Přejít na podrobné vyhledávání
Přejít na podrobné vyhledávání
Přejít na podrobné vyhledávání

Poslanci v prvním čtení podpořili redefinici znásilnění

Poslanecká sněmovna dnes v 1. čtení schválila návrh Ministerstva spravedlnosti, kterým dochází k redefinici trestného činu znásilnění. Návrh přispěje ke zvýšení ochrany obětí sexuálních trestných činů, zejména pokud jde o dětské oběti, a k zefektivnění boje proti sexuálnímu násilí.

Návrh mění trestný čin znásilnění tak, aby odpovídal modernímu pojetí, které opouští koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku. Nahrazuje jej konceptem pohlavního styku nesouhlasného (nekonsensuálního). Česká republika se tak přidává k 16 státům, které k tomuto kroku již přistoupily.

„Návrh zákona byl opakovaně projednáván na politické úrovni. Předmětnou problematiku jsme vyjednávali s koaličními a opozičními poslaneckými kluby a v rámci podvýboru ústavně-právního. Podařilo se nám dohodnout na hlavních koncepčních změnách a návrh zákona předložený vládě tak vychází z výsledku těchto debat," uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek a dodal: „Chtěl bych poděkovat koaličním i opozičním poslankyním a poslancům, zástupkyním i zástupcům právnické veřejnosti a neziskového sektoru, kteří se věnují této problematice, a paní zmocněnkyni vlády pro lidská práva za přínosné podněty ke změně stávající právní úpravy, konstruktivní diskuzi a výsledné dosažení shody na podobě návrhu."

Koncept NE znamená NE:

  • Za znásilnění bude považována každá soulož, anální nebo orální styk (nebo srovnatelné praktiky), s nimiž jeden z účastníků nebude souhlasit a tento nesouhlas jakkoli srozumitelně projeví navenek (slovně, pláčem, fyzickým odporem aj.).
  • Pokud je toho oběť schopna, má jakkoliv projevit svůj nesouhlas se sexuálním aktem.
  • Má se za to, že normální člověk standardně dokáže dát nesouhlas najevo, ať již verbálně nebo neverbálně (gestem, zaujetím obranné pozice, pláčem). Není-li toho schopen, uplatní se koncept zneužití bezbrannosti.
  • Tento koncept se z pohledu trestního práva jeví být přiléhavější, neboť nezakotvuje trestní postih toho, kdo si aktivně nezjišťoval postoj oběti k sexuálnímu jednání.

Jako znásilnění bude dále postižitelný (stejně jako dnes) i případ, kdy pachatel zneužije bezbrannosti oběti:

  • Případy, kdy oběť není schopna z určitého objektivního důvodu utvářet svou vůli nebo ji projevit, případně je tato schopnost podstatně snížena.
  • Např. nemoc, duševní porucha, spánek, silná opilost, zdravotní hendikep, spoutání, nízký nebo vysoký věk aj.
  • Výslovně se jako důvod bezbrannosti uvádí i tzv. silný ochromující stres, který vyjadřuje velmi časté stavy, kdy oběť tzv. zamrzne a není schopna se jakkoli bránit.

Novela v některých případech zvyšuje trestní sazby za znásilnění oproti stávající právní úpravě. V případě znásilnění dítěte mladšího 15 let je dnes sazba 5 až 12 let, nově se zvyšuje na 5 až 15 let, v případě znásilnění dítěte ve věku 15-18 let je dnes sazba 2 až 10 let, nově se zvyšuje na 3 až 12 let. Nově bude také přísněji trestné znásilnění na těhotné ženě nebo způsobení těhotenství ženy nebo spáchání činu s další osobou či se zbraní (3 až 12 let oproti stávajícím 2 až 10 letům).

Po vzoru zahraničních úprav se navrhuje trestný čin znásilnění omezit pouze na soulož a jiný pohlavní styk provedený obdobným způsobem (anální styk, orální styk, vsunování prstů a předmětů do vagíny nebo análního otvoru) a méně závažné sexuální praktiky (nepenetrační povahy) vyčlenit do samostatného nového trestného činu sexuálního útoku. Tím je možné i vhodněji nastavit výši trestních sazeb.

Trestný čin sexuálního nátlaku se navrhuje doplnit o zneužití tísně oběti. V praxi může jít o případy domácího násilí, kdy součástí dlouhodobých násilných projevů pachatele vůči oběti může být i provádění sexuálních praktik, aniž by oběť vyjádřila nesouhlas s takovým jednáním a aniž by byla ve stavu bezbrannosti, nicméně strpění sexuálních požadavků pachatele může být na její straně dáno stavem tísně, ve které se dlouhodobě nachází v důsledku jiných útoků pachatele a situace v rodině (např. obava o děti žijící v dané domácnosti apod.) a pro kterou neprojevuje nesouhlas s požadavky pachatele na sexuální praktiky. 

Dále se posiluje právo oběti „být slyšena“ v trestním řízení. Zejména se zdůrazňuje poučovací povinnost orgánů činných v trestním řízení vůči oběti, pokud jde o její právo učinit prohlášení o dopadech trestného činu na její život, aby státní zástupce a soudce mohl tyto dopady řádně zohlednit, zdůrazňuje se, že toto prohlášení je třeba zohledňovat v úvahách o trestu a nově se stanoví, že pokud se oběť (resp. každý poškozený) vyjádří ke sjednané dohodě o vině a trestu, bude toto vyjádření obsaženo přímo ve sjednané dohodě (tj. pokud poškozený s dohodou souhlasit nebude, soudce o tom bude včas informován a zejména v těchto případech by měl přezkoumat, zda je schválení dohody o vině a trestu na místě).

 

Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

7. února 2024