Hlavní budova ministerstva

Ministerstvo spravedlnosti sídlí v Praze 2 ve Vyšehradské ulici 16, v domě čp. 427.

Dnešní objekt stojí na místě dřívějšího kláštera sv. Bartoloměje, který založila Eliška Přemyslovna. V roce 1505 byl na jeho místě postaven středověký špitál a kostel sv. Bartoloměje v Podskalí.

V roce 1784 byl rozkazem císaře Josefa II kostel uzavřen a špitál zrušen. V budově našli útulek choromyslní a nemocní. Roku 1803 byla budova přeměněna v městský chudobinec pro zestárlé a chudé měštany a měštky pražské.

V roce 1884 byla budova zbořena. Současný rozlehlý neorenesanční komplex tří budov stojí v ulicích Vyšehradské, Botičské a Na Slupi. Byl postaven v letech 1882-1884 jako městský chudobinec podle arch. Josefa Srdínka, přičemž byla zachována klasicistní novostavba z konce 30. let 19. století.

V době I. světové války sloužila budova jako II. polní lazaret armády se speciálním zaměřením na amputace nohou. Po válce v ní byl umístěn domov důchodců.

V roce 1930 byla přidělena Ministerstvu veřejného zdravotnictví. Ministerstvo spravedlnosti sídlilo v té době v tzv. kadetce na Prašném mostě (dnešní budova Ministerstva obrany), do Vyšehradské ulice bylo přemístěno po okupaci Československa v roce 1939.

V roce 1958 byla třetina komplexu předána pro potřeby školství (dnešní Gymnázium Botičská).

Socha sv. Bartoloměje

V jižní části dvora, v blízkosti vjezdu do areálu gymnázia Botičská, stojí poškozená barokní socha sv. Bartoloměje. O jejím původu, stáří a autoru není prakticky nic známo. Jde zřejmě o součást výzdoby kostela a kláštera sv. Bartoloměje, který stával na místě dnešního ministerstva společně s chudobincem až do roku 1884.

Sv. Bartoloměj byl jedním ze 12 apoštolů. Do skupiny nejbližších spolupracovníků Ježíše Krista jej přivedl apoštol Filip, když jej potkal na břehu Gallilejského jezera. O jeho působení  za života Krista není mnoho  známo, evangelia jej připomínají  pouze při jeho vstupu do kolegia apoštolů. Po ukřižování Krista odešel sv. Bartoloměj jako řada dalších apoštolů, hlásat evangelium do okolních zemí. Pohyboval se na velkém prostoru, jeho misijní působení je zaznamenáno ve Frýgií, Sýrii, Arménii a Ethiopii. Mučednickou smrt našel v  Arménii. Jeho ostatky byly koncem 10. století přeneseny do římského kostela sv. Bartoloměje na ostrově v řece Tiberu, který dal zbudovat císař Otta III. Lebka je od roku 1238 uložena v chrámu sv. Bartoloměje ve Frankfurtu nad Mohanem a rameno se dostalo darem do britského Canterbury.

Náhrobek

​Na průčelí zadního domku, který je nejstarší částí areálu ministerstva, je osazen náhrobek urozeného pána Přibíka Františka Deyma ze Stříteže, který byl do panského stavu povýšen v roce 1708. Byl císařským radou a zemským soudcem, později dokonce hejtmanem kouřimského kraje. Zemřel 30. 5.1719.

Další budovy ministerstva

V současné době má Ministerstvo spravedlnosti detašovaná pracoviště v nedaleké v ulici Na Děkance a v dalších částech Prahy.