Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Právní předpisy v legislativním procesu

Návrh zákona o hromadném řízení

V dnešní době často dochází k situacím, kdy z jedné protiprávní činnosti je zasažena větší skupina osob. V procesním světě se musí soudy s jednotlivými případy vypořádat v samostatných řízeních, tj. o každém jednotlivém právu poškozeného se musí vést samostatné řízení, je nezbytné opakovaně se zabývat stejnými otázkami či provádět dokazování. Cílem návrhu zákona o hromadném řízení je umožnit spojení těchto řízení do jednoho, čímž se uspoří náklady státu i účastníků řízení. Návrh je omezen pouze na spotřebitelské spory. Z průzkumu veřejného mínění vyplývá, že 84 % spotřebitelů by hromadné řízení přivítalo.

Předkládaný návrh zákona tak sleduje následující cíle:

  1. Na straně jedné je to snaha zavést procesní nástroj, který zefektivní projednávání většího počtu stejných či obdobných nároků, čímž přispěje k odbřemenění soudů.

  2. Dále je jeho snahou posílení ochrany práv spotřebitelů tak, aby mohli svá práva ve sporech s nepoctivými podnikateli vymáhat efektivně a levně. Návrh by mohl pomoci např. v boji proti tzv. šmejdům.

  3. Konečně je cílem zajistit jednotu soudního rozhodování ve stejných věcech, což se pozitivně projeví na důvěře v českou justici.

  4. Tím, že spotřebitelé dostanou možnost svá práva účelně vymoci, dojde též k narovnání hospodářského prostředí ve prospěch poctivých podnikatelů.

Důležitým prvkem předloženého zákona je maximální snaha o zabránění možnému zneužití vůči poctivým podnikatelům. Návrh zákona tak obsahuje celou řadu pojistek a opatření, které by měly tomuto riziku zabránit.

V Evropské unii má obdobnou úpravu již 20 členských států a podle dostupných informací se velice osvědčila. Návrh zákona odpovídá evropským trendům a dále též unijní iniciativě promítající se do směrnice o zástupných žalobách. Návrh zákona sleduje stejné cíle i principy jako evropská směrnice.

Vládní návrh zákona je v současnosti projednáván Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk 775.

Sněmovní tisk 775

Spotřebitelská novela občanského zákoníku

Návrhem má dojít ke zpřísnění podmínek pro uzavírání smluv po telefonu. Napříště k uzavření smlouvy nepostačí jen ústní souhlas během telefonního hovoru. Nově bude moci být taková smlouva uzavřena až poté, co podnikatel po skončení hovoru potvrdí spotřebiteli nabídku v textové podobě a spotřebitel podnikateli tuto nabídku v textové podobě potvrdí. Zakotvení tohoto pravidla je odůvodněno častým zneužíváním tohoto způsobu kontraktace počítajícím s momentem překvapení na straně spotřebitele, zejména jde-li o seniory a jiné skupiny zvlášť zranitelných spotřebitelů.

Dále má novela za cíl uvést právní úpravu smluv uzavíraných se spotřebitelem a opožděných plateb v obchodních transakcích obsaženou v občanském zákoníku do souladu s požadavky unijního práva, respektive napravit dílčí nedostatky v transpozici několika směrnic.

S touto novelou má být také spojena transpozice nových unijních směrnic (směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží, směrnice o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb).

Nově se má zlepšit postavení spotřebitele z důkazního hlediska. Ze šesti měsíců na jeden rok má být prodloužena délka tzv. obráceného důkazního břemene. Pokud se tedy vada objeví již v této době, postačí, že spotřebitel na vadu poukáže, a vše ostatní bude na prodávajícím.

Vládní návrh zákona je v současnosti projednáván Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk 994.

Sněmovní tisk 994

Podpora konsensuálního řešení rodičovských sporů a zefektivnění vymáhání výživného (novela občanského zákoníků a dalších souvisejících zákonů)

Cílem návrhu je obecnější podpora konsensuálních forem řešení záležitostí nezletilého dítěte, které zahrnují krom výživy především otázky péče a styku. K prevenci rodičovského konfliktu, podpoře smírného řešení záležitostí dítěte, posílení dobrovolného plnění rodičovských povinností a prohloubení jejich rychlé a efektivní vymahatelnosti se navrhují zejména tato konkrétní opatření:

1. Zavedení možnosti dohody o výživném a poměrech dítěte zejm. pro dobu po rozvodu bez nutnosti jejího schvalování soudem,

2. Zavedení možnosti postoupení pohledávky na výživné jako rychlé cesty k prostředkům na výživu v případě rodičů, kteří jsou sice dostatečně solventní, avšak odmítají výživné platit ze subjektivních důvodů (např. spor s exmanželkou),

3. Nastavení soudních poplatků podporující smírné a rychlé způsoby řešení záležitostí dítěte,

4. Povinnost rodičů, kteří se nemohou dohodnout o záležitostech dítěte, absolvování odborného poradenství v rodinné poradně nebo neformální projednání se soudcem mimo soudní jednání,

5. Soud by již neměl přihlížet k opakovaným šikanózním návrhům na nařízení předběžného opatření ve věcech péče soudu o nezletilé, dnes musí o každém takovém návrhu rozhodnou do 7 dnů a proti každému zamítavému návrhu je přípustné odvolání,

6. Dojde-li ke snížení výživného za minulou dobu za situace, kdy se spotřebované výživné nevrací, zohlední se přeplatky ve snížení nejblíže splatných plateb výživného – prevence zadlužování povinných.

Novela je v současnosti projednávána Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk 899.

Sněmovní tisk 899
 

Zjednodušení určení otcovství, posílení postavení dítěte ve věcech změny jména a příjmení (novela zákona o matrikách a občanského zákoníku)

Novela předložená Ministerstvem vnitra ve spolugesci s Ministerstvem spravedlnosti zahrnuje rovněž novelu občanského zákoníku, jejímž cílem je rozšířit využití existující možnosti zjednodušeným způsobem konsenzuálně vyloučit domněnku otcovství svědčící manželu matky a současně založit vyvratitelnou domněnku svědčící jinému muži, který je biologickým otcem dítěte. Nově by to mělo být možné i za trvání manželství a také na matrice.

Dále se navrhuje promítnout do zákona požadavek, podle něhož by mělo dítě, které dosáhlo 15 let, souhlasit s jakoukoli změnou svého osobního jména a příjmení, a to i tehdy, pokud by k ní mělo dojít v důsledku změn příjmení jeho rodičů. Dále se navrhuje vypustit pravomoc soudu rozhodovat o změnách příjmení v důsledku osvojení, neboť jde o zbytnou agendu, v níž soud neuplatňuje jakoukoli diskreci či své ryze rozhodovací pravomoci.

Vládní návrh zákona je v současnosti projednáván Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk 593.

Sněmovní tisk 593