Přejít na podrobné vyhledávání
Přejít na podrobné vyhledávání
Přejít na podrobné vyhledávání

Stěžovatel Sládek neuspěl u štrasburského soudu s porušením práva na spravedlivý proces v trestním řízení

Evropský soud pro lidská práva v dnešním rozhodnutí proti České republice shledal, že stížnost je neopodstatněná a nedošlo k porušení práva na spravedlivý proces. Štrasburský soud posuzoval právo stěžovatele na výslech svědků obžaloby v trestním řízení. Konkrétně se jednalo o svědka vyslechnutého v přípravném řízení, který na hlavním líčení odmítal vypovídat, a svědka s utajenou totožností.

Stěžovatel byl odsouzen k odnětí svobody pěti a půl let za spáchání trestného činu loupeže ve formě organizátorství. Jako důkazy sloužily mimo jiné výpovědi svědka P. S. a utajeného svědka. Svědek P. S. vypovídal v přípravném řízení, kdy byl k výslechu do Českých Budějovic eskortován z Prahy. Obhájkyně stěžovatele sídlící v Praze byla o chystaném výslechu telefonicky informována v den výslechu s tím, že výslech svědka proběhne za necelé dvě hodiny. S ohledem na kolizi s jinými pracovníky úkoly uvedla, že se výslechu nezúčastní a pokusí se zajistit substituci. Tento svědek na hlavním líčení odmítl vypovídat s odůvodněním, že by si takovou výpovědí mohl přivodit nebezpečí trestního stíhání, a byla přečtena jeho výpověď z přípravného řízení. Další svědek vypovídal v utajení, jelikož se na loupežném přepadení podílelo více pachatelů a podařilo se identifikovat pouze dva, ostatní pobývali na svobodě a představovali tak pro utajeného svědka reálné nebezpečí. Ostatně při loupežném přepadení použili proti oběti násilí, svázali ji a pod pohrůžkou použití zbraně ji nutili k vydání přístupových kódů k trezoru.

Dle Soudu byla dvouhodinová lhůta poskytnutá obhájkyni stěžovatele na dostavení se k výslechu svědka velmi krátká, nicméně obhájkyně nepožádala o jeho odročení a byla jí tak dána řádná možnost se výslechu účastnit. Dále, existovaly náležité důvody pro ochranu svědka a jeho utajení. Klíčovým důkazem, na jehož základě byl stěžovatel uznán vinným, byly záznamy telekomunikačního provozu. Zatímco výpověď anonymního svědka měla jen malou váhu, výpověď P. S. měla značnou váhu. Existovaly nicméně vyvažující faktory, které kompenzovaly obtíže obhajoby. Vnitrostátní soudy důkladně analyzovaly a zdůvodnily přípustnost obou svědeckých výpovědí a byla vyslechnuta řada dalších svědků. Řízení jako celek tak bylo spravedlivé.

Výše uvedené rozhodnutí je konečné. Jeho úplné znění v anglickém jazyce najdete v databázi Evropského soudu pro lidská práva.

Přibližně měsíc po vydání rozhodnutí se objeví jejich anotace také v české databázi eslp.justice.cz.

 

Kancelář vládního zmocněnce

13. dubna 2023