Chci žádat Ministerstvo spravedlnosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb.

Ministerstvo spravedlnosti má stejně jako další úřady povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. O takové informace může požádat kdokoliv.

Jaké informace Ministerstvo spravedlnosti může poskytnout?

Informace týkající se výhradně jeho působnosti. Týká-li se Vaše žádost jiných složek resortu justice, například soudů, státních zastupitelství nebo Vězeňské služby, obraťte se přímo na ně.

Složky resortu justice, které také mají povinnost poskytovat informace podle zákona č. 106/1999 Sb., jsou:

Žádosti o informace vztahující se k činnosti těchto subjektů musíte adresovat přímo jim, ne Ministerstvu spravedlnosti.

Jaké informace Ministerstvo spravedlnosti neposkytne?

Ministerstvo nevyhoví zejména dotazům na názory úřadu a žádostem o právní poradenství. Další důvody, pro které může být poskytnutí informace odepřeno, vyplývají ze zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud hledáte právní pomoc, více informací naleznete v životní situaci Potřebuji právní pomoc. 

Jak a kam mohu žádost podat?

Žádost můžete podat písemně nebo ústně.

Písemné podání můžete učinit:

Ústní podání probíhá při Vaší osobní návštěvě na ministerstvu. Pro hladší průběh celého procesu nicméně doporučujeme využít písemné podání.

Co má žádost obsahovat?

Pro podání žádosti neexistuje jednotný formulář. Žádost však musí splňovat určité náležitosti:

  • Žádost musíte adresovat Ministerstvu spravedlnosti.
  • Uveďte své jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého bydliště nebo pobytu, případně adresu pro doručování, je-li odlišná (adresou pro doručování může být také elektronická adresa).
  • Požadujete-li informace jako právnická osoba, uveďte název subjektu, identifikační číslo a adresu sídla, případně adresu pro doručování, je-li odlišná.
  • I v žádostech podaných elektronicky je vhodné uvést korespondenční adresu za účelem případného doručení písemností. Žádosti podané elektronicky nemusí být podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
  • Předmět žádosti formulujte srozumitelně, pokud možno co nejkonkrétněji.
  • Žádost nemusíte nijak zdůvodňovat. Ministerstvo může v souvislosti s Vaší žádostí klást dotazy pouze k upřesnění žádosti nebo ke zjištění, zda se nejedná o žádost účastníka řízení či jiné osoby s právním zájmem na poskytnutí informací dle procesních předpisů.

Jak probíhá vyřizování žádosti?

Ministerstvo posoudí Vaši žádost a rozhodne jedním z následujících způsobů:

  • Požadované informace Vám poskytne.
  • Pokud žádost neobsahuje všechny předepsané náležitosti, vyzve Vás ve lhůtě sedmi dní od jejího podání k doplnění. Když tak neučiníte, ministerstvo se žádostí nebude zabývat.
  • Pokud je Vaše žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaké informace požadujete, nebo je formulována příliš obecně, vyzve Vás ve lhůtě sedmi dní k jejímu upřesnění. Když tak neučiníte, ministerstvo žádost odmítne.
  • Pokud se požadované informace nevztahují k působnosti Ministerstva spravedlnosti, ministerstvo Vaši žádost odloží a tuto skutečnost Vám do sedmi dní sdělí.
  • Dospěje-li k závěru, že požadované informace není možné poskytnout, vydá rozhodnutí o částečném nebo úplném odmítnutí žádosti.

Platí pro vyřízení žádosti nějaké lhůty?

Ministerstvo o žádosti rozhodne ve lhůtě patnácti dnů ode dne přijetí žádosti, popřípadě od jejího doplnění nebo upřesnění. Lhůtu je možné ze závažných důvodů jednou prodloužit až o deset dní, o čemž musíte být informováni.

Platí se za podání žádosti?

Za podání žádosti nic neplatíte.

Platí se za poskytnutí informace?

Ve většině případů ne. Hrazení nákladů požaduje ministerstvo pouze tehdy, je-li vyřizování žádosti mimořádně personálně a časově náročné. Ministerstvo může žádat také uhrazení nákladů spojených s pořízením kopie nebo technického nosiče dat. Hrazení nákladů je požadováno pouze tehdy, přesáhnou-li náklady částku 100 Kč. Rozhodne-li se ministerstvo požadovat úhradu nákladů, musí Vás o tom předem písemně informovat a poučit Vás o možnosti podat proti stanovené výši úhrady stížnost.

Písemně vyhotovené odpovědi zasílá Ministerstvo spravedlnosti doporučeně na vlastní náklady. V případě velkého množství listin může účtovat poštovné žadateli.

Sazebník úhrad závazný pro všechny subjekty v rámci resortu justice je dostupný zde.

Můžu podat proti postupu ministerstva nebo proti rozhodnutí opravný prostředek?

Ano. Existují dva druhy opravných prostředků – stížnosti a odvolání.

1. Stížnost

Stížnost můžete podat v případě, že:

  • jste ve stanovené lhůtě neobdrželi požadované informace nebo rozhodnutí o odmítnutí žádosti
  • byla požadovaná informace poskytnuta pouze částečně a o zbylé části nebylo vydáno rozhodnutí
  • nesouhlasíte s výší úhrady nákladů za poskytnutí informace.

Stížnost můžete podat písemně nebo ústně ve lhůtě třicet dní ode dne uplynutí stanovené lhůty nebo ode dne doručení sdělení o způsobu vyřízení žádosti. O podané stížnosti může rozhodnout samo ministerstvo ve lhůtě sedmi dní, pokud této stížnosti v plném rozsahu vyhoví. V opačném případě věc postoupí ministru spravedlnosti, který o stížnosti rozhodne ve lhůtě patnáct dní.

2. Odvolání

Pokud byla Vaše žádost odmítnuta, můžete se do patnácti dní od doručení tohoto rozhodnutí odvolat.

Kam odvolání podat?

Odvolání podejte k Ministerstvu spravedlnosti.  

Jak odvolání podat?

Odvolání můžete podat písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím datové schránky. Odvolání podané e-mailem musíte do pěti dní potvrdit nebo doplnit, a to podáním s elektronickým podpisem nebo datovou schránkou, jinak se k němu nepřihlíží. Na vyřízení odvolání má ministerstvo patnáct dní ode dne jeho předložení.

Co má odvolání obsahovat?

Uveďte, proti jakému rozhodnutí se odvoláváte, jestli ho napadáte úplně nebo částečně a v čem konkrétně s rozhodnutím nesouhlasíte.

Užitečné odkazy:

Kontakty Ministerstva spravedlnosti