Pavel Blažek předložil vládě záměr právní úpravy náhradního mateřství

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek předložil vládě záměr komplexní právní úpravy náhradního mateřství – „Analýzu institutu náhradního mateřství“. Cílem této iniciativy je vytvořit jasný a právně bezpečný rámec pro náhradní mateřství, které dosud v České republice postrádá výslovnou právní úpravu. Vláda materiál ve středu 21. srpna 2024 projednala.

Náhradní mateřství představuje pro páry, které nemohou mít dítě přirozenou cestou, důležitou alternativu, jak se stát rodiči. Český právní řád náhradní mateřství nezakazuje, ovšem absence výslovné právní úpravy vede k tomu, že náhradní mateřství je v praxi realizováno v jakémsi právním vakuu. To má pak negativní vliv na zamýšlené rodiče, náhradní matku, další subjekty do realizace náhradního mateřství zapojené (zejm. poskytovatele zdravotních služeb) a především na zájem dítěte narozeného z náhradního mateřství.

„Připravili jsme analýzu, která obsahuje nejen detailní rozbor současné právní situace v České republice, ale také návrh řešení vhodného pro české prostředí i s přihlédnutím k judikatuře Evropského soudu pro lidská práva,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek a dodal: „Chtěl bych poděkovat všem kolegyním a kolegům z Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a z Ministerstva vnitra, se kterými jsme v rámci pracovní skupiny téma opakovaně diskutovali. Díky patří také zástupcům koaličních politických stran, odborníkům a zástupcům poskytovatelů zdravotních služeb v oblasti asistované reprodukce.“

Navrhovaná právní úprava vychází z následujících principů:

1. Altruistický přístup – Náhradní mateřství bude možné pouze na nekomerčním základě, bez finanční odměny pro náhradní matku, s výjimkou úhrady nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.
2. Zdravotní indikace – Náhradní mateřství bude možné jen v případě závažné zdravotní překážky na straně zamýšlené matky.
3. Podmínky pro náhradní matky – Žena se bude moci stát náhradní matkou pouze za splnění přísných kritérií, včetně věkových, psychologických a zdravotních podmínek.
4. Genetická vazba na zamýšlené rodiče – K oplodnění náhradní matky nesmí být použita její vlastní vajíčka a musí být použity zárodečné buňky alespoň jednoho ze zamýšlených rodičů.
5. Soudní schválení – Náhradní mateřství bude vyžadovat předchozí schválení soudem.
6. Rodičovství – Zamýšlení rodiče budou právně uznáni jako rodiče dítěte již od okamžiku jeho narození. Náhradní matka nebude mít k dítěti z právního hlediska rodičovský vztah.

Přijetí právního rámce pro realizaci náhradního mateřství v České republice zajistí jednotný přístup při využívání tohoto alternativního způsobu, jak se stát rodičem. Zejména v podobě stanovení podmínek pro zamýšlené rodiče v přístupu k náhradnímu mateřství a požadavkům na ženu, která se může stát náhradní matkou. Pozitivní právní úprava náhradního mateřství poskytne nejen náležitou ochranu práv všech dotčených osob, ale zejména zajistí právní jistotu v jejich právním postavení.

Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti
22. srpna 2024