Ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal stížnost pro porušení zákona v případu poškozené „Aničky“

Stížnost pro porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem v rukou ministra spravedlnosti. Od svého nástupu do funkce (v roce 2021) podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek již 266 stížností pro porušení zákona s tím, že jeho úspěšnost při podání tohoto mimořádného opravného prostředku se dlouhodobě pohybuje nad 90 %. V převážné většině stížnosti směřují ve prospěch obviněných.

O zveřejňování stížností pro porušení zákona rozhodl jako první právě ministr Blažek již při svém prvním mandátu v roce 2012 a jeho nástupci na něj navázali a ve zveřejňování stížností nadále pokračovali. Archiv stížností pro porušení zákona a rozhodnutí o nich je dostupný zde.

V neprospěch obviněného je stížnost podávána obvykle za situace, kdy je třeba usměrnit rozhodovací praxi soudů tak, jak se ukázalo nezbytné v aktuálně široce medializovaném případu dlouhodobého znásilňování nezletilé „Aničky“ jejím otčímem. Rozhodnutím Nejvyššího soudu na základě stížnosti ministra spravedlnosti v neprospěch obviněného již nemůže být napadené rozhodnutí zrušeno, ale může mít dopad na budoucí rozhodování soudů v obdobných případech.

Na základě důkladného prošetření dotčené trestní věci odborným útvarem Ministerstva spravedlnosti se Pavel Blažek rozhodl stížnost pro porušení zákona v kauze poškozené „Aničky“ podat, neboť dospěl k závěru, že v návaznosti na zjištěné závažné vady tohoto trestního řízení došlo k uložení zjevně nepřiměřeně mírného trestu obviněnému. V postupu trestního soudu byly v kauze „Anička“ shledány závažné vady v dokazování, a to v otázce vyhodnocení údajné iniciace sexuálního kontaktu ze strany poškozené, vyhodnocení stran následků trestné činnosti, zhodnocení rodinných a majetkových poměrů a osoby obviněného, a rovněž ve vztahu k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem. Dále bylo zjištěno, že mohlo dojít i k porušení mezinárodněprávních závazků státu v oblasti ochrany základních lidských práv ve vztahu k poškozené „Aničce“ ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva. V těchto otázkách bude mít posouzení stížnosti pro porušení zákona Nejvyšším soudem přesahy na další rozhodovací praxi trestních soudů.

Kompletní text podané stížnosti pro porušení zákona Ministerstvo spravedlnosti z vlastní iniciativy v tomto okamžiku zveřejňovat nebude, neboť je rozsáhlý a obsahuje velké množství mimořádně citlivých údajů z trestního řízení, které dosud nebyly mediálně publikovány; cílem je vyhnout se dalšímu druhotnému zraňování zejména poškozené „Aničky“. 

 

Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti
14. března 2024