FAQ - Veřejnost

Přehled otázek:

1. Kdo může nahlížet do Centrálního registru oznámení?
2. Kde najdu Centrální registr oznámení?
3. Jsou některé údaje veřejnosti vždy nepřístupná?
4. Na co všechno se budu moci po podání žádosti podívat?
5. Komu podávám žádost o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů?
6. Co musí žádost o nahlížení obsahovat?
7. Jak bude žádost vyřízena?
8. Jak dlouho budou přihlašovací údaje aktivní?
9. Mohu nahlížet do oznámení soudců nebo policistů?
10. Mohu nahlížet i do oznámení, která nejsou v Centrálním registru oznámení, tj. ty, které byly podané do 31. srpna 2017?
11. Budou se oznámení podaná do 31. srpna 2017 hromadně nahrávat do Centrálního registru oznámení?
12. Jak se můžu podívat na oznámení, které byly podané do 31. srpna 2017?
13. Jaký je vztah ustanovení upravujících podání žádosti o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů k zákonu o svobodném přístupu k informacím?
14. Dozví se veřejný funkcionář, kdo žádá o nahlížení na jeho oznámení?
15. Co to je podnět?
16. Jaký je účel podnětu?
17. Komu e směřován podnět ohledně podezření nesplnění oznamovací povinnosti z hlediska pravdivosti, správnosti a úplnosti oznámení evidovaných v Centrálním registru oznámení?
18. Co musí podnět obsahovat?
19. Hrozí oznamovateli nějaká sankce za sdělení nepravdivých informací?
20. Jak bude podnět vyřízen?
21. Kdo může podnět podat?
22. Jak podat podnět a kam ho poslat?
23. Jaké nástroje může evidenční orgán využít pro kontrolu údajů uvedených v Centrálním registru oznámení a potvrdit tak skutečnosti uvedené v podnětu oznamovatele?
24. Podnět vs. žádost o nahlížení

• Nahlížení do Centrálního registru oznámení

1. Kdo může nahlížet do Centrálního registru oznámení?

Každý má právo bezplatně nahlížet prostřednictvím veřejné datové sítě a v rozsahu stanoveném zákonem do Centrálního registru oznámení. Oznámení veřejných funkcionářů jsou veřejnosti přístupná pouze na základě žádosti.

Oznámení veřejných funkcionářů z řad soudců, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů veřejně přístupná nejsou a nahlížet na ně nelze. Údaje obsažené v oznámeních těchto veřejných funkcionářů se veřejnosti neposkytují ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Veškeré údaje vedené v registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře.

2. Kde najdu Centrální registr oznámení?

Centrální registr oznámení naleznete na internetové stránce https://cro.justice.cz/.

3. Jsou některé údaje veřejnosti vždy nepřístupná?

Z nahlížení jsou vždy vyňaty tyto údaje: datum a místo narození veřejného funkcionáře, identifikace nemovité věci a údaje, které Ministerstvu spravedlnosti veřejní funkcionáři poskytli dobrovolně.

     4. Na co všechno se budu moci po podání žádosti podívat?

U všech skupin veřejných funkcionářů jsou z nahlížení pro veřejnost vyňaty údaje vztahující se k datu a místu narození veřejného funkcionáře, identifikaci oznamované nemovité věci, a dále údaje, které veřejní funkcionáři poskytují Ministerstvu spravedlnosti dobrovolně (např. číslo OP, adresa pro doručování, a dále veškeré nepovinné položky – dle jednotlivých oddílů oznámení).

Ve vztahu k veřejným funkcionářům podle § 2 odst. 1

1. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. a) až o) a u členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni - přístupné jsou všechny uvedené skutečnosti oznámené podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích, jiné věci movité určené podle druhu), příjmech a závazcích.

2. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni -  přístupné jsou uvedené skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), a § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti, cenné papíry a podíly v obchodních korporacích), příjmech. Jinými slovy nejsou viditelné údaje o jiných věcech movitých určených podle druhu a oznámení o závazcích.

3. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. q), s výjimkou primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy - přístupné jsou uvedené skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích). Jinými slovy nejsou viditelné údaje o jiných věcech movitých určených podle druhu a údaje z oznámení o příjmech a závazcích.

Ve vztahu k veřejným funkcionářům podle § 2 odst. 2

U veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů (sem patří např. voják z povolání, ředitel veřejné výzkumné instituce, vedoucí úředník územně samosprávných celků, vedoucí zaměstnanci organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací, člen statutárního, dozorčího, řídícího či kontrolního orgánu právnické osoby zřízených státem) jsou přístupné skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti a  podíly v obchodních korporacích) a příjmech. Jinými slovy nejsou viditelné údaje o cenných papírech, jiných věcech movitých určených podle druhu a oznámení o závazcích.

Oznámení veřejných funkcionářů z řad soudců, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů veřejně přístupná nejsou a nahlížet na ně nelze. Údaje obsažené v oznámeních těchto veřejných funkcionářů se veřejnosti neposkytují ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

     5. Komu podávám žádost o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů?

Žádost podáváte:

• písemně na listině s Vaším úředně ověřeným podpisem Ministerstvu spravedlnosti ČR, Odbor střetu zájmů a boje proti korupci, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2;
• elektronicky prostřednictvím elektronické adresy podatelny správce registru oznámení, tedy na e-mail posta@msp.justice.cz zprávou opatřenou uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 267/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, nebo
• doručením přes Vaší datovou schránku – kq4aawz.

     6. Co musí žádost o nahlížení obsahovat?

 V žádosti o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů je uvedeno:

Jsem-li fyzická osoba:

jméno, popřípadě jména, příjmení,

datum narození,

trvalý pobyt a adresu pro doručování žadatele

Jsem-li právnická osoba:

obchodní firma nebo název,

identifikační číslo osoby

sídlo,

údaje o fyzické osobě, která jedná v zastoupení právnické osoby, a její oprávnění jednat v zastoupení právnické osoby.

Dále musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení veřejného funkcionáře, nebo funkci veřejného funkcionáře a právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační složku, ve které veřejný funkcionář působí.

7. Jak bude žádost vyřízena?

Vaši žádost ověří Ministerstvo spravedlnosti a na základě toho Vám vygeneruje přihlašovací jméno a heslo, kterým se budete moci přihlásit do Centrálního registru oznámení (zde), kde se Vám zpřístupní příslušná oznámení, o které jste žádal. Tyto údaje Vám budou doručeny do 30 dnů ode dne obdržení žádosti, a to na adresu pro doručování uvedenou v žádosti.

      8  Jak dlouho budou přihlašovací údaje aktivní?

Přihlašovací jméno a přístupové heslo do Centrálního registru oznámení je platné po dobu 6 měsíců ode dne jejich prvního použití.

POZOR: Sdělit třetí osobě přístupové jméno a heslo k nahlížení do Centrálního registru oznámení je zakázáno.

9. Mohu nahlížet do oznámení soudců nebo policistů?

Ne. Oznámení veřejných funkcionářů z řad soudců, státních zástupců, příslušníků Policie ČR a příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů nejsou veřejně přístupná a údaje z těchto oznámení se veřejnosti neposkytují ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

10. Mohu nahlížet i do oznámení, která nejsou v Centrálním registru oznámení, tj. ty, které byly podané do 31. srpna 2017?

Ano. Oznámení veřejných funkcionářů a žádosti o nahlížení na tato oznámení podané do 31. srpna 2017 zůstanou i nadále uchovány u předchozího evidenčního orgánu. Všechny tyto dokumenty má tento evidenční orgán povinnost uchovávat (pouze) v listinné podobě, a to po dobu pěti let od účinnosti zákona č. 14/2017 Sb., tj. do 1. září 2022. Po uplynutí této zákonem stanovené doby bude s listinnými dokumenty naloženo dle příslušných ustanovení zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů.

11. Budou se oznámení podaná do 31. srpna 2017 hromadně nahrávat do Centrálního registru oznámení?

Ne, s tímto hromadným přesunem oznámení a žádostí o nahlížení se nepočítá.

12. Jak se můžu podívat na oznámení, které byly podané do 31. srpna 2017?

S žádostí o nahlížení se musíte obrátit na Ministerstvo spravedlnosti (viz otázky „Komu podávám žádost o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů?" a „Co musí žádost o nahlížení obsahovat?"). Důležité je, aby žádost obsahovala informaci, které období by chtěl žadatel zpřístupnit. Obdrží-li tuto žádost Ministerstvo spravedlnosti, obrátí se na příslušný evidenční orgán, pod který veřejný funkcionář spadal, vyžádá si potřebné materiály, které následně žadateli zpřístupní.

13. Jaký je vztah ustanovení upravujících podání žádosti o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů k zákonu o svobodném přístupu k informacím?

Ustanovení upravující podání žádosti o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů (§ 13 odst. 3 až 5 zákona o střetu zájmů) jsou ve vztahu speciality k zákonu o svobodném přístupu k informacím, a proto se na případy nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů podaná podle zákona o střetu zájmů nepoužije. 

14. Dozví se veřejný funkcionář, kdo žádá o nahlížení na jeho oznámení?

Veřejný funkcionář má nárok (pokud o to požádá) na veškeré informace o žadateli, kterými Ministerstvo spravedlnosti disponuje, tzn. veškeré informace, které žadatel do žádosti uvedl.

• Podněty

15. Co to je podnět?

Rozumíme jím projev fyzické či právnické osoby, který je adresován Ministerstvu spravedlnosti, odboru střetu zájmů, a kterým se jeho oznamovatel zpravidla snaží upozornit na nedostatky v činnosti veřejných funkcionářů, které definuje zákon o střetu zájmů.

16. Jaký je účel podnětu?

Oznamovatel požaduje, aby jím uvedené skutečnosti byly prošetřeny a při zjištění pochybení byla provedena náprava.

17. Komu je směřován podnět ohledně podezření nesplnění oznamovací povinnosti z hlediska pravdivosti, správnosti a úplnosti oznámení evidovaných v Centrálním registru oznámení?

Podnět je podáván evidenčnímu orgánu, kterým je pro zákon o střetu zájmů Ministerstvo spravedlnosti, odbor střetu zájmů a boje proti korupci. Výjimka: Pro veřejné funkcionáře = soudce je evidenční orgán Nejvyšší soud.

18. Kdo může podnět podat?

Podnět může podat kterákoli fyzická či právnická osoba, ale též ho lze podat anonymně.

19. Jak podat podnět a kam ho poslat?

Lze ho podat:

• písemně adresovaný na Ministerstvo spravedlnosti ČR, odbor střetu zájmů a boje proti korupci, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2;
• elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu na osz@msp.justice.cz;
• doručením přes datovou schránku – kq4aawz;
• prostřednictvím CRO - https://cro.servis.justice.cz/verejnost/podnet.

20. Co musí podnět obsahovat?

Obsahem podnětu musí být ty skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti uvedených v oznámeních evidovaných v registru oznámení. Z podnětu tak musí být zřejmé, čeho se týká a v čem je dle oznamovatele spatřován nesoulad. Obecně formulovaná podání, nesplňující výše uvedené základní požadavky, evidenční orgán zamítne.

21. Hrozí oznamovateli nějaká sankce za sdělení nepravdivých informací?

Zákon neřeší, jakým způsobem se oznamovatel o skutečnostech, které ve svém podání uvádí, dozvěděl a s podáním ani nespojuje žádné právní důsledky ani žádnou sankci.

Nicméně je třeba upozornit na skutečnost, že v případě úmyslného nepravdivého sdělení by tímto mohla být naplněna skutková podstata trestného činu pomluvy, případně by se mohlo jednat o přestupek. Veřejný funkcionář má rovněž právo se v takovémto případě domáhat ochrany soudní cestou na základě občanského zákoníku o ochraně osobnosti.

22. Jak bude podnět vyřízen?

V úvahu přichází dva způsoby vyřízení:

• zjistí se, že v údajích uvedených v oznámení nejsou žádné nepravdivé nebo neúplné skutečnosti → podnět je tedy zamítnut,

• zjistí se, že údaje uvedené v registru jsou nepravdivé nebo neúplné → podnět se postoupí příslušnému správnímu orgánu k projednání přestupku.

Po obdržení podnětu je evidenční orgán povinen do 30 dnů ode dne podání oznámit tomu, kdo podnět podal, jak s jeho podnětem bylo naloženo. To je samozřejmě možné jen v případě, že oznamovatel uvede kontaktní adresu.

23. Jaké nástroje může evidenční orgán využít pro kontrolu údajů uvedených v Centrálním registru oznámení a potvrdit tak skutečnosti uvedené v podnětu oznamovatele?

Evidenční orgán využívá registry a informační systémy (dále jen "IS") veřejné správy:

• Registr obyvatel,
• IS evidence obyvatel,
• IS cizinců,
• Katastr nemovitostí,
• Centrální registr silničních vozidel,
• Registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,
• Obchodní rejstřík,
• Živnostenský rejstřík.

24. Podnět vs. žádost o nahlížení

Podnět podává oznamovatel a sděluje evidenčnímu orgánu, že v údajích, které veřejný funkcionář uvedl v Centrálním registru oznámení, jsou neúplné nebo nepravdivé informace.

Žádost o nahlížení podává osoba, která chce zpřístupnit k nahlížení oznámení veřejných funkcionářů evidovaných v Centrálním registru oznámení.