Centrální registr oznámení a role Ministerstva spravedlnosti

Základní informace

Centrální registr oznámení byl zřízen na základě novely zákona o střetu zájmů (č. 14/2017 Sb.) s účinností od 1. 9. 2017. Tímto dnem se rovněž stalo Ministerstvo spravedlnosti ústředním orgánem státní správy pro oblast střetu zájmů, a dále podle § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů") centrálním evidenčním orgánem pro oznámení podávaná veřejnými funkcionáři a správcem Centrálního registru oznámení.

Centrální registr oznámení se stal informačním systémem veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, který Ministerstvo spravedlnosti využívá k výkonu veřejné moci v oblasti střetu zájmů. Na Centrální registr oznámení se zároveň vztahují specifické podmínky pro tvorbu a provoz informačních systémů obsažené v zákoně č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů. Zveřejněné osobní údaje jsou v Centrálním registru oznámení vedeny tak, aby nebylo možné jejich automatizované ukládání v internetových vyhledávačích (indexování).

Evidence veřejných funkcionářů a oznámení

Centrální registr oznámení obsahuje úplnou evidenci všech veřejných funkcionářů podle § 2 zákona o střetu zájmů s oznamovací povinností. V Centrálním registru oznámení je možné vyhledávat podle jména a příjmení veřejného funkcionáře, podle organizace, ve které působí, podle funkce, kterou v této organizaci zastává, a podle období, za něž bylo oznámení podáno. Centrální registr oznámení obsahuje také úplnou evidenci oznámení podaných veřejnými funkcionáři, a to konkrétně oznámení o činnostech (§ 9), o majetku (§ 10), o příjmech a závazcích (§ 11). Veřejný funkcionář je povinen oznámení podat i v případě, že se jedná o tzv. negativní podání (tj. k žádným změnám nedošlo). Tato oznámení mají dle dikce tohoto zákona podobu elektronických dokumentů a Ministerstvo spravedlnosti je uchovává po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce daného veřejného funkcionáře. Po uplynutí této lhůty s nimi naloží v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů.

Oznámení podaná do 31. 8. 2017 nejsou do registru plošně nahrávána, nýbrž zůstanou evidována v listinné podobě u předchozích evidenčních orgánů.

Výjimku z výše uvedeného tvoří oznámení soudců, jež jsou ukládána v písemné (listinné) podobě u Nejvyššího soudu, který pro tuto kategorii veřejných funkcionářů vede samostatný a oddělený registr, do něhož nelze nahlížet. Informace obsažené v registru Nejvyššího soudu se neposkytují ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Rovněž kontrolní činnost ve vztahu k soudcům a jimi podaným oznámením vykonává Nejvyšší soud samostatně.

Nahlížení do registrů stran veřejnosti

Každý má právo bezplatně nahlížet na oznámení.

Oznámení veřejných funkcionářů jsou přístupná pouze na základě žádosti. Žádosti o nahlížení do Centrálního registru oznámení musí splňovat náležitosti § 13 odst. 4 zákona o střetu zájmů.

Oznámení veřejných funkcionářů z řad soudců, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů veřejně přístupná nejsou a nahlížet na ně nelze. Údaje obsažené v oznámeních těchto veřejných funkcionářů se veřejnosti neposkytují ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Veškeré údaje vedené v registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře.

Rozsah nahlížení

Z nahlížení jsou vždy vyňaty tyto údaje: datum a místo narození veřejného funkcionáře, identifikace nemovité věci a údaje, které Ministerstvu spravedlnosti veřejní funkcionáři poskytli dobrovolně.

Ve vztahu k veřejným funkcionářům podle § 2 odst. 1

1. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. a) až o) a u členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni - přístupné jsou všechny uvedené skutečnosti oznámené podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích, jiné věci movité určené podle druhu), příjmech a závazcích.

2. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni -  přístupné jsou uvedené skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), a § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti, cenné papíry a podíly v obchodních korporacích), příjmech. Jinými slovy nejsou viditelné údaje o jiných věcech movitých určených podle druhu a oznámení o závazcích.

3. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. q), s výjimkou primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy - přístupné jsou uvedené skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích). Jinými slovy nejsou viditelné údaje o jiných věcech movitých určených podle druhu a údaje z oznámení o příjmech a závazcích.

Ve vztahu k veřejným funkcionářům podle § 2 odst. 2

U veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů (sem patří např. voják z povolání, ředitel veřejné výzkumné instituce, vedoucí úředník územně samosprávných celků, vedoucí zaměstnanci organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací, člen statutárního, dozorčího, řídícího či kontrolního orgánu právnické osoby zřízených státem) jsou přístupné skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti a  podíly v obchodních korporacích) a příjmech. Jinými slovy nejsou viditelné údaje o cenných papírech, jiných věcech movitých určených podle druhu a oznámení o závazcích.

Oznámení veřejných funkcionářů z řad soudců, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů veřejně přístupná nejsou a nahlížet na ně nelze. Údaje obsažené v oznámeních těchto veřejných funkcionářů se veřejnosti neposkytují ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Z registru oznámení jsou v rozsahu potřebném pro výkon své působnosti oprávněny získávat informace rovněž některé další orgány veřejné moci. Konkrétně jde o orgány příslušné k projednání přestupků podle zákona o střetu zájmů (místně příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Úřad pro ochranu osobních údajů), soudy, orgány činné v trestním řízení, zpravodajské služby, orgány Finanční správy a Ministerstvo financí.

Žádost o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů

Žádost musí obsahovat náležitosti vyjmenované v § 13 odst. 4 zákona o střetu zájmů:

1. fyzická osoba - jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, trvalý pobyt a adresu pro doručování žadatele

2. právnická osoba - obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo, a údaje o fyzické osobě, která jedná v zastoupení právnické osoby, a její oprávnění jednat v zastoupení právnické osoby

Žádost musí dále obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení veřejného funkcionáře, nebo funkci veřejného funkcionáře a právnickou osobu nebo její orgán nebo organizační složku, ve které veřejný funkcionář působí.

Žádost lze podat:

a) prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na listině s úředně ověřeným podpisem žadatele,

b) elektronicky prostřednictvím elektronické adresy podatelny správce registru oznámení, je-li žádost opatřena uznávaným nebo zaručeným elektronickým podpisem žadatele,

c) elektronicky prostřednictvím datové schránky žadatele.

Kontrolní činnost

Kdokoliv ze strany veřejnosti má rovněž možnost se na Ministerstvo spravedlnosti obrátit a sdělit mu skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru oznámení. Ministerstvo spravedlnosti následně skutečnosti uváděné ve sdělení prošetří a na základě jemu dostupných údajů:

1. sdělení vyhodnotí jako neopodstatněné (tj. samo nezjistí skutečnosti nasvědčující nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámení veřejného funkcionáře), nebo

2. sdělení vyhodnotí jako opodstatněné a předá je se všemi potřebnými podklady orgánu příslušnému k projednání přestupků v oblasti střetu zájmů (v závislosti na povaze přestupku je jím Úřad pro ochranu osobních údajů, nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností).

   V případě, že Ministerstvo spravedlnosti dospěje k závěru, že je dána podstatná disproporce mezi majetkovými hodnotami nabytými veřejným funkcionářem v průběhu výkonu funkce a jeho příjmy, předá věc Finanční správě k dalšímu postupu podle § 38x a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že Ministerstvo spravedlnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, oznámí je v souladu s § 8 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, státnímu zástupci nebo policejním orgánům. Ministerstvo spravedlnosti je oprávněno provádět výše popsanou kontrolní činnost i z vlastní iniciativy. Pro kontrolní účely byl Ministerstvu spravedlnosti zákonem o střetu zájmů zřízen přístup také do dalších registrů a informačních systému veřejné správy (§ 14c zákona o střetu zájmů). Konkrétně se jedná o:

• základní registr obyvatel, 

• informační systém evidence obyvatel,

• informační systém cizinců, 

• katastr nemovitostí,

• centrální registr silničních vozidel,

• základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,

• obchodní rejstřík,

• živnostenský rejstřík. 

Vedle vlastní evidenční a kontrolní činnosti bude Ministerstvo spravedlnosti jakožto ústřední orgán státní správy pro oblast střetu zájmů poskytovat rovněž metodickou podporu veřejným funkcionářům, podpůrným orgánům a přestupkovým orgánům, která v předchozím systému kontroly střetu zájmů zcela absentovala.

Jde-li o prověřování skutečností nasvědčujících nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních soudců, tuto činnost vykonává Nejvyšší soud, přičemž postupuje obdobně tomu, jak postupuje Ministerstvo spravedlnosti. Soudci však na rozdíl od jiných veřejných funkcionářů nepodléhají přestupkové odpovědnosti za porušení povinností uložených zákonem o střetu zájmů, proto v případě zjištění porušení oznamovací povinnosti soudcem je možné podat toliko návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti dotyčného soudce dle zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů.

Často kladené otázky