Rok fungování zákona o ochraně oznamovatelů

Dne 1. srpna uplyne rok od účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů. Jeho cílem je ochránit lidi, kteří upozorní na nekalé jednání na pracovišti.

Zákon o ochraně oznamovatelů vstoupil v účinnost přesně před rokem, tedy 1. srpna 2023. Zákon transponuje do českého právního řádu evropskou směrnici o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie a poprvé nastavuje komplexní právní rámec ochrany tzv. whistleblowerů.

Oznamovatelé (whistlebloweři) jsou osoby, které oznamují protiprávní jednání, k němuž došlo v tzv. pracovním kontextu. Právě díky oznamovatelům je často možné těmto protiprávním jednáním předejít či alespoň zmírnit hrozící škody na životě a zdraví lidí, životním prostředí nebo jiném veřejném zájmu, jakož i na soukromém majetku.

Za oznamovatele je podle jmenovaného zákona považován ten, kdo oznámí jakýkoliv trestný čin, přestupek s horní hranicí sazby pokuty alespoň 100 000 Kč, porušení samotného zákona o ochraně oznamovatelů nebo porušení evropského práva v jedné ze zákonem vyjmenovaných oblastí. K oznamovanému protiprávnímu jednání zároveň musí dojít u osoby, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost.

Zákon o ochraně oznamovatelů nastavil pravidla pro přijímání a vyřizování takových oznámení a předcházení postihu, kterému mohou být kvůli svému jednání vystaveni. Zákon tak oznamovatele chrání před odvetou (např. před ztrátou zaměstnání, šikanou nebo ohrožením bezpečí jejich či jejich blízkých) a povinným subjektům (zaměstnavatelům) ukládá povinnost zavést a nastavit spolehlivý systém pro oznamování uvnitř jejich organizací, tzv. vnitřní oznamovací systém.

Ministerstvo spravedlnosti, které funguje jako správce tzv. externího oznamovacího systému, přijalo za uplynulý rok 166 oznámení. Oznamovaná protiprávní jednání z naprosté většiny spočívala v porušování pracovněprávních předpisů, nicméně oznamována byla i závažná trestná činnost, např. trestné činy proti majetku, trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství a také trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných. Část oznámení obsahovala podezření z porušování samotného zákona o ochraně oznamovatelů, přičemž nejčastěji se jednalo o podezření z páchání odvetných opatření. Jako potenciálně důvodná byla vyhodnocena zhruba třetina přijatých oznámení, která byla následně předána příslušným orgánům veřejné moci k dalšímu šetření.

Prvních pět měsíců fungování zákona v praxi vyhodnotilo Ministerstvo spravedlnosti jakožto gestor ochrany oznamovatelů v komplexní výroční zprávě za rok 2023. Pravidelně aktualizované informace o zákonu o ochraně oznamovatelů a aktivitách Ministerstva spravedlnosti v této oblasti naleznete na https://oznamovatel.justice.cz/.

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

1.srpna 2024