Veřejný funkcionář - životní situace

Veřejný funkcionář

V následujícím textu jsou popsány často kladené dotazy; podrobnější informace k oblasti střetu zájmů z pohledu veřejných funkcionářů naleznete v části "Práva a povinnosti subjektů – veřejní funkcionáři" (zde) nebo v části "Často kladené dotazy" (zde). 

Jsem veřejný funkcionář podle zákona o střetu zájmů?

Zákon o střetu zájmů rozlišuje dvě kategorie. Pokud patříte do některé z níže uvedené kategorie, jste veřejný funkcionář, na kterého dopadá zákon o střetu zájmů. Dvě kategorie veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů:

1/ veřejní funkcionáři podle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů

1. poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
2. senátor Senátu Parlamentu České republiky,
3. člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády,
4. náměstek člena vlády nebo náměstek ministra vnitra pro státní službu,
5. vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucí Kanceláře Senátu nebo vedoucí Kanceláře prezidenta republiky,
6. inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů,
7. předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
8. člen Rady Českého telekomunikačního úřadu,
9. člen Rady Energetického regulačního úřadu,
10. člen bankovní rady České národní banky,
11. prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu,
12. předseda nebo člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,
13. veřejný ochránce práv a jeho zástupce,
14. člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
15. člen zastupitelstva kraje nebo člen Zastupitelstva hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
16. člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, nebo
17. starosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosta obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy nebo členové rady obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni.

Na osoby uvedené v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů dopadají povinnosti podle tohoto zákona včetně povinnosti podávat oznámení vždy.

2/ veřejní funkcionáři podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů

1. ředitel bezpečnostního sboru a vedoucí příslušník bezpečnostního sboru 1. a 2. řídicí úrovně podle zvláštního právního předpisu v bezpečnostním sboru, s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb,
2. člen statutárního orgánu, člen řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení a s výjimkou členů správních rad veřejných vysokých škol a statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, členů řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem,
3. vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení,
4. vedoucí organizační složky státu, vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu v organizační složce státu, s výjimkou zpravodajské služby, nebo představený podle zákona o státní službě, nejde-li o vedoucího oddělení nebo o příslušníka zpravodajské služby,
5. vedoucí úředník územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy,
6. soudce,
7. státní zástupce,
8. voják z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší vojenské hodnosti, s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb, nebo
9. ředitel veřejné výzkumné instituce podle zákona o veřejných výzkumných institucích.

Na osoby uvedené v § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů se povinnosti dle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 zákona o střetu zájmů vztahují (tj. oznámení o činnostech, o majetku, o příjmech a závazcích), jestliže v rámci výkonu činnosti (veřejné funkce) zároveň splňují některou z následujících podmínek:

• jsou oprávnění nakládat s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč,
• podílí se bezprostředně na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky,
• rozhodují ve správním řízení, s výjimkou blokového řízení, nebo
• podílí se na vedení trestního stíhání. 

Jak se dozvím, kdy mám podat oznámení?

Povinnost informovat Vás o datu, do kdy musíte podat vstupní nebo výstupní oznámení má Váš podpůrný (zapisující) orgán. Podpůrným (zapisujícím) orgánem jsou zpravidla obecní úřady, městské úřady, krajské úřady, ústřední orgány atd. Termín je vždy do 30 dnů ode dne zápisu do Centrálního registru oznámení. Hlídání termínu pro podání průběžného oznámení je na Vás (vždy do 30. června následujícího kalendářního roku).

Podpůrný (zapisující) orgán Vám spolu s informací o datu zápisu zahájení výkonu funkce sdělí i Vaše přihlašovací jméno a heslo do Centrálního registru oznámení. Přihlásit se můžete rovněž pomocí jednoho z prostředků elektronické identifikace (Identita občana).

Kde najdu Centrální registr oznámení?

Centrální registr oznámení naleznete na internetové adrese https://cro.justice.cz/. V záložce "Přihlásit se jako" zvolíte možnost "Veřejný funkcionář" a do příslušných polí vyplníte přihlašovací jméno a heslo, které Vám bylo přiděleno Vaším podpůrným (zapisujícím) orgánem nebo využijete jeden z prostředků elektronické identifikace (Identita občana).

Co když své heslo zapomenu?

Přihlašovací jméno a heslo do Centrálního registru oznámení Vám vydá, na základě žádosti, podpůrný (zapisující) orgán, který Vás zapsal.

Jaká oznámení musím podávat a jaké jsou lhůty?

Po zahájení výkonu funkce musíte podat tzv. vstupní oznámení, a to do 30 dnů ode dne, kdy Vás do Centrálního registru oznámení zapíše Váš podpůrný (zapisující) orgán.

Dále podáváte každý rok (pokud Vaše funkce trvá) ve lhůtě do 30. června tzv. průběžné oznámení, a to za dobu výkonu funkce v roce minulém (př. do 30. 6. 2019 podáváte oznámení za období 1. 1. – 31. 12. 2018).

Pokud dojde k ukončení výkonu funkce, musíte podat tzv. výstupní oznámení, a to do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zapíše do Centrálního registru oznámení Váš podpůrný (zapisující) orgán.

Jak vytvořím své oznámení?

Po přihlášení se do Centrálního registru oznámení kliknete na tlačítko „Přidat", tím se otevře formulář pro nové oznámení, kde v kolonce „Druh oznámení" vyberete příslušný druh oznámení, které máte učinit a vyplníte jej.

Při vyplňování oznámení můžete využít tlačítko "Použít jako šablonu", které je zobrazeno u již odeslaných oznámení. V takovém případě vyplníte základní údaje (druh oznámení, za jakou funkci, za jaké období), a poté se Vám automaticky načtou všechny skutečnosti, které jste uvedl v tom oznámení, které slouží jako šablona.

Mám vyplněné oznámení a co dál?

Po vyplnění formuláře pro příslušné oznámení si můžete vybrat, zda

• oznámení uložíte – tím dojde k pouhému uložení rozpracovaného oznámení; kdykoliv se k němu můžete vrátit a editovat ho, v tomto stavu není Vaše uložené oznámení odesláno do Centrálního registru oznámení a evidenční orgán jej nemá k dispozici,

• oznámení odešlete – v tomto stavu je již Vaše oznámení odesláno evidenčnímu orgánu a nelze v něm provádět změny.

Oznámení si můžete také převést do PDF souboru pro jeho případné odeslání přes datovou schránku nebo pro svou potřebu.

Můžu oznámení měnit či doplňovat i po jeho odeslání Ministerstvu spravedlnosti?

Oznámení po jeho odeslání již nemůžete sám měnit. V takovém případě je nezbytné, abyste kontaktoval Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o zpřístupnění podaného oznámení (osz@msp.justice.cz) za účelem opravy nebo doplnění některých údajů (eventuálně můžete podat oznámení nové, správné a kompletní).

Ministerstvo spravedlnosti zpřístupní pouze ta oznámení, u nichž neuplynula zákonem stanovená lhůta pro podání nebo v jejichž případě by eventuální neúplnost nebo nepravdivost nemohla veřejnému funkcionáři založit odpovědnost za přestupek z důvodu promlčení. V ostatních případech je pro účely opravy zapotřebí učinit oznámení nové.

Při vyplňování oznámení můžete využít tlačítko „Použít jako šablonu", které je zobrazeno u již odeslaných oznámení. V takovém případě vyplníte základní údaje (druh oznámení, za jakou funkci, za jaké období oznámení podáváte) sám, a poté se automaticky načtou všechny skutečnosti, které jste uvedl v tom oznámení, které slouží jako šablona. Pro správné vyplnění oznámení je tak nutno některé údaje přidat (příjmy za období, nově nabyté věci apod.)  či naopak umazat (např. již dříve oznámené věci).

Co když jsem v dlouhodobé pracovní neschopnosti či na mateřské/rodičovské dovolené, musím podávat oznámení?

Ano. Povinnost podávat vstupní, průběžné i výstupní oznámení se vztahuje na celou dobu výkonu funkce.

Dočasně zastupuji veřejného funkcionáře, vztahuje se i na mě povinnost podávat oznámení?

Ne. Povinnost podávat oznámení o činnostech, o majetku, o příjmech a závazcích nedopadá na zástupce veřejných funkcionářů podle § 9 odst. 7, resp. § 66 zákona o státní službě, či podle ekvivalentních ustanovení jiných, zvláštních právních předpisů upravujících poměr veřejného funkcionáře k organizaci, u které působí (zákoník práce, zákon o úřednících územních samosprávných celků). To platí i v případě, že zástupce veřejného funkcionáře vykonává funkci v plném rozsahu za zastoupeného, tzn. včetně např. toho, že nakládá s finančními prostředky daného orgánu veřejné správy jako příkazce operace.

Je ředitel základní nebo mateřské školy veřejným funkcionářem podle zákona střetu zájmů? 

Ne. Ředitelé základních a mateřských škol nejsou veřejnými funkcionáři dle zákona o střetu zájmů.

Je velitel městské policie veřejným funkcionářem podle zákona o střetu zájmů? 

Ne. Na příslušníky městské policie nedopadá žádné z ustanovení § 2 odst. 1 a 2 zákona o střetu zájmů, pročež je nelze považovat za veřejné funkcionáře. 

Jsem veřejný funkcionář dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, ale činnost podle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů jsem zastával pouze v některých letech výkonu funkce, co s tím? 

Jakmile v průběhu výkonu funkce začnete vykonávat některou z činností podle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů, vznikne Vám povinnost činit oznámení podle tohoto zákona; do 15 dnů od tohoto data Vás zároveň zapíše příslušný podpůrný (zapisující) orgán do Centrálního registru oznámení.

Poté, co Vás podpůrný (zapisující) orgán zapsal, máte 30 dní na podání vstupního oznámení (dle stavu ke dni předcházejícímu dni, kdy jste začal některou z činností vykonávat) a posléze podáte v zákonných termínech rovněž průběžná oznámení, a to po celé období, v němž činnosti vykonáváte, až do dne, kdy ukončíte výkon své funkce, popřípadě kdy dojde k příslušné změně vnitřních předpisů, z nichž oprávnění k výkonu činností vyplývá. K takovému dni pak podáte své výstupní oznámení.

Př.: Ve funkci jste od 1. 1. 2014, činnost dle 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů, kvůli níž Vám vznikla oznamovací povinnost, jste začal vykonávat 1. 5. 2017. Vstupní oznámení podáte tedy k datu 30. 4. 2017. Podpůrnému (zapisujícímu) orgánu běží lhůta pro zápis od 1. 5. 2017.

Jaký je vztah mezi pojmem vedoucí úředník podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona o střetu zájmů a stejným pojmem užívaným zákonem o úřednících územních samosprávných celků?

Žádný. Pojmy vedoucího úředníka - jako veřejného funkcionáře - používané v obou právních předpisech se shodují.

Co mám dělat, když změním funkci?

Primární povinnost mají podpůrné (zapisující) orgány, které musí příslušnou změnu ve výkonu funkce v Centrálním registru oznámení zaevidovat. Následně od těchto podpůrných (zapisujících) orgánů získáte informaci o provedení zápisu změn do Centrálního registru oznámení a o lhůtě, do kdy musíte učinit příslušné oznámení, tj. za starou funkci musíte podat výstupní oznámení a za novou musíte podat vstupní oznámení.

Přihlašovací údaje Vám v případě ztráty (ale i z jiného důvodu) na žádost vydá rovněž podpůrný (zapisující) orgán. K přihlášení můžete využít také jeden z prostředků elektronické identifikace (Identita občana).

Co mám dělat, pokud se mi webová stránka Centrálního registru oznámení nenačítá korektně, načítá se pomalu nebo se nenačte vůbec?

Nejdříve se pokuste vstoupit do Centrálního registru oznámení z jiného prohlížeče (např. Microsoft Edge, Google Chrome), tím eliminujete chybu, která by byla v nastavení daného prohlížeče. Pokud problém přetrvává, obraťte se na odbor střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti (zde).

Kam se mohu obrátit v případě dotazů?

Pro své dotazy můžete využít emailovou adresu OSZ@msp.justice.cz, případně datovou schránku Ministerstva spravedlnosti ČR (kq4aawz; adresováno odboru střetu zájmů a boje proti korupci).

Oznámení, aneb co a jak se uvádí (činnosti, majetek, příjmy a závazky)

Musím podávat oznámení, i když u mě nedošlo k žádné změně?

Ano. Povinnost podat oznámení máte i v případě, že se jedná o tzv. negativní podání (tj. k rozhodnému datu není vykonávána žádná činnost, nevlastníte ani jste nenabyl žádný majetek, nemáte příjmy ani závazky, které máte uvést).

Jako veřejný funkcionář zastávám vícero funkcí (např. starosta a poslanec), jsem povinen v oznámení o příjmech z funkce starosty města oznámit své příjmy, které mám z funkce poslance a naopak?

Ne. V oznámení o příjmech se neuvádí příjem, který plyne z výkonu funkce veřejného funkcionáře, takže v pozici starosty se příjem za výkon funkce poslance neuvádí a naopak. Totéž platí i pro ostatní veřejné funkcionáře definované zákonem o střetu zájmů, kteří mají souběh více funkcí.

Musím ve svém oznámení uvádět i majetek, který slouží výhradně k výkonu podnikání OSVČ?

Pokud máte majetek ve svém výlučném vlastnictví nebo spoluvlastnictví nebo náleží-li majetek do společného jmění manželů, jste povinen jej do svého oznámení uvést, pokud jeho hodnota dosahuje limitů pro vznik oznamovací povinnosti. Není přitom rozhodující, jestli je tento majetek využíván k osobní potřebě nebo podnikání.

Uvádím v oznámení majetkovou účast (podíl) manžela v obchodní korporaci a příjmy, které mu z jeho majetkové účasti plynou? 

Pokud manžel není veřejným funkcionářem a podíl je v jeho výlučném vlastnictví, tento jeho podíl v oznámení o majetku, ani v oznámení o příjmech neuvádíte.

O jinou situaci půjde v případě, že podíl náleží do společného jmění manželů a původci případných příjmů z něho jste  tak oba – tehdy uvedete vlastnictví podílu v oznámení o majetku a příjmy z podílu v oznámení o příjmech, a to s poznámkou, že náleží do společného jmění manželů.

Uvádím v oznámení o příjmech příjem manžela, který má z vlastního zaměstnání?

Ne. Na příjem, který manžel získal z vlastního zaměstnání, i když se jedná o společné jmění manželů, oznamovací povinnost nedopadá.

Uvádím v oznámení o majetku také peněžní prostředky na účtu u banky a peníze v hotovosti? 

Ano.

Mezi věci movité řadíme také peněžní prostředky na účtu u bankovní a jiné obdobné instituce (bez ohledu na typ vedeného účtu) jakožto pohledávky vůči takové instituci. Takovou pohledávku jste povinen oznámit spolu s její druhovou identifikací, např. uvedením názvu příslušné bankovní či nebankovní instituce, pokud jsou pro vznik povinnosti oznámit tuto věc movitou naplněny příslušné zákonné limity.

Mimo běžné účty oznamujete např. spořící účty, termínované účty, nebo také stavební spoření a některé formy pojištění, je-li v rámci smluvních podmínek daného finančního produktu veden u příslušné instituce vypořádací či obdobný účet (např. v případě kapitálového životního pojištění, důchodového spoření nebo penzijního připojištění) s nárokem, byť termínovaným, na výplatu naspořené částky.

Neuvádí se takové formy pojištění, kde vypořádací účet zřízen není a výplata pojistné částky závisí na nahodilé (pojistné) události, která je předmětem pojištění (např. úrazové pojištění, rizikové životní pojištění, pojištění majetku, cestovní pojištění, či pojištění odpovědnosti za provoz motorového vozidla).

Mezi movité věci určené podle druhu se řadí i peníze v hotovosti, které jste rovněž povinen oznámit, pokud jejich hodnota přesáhne příslušný zákonný limit. Hodnota peněz v hotovosti se pro účely plnění oznamovací povinnosti stanoví součtem nominálních hodnot jednotlivých kusů tohoto oběživa, kterými disponujete.

Uvádím ve svém oznámení také vlastnictví virtuální měny (tzv. kryptoměny), např. Bitcoinů?

Ano. Finanční správa ČR, na základě stanoviska České národní banky, považuje virtuální měnu (kryptoměnu) za věc v právním smyslu, a to za věc movitou (nehmotnou a zastupitelnou). V případě, že hodnota kryptoměny splňuje zákonem stanovené limity pro vznik oznamovací povinnosti, uvádíte ji ve svém oznámení mezi „jinými věcmi movitými".

Uvádím ve svém oznámení také věcná práva k nemovitostem, jako např. zástavní právo nebo věcné břemeno?

Ano. Věcná práva k nemovitým věcem se taktéž považují za nemovité věci, proto jste povinen je ve svém oznámení o majetku uvádět (př. je-li zřízeno ve Váš prospěch věcné břemeno, uvedete ho v oddílu „Oznámení o majetku", v kolonce „Druh nemovité věci" vyberete položku „Jiné", v kolonce „Způsob nabytí" vyberete vhodnou položku a do kolonky „Poznámka" uvedete, že jde o věcné břemeno váznoucí na nemovitosti třetí osoby, a to popřípadě spolu s identifikací této nemovitosti).

Uvádím v oznámení o příjmech plnění z vyživovací povinnosti za nezletilé dítě, které mi je svěřeno do péče?

Ne. Příjem, který je plněním vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti, v oznámení o příjmech neuvádíte. Výživné je v první řadě majetkovým právem - příjmem - dítěte, nikoli Vaším, a slouží k uspokojování jeho potřeb a zájmů. Rodič dítěte (popř. pečující osoba určena soudem) vystupuje v tomto případě pouze jako zástupce dítěte s povinností disponovat s daným příjmem vždy ve prospěch nezletilce.

Pozn.: Plnění vyživovací povinnosti ke zletilému dítěti je vždy příjmem samotného dítěte, proto ho taktéž ve svém oznámení o příjmech neuvádíte.

Jestliže mám na jednom listu vlastnictví více parcel, je třeba vyplňovat v oznámení každou parcelu samostatně?

Ne. Parcelní čísla všech parcel evidovaných na tomtéž listu vlastnictví lze uvést v kolonce „Parcelní číslo", popřípadě v kolonce „Poznámka".

Kam mám oznámit nemovitost nabytou v období od 1. září 2017 do 31. prosince 2017?

Nemovitost nabytou v tomto období můžete dobrovolně oznámit:

• podle § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů, tj. přes „standardní" průběžné oznámení a nikoli podle čl. II bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb.,

• při podání průběžného oznámení o majetku za rok 2018 (tj. k 30. červnu 2019), kdy nabytí nemovitosti v roce 2017 uvedete v poznámce.

Vstupní oznámení (zahájení funkce)

Kdy mám podat vstupní oznámení?

Oznámení musíte podat do 30 dnů ode dne zápisu do Centrálního registru oznámení, který provede Váš podpůrný (zapisující) orgán.

Co všechno se ve vstupním oznámení uvádí?

Oznámení o činnostech, o majetku a o závazcích, a to ve stavu ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce.

Musím uvádět všechno nebo jsou nějaké limity?

V oznámení o majetku - movité věci - uvádíte jen ty, které v jednotlivém případě přesahují částku 500 000 Kč.

V oznámení o závazcích - uvádíte nesplacené závazky, které převyšují v jednotlivém případě částku 100 000 Kč.

Musím uvádět všechny nemovitosti nebo se na ně vztahuje nějaký limit?

Na nemovitosti není žádný zákonný limit, uvádíte všechny nemovitosti, které máte ve vlastnictví, spoluvlastnictví či společném jmění manželů.

Nemovitosti evidované v katastru nemovitostí identifikujete pro účely vstupního oznámení pouze za pomoci názvu katastrálního území a čísla listu vlastnictví; zbylé údaje (parcelní číslo, číslo popisné, evidenční číslo aj.) Centrální registr oznámení získá z katastru nemovitostí z důvodu ochrany dat třetích osob až v okamžiku, kdy oznámení odešlete. Způsob nabytí nemovitosti se ve vstupním oznámení neuvádí.

Nemovitosti, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí (např. nemovitosti v zahraničí), v oznámení identifikujete po zaškrtnutí pole „Individuální zadání" v kolonce „Druh nemovité věci" zvolením možnosti „Jiné". V případě nemovitosti v zahraničí identifikátory nemovitosti (obec, ulice, číslo popisné a jiné další dostupné informace u příslušné nemovitosti získané na Katastru nemovitostí státu, kde se daná nemovitost nachází) uvedete do kolonky „Poznámka".

Průběžné oznámení

Kdy mám podat průběžné oznámení?

Průběžné oznámení se podává vždy do 30. 6. následujícího kalendářního roku za předchozí kalendářní rok (co trvala veřejná funkce), a to po celou dobu výkonu funkce. 

Co všechno se v průběžném oznámení uvádí?

Veřejný funkcionář oznamuje závazky podle stavu ke dni 31. prosince kalendářního roku, za který oznámení podává, majetek a příjmy nabyté za celý kalendářní rok, přesáhnou-li zákonem stanovený limit, a činnosti vykonávané v kalendářním roce, za který se oznámení podává.

Můžu podat jedno průběžné oznámení za více funkcí?

Ano. Průběžné oznámení lze podat souhrnně za všechny vykonávané funkce, které jsou považované za funkce podle zákona o střetu zájmů. Při vyplňování tak u položky „Údaje o funkci a organizaci, ve které veřejný funkcionář působí" pomocí „+" přidáte všechny funkce, za které chcete podat oznámení.

Jak v průběžném oznámení oznamuji peníze na běžném účtu?

V průběžném oznámení uvádíte pouze nově zřízené účty u bankovních a jiných institucí, přičemž výše peněžních prostředků na těchto účtech musí být k 31. 12. vyšší než 50 000 Kč a v souhrnu s ostatními movitými věcmi musí překročit hodnotu 500 000 Kč za kalendářní rok.

Jaký movitý majetek mám v průběžném oznámení uvést?

Nově nabytý movitý majetek oznamujete, pokud jeho hodnota je vyšší než 50 000 Kč a v souhrnu s ostatními movitými věcmi přesahuje hodnotu 500 000 Kč.

Jaké příjmy a závazky mám v průběžném oznámení o příjmech a závazcích uvádět?

Uvádíte jen ty příjmy, které máte mimo výkon své funkce, tj. příjem z funkce veřejného funkcionáře do příjmu nepočítáte. Pro uvedení příjmu je rozhodující souhrnná částka, která za daný kalendářní rok musí přesáhnout 100 000 Kč.

Nesplacené závazky se uvádí jen v případě, přesáhnou-li v souhrnu částku 100 000 Kč (do závazků se nezapočítávají pravidelné platby – elektřina, telefon, internet, televize, nájemné, pokud jsou řádně placeny).

Jaký příjem uvádím, čistý nebo hrubý?

Pokud je to možné, uvádíte příjem v čistém (k tomu můžete využít i součet z výplatních pásek, z běžného účtu). Pakliže nelze určit čistý příjem, uvedete ho v hrubém a v poznámce uvedete, že příjem bude zdaněn.

Jsem důchodce, musím svůj důchod v oznámení o příjmech uvádět?

Ano.

Výstupní oznámení (ukončení funkce)

Kdy mám podat výstupní oznámení?

Oznámení musíte podat do 30 dnů ode dne zápisu do Centrálního registru oznámení, který provede Váš podpůrný (zapisující) orgán.

Co všechno se ve výstupním oznámení uvádí?

Veřejný funkcionář oznamuje závazky podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce, majetek a příjmy nabyté za obodbí od 1. 1. kalendářního roku, ve kterém došlo k ukončení výkonu funkce do dne ukončení výkonu funkce (např. od 1. 1. 2018 do 30. 10. 2018), přesáhnou-li zákonem stanovený limit, a činnosti vykonávané v období, za které se oznámení podává.

Jaké limity se na jednotlivá oznámení pří výstupu použijí?

V oznámení o majetku, část movité věci - uvedete jen ty, jejichž hodnota v souhrnu přesáhla ke dni ukončení výkonu funkce 500 000 Kč.

V oznámení o příjmech a závazcích - uvedete peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, jejichž souhrnná výše ke dni ukončení výkonu funkce přesáhla 100 000 Kč a nesplacené závazky, jejichž souhrnná výše ke dni ukončení výkonu funkce přesáhla částku 100 000 Kč.

Co když jsem byl znovuzvolen do funkce, jak mám postupovat?

Opětovné zvolení do stejné funkce se z hlediska zákona o střetu zájmů považuje za ukončení výkonu dosavadní funkce a zahájení výkonu funkce nové. Z tohoto důvodu musíte nejprve podat za původní funkci výstupní oznámení, a následně za novou funkci oznámení vstupní, a to do 30 dnů ode dne, kdy Váš příslušný podpůrný (zapisující) orgán v Centrálním registru oznámení provede dané zápisy (zahájení / ukončení výkonu funkce). O tomto Vás musí podpůrný (zapisující) orgán informovat.

Skončil jsem jako veřejný funkcionář, musím podat výstupní i průběžné oznámení?

Výstupní oznámení jste povinen podat do 30 dnů ode dne, kdy tuto skutečnost zapíše Váš příslušný podpůrný (zapisující) orgán do Centrálního registru oznámení, a to za období od začátku kalendářního roku do data ukončení výkonu funkce.

Průběžné oznámení jste povinen podat do 30. 6. daného roku za dobu výkonu funkce v předchozím kalendářním roce.

Za rok, kdy podáváte výstupní oznámení, se průběžné oznámení nepodává.

Ukončíte-li svoji funkci ve stejném roce, ve kterém jste veřejnou funkci začal vykonávat, průběžné oznámení nepodáváte, protože Vaše výstupní oznámení pokrývá celé období, za které byste podával průběžné oznámení.

Př.: Funkce začala dne 20. 10. 2021 a skončila dne 31. 12. 2021 - podáváte pouze výstupní oznámení. Funkce začala dne 20. 10. 2021 a skončila dne 15. 3. 2022 - výstupní oznámení podáváte za dobu 1. 1. 2022 – 15. 3. 2022 a dále musíte podat průběžné oznámení od 20. 10. 2021 do 31. 12. 2021. Povinnost lze také splnit podáním jednoho výstupního oznámení, ve kterém bude zahrnuto období celého roku 2021 spolu s obdobím od 1. 1. 2022 do 15. 3. 2022.

Od 1. 7. 2022 nejsem podle novely zákona o střetu zájmů veřejným funkcionářem, mám povinnost podávat výstupní oznámení?

Ne, výstupní oznámení se v daném případě nepodává. Novela zákona o střetu zájmů vyjmula z kategorie veřejných funkcionářů tzv. neuvolněné místostarosty „jedničkových" obcí a neuvolněné členy rady „jedničkových" a „dvojkových" obcí. Tyto osoby tak už nemají žádné povinnosti vůči Centrálnímu registru oznámení a nemusejí žádné oznámení (ani výstupní či průběžné za část roku 2022) podávat.