V Lucemburku se konalo pravidelné jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci

Ve dnech 10. a 11. října 2024 se v Lucemburku uskutečnilo pravidelné zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Justiční část proběhla v pátek 11. října 2024.

Hlavní témata jednání:

• Boj proti obchodu s drogami a organizovanému zločinu
• Válečná agrese Ruska proti Ukrajině
• Boj proti rasismu
• Boj proti antisemitismu
• Podpora přístupu ke spravedlnosti v kontextu právního státu a konkurenceschopnosti

„Na dnešním jednání jsme se zaměřili na zásadní otázky, jako je boj proti rasismu, boj proti obchodu s drogami a organizovanému zločinu a věnovali jsme se také tématu justičních reakcí na válečnou agresi na Ukrajině. V době, kdy Evropa čelí následkům války na Ukrajině, je naše spolupráce důležitější než kdy dříve," uvedl náměstek Karel Dvořák.

Po úvodním přehledu hlavních aktuálně projednávaných legislativních aktů maďarské předsednictví informovalo ministry o svých aktivitách v boji proti obchodování s drogami a organizovanému zločinu. Zvláštní poděkování směřovalo k Eurojustu a jeho prezidentovi, Ladislavu Hamranovi, který jej vedl od roku 2017 a nyní jeho funkční období končí. Pan Ladislav Hamran se za dobu svého působení v Eurojustu zásadní měrou zasloužil o posílení významu této evropské agentury v oblasti evropské a mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech.

Na jednání Rady byla projednána informace o aktuálním stavu justiční reakce a boje proti beztrestnosti za zločiny spáchané v souvislosti s ruskou agresivní válkou proti Ukrajině. „Česká republika jednoznačně podporuje společné úsilí Evropské unie. Podporujeme také opatření přijatá na evropské i vnitrostátní úrovni v reakci na vojenskou agresi Ruska proti Ukrajině. Oceňuji především společnou snahu zajistit co nejúčinnějších řešení včetně důkladného vyšetření a trestního stíhání válečných zločinů,“ uvedl Karel Dvořák.

Ministři spravedlnosti si vyměnili názory na implementaci akčního plánu Komise proti rasismu. Plán byl přijat v roce 2020 a stanovuje řadu opatření k posílení boje proti rasismu v EU. Česká republika má o implementaci akčního plánu velký zájem a témata jako demokracie, pluralita a tolerance jsou začleněna do relevantních národních strategií a školního vzdělávání na všech úrovních v souladu se školským zákonem.

Pokud jde o zajištění účinného přístupu ke spravedlnosti a o problematiku konkurenceschopnosti, zejména malých a středních podniků, souhlasí ČR s předsednictvím, že v této oblasti existuje prostor pro zlepšení. Měli bychom usilovat o to, aby přijímaná legislativa byla jasná a srozumitelná i pro osoby bez právního vzdělání, aby jasně pochopily svá práva a povinnosti. Rovněž bychom měli zavádět pravidla, která minimalizují administrativní zátěž a zároveň podporují konkurenceschopnost malých a středních podniků. „Každá nová právní regulace, ať už na vnitrostátní či unijní úrovni musí vycházet ze skutečných potřeb adresátů, přičemž důležitým aspektem pro zajištění dostupnosti ať už právních předpisů či informací od správních orgánů je digitalizace.“

Na závěr se s ministry rozloučil i končící komisař pro justici, Didier Reynders. Příští Rada pro justici a vnitro, která je plánována na začátek prosince, by již měla proběhnout za účasti nové Evropské komise.

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

11. října 2024