Obvodní soud pro Prahu 7
Postavení Obvodního soudu pro Prahu 7
Postavení soudu
Postavení soudu a soudní rozhodování
V České republice vykonávají soudní moc nezávislé soudy, a to jménem republiky1.
V demokratickém právním státě je soudní moc jednou ze tří státních mocí. Druhé dvě státní
moci jsou moc zákonodárná a výkonná. Zjednodušeně řečeno – moc zákonodárná stanoví
pravidla chování (tedy zákony či jiné právní předpisy), moc výkonná tyto právní předpisy
provádí a vykonává běžný chod státního aparátu, moc soudní rozhoduje v konkrétních
případech různé spory. Všechny tyto tři moci jsou na sobě nezávislé, navzájem se však
kontrolují – moc zákonodárnou kontroluje moc soudní (v konkrétním případě soudce může
rozhodnout tak, že stát sám je povinen jednat určitým způsobem), moc soudní kontroluje moc
zákonodárná (stanoví právní normy). V České republice se zatím stále uplatňuje i další
kontrola – moc výkonná kontroluje moc soudní v otázkách rozpočtu, neboť s výjimkou
Ústavního soudu žádný jiný soud nemá ve státním rozpočtu svou rozpočtovou kapitolu a je
tak financován ministerstvem spravedlnosti.
Ministerstvo spravedlnosti spravuje soudy po stránce organizační, finanční a jiné.
Ministerstvo spravedlnosti nemůže vstupovat do soudního rozhodování a není v tomto směru
žádným nadřízeným správním úřadem.
Každé soudní rozhodnutí (není rozhodné, zda rozhodnutí soudce či jiného soudního úředníka)
je vždy výsledek individuálně určeného rozhodnutí. Ačkoliv se z důvodu jisté
konzervativnosti používá v soudních rozhodnutích sousloví, že „rozhodl soud", jedná se spíše
o nedůslednost – vždy rozhoduje nezávisle soudce či jiný soudní úředník. Státní správa soudů
(předseda soudu, ministerstvo spravedlnosti) nemůže jakýmkoliv způsobem do nezávislého
soudního rozhodování zasahovat2. To však neznamená, že by proti soudnímu rozhodnutí
nebylo možné se jakkoliv bránit – vždy se tak ale musí stát cestou tzv. opravných prostředků.
O těchto opravných prostředcích (např. odvolání, dovolání, stížnost) nerozhoduje předseda
soudu či ministerstvo, ale vždy zákonem určený soudce odvolacího či dovolacího soudu. I
jeho rozhodnutí je nezávislé a předseda odvolacího soudu do něj nemůže jakkoliv zasahovat.
Státní správa soudů (tedy např. předseda soudu) je oprávněna pouze v rámci tzv. řízení o
stížnosti posuzovat průtahy soudního rozhodování či nevhodné chování soudních osob nebo
narušování důstojnosti soudu3. Veškeré nesouhlasy s jiným postupem soudce či soudního
úředníka je nutné řešit postupem stanoveným příslušnými soudními řády (trestní řád,
občanský soudní řád).
Obvodní soud pro Prahu 7
V hlavním městě Praze vykonávají soudy soudní moc v jednotlivých obvodech jako soudy
okresní a nazývají se obvodní soudy4. Obvody soudů se nekryjí s obvody jednotlivých
městských částí, neboť obvody soudů zjednodušeně řečeno stále vycházejí z původního dělení
Prahy na deset městských částí. Obvodem zdejšího soudu je tak obvod městské části Prahy 7
a Praha – Troja.
1 Článek 81 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.)
2 ust. § 118 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o
soudech")
3 ust. § 164 odst. 1 zákona o soudech
4 § 12 odst. 2 zákona o soudech
Uspořádání soudu
V čele obvodního soudu je jeho předseda, který je i zástupcem soudu navenek5. Předseda
soudu má dále jednoho či více místopředsedů, kteří mají stanoveny úkoly pro různé úseky
soudu. U zdejšího soudu je jeden místopředseda pro trestní úsek. Předseda soudu a
místopředseda kromě státní správy soudu vykonávají funkci soudce (předsedy senátu).
Provoz soudu a další záležitosti zařizuje ředitel správy soudu6.
Soud se dále dělí na oddělení, která sledují rozvrstvení jednotlivých agend. Hlavními
odděleními (úseky) soudu jsou:
- trestní úsek (vyřizuje tzv. trestní věci, spisové značky obsahují písmeno „T", případně
„t"),
- občanskoprávní (civilní) úsek (vyřizuje civilní věci, spisové značky obsahují písmeno
„C", případně „c"),
- opatrovnický úsek (vyřizuje věci péče o nezletilé, spisové značky obsahují písmeno
„P", případně „Nc"),
- úsek výkonu rozhodnutí (vykonává soudní či jiná rozhodnutí, spisové značky obsahují
písmeno „E"),
- úsek soudních exekutorů (vyřizuje věci nařízení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb.
– spisové značky zdejšího soudu obsahují 151 Nc a 152 Nc),
- úsek dědický (v současné době pouze pověřuje notáře a vyřizuje pouze určité věci,
spisové značky obsahují písmeno „D").
Soudci a zaměstnanci soudu
Výkon soudní moci v konkrétních řízeních provádějí nezávislí soudci, kteří jsou vždy
jmenovitě na soudním rozhodnutí uvedeni. Do jejich rozhodování nesmí nikdo zasahovat a
případná náprava jejich rozhodnutí je možná pouze cestou opravných prostředků (odvolání,
stížnost apod.). Rozsudek vydává vždy soudce.
Určitá soudní rozhodnutí dále mohou vykonávat další zaměstnanci soudu – vyšší soudní
úředníci, soudní tajemníci, vykonavatelé, justiční čekatelé, asistenti soudců. I oni vydávají
soudní rozhodnutí ve své rozhodovací činnosti nezávisle a případná náprava jejich rozhodnutí
je možná pouze cestou opravných prostředků.
Soudní rozhodnutí
Každé soudní rozhodnutí je vydáno nezávislým soudcem či jiným soudním úředníkem a státní
správa soudů (předseda soudu, ministerstvo spravedlnosti) do něho není oprávněno jakkoliv
zasahovat či nařizovat soudcům, jak mají rozhodovat. Pokud účastník řízení není
s rozhodnutím spokojen, musí se nápravy domáhat cestou opravných prostředků.
Každé soudní rozhodnutí je opatřeno tzv. číslem jednacím. Číslo jednací soudní rozhodnutí
identifikuje. Číslo jednací je tvořeno u všech soudů podle stejného způsobu – jedná se o tzv.
spisovou značku a číslo prvého listu ve spise, kde je příslušné soudní rozhodnutí (jeho
originál) obsaženo.
5 ust. § 34 odst. 1 zákona o soudech
6 ust. § 122a zákona o soudech a soudcích
Spisová značka se tvoří u všech soudů v České republice stejným způsobem:
- prvá číslice určuje tzv. číslo soudního oddělení, které věc vyřizuje (zpravidla každé
oddělení vyřizuje jeden soudce) – např. 54
- druhé písmeno určuje soudní agendu (T pro trestní, C pro občanskoprávní – civilní, P
pro věci opatrovnické, E pro věci výkonu rozhodnutí) – např. 54 C
- třetí číslo určuje pořadí návrhu, které daný rok do příslušného oddělení bylo zapsáno –
např. 54 C 5
- čtvrté číslo za lomítkem pak určuje rok, kdy byl návrh do příslušného oddělení zapsán
– např. 54 C 5/2009.
Soudním rozhodnutím je většinou rozsudek, usnesení, případně další soudní rozhodnutí
(platební rozkaz, trestní příkaz apod.).
V soudním spise je uložen tzv. originál rozhodnutí, který je podepsán soudcem či soudním
úředníkem. Účastníkům řízení či jejich zástupcům se zasílá tzv. písemné vyhotovení
rozhodnutí, které je opatřeno úředním razítkem se státním znakem a podpisem úřední osoby,
která na pokyn soudce či soudního úředníka toto rozhodnutí vyhotovila (uvedením slovy: „Za
správnost").
Soudní exekutoři podle zákona č. 120/2001 Sb.
Sám název soudních exekutorů je poněkud zavádějící – jedná se o nezávislé osoby, které
provádějí exekuci pod svým jménem a svou odpovědností. Soudní exekutoři používají úřední
razítko se státním znakem. Soudní exekutoři nejsou zaměstnanci soudu, stížnosti na jejich
rozhodování či jednání je tak nutné směřovat na jejich profesní organizaci – Exekutorskou
komoru.
Pozor na případnou záměnu – soudní exekutoři jsou odlišní od vykonavatelů. Vykonavatelé
jsou zaměstnanci soudu a působí v úseku výkonu rozhodnutí.
Rozvrh práce
Každý soud vydává na další rok tzv. rozvrh práce, v němž jsou uvedeny osoby, které
vykonávají příslušné funkce v soudních odděleních. Rozvrh práce zdejšího soudu, včetně jeho
změn, je dostupný v aplikaci InfoDeska na webových stránkách portal.justice.cz.