Rekodifikace trestního práva procesního

Komise pro nový trestní řád

V březnu roku 2014 zahájila činnost pracovní Komise pro nový trestní řád složená z odborníků na trestní právo procesní. Komise je složena z odborníků z praxe, tj. soudců, státních zástupců, advokátů i zástupců ministerstva vnitra a Policie ČR, a současně i z odborníků z akademické sféry tak, aby v Komisi byly zastoupeny různé názory na trestní řízení a aby mohlo být na základě diskuse dosaženo co nejlepšího výsledku, kterým má být moderní a komplexní úprava trestního řízení.

Nová úprava trestního řízení je nezbytná, neboť stávající právní úprava pochází z počátku 60. let. Přestože byla mnohokrát novelizována, její současná podoba neodpovídá potřebám trestního procesu počátku 21. století.

První zásadní úpravy se trestní řád dočkal již brzy po roce 1989 v souvislosti se zásadními společenskými změnami, kdy byly odstraněny nejzávažnější nedostatky trestního řádu, které v nových podmínkách demokratického právního státu a tržního hospodářství nemohly obstát. Pod tlakem okamžitých požadavků praxe však nebylo možné přistoupit k rekodifikaci trestního práva procesního, a proto se přistupovalo k větším či menším novelám trestního řádu.

Dodnes však přetrvává značné množství problémů, jež brání efektivnímu průběhu trestního procesu. Těmito problémy jsou především komplikovanost a zdlouhavost trestního řízení. To spolu s vysokými nároky na formální aspekty dokazování způsobuje, že systém trestní justice není schopen zvládnout některé velmi závažné formy kriminality a potýká se i s kriminalitou běžnou.

Práce na novém trestním řádu vychází z těchto základních tezí:

Úprava trestního procesu byla zpracována tak, aby vznikl moderní předpis trestního práva procesního. Trestní řád je základním právním předpisem trestního práva procesního upravujícím obecně trestní řízení, a to ve spojení se zvláštními zákony (zejména zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim nebo zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních). Nový trestní řád musí zajistit splnění závazků v trestně právní oblasti, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a z právních předpisů Evropské unie.  Nový trestní řád vychází ze zhodnocení účinnosti dosavadních základních předpisů v trestně-procesní oblasti, přihlíží k právním úpravám v evropských zemích s rozvinutým demokratickým systémem a reflektuje změny v ostatních právních oblastech. Trestní řád reflektuje moderní trendy na poli trestního práva, soudobou judikaturu a požadavky Evropského soudu pro lidská práva, a který při zachování všech záruk a práv obviněného usiluje o odstranění administrativní zátěže a o zrychlení trestního řízení.

Hlavní změny, které má nový trestní řád přinést, jsou následující:

Zrychlení trestního řízení

Posílení kontradiktornosti řízení

Posílení oportunních prvků

Posílení koncentrace řízení

Posílení práv poškozeného

Snížení administrativní zátěže orgánů činných v trestním řízení a zjednodušení řízení

Zefektivnění výkonu rozhodnutí o trestní sankci

Modernizace trestního řádu v návaznosti na technologický vývoj

Nový trestní řád (stav k 14. 10. 2022)

Aktuální verze návrhu nového trestního řádu