Vyřizování stížností je upraveno zákonem č.6/2002 Sb., o soudech a soudcích, v platném znění.

Některá důležitá ustanovení

§ 164

(1) Fyzické  a právnické osoby (dále jen "stěžovatel") jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, jen jde-li o průtahy v řízení nebo o nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti  řízení  před soudem. Zda jde o stížnost, se posuzuje podle obsahu  podání bez ohledu na to, jak bylo označeno.

(2) Stížností se nelze domáhat přezkoumání  postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti.

(3) Anonymní podání se nevyřizují.

§ 165

Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; to neplatí, jestliže se obsahem svého  podání dopustí trestného činu nebo přestupku.

§ 166

(1) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze  ihned vyřídit, sepíše o ní orgán státní správy soudu písemný záznam.

 (2) Stížnost se podává u toho orgánu státní správy soudu, který je  příslušný  k  jejímu  vyřízení. Je-li stížnost podána u orgánu státní správy  soudu, kterému  její vyřízení nepřísluší, postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.

Postup při vyřizování stížností

§ 170

Předseda krajského soudu vyřizuje

b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení stížnosti v téže věci, vyřizované  předsedou okresního soudu, 

c) stížnosti na  postup okresního soudu, obsahuje-li  podání   stížnost  na průtahy  v řízení  nebo na  nevhodné chování  nebo narušování důstojnosti řízení jeho předsedou,

d) stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 171  příslušný   předseda  okresního  soudu,   je-li obsahem téže stížnosti i stížnost, k jejímuž vyřízení je příslušný podle písmena  a) nebo c).

§ 171

Předseda okresního soudu vyřizuje stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy,  na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení místopředsedou soudu, předsedy senátu, soudci, přísedícími, vyššími soudními úředníky, soudními tajemníky, soudními vykonavateli a jinými zaměstnanci působícími u okresního soudu.

Vyřízení stížnosti

§ 172

Orgán státní správy soudu je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené.   Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

§ 173

(1) Stížnost musí být vyřízena do 2 měsíců, a jedná-li se o stížnost na průtahy v  řízení,  do 1 měsíce ode dne jejího doručení orgánu státní správy soudů příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn.

(2) Lhůtu stanovenou  v odstavci 1  lze překročit jen  tehdy, nelze-li v  jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. O tom, že stížnost nelze vyřídit ve  stanovené lhůtě, musí být stěžovatel písemně vyrozuměn.

(3) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, musí být stěžovatel vyrozuměn o tom, jaká opatření byla přijata k odstranění zjištěných  závad. Byla-li porušena povinnost soudcem, platí ustanovení § 128 odst. 1.

(4) Vyrozumění se zasílají stěžovateli  na adresu uvedenou ve stížnosti, popřípadě na jinou  adresu, která je příslušnému orgánu státní správy soudů známa.

§ 174

(1) Má-li stěžovatel zato, že stížnost, kterou podal u příslušného  orgánu  státní  správy  soudu,  jím  nebyla  řádně vyřízena, může požádat

a) ministerstvo, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou Nejvyššího soudu, předsedou vrchního soudu nebo předsedou krajského soudu,

b) předsedu krajského soudu, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti vyřizované předsedou okresního soudu.

(2) Je-li  v téže  věci stěžovatelem  podána další  stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není třeba ji prošetřovat.

§ 174a

Návrh na určení lhůty k provedení

procesního úkonu

(1) Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že jeho  stížnost na  průtahy v  řízení, kterou  podal u  příslušného orgánu státní správy soudů, jím  nebyla řádně vyřízena, může podat návrh  soudu,  aby  určil  lhůtu  pro  provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází  k průtahům v řízení (dále jen "návrh na určení lhůty").

(2)  Návrh na  určení lhůty  se podává  u soudu, vůči kterému jsou průtahy v řízení namítány. Z  návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen "navrhovatel"), o  jakou věc a jaký procesní úkon se  jedná,  v  čem  jsou  podle  navrhovatele  spatřovány  průtahy v řízení a  čeho se navrhovatel domáhá;  dále musí návrh obsahovat

označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován.

(3) Soud, vůči němuž jsou namítány průtahy v řízení, postoupí nejpozději do  5 pracovních dnů  ode dne doručení  návrh na určení lhůty se  svým vyjádřením soudu  příslušnému o návrhu  rozhodnout; o svém postupu navrhovatele informuje.  Soudem příslušným o návrhu rozhodnout je v občanském a  trestním řízení soud nejblíže vyššího stupně, směřuje-li návrh proti  okresnímu, krajskému nebo vrchnímu soudu, a  Nejvyšší správní soud, směřuje-li  návrh proti krajskému soudu  ve  věci  správního   soudnictví;  směřuje-li  návrh  proti

Nejvyššímu soudu  nebo Nejvyššímu správnímu soudu,  rozhodne o něm jiný senát  tohoto soudu, příslušný podle  rozvrhu práce (dále jen "příslušný soud").

(4)  Účastníkem  řízení  je  navrhovatel.  Nestanoví-li tento zákon  jinak,  použijí  se  pro  řízení  o  návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského soudního řádu.

(5)  Příslušný  soud  rozhoduje  o  návrhu  na  určení  lhůty usnesením. Návrh odmítne, jestliže navrhovatel nepodal stížnost na průtahy v řízení, nebo byl-li podán  někým, kdo není k jeho podání oprávněn,  anebo  jestliže  navrhovatel  neopravil  nebo nedoplnil řádně návrh  v určené lhůtě, jinak  o něm rozhodne bez  jednání do 20 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn.

(6) Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou  v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil,  příslušný  soud  návrh  zamítne;  stejně  tak  postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází.

(7) Dospěje-li  příslušný soud k  závěru, že návrh  na určení lhůty je  oprávněný, protože s  ohledem na složitost  věci, význam předmětu  řízení  pro  navrhovatele,  postup  účastníků nebo stran řízení a  na dosavadní postup  soudu dochází v  řízení k průtahům, určí lhůtu pro  provedení procesního úkonu, u něhož  jsou v návrhu

namítány  průtahy; touto  lhůtou  je  soud, příslušný  k provedení procesního úkonu,  vázán. Je-li návrh uznán  jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.

(8)  Usnesení,  kterým  příslušný  soud  rozhodl  o návrhu na určení  lhůty, se  doručí navrhovateli  a soudu,  proti němuž  byl návrh  podán.  Proti  rozhodnutí  soudu  o  návrhu na určení lhůty nejsou přípustné opravné prostředky.