Ministerstvo spravedlnosti chce kompetenční žalobou vyjasnit záležitosti služebního poměru příslušníků přecházejících mezi sbory

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal kompetenční žalobu. Důvodem podání kompetenční žaloby je fakt, že ze zákona nevyplývá, kdo má kompetenci rozhodovat o záležitostech služebního poměru v případech, kdy příslušníci bezpečnostních složek přecházejí mezi sbory. Žalobu posoudí zvláštní kompetenční senát při Nejvyšším správním soudu. Nejedná se o spor mezi ministry spravedlnosti a vnitra, ale dlouho neřešenou otázku týkající se příslušníků bezpečnostních sborů. Záležitost jsme ještě před podáním žaloby s Ministerstvem vnitra diskutovali. Žalobou chceme příslušníkům bezpečnostních sborů poskytnout jistotu v této právní otázce.

Příslušník Vězeňské služby České republiky požádal o převedení na jiné služební místo v jiné služební hodnosti u jiného bezpečnostního sboru, a to u Policie České republiky. Žádosti příslušníka bylo příslušnými služebními funkcionáři vyhověno. Příslušník byl odvolán z původního služebního místa a současně byl převeden do personální pravomoci služebního funkcionáře Policie ČR. Uvedený příslušník se nyní domáhá doplatku mzdy za dobu, kterou musel strávit v pohotovosti. Návrh na zahájení řízení nesměřoval k příslušnému policejnímu funkcionáři, ale ke svému bývalému nadřízenému ve Vězeňské službě.

Předmětný kompetenční spor je první věcí, v níž podává ministr spravedlnosti kompetenční žalobu. Avšak výše popsaná nejistota představuje systémový problém řešený ve věcech více příslušníků s více bezpečnostními sbory.

Je třeba rovněž zdůraznit, že pokud by ve věci rozhodoval původní služební funkcionář Vězeňské služby i přesto, že to služební zákon dle názoru žalobce vůbec nepředpokládá a nepřipouští, lze se důvodně domnívat, že jeho rozhodnutí by bylo nicotné pro absolutní nedostatek příslušnosti. S tím pak souvisí i případnou odpovědnost za náhradu újmy, kterou stát v důsledku vadně aplikované příslušnosti ponese.

Předestřený problém se pak dotýká všech typů řízení, jejichž účastníci se přesunuli mezi jednotlivými bezpečnostními sbory, a to bez ohledu na jejich povahu (ať už se jedná o finanční plnění, nebo např. disciplinárních řízení, ve kterých je problém ještě palčivější vzhledem ke všem okolnostem, které by měl funkcionář vzít při rozhodování v potaz – např. chování pachatele po činu) – počet takto vzniklých případů do budoucna přitom nelze předvídat, neboť již nyní se tyto případy napříč systémem objevují a přibývá jich. Je proto naprosto nezbytné postupovat ve všech případech v souladu se zákonem a stejně ve smyslu zásady rovnosti přístupu ke všem příslušníkům.

Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti
6. září 2023