Přejít na podrobné vyhledávání
Přejít na podrobné vyhledávání
Přejít na podrobné vyhledávání

Chceme navrátit důvěru obětí trestných činů ve fungování systému

Ministerstvo spravedlnosti mj. i v reakci na medializovaný případ dívky, kterou roky znásilňoval nevlastní otec, uspořádalo tiskovou konferenci, kde zástupci Ministerstva spravedlnosti a Probační a mediační služby shrnuli kroky a opatření učiněné k posílení práv a pomoci obětem trestných činů.

Konkrétní případ Ministerstvo spravedlnosti zachytilo již 11. ledna 2024 a začalo se jím zabývat v souladu s naší praxí pro získávání aktuálních poznatků, kterou v rámci dohledu máme zavedenu. Dostupné podklady jsme prověřili na dálku prostřednictvím justičních systémů a rovněž jsme kontaktovali Krajský soud v Brně s žádostí o relevantní informace k případu, zejména o zaslání rozhodnutí odvolacího soudu, jakmile bude vyhotoveno.

„K obsahu a důvodům rozhodnutí odvolacího soudu je příliš brzy se vyjadřovat, neboť písemné vyhotovení dosud, dle dostupných informací, neexistuje a z médií dostupné informace nejsou z povahy věci komplexní. V případě, že by následně bylo shledáno pochybení, lze uvažovat o přijetí opatření v rámci dohledu, případně o podání stížnosti pro porušení zákona v neprospěch obviněného – i na tuto predikci je však příliš brzy," uvádí náměstek Karel Dvořák a doplnil, že Ministerstvo spravedlnosti chce navrátit důvěru obětí ve fungování systému.

Co se týká systémových opatření, tak i zde současná vláda učinila konkrétní kroky. Ministerstvo spravedlnosti připravilo ve spolupráci s opozičními poslanci redefinici znásilnění, od 1. ledna 2024 platí vyhláška, která u okresních a krajských soudů zavádí soudce, kteří se mají specializovat na trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Justiční akademie nabízí soudcům školení zaměřená na tuto problematiku. Ministerstvo spravedlnosti zřídilo nový odbor trestní politiky, který se zabývá právě oběťmi trestných činů.

„Tam, kde to naše působnost umožňuje, činí ministerstvo maximum pro to, aby podobných případů bylo co nejméně. I proto jsme připravili uvedené legislativní opatření – redefinici znásilnění, specializované senáty na soudech a vzdělávání soudců v této oblasti," uvádí náměstek Antonín Stanislav.

„Probační a mediační služba dlouhodobě pracuje s oběťmi trestných činů. Rádi bychom připomněli, že disponujeme jedinečnou záchrannou sítí 74 středisek po celé České republice. Kdokoliv se tedy cítí být nebo se stane obětí trestného činu, může se na naše profesionály obrátit a my každého takového člověka vyslechneme, poskytneme mu potřebné informace a pomoc, případně nasměrujeme na další pomocné organizace v příslušné regionu. Obětem vysvětlíme, jak funguje trestní řízení, jaké má oběť práva a nároky, jak se domoci náhrady škody, ale nabízíme i potřebnou mediaci. V případě potřeby samozřejmě doprovodíme tyto osoby i na Policii ČR. Chtěli bychom také požádat média, aby lidem připomínala, že Probační a mediační služba tuto pomoc nabízí a že se oběti mají opravdu kam obrátit," vysvětlila možnosti pomoci obětem Andrea Matoušková, ředitelka Probační a mediační služby.

A to není vše, již v roce 2013 právní úprava posílila procesní práva obětí. Znásilnění, jak vyplývá ze zveřejněné studie je po vraždě druhý nejpřísněji trestaný trestný čin. A jaké konkrétní kroky ministerstvo připravilo na posílení práv obětí trestných činů, jaké jsou aktuálně připravované změny a jak funguje peněžitá pomoc obětem trestných činů?

Posílení práv obětí trestných činů

Ministerstvo spravedlnosti posílilo procesní práva obětí trestných činů již v roce 2013.

Od 1. 8. 2013 je účinný zákon o obětech trestných činů, který upravuje zejména následující práva obětí:

a)            právo na poskytnutí odborné pomoci, (ze strany akreditovaných neziskových organizací, registrovaných poskytovatelů služeb psychologického a sociálního poradenství, advokátů zapsaných v registru poskytovatelů pomoci obětem, Probační a mediační služby),

b)           právo na informace (důraz je kladen především na srozumitelnost poskytovaných informací),

c)            právo na ochranu před hrozícím nebezpečím (například poskytnutí krátkodobé ochrany, vykázání, vydání předběžného opatření v civilním a v trestním řízení, zvláštní ochrana svědka, institut utajeného svědka apod.),

d)           právo na ochranu soukromí,

e)           právo na ochranu před druhotnou viktimizací ze strany policie a orgánů činných v trestním řízení (požadavek na empatické a citlivé zacházení, opatření k omezení přímého kontaktu oběti a pachatele, určité modifikace způsobu provedení výslechu aj.)

f)            možnost učinit prohlášení oběti o dopadech trestného činu na její život,

g)            právo na peněžitou pomoc (v tomto právní úprava navazovala a rozvíjela předchozí právní úpravu).

Ministerstvo spravedlnosti průběžně reaguje na zjištěné praktické poznatky a snaží se postavení oběti zlepšit.  Z posledních let tak lze zmínit např.:

  • prodloužení promlčecí doby, kdy do výčtu trestných činů, u kterých se do promlčecí doby nezapočítává doba, po kterou byla oběť mladší 18 let, se doplnil trestný čin svádění k pohlavnímu styku,
  • došlo k rozšíření kategorie zvlášť zranitelných obětí o oběti trestného činu znásilnění, týrání svěřené osoby a týrání osoby ve společném obydlí, kdy již nebude zapotřebí posuzovat jejich zvýšenou zranitelnost v individuálních případech
  • prodloužení lhůty pro podání žádosti nezletilé oběti trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti o peněžitou pomoc podle zákona o obětech,
  • omezení kladení otázek obětem sexualizovaného a domácího násilí, kdy lze otázky v rámci výslechu klást pouze prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení, což má zamezit viktimizaci např. ze strany obhajoby, 
  • zavedení specializace na soudech na případy projednávání trestných činů v oblasti sexualizovaného a domácího násilí (trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a trestných činů obchodování s lidmi, týrání svěřené osoby, týrání osoby žijící ve společném obydlí a svádění k pohlavnímu styku, a to s účinností od 1. 1. 2024 novelou jednacího řádu pro okresní a krajské soudy provedenou vyhláškou č. 339/2023 Sb.)

Aktuálně připravované změny:

  • redefinice trestného činu znásilnění –návrh mění vymezení skutkové podstaty trestného činu znásilnění, aby odpovídal modernímu pojetí, které opouští koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku a nahrazuje jej konceptem nekonsensuálního pohlavního styku; jako znásilnění bude dále postižitelný (stejně jako dnes) i případ, kdy pachatel zneužije bezbrannosti oběti. Nově se však pojem bezbrannosti vymezuje, aby nemohlo být zpochybňováno, že se za něj považuje i tzv. silný ochromující stres, který vyjadřuje velmi časté stavy, kdy oběť tzv. zamrzne a není schopna se jakkoli bránit. Oběť by se proto neměla setkat s (mylnými) názory, že se měla aktivně bránit, že v těchto případech nejde o znásilnění apod., což bylo pro ni jenom zdrojem dalších traumat. Obdobný cíl pak má nastavení věkové hranice 12 let, do jejíhož dosažení se dítě bude vždy považováno za bezbranné a sex s ním tedy není možno považovat za konsensuální. Zároveň touto novelou dochází i ke zvýšení horních hranic trestu za znásilnění, je-li obětí dítě.
  • V této novele se dále posiluje právo obětibýt slyšena" v trestním řízení. Zejména se zdůrazňuje poučovací povinnost orgánů činných v trestním řízení vůči oběti, pokud jde o její právo učinit prohlášení o dopadech trestného činu na její život, aby státní zástupce a soudce mohl tyto dopady řádně zohlednit, zdůrazňuje se, že toto prohlášení je třeba zohledňovat v úvahách o trestu a nově se stanoví, že pokud se oběť (resp. každý poškozený) vyjádří ke sjednané dohodě o vině a trestu, bude toto vyjádření obsaženo přímo ve sjednané dohodě (tj. pokud poškozený s dohodou souhlasit nebude, soudce o tom bude včas informován a zejména v těchto případech by měl přezkoumat, zda je schválení dohody o vině a trestu na místě).
  • Na Ministerstvu spravedlnosti se dále aktuálně zvažuje přehodnocení výše peněžité pomoci poskytované podle zákona o obětech. Reálná hodnota této pomoci od doby jejího přijetí, tj. od r. 2013, výrazně klesla, a pokud má tato peněžitá pomoc plnit svoji roli a pomoci oběti překlenout její sociální situaci, do které se dostala díky trestnému činu, mělo by dojít ke změně.

 

Peněžitá pomoc obětem trestných činů

Peněžitá pomoc je zvláštní sociální dávkou, sloužící ke zmírnění sociálních dopadů trestného činu pro osoby, jimž bylo trestným činem ublíženo na zdraví, pozůstalé po obětech a pro oběti trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti či týrané děti. Nenahrazuje povinnost pachatele k náhradě újmy, jež trestným činem způsobil, nejde tedy o prostředek „odškodnění" (plnění z deliktního závazku) obětí v úzkém slova smyslu.

Obětem, jimž byla způsobena škoda na zdraví se poskytuje, při splnění zákonných podmínek, buď v paušální částce 10 či 50 tisíc Kč, dle závažnosti způsobené zdravotní újmy, nebo až do výše 200 tisíc Kč v rozsahu odpovídajícím ušlému výdělku a nákladům vynaloženým na léčení.

Pozůstalým se poskytuje, při splnění zákonných podmínek, v paušální částce 200 tis. Kč (175 tis. Kč pokud jde o sourozence zemřelého).

Obětem trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti či týraným dětem, pokud nesplní zákonné podmínky pro přiznání peněžité pomoci jako oběti se způsobenou zdravotní újmou, lze pomoc poskytnout až ve výši 50 tisíc Kč na náhradu nákladů, které oběť vynaložila na potřebné terapie či jiné odborné služby, sloužící ke zmírnění utrpěné nemajetkové újmy.

Výnosy z majetkových trestních sankcí lze použít k uspokojení oprávněného nároku oběti trestného činu na náhradu škody, který jí pachatel jednáním, za nějž byla daná majetková sankce uložena, způsobil. Vždy se však uspokojuje nárok konkrétní oběti z výnosu sankce uložené pachateli, který se daného trestného činu dopustil, nelze uplatněné nároky uspokojit z výnosů sankcí uložených jiným pachatelům, ani nelze uspokojit nároky z trestních řízení, v nichž nebyla majetková trestní sankce vůbec uložena, nebo sice uložena byla, ale nebyla vymožena.

Část (nyní 5 %) výnosů z majetkových trestních sankcí, které nejsou rozděleny na úhradu nároků obětí, se poukazuje Probační a mediační službě, která je vynakládá na podporu opatření ve prospěch obětí, zbylá část se převádí do státního rozpočtu.

V roce 2023 takto bylo z výnosů majetkových sankcí na Zvláštní účet Ministerstva spravedlnosti odvedeno 418.876.472,- Kč, obětem bylo k úhradě jejich nároků poukázáno 45.333.241,- Kč a Probační a mediační službě bylo převedeno 16.757.816,- Kč.

Změna znaleckého zákona

Ministerstvo spravedlnosti odeslalo do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

„Návrh zákona je zpracován mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2023. Rád bych zdůraznil, že novelizace vzniká na základě „volání praxe". Proto je třeba zákon upravit tak, aby všechno mohlo dobře fungovat," vysvětluje náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav a dodává: „Díky předkládané novelizaci tedy dojde k odstranění hlavních aplikačních problémů koncepčně nové znalecké právní úpravy, která je účinná od ledna 2021."

Novinky:

  • prodloužení lhůt pro zápis povinných údajů ze strany znalců do informačního systému evidence posudků na 30 dnů; v případě údaje o vyúčtovaném a přiznaném znalečném až na 90 dnů (dosud 5 pracovních dnů);
  • zjednodušení technických požadavků pro účely elektronického vyhotovování znaleckých posudků.

„V neposlední řadě dojde novelizací také k zefektivnění činnosti Ministerstva spravedlnosti, a to při zajištění agendy licencování znaleckých subjektů a při výkonu dohledu," dodává Stanislav.

Novela má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2025.

 

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

24. ledna 2024