Přijaté právní předpisy

Ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje vzor společenské smlouvy pro založení společnosti s ručením omezeným

Nový vzor společenské smlouvy, který připravilo Ministerstvo spravedlnosti, bude sloužit veřejnosti k jednoduchému zakládání společností s ručením omezeným. Jeho využití je dobrovolné a je spojeno s osvobozením od soudního poplatku za zápis do obchodního rejstříku notářem a sníženou sazbou odměny notáře.

Ke zveřejnění vzoru dochází v návaznosti na ustanovení § 146 odst. 4 zákona o obchodních korporacích (ve znění zákona č. 416/2022 Sb., s účinností od 15. 1. 2023), podle něhož Ministerstvo spravedlnosti uveřejní na svých internetových stránkách vzor společenské smlouvy, který lze využít k založení společnosti. Zveřejněním vzoru je plněn požadavek unijní směrnice týkající se využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností.

Nový vzor obsahuje veškeré povinné náležitosti zakladatelského právního jednání společnosti s ručením omezeným, doplněné stručným vysvětlujícím komentářem. Na jeho přípravě pracovali experti Ministerstva spravedlnosti společně s Notářskou komorou ČR a předními odborníky na obchodní právo.

Vzor je možné využít i k založení společnosti s ručením omezeným jediným zakladatelem jako vzor zakladatelské listiny. I v těchto případech je jeho využití spojeno s osvobozením od soudního poplatku za zápis do obchodního rejstříku notářem.

Mimo povinných náležitostí stanovených zákonem o obchodních korporacích obsahuje vzor volitelné ustanovení o převodu podílu, které umožňuje zakladatelům ujednat si tzv. volnou převoditelnost podílu. Pokud se rozhodnou tohoto ustanovení nevyužít, bude pro převod podílu na osobu, která není společníkem, nutný souhlas valné hromady. Pro jakékoliv další úpravy, které by zakladatelé mohli požadovat, bude nezbytné využít individuálně sepsané společenské smlouvy.

Podrobné informace týkající se zakládání společností a dalších aspektů souvisejících se zahájením podnikání v této formě lze nalézt na stránkách BusinessInfo.cz (zde) či na stránkách Notářské komory ČR (zde).

Vzor je dostupný zde

English version – for information purposes only

Novela občanského zákoníku, občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních v souvislosti s tzv. „dětskými dlužníky" (zákon č. 192/2021 Sb.)

Dne 4. 5. 2021 podepsal prezident republiky Miloš Zeman novelu občanského zákoníku, občanského soudního řádu a zákona o zvláštních řízeních soudních. Jejím cílem je především zvýšení ochrany dětí v právních vztazích a dále úprava některých nevyhovujících institutů občanského hmotného a procesního práva, které se nezletilých týkají.

Klíčovým pravidlem zákona je omezení možnosti soudně vymoci splnění peněžitého dluhu nezletilého pouze na majetek, který nezletilý nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetek, který nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku nabytému před nabytím plné svéprávnosti. Jedinou výjimku tvoří peněžité dluhy nezletilého vzniklé při provozování obchodního závodu nebo jiné obdobné výdělečné činnosti.

Aby nedocházelo ke zneužívání privilegovaného postavení nezletilého, zavádí zákon zároveň zákonné ručení rodiče dítěte, pokud za něj jednal nebo pokud k právnímu jednání udělil souhlas. Na rozdíl od běžného ručení nelze dluh po dítěti regresně vymáhat.

Novela upravuje i další dílčí pravidla s potenciálem zadlužit nezletilé: možnost vymáhat peněžitý dluh po dítěti se omezuje v případě, že na něj přešel nájem po smrti nájemce jako na člena nájemcovy domácnosti, zakazuje se sjednání smluvní pokuty s dítětem mladším 15 let.

V oblasti civilní deliktní způsobilosti nezletilých dochází k úpravě režimu dětí mladších 13 let, které nově neodpovídají za způsobené škody, přičemž k náhradě škody je povinna osoba, která nad dítětem zanedbala dohled. Výjimku z neodpovědnosti dítěte tvoří pouze činy povahy trestného činu a situace, kdy by neodpovědnost dítěte byla nespravedlivá vzhledem k majetkovým poměrům dítěte a poškozeného.

Zákon dále obsahuje dílčí opatření k prevenci excesivního zadlužení spotřebitelů obecně. Mění se pořadí započítávání částečného plnění na vnitřně strukturovaný peněžitý dluh. Přednostně se při prodlení spotřebitele plnění započítá na již určené náklady a na jistinu, čímž se má usnadnit spotřebiteli splacení dluhu a předcházet vzniku stavu, v němž není schopen dluh splnit pro narůstající příslušenství.

V oblasti procesní dochází zejména k vyloučení aplikace na nezletilé některých institutů, které byly vůči dětem příliš přísné a dostatečně nezohledňovaly ústavněprávní požadavek na jejich ochranu. Jedná se o tzv. fikce uznání, rozsudky pro zmeškání a platební rozkazy.

Ve věcech opatrovnictví, osvojení a péče soudu o nezletilé se se také civilním soudům umožňuje získat úplný opis z evidence Rejstříku trestů.

Zákon č. 192/2021 Sb. je účinný od 1. 7. 2021. Hmotněprávní ustanovení zákona (zejména omezení pro vymáhání pohledávek z právních jednání nezletilých) se nicméně aplikují i na právní poměry vzniklé za předchozí právní úpravy, pokud dlužník v den nabytí účinnosti zákona nedovršil 21 let.

Zákona o evidenci skutečných majitelů (zákon č. 37/2021 Sb.)

Dne 22. 1. 2021 podepsal prezident republiky Miloš Zeman zákon o evidenci skutečných majitelů. Zákon transponuje do českého právního řádu nové požadavky týkající se evidování skutečných majitelů právnických osob a právních uspořádání podle tzv. V. AML směrnice a v té souvislosti reviduje předchozí transpozici novelizované IV. AML směrnice. Zásadní změny, které V. AML směrnice přinesla, jsou (1) požadavek na veřejnost alespoň některých údajů o skutečných majitelích, (2) zavedení mechanismů ověřování a kontroly pravdivosti údajů vedených v evidenci, jakož i (3) stanovení efektivních sankcí.

Zákon zejména nově vymezuje pojem skutečného majitele tak, aby odrážel požadavky evropského práva. Skutečným majitelem je každá fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem, tj. která buďto získává z právnické osoby významný prospěch nebo která ji ovládá. Zákon zavádí řadu domněnek, které by měly evidujícím osobám při zjišťování skutečného majitele pomoci. Zároveň vypočítává právní formy právnických osob bez skutečného majitele. Jedná se například o společenství vlastníků jednotek, honební společenství nebo právnické osoby ovládané státem.

Nově je také upraven rozsah evidovaných údajů a formy přístupu k nim. Kromě údajů identifikujících skutečného majitele se bude evidovat např. také údaj o skutečnosti, která jeho postavení zakládá, a struktura vztahů mezi ním a evidující právnickou osobou v případě, že je vliv uplatňován nebo prospěch čerpán skrze více právnických osob. Údaje o skutečném majiteli jsou v užším rozsahu veřejně dostupné na webových stránkách evidence (https://esm.justice.cz/ias/issm/rejstrik), všechny informace v evidenci jsou dostupné pouze privilegovaným subjektům (např. orgánům činným v trestním řízení).

Jedním z hlavních cílů zákona je snížit administrativní zátěž jeho normy. Zavádí se proto tzv. automatický průpis údajů z obchodního rejstříku, kterým se průběžně přejímají informace o skutečných majitelích právnických osob s jednoduchou strukturou. Výrazně se také posiluje role notářů během procesu zápisu do evidence.

Zákon v návaznosti na požadavky směrnice upravuje řízení o nesrovnalosti, ve kterém rejstříkový soud posuzuje soulad platných a historických údajů v evidenci se skutečností. Probíhající řízení je vyznačeno v evidenci tzv. poznámkou nesrovnalosti, přičemž rozhodnutí o nesrovnalosti může být podkladem pro udělení pokuty až 500 000 Kč, pokud evidující osoba nesrovnalost v evidenci neopraví.

Kromě administrativních sankcí zákon normuje také řádu soukromoprávních následků nesrovnalostí. Následky se odvíjí jednak od toho, že nebyla zapsána správná osoba, jednak od toho, že nebyl zapsán vůbec žádný údaj. Právní úprava upravuje tři následky, a to nevymahatelnost smluv zastírajících osobu skutečného majitele a dále nemožnost výplaty zisku a zákaz hlasování v nejvyšším orgánu obchodní korporace (valné hromadě, členské schůzi) skutečnému majiteli, který není zapsán v evidenci skutečných majitelů, nebo právnické osobě, která nemá zapsaného žádného skutečného majitele.

Zákon č. 37/2021 Sb., je účinný od 1. 6. 2021

Novela občanského zákoníku a dalších souvisejících zákonů (zákon č. 163/2020 Sb.) – novela bytového spoluvlastnictví a družstev

Dne 3. 4. 2020 podepsal prezident republiky Miloš Zeman novelu občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích a některých dalších souvisejících zákonů, která se týká zejména problematiky bytového spoluvlastnictví a družstev. Novelu v úzké spolupráci připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo spravedlnosti, zapojila se také řada odborníků z praxe. Zákon přináší mnohá zjednodušení a konkretizaci některých pravidel a účinný bude od 1. července 2020.

Změna prohlášení bude napříště výrazně jednoduší, protože současný požadavek souhlasu většiny hlasů vlastníků jednotek a povinnost dalšího projednání změny prohlášení na shromáždění se jeví jako složitý postup, který není nezbytný. Pro změnu prohlášení se podle novely vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek a písemný souhlas každého vlastníka jednotky, kterého se změna prohlášení dotkne. V některých případech, například v případě změny společných částí, při které se nemění velikost podílu jednotlivých vlastníků jednotek na společných částech (nejde-li o společné části ve výlučném užívání vlastníka jednotky), postačí souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek.

Dále se mění úprava některých práv a povinností vlastníka jednotky, a to zejména ve vztahu k možnostem oprav a údržby uvnitř svého bytu a společných částí, které má ve výlučném užívání. Nově se také stanoví oznamovací povinnost vlastníka jednotky vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku v případě plánovaných stavebních úprav uvnitř bytu a v případě podnikání nebo jiné činnosti v bytě (např. poskytování ubytování v bytě prostřednictvím Airbnb), která může vést k narušení obvyklého klidu a pořádku v domě na dobu nikoli přechodnou.

Za důležité lze považovat odstranění pochybností při rozhodování o poměru výše příspěvků a poté při stanovení příspěvku na správu domu a pozemku. Novela staví najisto, že poměr výše příspěvků stanovený zákonem lze upravit pouze změnou prohlášení, zatímco o celkové výši příspěvku na správu domu a pozemku pro příští období rozhoduje shromáždění.

Zásadní změnou je úprava přechodu dluhů v případě převodu jednotky a vyjasnění otázky, které dluhy a v jaké výši přecházejí s převodem jednotky na nového vlastníka. Toto pravidlo se bude nově vztahovat také na platby záloh na služby spojené s užíváním bytu.

Dále se zjednodušuje proces tzv. nuceného prodeje jednotky vlastníka, který neplní své povinnosti a závažným způsobem tak zasahuje do práv ostatních vlastníků jednotek. Tento institut se v současné době kvůli své složité úpravě v praxi téměř nevyužívá.

Novela také obsahuje podrobnější úpravu správy společných částí domu před vznikem společenství vlastníků. Kromě toho se zpřesňuje úprava pravidel pro založení společenství vlastníků. Požadavek veřejné listiny zůstává ponechán při založení společenství vlastníků, výslovně se však stanoví, že při změně stanov již není forma veřejné listiny nutná. Další drobné změny pak směřují ke zjednodušení rozhodování shromáždění. Jedná se například o úpravu náhradního shromáždění a precizaci pravidel pro rozhodování mimo zasedání.

V neposlední řadě změny dozná úprava předkupního práva, která má v případě bytového spoluvlastnictví pozitivní dopad především na případy garážových stání. Napříště již spoluvlastníci nebytové jednotky, která je reálně tvořena garážovými stáními, nebudou mít předkupní právo k podílu na této nebytové jednotce (resp. garážovému stání) jiného vlastníka jednotky, bude-li chtít tento vlastník svůj podíl prodat. Předkupní právo činí v současné době potíže zejména v případě zmíněných garážových stání. A to v první řadě z důvodu, že vlastník garážového stání jej chce zpravidla prodat společně s bytovou jednotkou ve stejném domě, a v druhé řadě proto, že předkupní právo v takovém případě zpravidla svědčí desítkám až stovkám ostatních spoluvlastníků, což činí prodej garážového stání velice obtížným. Novela tento problém řeší a umožňuje vlastníku garážového stání jej prodat bez ohledu na ostatní spoluvlastníky.

Z části novely týkající se družstevního bydlení lze upozornit zejména na navrhované zrušení povinnosti bytového družstva zřídit internetové stránky. Nově bude možné mít informační desku pouze ve fyzické podobě. Důležitá je i změna v případě většiny potřebné pro změnu stanov, pokud se jedná o změnu práv a povinností členů bytového družstva. Podle stávajícího znění zákona je potřeba souhlas všech členů družstva, kterého však v praxi nelze až na výjimky dosáhnout. Nově se o této změně stanov bude rozhodovat pouze prostou většinou členů přítomných na členské schůzi. Rovněž se navrhuje snížit počet hlasů potřebný pro přijetí změny stanov v otázce podmínek, za kterých vznikne členovi družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu bytu. Stávající požadavek na souhlas všech členů družstva byl v praxi téměř nesplnitelný.

Zákon č. 163/2020 Sb., účinný od 1. 7. 2020

Novela zákona o obchodních korporacích a dalších souvisejících zákonů (zákon č. 33/2020 Sb.)

Dne 29. ledna 2020 podepsal prezident republiky Miloš Zeman novelu zákona o obchodních korporacích, kterou připravilo Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s odborníky na obchodní právo. Novela přináší řadu zjednodušení a zejména časových úspor pro společnosti. V určitých situacích bude například možné založit společnost s ručením omezeným pouze během jedné návštěvy u notáře. Zákon bude účinný od 1. ledna 2021, společnosti tak mají dostatek času, aby se na změny připravily.

Zákon výrazně zlehčuje proces zakládání společností s ručením omezeným. V současnosti musí zakladatel navštívit notáře, který sepíše společenskou smlouvu, dojít do banky, kde založí bankovní účet, na který splatí vklady, a pak se vrátit za notářem, který udělá zbytek nezbytných úkonů a společnost s ručním omezeným zapíše do obchodního rejstříku. Nově bude možné, aby se vklady do 20 000 Kč nesplácely jen na bankovní účet, ale i notáři do notářské úschovy. Zakladatel tak bude moci založit společnost s ručením omezeným za jedinou návštěvu u notáře, tedy v řádu několika hodin.

V současnosti zákon o obchodních korporacích vyžaduje notářský zápis i v případech, kdy to není nezbytně nutné. Například pokud se společníci nechtějí scházet na valné hromadě a chtějí rozhodovat mimo valnou hromadu (tzv. per rollam), musí jít v případě některých rozhodnutí za notářem a před ním projevit svůj souhlas či nesouhlas s rozhodnutím společnosti. Nově se společníkům ušetří čas i peníze, protože bude stačit úředně ověřený podpis, který lze jednoduše získat například na kontaktním místě Czech POINT.

Zjednodušuje se i vnitřní organizace některých akciových společností. Zákonem se ruší orgán statutárního ředitele v případě tzv. monistického modelu. Akciové společnosti tak mohou mít nově jen jeden orgán, a to správní radu. Jedná se o alternativu k tradičním dvěma orgánům v akciové společnosti, představenstvu a dozorčí radě.

Vyjasňují se i některé sporné otázky. Například je možné, aby některé informace zveřejňované společností na internetu byly přístupné jen společníkům po zadání hesla. Není tedy pravda, že každá informace zveřejňovaná na internetu musí být přístupná každému a zdarma. Některým společnostem se také sníží administrativní zátěž, nově nebudou muset psát zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku.

Zákon č. 33/2020 Sb., nabyde účinnosti 1. 1. 2021

Novela nařízení vlády o Obchodním věstníku (nařízení č. 184/2019 Sb.) - Zjednodušení procesu likvidace právnických osob

Novela nařízení vlády 184/2019 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 8. 2019, přinesla administrativní a finanční zjednodušení procesu likvidace právnických osob. Byla zacílena především na právnické osoby, které již nechtějí dále vykonávat svou podnikatelskou nebo jinou činnost (např. spolkovou) a zároveň jsou schopny přistoupit ke svému dobrovolnému zrušení. Jejich motivace k realizaci často jen formálního procesu likvidace (pokud nemají žádný majetek a dluhy) však byla dříve snížena vidinou nákladů, které jsou s ním spojeny.

Dříve musel likvidátor právnické osoby podle zákona dvakrát zveřejnit v Obchodním věstníku oznámení vstupu právnické osoby do likvidace, společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky. Dvojí zveřejnění oznámení je zpoplatněno a představuje pro právnické osoby náklad ve výši 2178 Kč včetně DPH. Tato povinnost byla novelou nařízení nahrazena možností bezplatně uveřejnit ve veřejném rejstříku oznámení vstupu právnické osoby do likvidace, společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky. V případě právnických osob zapisovaných do jiného než obchodního rejstříku (např. spolky) je povinnost zveřejnění oznámení vstupu do likvidace (a výzvy věřitelům) splněna uveřejněním vstupu do likvidace a dalších údajů pouze ve veřejném rejstříku po dobu nejméně 3 měsíců a dvou týdnů. V případě obchodních korporací se navrhuje ponechat povinnost alespoň jednoho zveřejnění vstupu do likvidace (a výzvy věřitelům) v Obchodním věstníku. Důvodem je skutečnost, že u obchodních korporací je větší pravděpodobnost existence vyššího majetku a vyššího počtu věřitelů.

Nařízení vlády č. 184/2019 Sb., účinné od 1. 9. 2019

Změny nařízení o nezabavitelných částkách (č. 91/2019 Sb. a č. 62/2020 Sb.)

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách, upravuje výpočet částek pro účely srážek, které se provádějí ze mzdy povinného v exekuci a dlužníka v insolvenci. Konkretizuje se tím, jakou část mzdy nebude muset povinný odevzdat věřitelům a jakou si naopak bude moci ponechat na uspokojování vlastních životních potřeb. V nedávné době došlo ke dvěma úpravám tohoto nařízení tak, aby měl dlužník přístup k finančním prostředkům zajišťujícím mu relativně důstojný život.

Nejprve bylo s účinností od 1. června 2019 provedeno zvýšení třetí hranice, od které se ze mzdy sráží bez omezení. Stalo se tak novelou nařízení vlády č. 91/2019 Sb. Cílem uvedené změny bylo jednak zajistit u osob s vyššími příjmy, aby se to promítlo i do jejich finanční situace v exekuci a insolvenci, jednak je motivovat k tomu, aby se o zajištění vyšších příjmů i nadále snažily, a konečně je přimět k tomu, aby tyto vyšší příjmy také oficiálně přiznávaly (práce na černo). V důsledku z toho proto profitují jak dlužníci či povinní, tak i jejich věřitelé.

Následně bylo předmětné nařízení upraveno znovu novelou č. 62/2020 Sb., která by s účinností od 1. července 2020 měla změnit i výši částky v rámci první hranice, která povinnému zůstává celá (tzv. nezabavitelná částka). Tato základní částka je nově namísto dvou třetin rovna částce tří čtvrtin součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu. Přitom pečuje-li povinný či dlužník o další osobu, tato základní částka se ještě zvyšuje - nově namísto jedné čtvrtiny o jednu třetinu. V kombinaci se zvýšením životního minima, které bylo s účinností od 1. dubna 2020 provedeno nařízením vlády č. č. 61/2020 Sb., by měla uvedená změna znamenat, že dlužníkovi i povinnému zůstane pro uspokojování životních potřeb více finančních prostředků. Tato změna pomůže zejména nejchudším skupinám obyvatel.

Nařízení vlády č. 91/2019, účinné od 1. 6. 2019

Nařízení vlády č. 62/2020, účinné od 1. 7. 2020