Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Slovník pojmů

Časová řada – umožňuje sledovat vývoj daného ukazatele (např. průměrné délky řízení) v čase. Řady jsou buď intervalové (např. počet vyřízených věcí za rok), nebo okamžikové (např. počet nevyřízených věcí k 31. 12. daného roku). Časové řady jsou vždy znázorněny v grafické podobě.

Délka řízení – v textech je pojem často používán v množném čísle „délky řízení". Tím jsou obvykle myšleny sledované ukazatele (průměrná délka řízení, mediánová délka řízení a devadesátý percentil). Je sledováno několik délek řízení (ode dne nápadu do dne vyřízení soudem I. stupně, ode dne nápadu u odvolacího soudu do dne vyřízení odvolacím soudem a další). Délka řízení je vždy udávána v kalendářních dnech. Vypočtena je ze statistických listů a považována za jeden z ukazatelů výkonnosti a zatíženosti soudů.

DEA – jedná se o neparametrickou metodu lineárního programování. Je využita ve Výroční statistické zprávě pro výpočet efektivnosti jednotlivých okresních soudů. Tamtéž je také možné najít bližší popis metody.

Disposition time (DT) – je počítán podle metodiky CEPEJ jako (počet nevyřízených věcí na konci daného období) / (počet vyřízených věcí v daném období) × 365. Nejedná se o délku řízení, přestože by se to mohlo podle názvu nabízet. Další informace k tomuto ukazateli obsahuje Statistická výroční zpráva. DT je považován za jeden z ukazatelů výkonnosti a zatíženosti soudů.

Histogram – používá se pro znázornění rozdělení zkoumaných dat za využití sloupcového grafu. V této zprávě je na ose x zkoumaný ukazatel, na ose y je relativní četnost v %. Výška sloupců tedy vyjadřuje relativní četnost. Jedná se o počet pozorování, která se nacházejí v daném intervalu / celkový počet pozorování v datovém souboru × 100 %.

InfoData – statistický portál Ministerstva spravedlnosti, který umožňuje přístup široké veřejnosti k výkazům a statistikám soudů. Jeho hlavním cílem je prezentovat všechny důležité informace o justici na jednom místě a tím přispět k její větší otevřenosti.

Kartogram – z pohledu statistického sledování soudnictví se jedná o mapu, která znázorňuje výši zkoumaného ukazatele v soudních okresech nebo obvodech hlavního města Prahy. Tmavší odstín barvy obvykle značí vyšší hodnotu ukazatele. Například tmavší odstíny fialové barvy značí vyšší mediánovou délku řízení. U kartogramů je potřeba věnovat pozornost šíři intervalů, aby nedošlo k dezinterpretaci.

Korelace a korelační diagram korelace vyjadřuje vzájemnou statistickou závislost dvou kvantitativních ukazatelů/veličin xy. Měří se pomocí korelačního koeficientu, který nabývá hodnot -1 až +1. Pokud se blíží k ±1, jde čím dál tím o silnější závislost. Naopak rovná-li se 0, tak mezi proměnnými není žádná závislost. Korelační diagram nebo též bodový graf zobrazuje v kartézských souřadnicích hodnoty dvou proměnných. Data jsou znázorněna jako množina bodů, jejichž umístění na vodorovné ose udává hodnota první proměnné a umístění na svislé ose hodnota druhé proměnné. Jedná se vlastně o vizualizaci vztahu mezi veličinami. Nakonec je třeba zdůraznit, že korelace není kauzalita. To znamená, že pokud je mezi dvěma proměnnými korelace, ještě to neznamená, že jedna je příčina a druhá následek.

Krabicový graf – nebo krabicový diagram, z anglického box plot. U vybraných ukazatelů a agend je sestaven pro každý rok. Krabicové grafy jsou seřazeny za sebe do časové řady, aby bylo vidět, jak se s postupem času měnily, a jak se tedy měnila data, z nichž vychází. Je používán zejména ve Výročních statistických zprávách o českém soudnictví, kde je také detailně popsán.

Kvartil – tři kvartily rozdělí vzestupně setříděný soubor hodnot na čtyři stejně velké části, z nichž každá představuje právě jednu čtvrtinu. První kvartil (tzv. dolní) se rovná 25. percentilu, tedy 25 % hodnot je menší a 75 % je větší, druhý kvartil (střední) je mediánem a třetí kvartil (horní) je roven 75. percentilu.

Medián – hodnota, která se nachází přesně uprostřed vzestupně setříděného souboru hodnot a dělí ho na dvě stejně velké části o stejném počtu hodnot. Platí, že nejméně 50 % hodnot je menších nebo rovno a nejméně 50 % hodnot je větších nebo rovno mediánu. Medián se rovná druhému kvartilu, pátému decilu a padesátému percentilu. Má-li soud mediánovou délku řízení např. 200 dnů, řízení pro první polovinu případů (tedy věcí) trvá maximálně 200 dnů včetně, pro druhou polovinu 200 dnů nebo více.

Míra celkové změny rozsudku – vypočtena jako míra odvolání krát míra změny rozsudku. Jde o podíl věcí, v nichž nakonec bylo odvolacím soudem změněno rozhodnutí soudu I. stupně ke všem prvostupňových rozhodnutím.

Míra odvolání – je vypočtena ze statistických listů a jedná se o poměr pravomocně vyřízených věcí, v nichž bylo podáno odvolání, k celkovému počtu pravomocně skončených (vyřízených) věcí × 100 %. Ceteris paribus (za jinak neměnných podmínek) ji lze považovat za aproximaci složitosti věcí (čím složitější věc, tím pravděpodobnější odvolání), je však třeba mít na paměti, že je ovlivněna i mnoha dalšími faktory. Způsob výpočtu míry odvolání jsme oproti verzi z roku 2016 upravili. Nyní jsou zahrnuty i věci, v nichž odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu I. stupně a věc mu vrátil. Následně již odvolání podáno nebylo. Dále jsme data u prvostupňové civilní agendy očistili o spory, kde byla výše přiznaného nároku menší než 10 000. V těchto sporech (až na výjimky) nelze podat odvolání, a jejich zahrnutí by tak snižovala vypočtené hodnoty míry odvolání. Po této úpravě tak došlo k poměrně značnému zvýšení míry odvolání. Změnu metodiky jsme aplikovali i na data z předchozích let.

Míra vyřizování – je vypočtena jako (počet vyřízených věcí v daném období) / (počet příchozích věcí v daném období) × 100 %. Udává tedy, zda soud vyřídil více věcí, než mu nově přišlo (nápad a obživa). Je-li větší než 100 %, soud vyřídil více věcí, než mu přišlo, a snížil se tedy počet nevyřízených věcí. Je-li menší než 100 %, soud vyřídil měně věcí, než mu přišlo, a zvýšil se tedy počet nevyřízených věcí.

Míra změny rozsudku – je vypočtena ze statistických listů a jedná se o poměr pravomocně skončených věcí, v nichž bylo vyhověno odvolání (tedy rozsudek soudu I. stupně byl změněn odvolacím soudem na podkladě odvolání) k celkovému počtu pravomocně skončených věcí, v nichž bylo podáno odvolání × 100 %. Do změny rozsudku jsou započítány i případy, kdy bylo rozhodnutí soudu I. stupně u odvolacího soudu zrušeno nebo vráceno soudu I. stupně. Ceteris paribus (za jinak neměnných podmínek) ji lze považovat za aproximaci kvality rozhodování, je však třeba mít na paměti, že je ovlivněna i mnoha dalšími faktory.

Nápad – nebo také napadlé věci. Počet nově zapsaných věcí do rejstříku za určité období.

Nevyřízené věci – počet věcí, které nebyly vyřízeny (skončeny) k poslednímu dni vykazovaného období. Na rozdíl od ukazatelů jako je nápad, obživa nebo vyřízené věci, které se vztahují k celému sledovanému období, se v tomto případě jedná o stav k určitému datu.

Obživa – nebo také obživlé věci. Jedná se o případy, kdy byla věc sice vyřízena, ale z určitého důvodu se v řízení pokračuje (většinou v důsledku odvolacího řízení, kdy bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a vráceno mu k novému projednání, či po podání odporu). Z pohledu statistického sledování se stejně jako u nápadu jedná o počet věcí, které obživly za vykazované období.

Percentil – percentily dělí vzestupně setříděný soubor hodnot na setiny (na sto stejných částí). Devadesátý percentil znamená, že 90 % hodnot je menších nebo rovno a 10 % hodnot větších nebo rovno hodnotě percentilu. Má-li tedy soud devadesátý percentil délky řízení 400 dnů, znamená to, že vyřízení 90 % věcí trvá maximálně 400 dnů, zbylých 10 % pak 400 dnů a více.

Plošný graf – typ grafu, který velmi dobře znázorňuje velikost změn v čase a v součtu zobrazovaných hodnot vyjadřuje rovněž vztah jednotlivých částí k celku. Jedná se v podstatě o spojnicový graf, ale plochy pod čarami jsou vyplněny barvami. Plošných grafů existuje několik podtypů a v této zprávě používáme skládaný plošný graf a stoprocentní skládaný plošný graf. Osa x znázorňuje čas a na svislé ose y jsou hodnoty jednotlivých druhů zkoumaných ukazatelů v absolutních číslech nebo v procentním poměru.

Přehled agend – strukturované sestavy dat z výkazů všech soudů (i ve strojově čitelné podobě) umožňující například další výzkumnou práci pro zájemce o justiční statistiky. Přehled obsahuje údaje o počtu napadlých, obživlých, vyřízených a nevyřízených věcí všech soudů v daném rejstříku.

Přehledy statistických listů – kombinují do různých přehledů údaje ze statistických listů, tedy údaje o ukončených věcech na státním zastupitelství nebo pravomocně ukončených věcech soudů. Více viz pojem statistické listy.

Přepočet na soudce – počty napadlých, vyřízených a nevyřízených věcí jsou vyděleny počtem soudců. Jedná se o jeden z ukazatelů výkonnosti a zatíženosti soudů.

Příchozí věci – v rámci statistik znamená součet napadlých a obživlých věcí.

Rejstřík – je evidenční pomůcka, která podává přehled o počtu a stavu vyřizování jednotlivých věcí. Je také podkladem pro vypracování statistických výkazů o činnosti soudů / státních zastupitelství a dalších statistických výstupů a zdrojem pro základní kontrolu výkonu působnosti soudů / státních zastupitelství. Soudy (včetně nejvyšších) vedou celkem přibližně 120 druhů rejstříků a státní zastupitelství okolo 80 druhů rejstříků.

Statistické listy (SL) – po pravomocném skončení (konečném vyřízení) věci v hlavních agendách jsou vyplňovány u jednotlivých soudů / státních zastupitelství odpovědnou osobou, odeslány v elektronické podobě a automaticky zařazeny do datového skladu. Vyhotovují se ke každé věci (osobě v trestní agendě). Obsahují velmi detailní údaje o věci (významné datumy, údaje o odvolání, výsledek řízení, anonymizované údaje o účastnících řízení, o výši a druhu trestu apod.).

Statistické ročenky – velmi komplexní zdroj informací ve formátu pdf kombinující statistické údaje z různých zdrojů - tzv. statistických listů a výkazů soudů a státních zastupitelství. Stejně jako u ročenek ČSÚ obsahují i naše Statistické ročenky data za předchozí rok.

Výkazy o činnosti soudů / státních zastupitelství – obsahují především údaje o počtu napadlých, obživlých, vyřízených a nevyřízených věcí za zkoumané období, ale i další data, např. dělení vyřízených věcí podle způsobu vyřízení a dělení obživlých věcí podle důvodu pro obživnutí. Vypočítávají se automaticky pro každou agendu (rejstřík) a každý soud / státní zastupitelství.

Vyřízené věci – počet vyřízených věcí za dané období.

Zpět