V Praze se uskutečnilo neformální jednání ministrů spravedlnosti

Neformální zasedání ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí bylo první velkou událostí, kterou Česká republika uspořádala v rámci předsednictví v Radě Evropské unie. V Kongresovém centru v Praze se sešli zástupci 27 členských států EU, evropských institucí a jako hosté ze třetích zemí se zúčastnily delegace Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Jednání vedl český ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Hlavními tématy jednání byla společná reakce na aktuální geopolitické výzvy, především v kontextu ruské agrese na Ukrajině, tj. vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, digitalizace mezinárodní justiční spolupráce a konečně ochrana zranitelných osob a obětí trestných činů.

V první části jednání ministři spravedlnosti diskutovali o občansko-právní ochraně zranitelných osob, tedy takových osob, které z důvodu postižení, nedostatečně vyvinutých schopností nebo vysokého věku samy nedokážou chránit své zájmy a které se navíc ocitly na území cizího státu, což jejich situaci ještě více ztěžuje.

Ministři si vzájemně vyměnili názory na stávající nástroje mezinárodní justiční spolupráce. Jsou si vědomi, že se jedná o osoby, které se pohybují nejen napříč EU, ale stále častěji přicházejí na území EU ze třetích zemí. Zvláštní pozornost proto byla věnována i situaci zranitelných osob v pozici uprchlíků. 

Ministři se shodli na tom, že problematika ochrany zranitelných dospělých osob v EU je vážným a aktuálním tématem, jejímž katalyzátorem je i uprchlická krize. Úmluva o mezinárodní ochraně dospělých osob z roku 2000 je přitom důležitým právním nástrojem, který může pomoci zajistit ochranu zranitelných osob nacházejících se v EU včetně osob přicházejících ze třetích států. Přístup všech členských států EU k této mezinárodní smlouvě je proto žádoucí a vysoce aktuální. Česká republika je její smluvní stranou již od roku 2012.

V dalším dopoledním bloku ministři diskutovali možnosti rozšíření elektronické komunikace v rámci justiční spolupráce v trestních věcech ve vztahu ke třetím státům. Modernizace a digitalizace komunikace mezi justičními orgány vyvstala jako nutnost během pandemie nemoci Covid-19 a následně rovněž v průběhu krize na Ukrajině. Do diskuse o právních, ale také technických a bezpečnostních aspektech této problematiky se zapojili i ministři spravedlnosti Ukrajiny, Moldavska a Gruzie. Elektronickou komunikaci se zeměmi mimo EU totiž limituje zejména velmi omezený mezinárodní smluvní základ.

Pracovní oběd ministři zasvětili diskuzi na téma shromažďování a uchovávání důkazů trestných činů spáchaných v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Aby bylo zajištěno, že žádný z těchto zločinů neunikne spravedlnosti, je nezbytné vyvinout maximální úsilí, které je nutné koordinovat na národní, evropské i mezinárodní úrovni. Právě proto se do debaty nezapojili pouze ministři členských států EU, ale také zástupce Eurojustu, žalobce Mezinárodního trestního soudu v Haagu a v neposlední řadě i pan ministr spravedlnosti Ukrajiny Denys Malyuska. Společně tak mohli nejen hodnotit dosud učiněné kroky, ale také zkonzultovat další možnosti společného postupu vyšetřování závažných trestných činů, ke kterým na Ukrajině dochází.

„S ostatními ministry jsme se shodli na důležitosti projednávaného bodu o vyšetřování zločinů na Ukrajině. Věnovali jsme mu celé odpoledne a účastnil se ho i prokurátor Karim Asad Ahmad Khan z Mezinárodního trestního soudu. Je dobře, že značné množství států už zločiny na Ukrajině vyšetřuje," sdělil na tiskové konferenci po jednání ministrů spravedlnosti Pavel Blažek.

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

12. 7. 2022

Fotogalerie ZDE.