Zahraniční zkušenosti s elektronickým monitoringem

Historie

Trest domácího vězení je jeden z nejstarších trestů, které lidstvo zná. V minulosti se mu musel podrobit apoštol Pavel, Galileo Galilei či carská rodina v roce 1918. Efektivní výkon tohoto trestu byl ale vždy poměrně problematický, neboť bylo nutné zabezpečit, aby odsouzený stále přebýval ve svém vymezeném domově. To bylo možné zajistit jen postavením stráže či namátkovou kontrolou. Teprve mohutný rozvoj technologií ve 20. století dokázal tento problém vyřešit; začala existovat možnost zavedení nové formy kontroly – elektronické.

Elektronický monitoring vznikl zprvu jako teoretický koncept, jehož autorství je připisováno psychologu z Harvardské univerzity R. K. Schwitzgebelovi a jeho bratru dvojčeti R. Schwitzgebelovi (příjmení později zkracována na Gable). Po experimentech na začátku šedesátých let bylo za spolupráce se skupinou studentů a dobrovolníků zkonstruováno elektronické monitorovací zařízení jako terapeutický nástroj pro kontrolu chování osob podmíněně propuštěných z výkonu trestu a psychicky nemocných. V roce 1964 byl na přístroj dokonce udělen patent. Další vývoj byl ovšem přerušen, jednak s ohledem na technické obtíže a jednak z obav před příliš velkým zasahováním do života monitorovaných osob.

Na počátku osmdesátých let se soudce J. Love z Albuquerque (Nové Mexiko, USA) inspiroval jedním z dílů komiksu o Spidermanovi a zahájil ukládání trestních sankcí kontrolovaných pomocí monitorovacího zařízení. Tvůrci komiksu v zmíněné epizodě nechali Spidermanovi nasadit radiový náramek, jehož prostřednictvím hlavní záporná postava mohla sledovat, kde se nachází. Pro potřeby soudu podobné zařízení vyrobil M. T. Goss, bývalý obchodní zástupce počítačové firmy Honeywell, a v roce 1983 byla tato forma kontroly uložena prvním pěti odsouzeným. Krátce poté začaly fungovat podobné programy na Floridě, technicky za pomoci manžety (náramku), kterou vynalezl T. Moody. Během dalších šesti let již přístroje pro elektronický monitoring vyrábělo dalších šestnáct dodavatelů. V té době se americká vězení potýkala se značnou přeplněností, a proto byl po pilotních programech elektronický monitoring osob rozšířen do legislativy většiny států USA. Koncem roku 1989 bylo již ročně elektronicky monitorováno 12 – 14 tisíc podmíněně odsouzených a 1 300 podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. O desetiletí později bylo v USA elektronické monitorování uplatněno již u sta tisíc osob.

Používané technologie

Spojené státy americké jako průkopnická země v zavádění elektronického monitorovacího systému disponují i nejširší paletou forem elektronické kontroly odsouzených. Tzv. aktivní technologie permanentní signalizace (continuously signaling equipment) spočívá v umístění vysílače na těle monitorované osoby (obvykle náramku na kotníku či zápěstí), který komunikuje s přijímačem (tzv. majákem) a ten prostřednictvím telefonické/datové linky předává signály do monitorovacího centra. Monitorovací centrum má k dispozici informace o individuálním časovém plánu uloženého trestu každé monitorované osoby a uchovává data o všech zasílaných signálech. Systém sděluje centrále příchod a odchod monitorované osoby a ihned informuje pověřenou osobu o každém porušení stanovených pravidel, tj. o pozdním příchodu či odchodu z bydliště v době stanovené pro trest domácího vězení. Systém umožňuje i ochranu osob, které má odsouzený zákaz kontaktovat, za předpokladu, že chráněná osoba u sebe má odpovídající technické zařízení. Systém lze využít i pro kontrolu zákazu vstupu do vymezených prostor (např. fotbalový stadion).

Další používanou technikou je tzv. pasivní technologie plánovaného kontaktu (programmed contact equipment), která spočívá v opakovaném náhodném kontrolování odsouzeného prostřednictvím pevné telefonní linky, aby bylo potvrzeno, že se nachází doma. Pro ověření, že odpovídá opravdu odsouzený, se používají různé způsoby. Časté je přiblížení monitorovacího náramku k přijímači spojenému s telefonem a vyslání ověřovacího signálu. Využívá se rovněž hlasové ověření, kdy jsou v systému monitorovacího centra nahrána slova, která namluvila monitorovaná osoba. Ta je na základě automatické výzvy v rámci monitoringu zopakuje a počítač vyhodnotí jejich shodu s nahraným záznamem. Modernější zařízení pracují s ověřením na základě využití biometrických údajů v podobě otisku prstu či dokonce skenování sítnice oka.

Aparáty používané pro elektronický monitoring rovněž umožňují kontrolovat, zdali monitorovaná osoba nekonzumovala alkohol. Součástí zařízení je dechový alkoholtester, který o výsledku provedeného měření informuje monitorovací centrum.

Uvedená zařízení slouží nejen pro kontrolu trestu domácího vězení, ale jsou používána i pro kontrolu toho, zda odsouzený plní soudem uložené povinnosti na pracovišti či v léčebném zařízení.

U všech výše popsaných zařízení, která využívají radiofrekvenční technologii, lze po technické stránce hovořit o elektronickém monitoringu první generace. Přístroje mohou pouze potvrdit, že se monitorovaná osoba zdržuje v místě určeném soudem. Ovšem v případě, že se tato osoba rozhodne pro porušení stanovených pravidel a opustí vymezenou zónu, stává se z pohledu monitorovacího systému neviditelnou. Řešení uvedeného problému přinesla dnes již běžně známá technologie GPS (Global Positioning System), jež dokáže osobu s určitou přesností lokalizovat. V roce 1996 započaly v USA experimenty s využitím této technologie pro potřeby elektronického monitoringu. První přístroje tohoto typu však nebyly pro monitorované osoby příliš komfortní, neboť kromě náramku umístěného kolem kotníku musel dotyčný nosit samostatnou tašku se zařízením pro přenos signálu a měl povinnost zařízení pravidelně dobíjet.

Tato forma monitoringu tzv. druhé generace umožňuje vymezení zón, do kterých nemůže monitorovaný vstoupit (např. hřiště, parky), a byla dále rozvíjena především s očekáváními, že bude efektivní kontrolou pachatelů závažné trestné činnosti např. se sexuálním podtextem. Právě možnosti, které systém GPS nabízí pro kontrolu nebezpečných pachatelů, vedly k tomu, že tento systém začal být testován i v Evropě. V roce 2000 došlo ve Velké Británii k zavraždění osmileté dívky sexuálním deviantem. Pobouřená veřejnost volala po efektivní kontrole pachatelů závažné kriminality a jedním z opatření bylo i rozšíření doposud používaných technologií elektronického monitoringu (využíván od roku 1995) o technologii GPS.

Trest domácího vězení

Trest domácího vězení existuje nejčastěji jako alternativní typ sankce k odnětí svobody v nápravném zařízení, jako opatření v rámci dohledu nad podmíněně odsouzeným i jako samostatný druh trestu. Ve svém moderním pojetí začal být trest domácího vězení užíván v USA během osmdesátých let minulého století (house arrest/home confinement). Tato původní americká verze měla výrazně trestající charakter (případně směřující k nahrazení škody), přičemž zásadní roli hrály ekonomické úvahy (předpokládané nižší náklady ve srovnání s uvězněním v nápravném zařízení, reakce na přeplněnost věznic). V popředí nestála snaha o nápravu pachatele, spíše se kladl důraz na jeho potrestání a omezení. Poměrně brzy (ve druhé polovině 80. let 20. století) se v USA začalo při kontrole odsouzených užívat elektronického monitoringu, přičemž počet elektronicky monitorovaných osob záhy narostl na několik tisíc. V USA a Kanadě je hojně uplatňován tzv. back-end (back door) typ domácího vězení, kdy se odsouzený domácímu vězení podrobuje po odpykání trestu odnětí svobody. Vychází se z předpokladu, že takové opatření snižuje pravděpodobnost opětovného spáchání trestných činů, popř. že se prodlužuje interval mezi propuštěním z výkonu trestu a opětovným pácháním trestné činnosti.

Evropské země se při výkonu monitorovaného domácího vězení snaží klást větší důraz na nápravnou funkci trestu, jež je spojována s různě účinnými rehabilitačními programy zaměřenými na osobnost pachatele.

Instrument kontroly odsouzených bývá někdy vnímán jako součást snahy státu i jiných subjektů zasahovat pomocí rychle se rozvíjejících technologií do soukromé sféry občanů. Argumenty proti užívání domácího vězení jako alternativního trestu jsou živeny obavami z tzv. net widening efektu: soudy mohou upadnout v pokušení používat domácí vězení nikoli jako alternativu k podmíněnému propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, ale naopak jako alternativu k podmíněnému odsouzení, čímž v důsledku dochází k zostření represe.

Elektronický monitorovací systém v Evropě

V evropských zemích je elektronický monitoring v rámci trestní justice využíván od devadesátých let minulého století, a to rozmanitými způsoby, které se v jednotlivých zemích liší. Někde představuje samostatný druh trestní sankce, jinde je součástí stanovených podmínek (výkonu kontroly) při podmíněném odsouzení či při uložení některého alternativního trestu. Elektronický monitoring je využíván i v rámci výkonu trestu odnětí svobody, a to v různé formě - jako nástroj kontroly pobytu odsouzeného po dobu výkonu části trestu mimo věznici (v bydlišti odsouzeného), v rámci projektů tzv. otevřených věznic, při kontrole pohybu odsouzených během krátkodobých pobytů mimo věznici (práce, propustky apod.), anebo při kontrole a řízení vězňů uvnitř věznic. Elektronický monitoring může být jedním z omezení v rámci zkušební doby podmíněného odsouzení, podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody bez dohledu, či s dohledem. A konečně, v některých zemích slouží tento prostředek i pro nahrazení vazby, a to buď jako samostatné opatření nahrazující vazbu, nebo jako kontrolní prvek v případě nahrazení vazby některým alternativním opatřením, které daný právní řád připouští.

V souladu s tím lze v Evropě vysledovat též několik skupin modelů elektronického monitoringu: tzv. front door modely (elektronický monitoring jako druh trestu či jako součást podmínek alternativních trestů), tzv. back door modely (elektronický monitoring jako součást podmínek podmíněného propuštění či v rámci monitorování propuštěného pachatele po výkonu trestu odnětí svobody), ostatní modely (např. využití elektronického monitoringu v oblasti přistěhovalecké politiky či ke kontrole uvnitř věznic) a elektronický monitoring jako součást opatření nahrazujících vazbu v trestním řízení.

V rámci elektronického monitoringu evropské země používají radiofrekvenční technologie a systém GPS, případně doplněné o hlasovou verifikaci.

S výjimkou Anglie a Walesu není v Evropě elektronický monitoring příliš využíván v systému soudnictví ve věcech mládeže a omezuje se především na dospělé obviněné či odsouzené. Jako možná vysvětlení tohoto jevu se v literatuře objevují názory, že se v něm odráží existence samostatných a více diferencovaných sankčních systémů pro mládež, výchova jako ústřední cíl sankcí pro mladistvé pachatele, a třeba i skutečnost, že nápravná zařízení pro mládež netrpí tak výraznou přeplněností jako věznice pro dospělé, což vyvolává menší tlak na využívání alternativních opatření.

Dosavadní výzkumy nedávají jednoznačnou odpověď na otázku, zda je využívání elektronického monitoringu účinné při snižování recidivy a nápravě pachatelů. Výzkum v tomto směru trpí obecným omezením hodnocení v oblasti společenských věd, kterým je nemožnost provádění randomizovaných klinických testů s náhodným výběrem vzorků pro získání skutečně věrohodných a spolehlivých výsledků.

Snižování recidivy je ale jen jedním z možných kritérií účinnosti opatření využívajících elektronický monitoring. Jako další kritéria přicházejí v úvahu např. změna postojů pachatele či obecněji účinky na pachatele, dopady na jeho okolí či vliv na širší veřejnost. Nezanedbatelným přínosem jsou pak možnosti, které systémy elektronického monitorování nabízejí pro ochranu obětí trestné činnosti. A konečně je nutno poznamenat, že lze jen stěží hodnotit elektronický monitoring obecně, neboť se jedná o institut, jenž je v jednotlivých zemích vždy součástí celé řady různých programů, přičemž právě konkrétní podoba příslušných programů, od právní úpravy až po faktickou realizaci, má na výsledky účinnosti elektronického monitoringu vždy rozhodující vliv. Dosavadní poznatky v této souvislosti naznačují, že zásadní je volba vhodného okruhu pachatelů zařazených do systému elektronického monitoringu.

Elektronický monitoring a jeho využití v členských státech EU

Anglie a Wales byla první evropskou jurisdikcí, která zavedla elektronickou monitorovací technologii v roce 1989 a její využití se od počátku rozrostlo jak z hlediska počtu, tak z hlediska způsobů. Anglie a Wales zůstává jedním z největších a nejuznávanějších uživatelů elektronického monitoringu na světě. V roce 2016 se elektronický monitoring používal převážně k prosazování požadavků na zákaz vycházení a rozvíjel se jako podmínka kauce, jako náležitost komunitních a podmíněných trestních příkazů a jako forma předčasného propuštění v rámci systému domácího zadržování. Použití GPS technologií je omezeno na několik vysoce rizikových případů a dobrovolných programů vedených policií. V té době také probíhalo pilotní monitorování alkoholu a monitorování obětí.

V květnu 2014 byl zahájen a v dubnu 2016 dokončen projekt Evropské unie zaměřený na potenciál elektronického monitorování poskytující věrohodnou a proveditelnou alternativu k výkonu trestu odnětí svobody, čímž by pomáhal při řízení a snižování vězeňských populací v EU. Partneři byli podporováni poradním výborem odborníků z komunit výzkumných uživatelů v celé EU.

Klíčovým prvkem projektu bylo to, že se jednalo o první empirickou studii o používání elektronického monitoringu ve třech fázích procesu trestního soudnictví - v přípravném řízení, ve vykonávacím řízení a po propuštění - v rámci 5 jurisdikcí. Souvisela s tím systematická a komplexní analýza právních a politických rámců na národní i evropské úrovni, která poskytuje jedinečnou srovnávací studii elektronického monitorování.

Tento výzkumný projekt byl partnerstvím mezi profesory pěti univerzit v Evropě; prof. Anthea Hucklesby (The University of Leeds), prof. Gill McIvor (University of Stirling), prof. Kristel Beyens (Vrije Universiteit Brussel), prof. Frieder Dünkel (Die Universität Greifswald) a prof. Miranda Boone (Universiteit Utrecht).

Tato zjištění zaplnila významné mezery ve znalostech o schopnosti elektronického monitoringu působit jako alternativa k trestu odnětí svobody a informovala o doporučených osvědčených postupech s cílem zvýšit jeho účinnost a zajistit jeho právní, etické a humánní využití v celé Evropské unii.

Během projektu Evropské unie k elektronickému monitoringu bylo vypracováno několik zpráv. Srovnávací výzkum „Kreativita a účinnost při používání elektronického monitorování: případová studie pěti evropských jurisdikcí" je zde uveden v plném rozsahu a je k dispozici také jako shrnující přehledný dokument: angličtina, francouzština, němčina a holandština.

V rámci projektu EMEU jsou od každého partnera k dispozici dvě zprávy obsahující nálezy z každé příslušné jurisdikce. Výzkum prováděný v každé jurisdikci lze nalézt v níže uvedených zprávách.

Anglie a Wales

  • stručný přehled 'Elektronický monitoring v Anglii a Walesu' je k dispozici v angličtině
  • úplná zpráva 'Elektronický monitoring v Anglii a Walesu' je k dispozici v angličtině

Belgie

Německo

  • stručný přehled 'Elektronický monitoring v Německu' je k dispozici v němčině a angličtině
  • úplná zpráva 'Elektronický monitoring v Německu' je k dispozici v angličtině

Nizozemsko

  • stručný přehled 'Elektronický monitoring v Nizozemsku' je k dispozici v holandštině a angličtině
  • úplná zpráva 'Elektronický monitoring v Nizozemsku' je k dispozici v angličtině

Skotsko

  • stručný přehled 'Elektronický monitoring ve Skotsku' je k dispozici v angličtině
  • úplná zpráva 'Elektronický monitoring ve Skotsku' je k dispozici v angličtině

Využití elektronického monitoringu v sousedních zemích České republiky

Německo

https://de.statista.com/statistik/daten/studie/658613/umfrage/elektronische-aufenthaltsueberwachung-in-deutschland-nach-bundeslaendern/

Elektronický dohled nad pobytem: Počet osob s elektronickými náramky v Německu podle spolkových zemí v roce 2016:

Polsko

Elektronický dozor

Počet odsouzených v elektronickém monitorovacím systému (EMS) od září 2009:

Slovensko

Projekt ESMO Na Slovensku byl „Elektronický systém monitorovania osôb" uveden do praxe od počátku roku 2016

První rok provozu „Elektronického systému monitorovania osôb"

Článek z 8. 2. 2019 k „Elektronickému systému monitorovania osôb"

Rakousko

Elektronický dohledový systém (ELEKTRONISCH ÜBERWACHTER HAUSARREST)

Elektronicky kontrolované domácí vězení představuje v Rakousku nejnovější formu exekuce, která byla zavedena na podzim roku 2010. Pro tuto formu jsou v zásadě způsobilé osoby, které jsou dostatečně sociálně integrované a jejichž (zbývající) trest, který má být vykonán, nepřesahuje dvanáct měsíců. Elektronicky kontrolované domácí vězení, hovorově často také nazývaný „náramek pro kotník", pro které musí být podána žádost a které může zcela nahradit výkon trestu odnětí svobody ve vězení („frontdoor" varianta) nebo jej zkrátit („backdoor" varianta). O udělení elektronicky kontrolovaného domácího vězení rozhoduje příslušné vedení věznice jako řídící orgán. Pro jeho uložení je třeba splnit mnoho předpokladů, jejichž naplnění je podrobně zkoumáno.
Překlad do češtiny – stránka byla přeložena automaticky a může obsahovat gramatické chyby nebo nepřesnosti

Irsko

Článek v The Irish Times [Pondělí, 18. 6. 2018] „Výhody a nevýhody elektronického sledování sexuálních delikventů" rozebírá stav, při němž možnost sledování směřuje ke schválení, ale důkazy o účinnosti proti zločinnosti jsou omezené.
Originální verze v angličtině
Překlad do češtiny – stránka byla přeložena automaticky a může obsahovat gramatické chyby nebo nepřesnosti

Vláda schválila návrh právního předpisu, který zajistí elektronické sledování sexuálních delikventů po propuštění z vězení. Specifika navrhovaného právního předpisu mají být teprve zveřejněna, ale bylo naznačeno, že elektronické sledování by se vztahovalo na pachatele považované za vysoce rizikové. Navzdory tomu, že je intuitivně poutavý příslib technologického řešení pro ovládání těch, kteří jsou považováni za riziko pro společnost, poznatky o účinnosti elektronického monitorování jsou smíšené. Poučení z různých mezinárodních kontextů by měla být pečlivě zvážena, jestliže se má vláda vyvarovat drahé pošetilosti.

Společnost SuperCom Ltd. zahájila nové projekty v Evropě

Společnost SuperCom Ltd., která je dodavatelem elektronického monitorovacího systému pro trestní justici v České republice, zahájila nové srovnatelné projekty ve dvou dalších evropských zemích, Švédsku a Estonsku.

SuperCom vyhrála smlouvu o elektronickém monitorování ve Švédsku ve výši 7 milionů dolarů
Server BIOMETRICupdate.com, Biometrics Research Group, Inc.; Toronto, Ontario – 24.1.2019 9:55

24. ledna 2019 | Stephen Mayhew – Společnost SuperCom oznámila, že uzavřela smlouvu v hodnotě 7 milionů dolarů s vládou Švédska na projekt, který bude nasazovat její sadu PureSecurity Electronic Monitoring (EM) Suite. Tento projekt byl oficiálně přidělen v dubnu 2018 prostřednictvím nabídkového řízení a uzavření smlouvy bylo právě dokončeno, což umožňuje zahájení projektu. Celková doba trvání smlouvy je až osm let.
Celý článek v angličtině
Celý článek v češtině (přeložen automaticky, může obsahovat gramatické chyby nebo nepřesnosti)

SuperCom zahajuje národní projekt elektronického monitorování v Estonsku
Cision, PR Newswire; Chicago, Illinois – 30.1.2019 9:55

HERZLIYA, Izrael, 30. ledna 2019 /PRNewswire/ – Společnost SuperCom Ltd. (NASDAQ: SPCB), globální poskytovatel řešení Secure-Identity, IoT, Connectivity a Cyber Security pro globální veřejný a soukromý sektor, dnes oznámila, že uzavřela smlouvu s estonskou národní vládou o nasazení svého softwaru Pure Security Electronic Monitoring (EM) Suite s důrazem na domácí vězení. Tento projekt byl oficiálně přiřknut v listopadu roku 2018 formou nabídkového řízení a dokončení smlouvy bylo právě schváleno, což umožňuje zahájení projektu.
Celý článek v angličtině
Celý článek v češtině (přeložen automaticky, může obsahovat gramatické chyby nebo nepřesnosti)