Podávání oznámení ke smluvním orgánům OSN

Smluvní orgány OSN

Organizace spojených národů přijala devět základních lidskoprávních úmluv. Česká republika je vázána osmi z nich. Každá z těchto úmluv zřizuje jako svůj monitorovací orgán výbor, který má za úkol kontrolovat dodržování závazků, které ze smlouvy vyplývají. Systém kontroly je dvojkolejný. Administrativní kontrola spočívá na přijímání a hodnocení periodických zpráv smluvních stran. Vedle toho se výbory zabývají také prošetřováním individuálních oznámení na porušení práv a svobod jednotlivců. Tyto výbory, které se běžně označují jako smluvní orgány OSN, jsou složeny z nezávislých expertů na danou problematiku. Jedná se konkrétně o následující úmluvy a jim odpovídající výbory:

  • Výbor OSN pro lidská práva (HRC) dle Opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech (vyhlášený pod č. 120/1976 Sb., a ‚opční protokol k Paktu‘, vyhlášený pod č. 169/1991 Sb.);

  • Výbor OSN proti mučení (CAT) zřízený na základě článku 22 Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (vyhlášena pod č. 143/1988 Sb.);

  • Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace (CERD) podle článku 14 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (vyhlášena pod č. 95/1974 Sb.);

  • Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen (CEDAW) podle Opčního protokolu k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen (vyhlášen pod č. 57/2001 Sb. m. s.);

  • Výbor OSN pro práva dítěte (CRC) podle Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte zavádějícího postup předkládání oznámení (vyhlášen pod č. 28/2016 Sb. m. s.);

  • Výbor OSN pro nucená zmizení (CED) podle článku 31 Mezinárodní úmluvy o ochraně všech osob před nuceným zmizením (vyhlášena pod č. 13/2017 Sb. m. s.);

  • Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením (CRPD) podle Opčního protokolu k Mezinárodní úmluvě o právech osob se zdravotním postižením (vyhlášen pod č. 33/2021 Sb. m. s.).

Česká republika naopak není signatářem Úmluvy o ochraně práv všech migrujících pracovníků a členů jejich rodin. Pokud jde o Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Česká republika je jím sice vázána, dosud však neratifikovala opční protokol k tomuto paktu, který zakládá pravomoc Výboru OSN pro sociální, hospodářská a kulturní práv posuzovat individuální oznámení.

Podávání oznámení ke smluvním orgánům OSN

Oznámení k jednotlivým výborům lze podávat za podmínek stanovených v příslušných referenčních smlouvách, popř. v opčních protokolech, kterými k nim byly přijaty. Postup podávání oznámení, podmínky přijatelnosti i proces vyřizování oznámení se liší podle toho, o který výbor se jedná. Na tomto místě proto odkazujeme na příručku, která popisuje specifika řízení před jednotlivými smluvními orgány OSN. Vzor formuláře pro podání oznámení a návod k jeho vyplnění je k dispozici v několika jazykových verzích zde. 

Oznámení lze směřovat proti státům, které jsou smluvními stranami konkrétní úmluvy a současně uznaly příslušnost smluvního orgánu posuzovat individuální oznámení.

Na rozdíl od Evropského soudu pro lidská práva není možné se na smluvní orgány OSN obracet v češtině, ale pouze v některém z pracovních jazyků OSN, kterými jsou angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština.

Implementace názorů o porušení lidskoprávních úmluv OSN

Meritorní rozhodnutí výborů, tzv. názory (views), nemají povahu závazných soudních rozhodnutí. Jedná se o expertní stanoviska nadaná autoritou příslušné úmluvy, na jejímž základě byl daný výbor zřízen a zmocněn posuzovat v konkrétních případech, zda došlo k porušení referenční úmluvy. Tyto názory mají doporučující charakter.

Smluvní orgány OSN nedisponují nástroji, jak vynucovat dodržování těchto názorů. Nemají ani oprávnění žalovanému státu uložit nějakou sankci. To však neznamená, že postrádají právní relevanci. Tato kvazi-rozhodnutí jsou autoritativním výsledkem posouzení konkrétní věci ze strany nezávislého a nestranného orgánu, jemuž smluvní strany svěřily rozhodovací pravomoc, byť nikoli s právně závaznými účinky. Představují odborný pohled na způsob, jakým by měly být práva a svobody podle příslušné úmluvy vykládány a uplatňovány v praxi, potažmo expertní hledisko, v čem konkrétně Česká republika pochybila.

V praxi se s názory, v nichž příslušný výbor shledal porušení práv a svobod jednotlivce, pojí obdobné povinnosti státu jako v případě odsuzujících rozsudků ESLP. O tom, jaká konkrétní opatření byla přijata, musí státy v pravidelných intervalech informovat příslušné výbory, dokud jimi nebudou přijatá opatření uznána za postačující, resp. nedojde k formálnímu uzavření dohledu nad výkonem daného názoru. Státy se zavázaly postupovat při jejich výkonu v dobré víře.

Na základě statutu vládního zmocněnce schváleným vládou dne 14. června 2023 (usnesení vlády č. 420) je nově možné jednotlivcům přiznat zadostiučinění v penězích.

Jednotlivci lze poskytnout takové zadostiučinění, pokud některý z výše jmenovaných výborů OSN shledal porušení jeho práv a svobod, a zároveň se to vzhledem k okolnostem jeví jako vhodná forma odčinění či zmírnění následků. Zadostiučinění lze jednotlivci poskytnout na základě majetkové škody, nemajetkové újmy a účelně vynaložených nákladů řízení. K určení výše zadostiučinění si může Ministerstvo spravedlnosti vyžádat předložení podkladů od dotyčného jednotlivce. Uvedené nevylučuje, aby se na Ministerstvo spravedlnosti s podnětem obrátil sám jednotlivec s příslušnými podklady a inicioval posouzení poskytnutí zadostiučinění.

Na poskytnutí zadostiučinění není právní nárok. Nepřiznání zadostiučinění ani určení jeho konkrétní výše nepodléhají soudnímu přezkumu.

Možnost obdržet zadostiučinění se týká rozhodnutí výborů OSN vydaných po schválení statutu vládou. Zadostiučinění za majetkovou škodu lze poskytnout, jen pokud rozhodné skutečnosti, které jsou původem a skutečnou příčinou sporu mezi stranami a které vedly ke vzniku škody, nastaly po schválení statutu vládou.

Zastupování státu před smluvními orgány OSN

Zatímco předkládání periodických zpráv zůstává i nadále úkolem zmocněnce vlády pro lidská práva (Úřadu vlády), k zastupování v řízeních o individuálních stížnostech je příslušná kancelář vládního zmocněnce. Podobně jako v případě Evropského soudu pro lidská práva je i v případě řízení před smluvními orgány OSN úkolem vládního zmocněnce hájit zájmy České republiky jako celku, nikoli zastupovat jednotlivé fyzické či právnické osoby, které se chtějí na tyto orgány obrátit. Nemůže jim proto poskytovat jakékoli právní rady nebo návody, které by směřovaly k podání oznámení na Českou republiku nebo ke zhoršení jejího postavení v řízení před smluvními orgány.