rozeslána prostřednictvím datové schránky informace k podávání průběžného oznámení veřejnými funkcionáři do 30. 6. 2019 s žádostí o součinnost při předávání relevantních informací veřejným funkcionářům. Obsah sdělení dostupný zde.  

7. 6. 2019 - V sekci "Ke stažení" je k dispozici aktualizovaná metodika pro podávání oznámení veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů (zde), a dále souhrn základní informací pro podpůrné orgány (zde). 

K aktualizaci metodiky pro veřejné funkcionáře došlo především v těchto bodech:

Obecná část:

  1. Upřesnění postupu při ztrátě přihlašovacích údajů veřejného funkcionáře (kapitola 4, str. 17)
  2. Přidání informace o předávacích protokolech pro podpůrné orgány pro řádné poučení veřejných funkcionářů pro případ podání vstupního a výstupního oznámení (kapitola 4, str. 17)
  3. Nemožnost opravovat odeslaná oznámení, potřeba podat nové (kapitola 4, str. 18)
  4. Odpovědnost u soudců (kapitola 6, str. 22)

Zvláštní část:

  1. Oznamovací povinnost ve vztahu k přerušené živnosti (kapitola 5.1, str. 31)
  2. Změna stanoviska k otázce, zda lze za podnikající právnickou osobu považovat i dobrovolný svazek obcí (kapitola 5.2, str. 32)
  3. Oznamovací povinnost ve vztahu k určení členství veřejného funkcionáře členem v orgánu podnikající právnické osobě státem nebo územním samosprávným celkem (kapitola 5.3, str. 33)
  4. Oznamovací povinnost ve vztahu k věcem nemovitým v souvislosti s napojením Centrálního registru oznámení na katastr nemovitostí (kapitola 6.1, str. 39)
  5. Oznamovací povinnost ve vztahu ke změnám stavu finančních prostředků na účtu v případě průběžného a výstupního oznámení (doplnění závěru u uvedeného příkladu), (kapitola 6.4, str. 49)
  6. Oznamovací povinnost ve vztahu k příjmům veřejného funkcionáře, konkrétně vyživovací povinnosti (kapitola 7.1, str. 51)
  7. Oznamovací povinnost ve vztahu k příjmům veřejného funkcionáře, konkrétně příjmu plynoucímu z nájemního vztahu (kapitola 7.1, str. 52)
  8. Oznamovací povinnost ve vztahu k příjmům veřejného funkcionáře, konkrétně příjmu, který veřejný funkcionář skutečně získal do své sféry dispozice, nikoli ten, na který má pouze nárok (kapitola 7.1, str. 53)

7. 6. 2019 - Do sekce Často kladené dotazy - veřejný funkcionář (otázka č. 18) i podpůrný orgán (otázka č. 18), byl přidán postup při podávání oznámení veřejným funkcionářem v případě, že byl do Centrálního registru oznámení podpůrným orgánem zapsán po zákonem stanovené lhůtě (zde). 

5. 6. 2019 - V sekci Často kladené dotazy - veřejný funkcionář, došlo ke zpřesnění odpovědí na otázky č. 32, 34 a 42.

4. 6. 2019 - Blíží se termín pro podání průběžného oznámení podle zákona o střetu zájmů

Do 30. 6. 2019 mají veřejní funkcionáři podle zákona o střetu zájmů povinnost podat průběžné oznámení za období výkonu funkce v roce 2018.Vykonával-li veřejný funkcionář funkci po celý kalendářní rok 2018, pak období, za které oznámení činí je od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018; vykonával-li veřejný funkcionář funkci pouze část kalendářního roku 2018, pak období, za které oznámení činí je od data zahájení výkonu funkce do 31. 12. 2018. Pokud veřejný funkcionář v kalendářním roce 2018 ukončil výkon funkce, pak toto průběžné oznámení nepodává; namísto průběžného oznámení podává výstupní oznámení, a to za období od 1. 1. 2018, popř. od data zahájení výkonu funkce (došlo-li k zahájení výkonu funkce po 1. 1. 2018) do dne ukončení výkonu funkce.

Předmětem průběžného oznámení je oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích. Oznamují se vykonávané činnosti, majetek a příjmy nabyté ve výše uvedeném období a závazky podle stavu ke dni 31. 12. 2018.

Povinnost podat průběžné oznámení se vztahuje i na případy, kdy veřejný funkcionář v uvedeném období nevykonával žádné činnosti, nenabyl žádný majetek, nezískal žádné příjmy, ani neměl závazky, na něž dopadala oznamovací povinnost.

Průběžné oznámení je třeba učinit elektronicky prostřednictvím Centrálního registru oznámení (https://cro.justice.cz), nebo datovou zprávou (s použitím funkce Centrálního registru oznámení Export do PDF) na ID datové schránky: kq4aawz. Pro přihlášení do Centrálního registru oznámení na výše uvedené internetové adrese veřejný funkcionář zvolí záložku „Přihlásit se jako" – „Veřejný funkcionář" a zadá přihlašovací údaje, které mu byly předány po zápisu do registru. V případě ztráty přihlašovacích údaje je třeba se obrátit na právnickou osobu, její orgán nebo organizační složku, která zápis veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení provedla.

Nedodržení lhůty pro podání průběžného oznámení, tj. 30. 6. 2019, příp. uvedení nesprávného období, Ministerstvo spravedlnosti oznamuje jako přestupek příslušnému správnímu orgánu, za který lze uložit pokutu ve výši od 1.000 Kč do 50.000 Kč.

Odpovědi na často kladené dotazy jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti v sekci „Střet zájmů a boj proti korupci" – „Střet zájmů" – „Často kladené dotazy" – „FAQ Veřejný funkcionář", zde: https://justice.cz/web/msp/casto-kladene-otazky/-/clanek/casto-kladene-otazky. V případě dalších dotazů se lze rovněž obrátit na Odbor střetu zájmů a boje proti korupci na uvedené e-mailové adrese OSZ@msp.justice.cz.  

3. 6. 2019 - Změna v oznamování nemovitých věcí ve vstupním oznámení – propojení Centrálního registru oznámení s katastrem nemovitostí

S účinností od 1. 6. 2019 došlo v návaznosti na přijetí zákona č. 112/2018 Sb., kterým byl novelizován zákon o střetu zájmů, k propojení Centrálního registru oznámení s katastrem nemovitostí, jež by mělo veřejným funkcionářům usnadnit vyplňování vstupního oznámení. Nově veřejný funkcionář nemovitosti evidované v katastru nemovitostí identifikuje pro účely oznámení pouze za pomoci názvu katastrálního území a čísla listu vlastnictví; zbylé údaje (parcelní číslo, číslo popisné, evidenční číslo aj.) Centrální registr oznámení získá z katastru nemovitostí z důvodu ochrany dat třetích osob až v okamžiku, kdy veřejný funkcionář oznámení odešle. Rovněž způsob nabytí nemovitosti nebudou veřejní funkcionáři ve vstupním oznámení již uvádět.

Nemovitosti, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí (např. nemovitosti v zahraničí), bude nadále veřejný funkcionář v oznámení identifikovat jako doposud po zaškrtnutí pole „Individuální zadání".

Rovněž v případě průběžného a výstupního oznámení zůstane zachován stávající model, kdy veřejný funkcionář identifikuje nemovité věci, které v průběhu výkonu funkce v daném kalendářním roce (nebo jeho části), za který se oznámení podává, nabyl, uvedením všech údajů zapsaných na listu vlastnictví vedeném pro tyto nemovité věci příslušným katastrálním úřadem. Důvodem pro tuto odchylku je především skutečnost, že v případech průběžného a výstupního oznámení je veřejný funkcionář oproti vstupnímu oznámení ze zákona povinen u každé jednotlivé oznamované nemovité věci uvést též její pořizovací cenu.

2. 6. 2019 - Z důvodu prováděné aktualizace systému související s napojením na katastr nemovitostí jsou dočasně omezeny některé funkce systému Centralního registru oznámení. Za způsobené potíže se omlouváme, na odstranění omezení intenzivně pracujeme.

23. 4. 2019 - 2. vlna hromadného postoupení veřejných funkcionářů – chybné období v oznámení podle čl. II bodu 4 nebo v průběžném oznámení

Ministerstvo spravedlnosti dokončilo v uplynulých týdnech kontrolu a vyhodnocení plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů za období výkonu funkce v kalendářním roce 2017, konkrétně zda veřejní funkcionáři, kteří podali oznámení podle čl. II bodu 4, nebo průběžné oznámení do 30. 6. 2017, jej učinili za celé rozhodné období, na které se oznamovací povinnost vztahovala.

Celkem bylo postoupeno 2 460 veřejný funkcionářů, kteří podali svá oznámení za necelé období. Tyto případy byly Ministerstvem spravedlnosti jako přestupek oznámeny příslušným správním orgánům (obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, místně příslušným podle místa trvalého pobytu veřejného funkcionáře).

11. 3. 2019 - Seminář pro správní orgány

Odbor střetu zájmů a boje proti korupci pořádá pro správní orgány příslušné k projednání přestupků dle zákona o střetu zájmů seminář zaměřený na otázky související s nejčastěji řešenými případy přestupků veřejných funkcionářů a osob, které byly veřejnými funkcionáři, dle § 23 odst. 1 písm. e) a f) a odst. 2 písm. b) zákona o střetu zájmů.

Seminář se uskuteční v budově Ministerstva spravedlnosti, a to v následujících termínech

  • pondělí 25. 3. 2019 od 10 hodin;
  • úterý 26. 3. 2019 od 12 hodin a
  • úterý 2. 4. 2019 od 10 hodin.

Kapacita jednoho semináře je 81 míst. Na seminář se mohou zájemci (vždy jeden zástupce správního orgánu) přihlásit prostřednictvím emailu seminarosz@msp.justice.cz. Na tuto emailovou adresu je rovněž možné zaslat dotazy k problematice předmětu semináře.

17. 1. 2019 - Ve složce "Ke stažení" byly nově zveřejněny šablony pro podpůrné orgány - předávací protokoly pro vstupní a výstupní oznámení.

Rychlý odkaz naleznete zde.

7. 12. 2018 - Ministerstvo spravedlnosti reaguje na výzvu Sdružení místních samospráv o odložení řízení s těmi, kteří nepodali majetková přiznání

Sdružení místních samospráv ČR vyzvalo Ministerstvo spravedlnosti a místně příslušné správní úřady, aby odložily řízení s komunálními politiky, kteří nepodali majetková přiznání. Sdružení to odůvodňuje tím, že by úřady měly vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu, u něhož senátoři napadli zákon o střetu zájmů. 

Ministerstvo spravedlnosti k výzvě uvádí, že má zákonnou povinnost oznamovat jednání, která mají znaky přestupku. Správním orgánům pak plyne povinnost se těmito oznámeními zabývat. Není možné se rozhodnout neplnit ji na základě svého vlastního uvážení a nic na tom nemění ani návrh senátorů na zrušení některých částí zákona o střetu zájmů, který aktuálně čeká na projednání před Ústavním soudem.

Dokud platný a účinný právní předpis (zde zákon o střetu zájmů, resp. jeho části) není Ústavním soudem zrušen, nelze se povinností z něj plynoucích nijak zprostit. Opačný závěr by vytvořil absurdní stav zcela prolamující princip právní jistoty, v němž by každý adresát právní normy subjektivně posuzoval, zda tato norma zasahuje do jeho základních práv a svobod způsobem přiměřeným, nebo naopak nepřiměřeným, a tedy zda je tato norma podle jeho subjektivního názoru ústavní, nebo protiústavní – a na základě tohoto posouzení by se pak rozhodoval, zda se právní normou řídit bude, či nebude. 

Naprostá většina veřejných funkcionářů svou zákonnou oznamovací povinnost za rok 2017 přitom splnila. Do konce června tohoto roku mělo této povinnosti dostát celkem 33 235 osob. V řádném termínu svou povinnost nesplnilo 24 621 z nich. Díky následné výzvě Ministerstva spravedlnosti a prodloužením termínu pro podání oznámení do konce srpna se toto číslo však podařilo výrazně snížit, a to na výsledných 7 568 osob. Dalších 2 478 osob pak podalo oznámení pouze za část období, k němuž se oznamovací povinnost vztahovala. Celkově tedy svou povinnost řádně a v termínu do konce srpna splnilo 23 189 veřejných funkcionářů, tedy necelých 70 % z těch, na které povinnost dopadala.

Dále tvrzení, že majetková přiznání komunálních politiků – přesněji řečeno oznámení podle zákona o střetu zájmů – jsou plošně komukoliv veřejně dostupná, není zcela přesné. Oznámení komunálních politiků jsou sice veřejnosti dostupná prostřednictvím internetu bez jakýchkoliv administrativních překážek (na rozdíl od oznámení např. vedoucích úředníků, jejichž oznámení jsou dostupná až na základě předchozí žádosti, kterou posuzuje ministerstvo). Tato oznámení však nejsou veřejnosti dostupná zdaleka v celém svém rozsahu. 1. července tohoto roku nabyla účinnosti novela zákona o střetu zájmů (zákon č. 112/2018 Sb.), která byla odrazem velice obtížně dosahovaného kompromisu na půdě Poslanecké sněmovny a která podstatným způsobem omezila dostupnost údajů z oznámení komunálních politiků. Konkrétně je na základě této novely v případě komunálních politiků veřejnosti zcela skryto oznámení o všech movitých věcech včetně peněz na účtu i v hotovosti a oznámení o závazcích; jde-li pak o neuvolněné komunální politiky (s výjimkou politiků statutárních měst), je veřejnosti skryto navíc i oznámení o příjmech a jiných majetkových výhodách nabytých v průběhu výkonu funkce. Viditelné veřejnosti tak nadále zůstávají především údaje týkající se nemovitých věcí (a to dokonce s výjimkou jejich identifikace) a údaje týkající se vykonávaných činností – činností v pracovněprávním vztahu, podnikání atp. Jde tedy v zásadě o údaje, k nimž má veřejnost přístup též z jiných registrů a informačních systémů veřejné správy (např. z obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, katastru nemovitostí apod.). Obava o ochranu soukromí komunálních politiků tedy od účinnosti zmíněné novely zcela není na místě.

17. 10. 2018 Hromadné postoupení veřejných funkcionářů za nepodání oznámení dle zákona o střetu zájmů

Ministerstvo spravedlnosti provedlo v uplynulých týdnech kontrolu a vyhodnocení plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů za období výkonu funkce v kalendářním roce 2017.

Do 30. 6. 2018 byli veřejní funkcionáři povinni podat buď:

  1. oznámení podle čl. II bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb., pokud jde o veřejné funkcionáře, kteří byli ve funkci ke dni 1. 9. 2017 nebo ji zahájili v průběhu měsíce září 2017, nebo
  2. oznámení podle § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů (tzv. průběžné oznámení), pokud jde o veřejné funkcionáře podle písmene a), kteří v rozporu se svou zákonnou povinností neučinili oznámení podle čl. II bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb., nebo pokud jde o veřejné funkcionáře, kteří zahájili funkci v období od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2017.

V srpnu 2018 vyzvalo Ministerstvo spravedlnosti veřejné funkcionáře k dodatečnému splnění oznamovací povinnosti do 31. 8. 2018, neboť z celkového počtu 33 235 tuto povinnost nesplnilo 24 621 veřejných funkcionářů. Prostřednictvím této výzvy se podařilo celkový počet veřejných funkcionářů s nesplněnou oznamovací povinností snížit na 7 568. Dodatečné splnění oznamovací povinnosti do 30. 8. 2018 pak Ministerstvo spravedlnosti vyhodnotilo jako jednání, které nedosahuje potřebné míry společenské škodlivosti, aby bylo posouzeno jako přestupek. Všechny ostatní případy nesplněné oznamovací povinnosti byly jako přestupek oznámeny příslušným správním orgánům (obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, místně příslušným podle místa trvalého pobytu veřejného funkcionáře).

Pro zajímavost přikládáme tabulku s celkovým počtem oznámených případů nesplněné oznamovací povinnosti veřejného funkcionáře dle jednotlivých krajů:

KRAJ POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ
Hl. město Praha 388
Jihočeský kraj 639
Jihomoravský kraj 719
Karlovarský kraj 150
Kraj Vysočina 695
Královéhradecký kraj 465
Liberecký kraj 272
Moravskoslezský kraj 483
Olomoucký kraj 431
Pardubický kraj 490
Plzeňský kraj 516
Středočeský kraj 1 330
Ústecký kraj 494
Zlínský kraj 365
Celkem 7 437 1)

Příklad:

  1. veřejný funkcionář byl ve funkci od 24. 11. 2014 → období, na něž dopadala oznamovací povinnost podle čl. II bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. (bylo-li podáno oznámení podle čl. II bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb.), bylo od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017
  2. veřejný funkcionář byl ve funkci od 1. 10. 2017 → období, na něž dopadala oznamovací povinnost podle § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů, bylo od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2017
  3. veřejný funkcionář byl ve funkci od 24. 4. 2017 – období, na něž dopadala oznamovací povinnost podle čl. II bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. (bylo-li podáno oznámení podle čl. II bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb.), bylo od 24. 4. 2017 – 31. 12. 2017.

Ve všech případech se předpokládá, že veřejný funkcionář do konce kalendářního roku svou funkci neukončil (v opačném případě by mu namísto povinnosti učinit oznámení podle čl. II bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. nebo podle § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů vznikla povinnost učinit oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o střetu zájmů, tzv. výstupní oznámení).

8. října 2018 - V souvislosti s komunálními volbami byl podpůrným orgánům zaslán dopis s podrobnými informacemi, jak při zápisu veřejných funkcionářů postupovat. Dopis je k dispozici zde.

2. října 2018 - KOMUNÁLNÍ VOLBY 2018 A STŘET ZÁJMŮ

Koho se povinnosti dle zákona o střetu zájmů týkají?

Povinnosti dle zákona o střetu zájmů se týkají pouze veřejných funkcionářů. Podle § 2 odst. 1 písm. o) až q) zákona o střetu zájmů jsou veřejnými funkcionáři tito volení funkcionáři obcí:

  1. uvolnění členové zastupitelstva obcí a hl. města Prahy, městských částí a městských obvodů,
  2. starosta, místostarosta a členové rady obce, městské části a městských obvodů, a to i pokud nejsou uvolněni.

Výše uvedená definice se vztahuje i na funkcionáře zvolené pro volební období let 2014 – 2018. Dne 5. 10. 2018 (první den voleb do obecních zastupitelstev) přitom zanikne voleným funkcionářům uvedeným v písmeni a) jejich mandát. Mandát nově zvoleným zastupitelům vzniká dne 6. 10. 2018. Voleným funkcionářům uvedeným v písmeni b) pak zanikne mandát až v den zvolení nových členů rady včetně starosty a místostarostů; v tento den zároveň vznikne mandát nově zvoleným členům rady, starostovi a místostarostům.

Jaké povinnosti dle zákona o střetu zájmů bezprostředně navazují na komunální volby?

V první řadě je příslušná obec (jí pověřená osoba) povinna zapsat do Centrálního registru oznámení ukončení a zahájení výkonu funkce v případě všech veřejných funkcionářů, jimž zanikl nebo vznikl mandát podle pravidel popsaných výše.

Na zápis provedený obcí navazuje povinnost veřejného funkcionáře učinit příslušné oznámení – zápis ukončení výkonu funkce se pojí s povinností učinit tzv. výstupní oznámení, zápis zahájení výkonu funkce se naproti tomu pojí s povinností učinit tzv. vstupní oznámení.

Vykonává-li veřejný funkcionář více funkcí, podává vstupní oznámení za každou funkci zvlášť, přičemž pro rychlejší vyplnění může využít již odeslané oznámení jako šablonu (vzor) pro podání zbylých oznámení bez toho, aby byl nucen všechna oznamovaná data vypisovat znovu. Průběžné oznámení lze pak podávat za všechny funkce najednou.

Pozn.: Povinnost zápisu a oznamovací povinnost se týká i těch komunálních politiků, kteří byli ve volbách do zastupitelstev obcí zvoleni opětovně, jsou-li (byli-li) veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů (k tomu viz výše).

Příklad:

Petr Novák, byl zvolen starostou obce Nová dne 1. 11. 2014 a v komunálních volbách v roce 2018 opět kandidoval a byl znovu zvolen do zastupitelstva obce. Jako starosta obce Petr Novák ve faktickém výkonu funkce pokračuje až do zvolení nového starosty obce. Dne 29. 10. 2018 se pak koná ustavující schůze zastupitelstva obce, kde se podaří zvolit nového starostu obce, Kamila Drobného, jenž v předchozím volebním období nebyl politicky aktivní a dne 6. 10. 2018 byl zvolen do obecního zastupitelstva. Pan Petr Novák je na téže ustavující schůzi zastupitelstva obce zvolen místostarostou obce. Jak postupovat v Centrálním registru oznámení:

  1. Petr Novák podá výstupní oznámení za funkci starosty podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce, tedy ke dni 29. 10. 2018 (termín: do 30 dnů ode dne zápisu této skutečnosti do Centrálního registru oznámení obcí),
  2. Petr Novák podá vstupní oznámení za funkci místostarosty ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, tedy ke dni 28. 10. 2018 (termín: do 30 dnů ode dne zápisu této skutečnosti do Centrálního registru oznámení obcí),
  3.  Kamil Drobný podá vstupní oznámení za funkci starosty podle stavu ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, tedy ke dni 28. 10. 2018 (termín: do 30 dnů ode dne zápisu této skutečnosti do Centrálního registru oznámení obcí).

Více informací naleznete zdeOdkaz na Centrální registr oznámení je k dispozici zde. Pro Vaše dotazy můžete využít i náš e-mail osz@msp.justice.cz.

15. června 2018

  1.           Změní se rozsah zveřejňovaných údajů - v případě uvolněných komunálních politiků nově nebude zveřejňována část oznámení, která se týká věcí movitých a závazků; v případě neuvolněných komunálních politiků s výjimkou statutárních měst a jejich městských obvodů a městských částí (neuvolnění komunální politici v těchto městech mají stejný režim jako uvolnění komunální politici) nově nebude zveřejňována část oznámení, která se týká věcí movitých, závazků a příjmů.
  2.           Vzniknou nové podpůrné orgány zapisující veřejné funkcionáře vykonávající funkci v oboru jejich působnosti. Konkrétně se podpůrnými orgány stanou veřejné vysoké školy, Akademie věd, Technologická agentura ČR a Grantová agentura ČR.
  3.           Ministerstvu spravedlnosti bude založeno oprávnění získávat data z katastru nemovitostí již v okamžiku přijetí a zaevidování oznámení veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení. Cílem této změny má být umožnit veřejnému funkcionáři při oznamování nemovitých věcí tyto identifikovat pouze pomocí názvu katastrálního území a čísla listu vlastnictví. Všechny ostatní identifikační údaje a údaj o způsobu nabytí nemovité věci si Ministerstvo spravedlnosti bude schopno obstarat z Centrálního registru oznámení. Tato změna nabývá účinnosti až 1. 6. 2019, aby bylo možné na ni Centrální registr oznámení technicky připravit.

5. června 2018

  1.                   obecná část metodiky byla rozšířena o kapitolu 2 podávající výklad o základních povinnostech veřejných funkcionářů vyplývajících ze zákona č. 159/2006 Sb.;
  2.                   kapitola 5 obecné části byla doplněna o informace týkající se rozsahu nahlížení veřejnosti do Centrálního registru oznámení, resp. viditelnosti oznamovaných údajů.
  1.                  vymezení další činnosti v pracovněprávním a obdobném vztahu a ve služebním poměru,
  2.                  oznamovací povinnosti ve vztahu k majetku sloužícímu k výkonu podnikání,
  3.                  způsobu oznamování většího množství nemovitých věcí a zahraničních nemovitých věcí,
  4.                  oznamovací povinnosti ve vztahu k virtuálním měnám (kryptoměnám),
  5.                  oznamovací povinnosti ve vztahu k jiným peněžitým příjmům ve formě starobního či jiného důchodu, výsluhového příspěvku, peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku.

9. května 2018