Ministerstvo spravedlnosti předložilo návrh vyhlášky advokátního tarifu

Ministerstvo spravedlnosti předložilo návrh vyhlášky o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Tento návrh je výsledkem řady jednání zástupců Ministerstva spravedlnosti se zástupci soudů, s Českou advokátní komorou a se zástupci neziskového sektoru.

Právní úprava novelizuje vyhlášku o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), který upravuje především odměny a náhrady advokáta za poskytování právních služeb, tedy za výkon advokacie, poskytování bezplatné právní pomoci, správu majetku a jinou činnost regulovanou zákonem o advokacii.

Navrhovaná vyhláška reaguje na požadavek zohlednit v rámci odměňování advokátů zejména:

• aktuální ekonomickou situaci,
• obtížnost obhajoby a zastupování poškozeného v trestním řízení,
• složitost zastupování v řízení o přestupku,
• náročnost zastupování ve správním řízení, včetně řízení daňového, a ve správním soudnictví.

„Aktuální ekonomický vývoj a délku časového období od poslední valorizace odměn advokátů lze považovat za objektivní důvody pro přijetí vyhlášky tohoto právního předpisu,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Pavel Blažek a dodává: „Právní úprava odměny advokáta byla naposledy významněji valorizována v roce 2006 a v roce 2013. Naproti tomu došlo v průběhu let 1997 až 2021 ke snížení odměny advokátů nejprve o 10 %, následně o 30 % a nakonec o 20 %.

Původní účel tohoto „dočasného" snížení souvisel s ničivými povodněmi v roce 1997, kdy stát hledal úspory ve výdajích za účelem napravení škod způsobených živelnou pohromou. Nicméně v průběhu doby se toto snížení začalo používat jako obecná úspora výdajů ze státního rozpočtu bez příčinné souvislosti s jakýmikoli krizovými událostmi. „Cílem našeho návrhu je změna úpravy odměn advokátů tak, aby jejich výše byla přizpůsobena vývoji inflace, růstu minimální mzdy, průměrné mzdy v podnikatelské sféře, výdajům na odměnu soudců a státních zástupců. Je také zapotřebí vzít v úvahu odbornou náročnost vykonávaných činností a míru odpovědnosti advokáta," doplňuje Pavel Blažek.

Adekvátní nastavení výše odměny za činnost advokáta by mělo přispět rovněž k řádnému zajištění potřebné sítě advokátů i v oblastech, v nichž žije více sociálně znevýhodněných obyvatel a potřeba právní pomoci je zde mimořádně důležitá pro zajištění základních lidských práv a svobod.

Cíle návrhu vyhlášky advokátního tarifu:

• Celkové zvýšení odměn a náhrad, které náležejí advokátům.
• Mění se způsob určení odměny zmocněnce poškozeného v trestním řízení. Jeho odměna bude stanovena stejně jako odměna obhájce, tedy podle trestní sazby příslušného trestného činu, nicméně u úkonů právní služby potřebných k účelnému uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení se za tarifní hodnotu považuje přiznaná peněžní částka, je-li takto určená odměna vyšší. Tím se rozliší úkony, ve kterých jde o uplatnění nároku poškozeného, a úkony, které s uplatněním nároku poškozeného nesouvisí.
• Současně dochází též ke stanovení pravidel odměňování v případě, kdy dochází k zastupování dítěte mladšího 15 let.
• Stejná výše tarifních hodnot jako v případě obhajoby v trestním řízení se navrhuje pro případ zastupování v řízení o přestupku, přičemž namísto výše trestu odnětí svobody se jako určující kritérium stanoví horní výše pokuty.
• Samostatnou právní úpravu představuje v advokátním tarifu náhrada nákladů řízení, tedy odměna za zastupování účastníka řízení advokátem pro účely rozhodování soudu nebo jiného orgánu. Stávající úprava obsahuje zvláštní ustanovení o náhradě těchto nákladů při tzv. formulářových žalobách, u nichž je mimo jiné také navrhována valorizace.

Účinnost výše uvedené novely: 1. červenec 2024.

Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti
22. března 2024