Přejít na podrobné vyhledávání
Přejít na podrobné vyhledávání
Přejít na podrobné vyhledávání

Otevřená odpověď ministra spravedlnosti Pavla Blažka na otevřený dopis Milionu chvilek pro demokracii

Vážení,

dne 14. března 2023 jsem obdržel Vaši výzvu, abych rezignoval na funkci ministra spravedlnosti. Svůj požadavek odůvodňujete tím, že mé „aktivity" spolu s Rekonstrukcí státu a Transparency International „vnímáte jako zásahy do živé kauzy a nátlak na státní zástupce". Současně máte za to, že jsem ve střetu zájmů.

Své pochybnosti o mé činnosti pak konkretizujete ve veřejném prostoru popisem „kroků Pavla Blažka, které vzbuzují pochybnosti". Než se vyjádřím jednotlivě k mým tzv. pochybným krokům, předesílám, že jsem ve své funkci postupoval vždy striktně podle zákona a nikdo z relevantních veřejných orgánů netvrdí opak.

V reakci na Vámi uváděná tvrzení uvádím:

1. „Snahy ministra o změny na Olomouckém vrchním státním zastupitelství, které brněnskou kauzu dozoruje"

Podle § 10 odst. 1 zákona č. 283/1993, o státním zastupitelství, jmenuje ministr spravedlnosti vedoucí státní zástupce na návrh podaný nejvyšším státním zástupcem. V rámci svého funkčního období jsem jmenoval desítky funkcionářů soustavy státního zastupitelství s tím, že jsem ani v jednom případě návrh předložený prostřednictvím nejvyššího státního zástupce neodmítnul.

Co se týče Vrchního státního zastupitelství v Olomouci nejvyšší státní zástupce JUDr. Igor Stříž po rezignaci JUDr. Ivo Ištvána navrhl do funkce vrchního státního zástupce v Olomouci Mgr. Radima Daňhela a já jsem jej poté jmenoval. JUDr. Ištván byl přitom po
své rezignaci na funkci vrchního státního zástupce v Olomouci na vlastní žádost převeden k hierarchicky vyššímu stupni soustavy – Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které nadto sídlí v Brně, tedy v místě jeho trvalého bydliště.

V žádném případě nelze uvažovat o tom, že bych v osobě Mgr. Radima Daňhela jmenoval „svého" vrchního státního zástupce, ministr totiž vždy jmenuje funkcionáře soustavy státního zastupitelství na návrh předkládaný prostřednictvím nejvyššího státního zástupce – tak tomu bylo i v případě jmenování vrchního státního zástupce v Olomouci.

Co se týče zjištěného stavu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci seznámil jsem Mgr. Daňhela před jeho jmenováním vrchním státním zástupcem s tímto stavem na společné schůzce a zároveň jsem tento stav transparentně veřejně komunikoval (viz https://justice.cz/?clanek=stav-vsz-v-olomouci-neni-dobry-noveho-vrchniho-statniho-zastupce-ceka-spousta-prace).

Lze uzavřít, že jsem ve vztahu ke jmenování vrchního státního zástupce v Olomouci postupoval v souladu se zákonem a v jeho mezích; v žádném případě jsem svou činností neingeroval do nezávislosti státního zastupitelství. K tomu doplňuji, že obdobně se v mediálním prostoru v počátku funkčního období současné vlády objevovaly spekulace, že se vláda chystá odvolat JUDr. Stříže z funkce nejvyššího státního zástupce; i tyto se ukázaly jako liché – vláda vůbec po dobu svého rok a půl trvajícího funkčního období odvolání JUDr. Stříže z funkce nejvyššího státního zástupce neprojednávala a odvolání ani nebylo nikdy na její půdě navrženo. Lze tedy shrnout, že k odvolání nejvyššího státního zástupce oproti spekulacím v médiích nedošlo.

2. „Podání kárné žaloby na trestního soudce Aleše Dufka, který vyhověl žádosti médií a na základě zákona o svobodném přístupu k informacím jim poskytl soudní příkazy k domovním prohlídkám v bytové kauze"

V popisované věci soudce a pověřený místopředseda Městského soudu v Brně JUDr. Aleš Dufek na základě žádosti zástupkyně tisku o informace zveřejnil ve velkém rozsahu nedostatečně anonymizované části spisu z přípravného řízení trestního, které je ze své podstaty neveřejné, a to v rozporu se zákonem, smyslem a účelem trestního řízení, i oproti názoru Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které dotčené trestní řízení dozoruje. Takový postup JUDr. Dufka přitom podle mého názoru naplnil znaky kárného provinění. V kárné žalobě vycházím jak z právní úpravy, tak z relevantní judikatury. Kárným proviněním je podle § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Ministr spravedlnosti přitom mj. disponuje ve vztahu k soudcům právě oprávněním kárného žalobce.

Za účelem prověření případu a následného vypracování kárné žaloby pak bylo nezbytné shromáždit relevantní informace a související spisový materiál. Za tím účelem byl proto osloven jak Městský soud v Brně, tak Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které se ve věci vyjadřovalo. Předsedovi Městského soudu v Brně byla v této souvislosti odborem dohledu a kárné agendy zaslána dne 10. 11. 2022 žádost o vyjádření k postupu Městského soudu v Brně při poskytování informací z trestních řízení spojených s tzv. kauzou Taxis médiím na základě žádostí o informace v režimu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím včetně důvodů, které vedly k poskytnutí informací a také o sdělení, kdo ze soudců (či případně jiných zaměstnanců soudu) předmětné žádosti o informace vyřizoval, kdo ze zaměstnanců soudu udělil souhlas k poskytnutí těchto informací, resp. kdo další se k otázce poskytnutí informací vyjadřoval, kdo ze soudců rozhodoval v dotčených případech rozhodnutí o vazbách. Já jsem byl také na výše uvedené poskytnutí informací dotazován členy vlády, poslanci a širokou odbornou právnickou veřejností, jak je možné, že došlo k takovému poskytnutí informací z neveřejné fáze trestního řízení.

Předseda Městského soudu v Brně ve vyjádření ze dne 16. 11. 2022 mimo jiné sdělil, že zmíněnou žádost o informace vyřídil místopředseda soudu pro trestní úsek JUDr. Aleš Dufek. Odbor dohledu a kárné agendy následně dne 21. 11. 2022 předsedu Městského soudu v Brně požádal o doplnění vyjádření a předložení relevantního spisového materiálu, neboť měl za to, že poskytnuté informace byly neúplné. Dne 23. 11. 2022 předseda Městského soudu v Brně zaslal Ministerstvu spravedlnosti kopie požadovaných spisů.

Na konci ledna 2023 mi na základě informací z médií odbor dohledu a kárné agendy navrhl podat žádost o zaslání kopie nesouhlasného stanoviska vrchního státního zástupce v Olomouci Mgr. Radima Daňhela ve věci poskytnutí informací z probíhajícího trestního řízení, které v listopadu zaslal Městskému soudu v Brně, neboť jeho obsah byl shledán relevantním v kontextu probíhajícího řízení o kárné odpovědnosti JUDr. Aleše Dufka, které jsem na základě vypracovaného návrhu odborem dohledu a kárné agendy dne 29. 12. 2022 u Nejvyššího správního soudu inicioval. Vzhledem k tomu, že se jednalo o informaci potřebnou k plnění úkolů ministerstva, tuto žádost jsem dne 30. 1. 2023 v souladu s ustanovením § 13 odst. 1 zákona o státním zastupitelství zaslal vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci. Mgr. Daňhel přípisem ze dne 31. 1. 2023 zaslal ministerstvu spravedlnosti požadovaný stejnopis nesouhlasného stanoviska pro předsedu Městského soudu v Brně ze dne 16. 11. 2022.

K tomu je třeba doplnit, že vyřizování žádostí o informace je součástí státní správy soudu (v režimu práva správního) a nikoli rozhodovacích činností soudce v řízení před soudem. O tom, zda se Mgr. Dufek kárného provinění skutečně dopustil či nikoliv, pak autoritativně rozhodne kárný senát Nejvyššího správního soudu, nikoliv ministr spravedlnosti. Lze shrnout, že s ohledem na výše uvedené je zásah do nezávislosti justice pojmově vyloučen.

K zákonnosti mého postupu při výše uvedeném zajišťování podkladů se vyjádřil i prezident Soudcovské Unie, který v postupu ve formě mimo jiné zjišťování jmen rozhodujících soudců nezákonnost neshledal (viz Vávra: Jména soudců nejsou nic tajného - Novinky).

3. „Odmítnutí jmenovat soudce Aleše Novotného, který by v případě žaloby Blažkových spolupracovníků kauzu soudil, do funkce místopředsedy trestního úseku Krajského soudu v Brně. Soudcovská unie ČR se proti tomuto rozhodnutí ohradila s tím, že se jedná ze strany ministra o přímý a nepřípustný zásah moci výkonné do rozhodovací činnosti soudců"

V úvodu konstatuji, že v tzv. brněnských kauzách je obviněn jeden jediný řadový člen ODS.

Vzhledem k tomu, že není podaná obžaloba, není ani pravdivé tvrzení, že by soudce Novotný tuto kauzu soudil. A i kdyby v budoucnu obžaloba podána byla, nelze předvídat, kterému soudci, resp. senátu by podle rozvrhu práce napadla.

Místopředsedy krajského soudu jmenuje podle § 104 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), z řad soudců na návrh předsedy krajského soudu ministr spravedlnosti. Předseda Krajského soudu v Brně navrhl do funkce místopředsedy soudu Mgr. Aleše Novotného. Podle platného zákona kandidát na takovouto funkci musí disponovat odbornými znalostmi, profesními zkušenostmi a morálními vlastnostmi, jež dávají záruky řádného výkonu funkce. Rozhodl jsem se ho nejmenovat s tím, že důvody, které mne k tomu vedly, zejména pak průtahy Mgr. Novotného při vyhotovování rozhodnutí, za které mu byla předsedou soudu uložena výtka, jsem i transparentně komunikoval. V této výtce tehdejší předseda KS v Brně výslovně konstatoval, že soudce Novotný „není schopen či nechce rozpoznat závažnost a prioritu soudcovských povinností". (viz Tiskové zprávy - Portál justice).

K vyjádření Soudcovské unie k tvrzenému ohrožování nezávislosti justice lze upozornit na to, že její prezident JUDr. Libor Vávra v reakci na můj postup uvedl, že „nejmenování jednoho funkcionáře není zásahem výkonné moci do moci soudní" (viz Tiskové zprávy - Portál justice). Soudcovská unie nadále tento postup ministra nerozporovala (TK po jednání ministra spravedlnosti po jednání se Soudcovskou unií). Žádný spor mezi Soudcovskou unií a mnou neexistuje.
Ani ve vztahu k nejmenování Mgr. Novotného místopředsedou jsem nepřekročil nijak své pravomoci.

4. „Dotazování se na osobní život státní zástupkyně, která má kauzu na starost"

Předně je třeba uvést, že jsem z vlastní iniciativy žádné dotazy, jak tvrdí pisatel dopisu, nepodával; všechny součinností žádosti se týkaly vyřizování došlých podnětů nebo interpelací od členů Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky. V této souvislosti je třeba uvést, že ročně k Ministerstvu spravedlnosti napadá zhruba 1200 podání týkajících se soudů a státních zastupitelství (často i současně). Součinnost konkrétního soudu nebo státního zastupitelství je pro jejich vyřízení vyžadována přibližně v 300 věcech ročně (statisticky tato veličina není evidována).

Postup při vyžadování součinnosti od soudů a státních zastupitelství je přitom součástí léty zavedené praxe a vychází ze zákonného nastavení vztahů v rámci dohledu. Podle platné a účinné právní úpravy Ministerstvo spravedlnosti dohled nad soustavou státního zastupitelství nevykonává a nedisponuje tudíž ani elektronickými systémy, z nichž lze informace ohledně činnosti státních zastupitelství získat. Jediný způsob, jak podklady pro formulování odpovědí na podněty týkající se státního zastupitelství opatřit, je pouze žádost ministra spravedlnosti podle § 13 odst. 1 zákona o státním zastupitelství, a to v každé věci, v níž je dané státní zastupitelství činné, pokud je taková informace potřebná k plnění úkolů ministerstva nebo pokud takovou informaci potřebuji jako člen vlády. Tyto žádosti mi ke schválení příslušný útvar běžně připravuje. Toto je odlišné v případě vyžadování informací týkajících se soudů a konkrétních soudních řízení, neboť tyto jsou vyžadovány z úrovně ředitelů odborů či vedoucích oddělení příslušných útvarů, a to u předsedy konkrétního soudu. Ministerstvo rovněž v rámci dohledu disponuje přístupem do některých soudních informačních systémů. V souladu s právní úpravou je totiž přímo ministerstvo oprávněno provádět dohled nad soudním řízením, a to z hlediska rychlosti řízení, důstojnosti řízení a etiky soudců, přičemž nesmí zasahovat do rozhodovací činnosti nezávislého soudu.

Podněty, u nichž bylo vyžádáno vyjádření podle § 13 odst. 1 zákona o státním zastupitelství, se týkaly činnosti konkrétního státního zastupitelství či státního zástupce. Zjišťované informace byly přitom nezbytné pro formulování odpovědi pisateli či event. posouzení možné kárné odpovědnosti konkrétního státního zástupce, což je standardní postup. Velká část podnětů se zároveň týkala postupu soudů v konkrétních věcech a v případě, že to bylo shledáno účelným, byl předseda soudu požádán o vyjádření, event. jeho prostřednictvím i konkrétní soudce a na jejich základě byla formulována odpověď pisateli či přijato jiné opatření. Ve dvou případech obdržených podnětů souvisejících s tzv. bytovými kauzami v Brně pak bylo osloveno i Nejvyšší státní zastupitelství a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, a to právě k zajištění jejich vyjádření k obsahu těchto podnětů. Bez jejich součinnosti není možné došlé podněty prověřit a reagovat na ně.

Součinnost ve vztahu k soudům a státním zastupitelstvím je dále nezbytná v případě, že se na mne obrátí některý z členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky s interpelací, která se činnosti těchto subjektů týká. Z čl. 53 Ústavy České republiky pro mne v této souvislosti plyne povinnost na interpelaci v zákonné lhůtě třiceti dnů odpovědět. Pokud bych na interpelaci poslance nereagoval, dopustil bych se závažného porušení Ústavy České republiky. V případě interpelace směřující do činnosti státního zastupitelství mi věcně příslušný útvar standardně navrhuje vypravení žádosti podle § 13 odst. 1 zákona o státním zastupitelství, pokud informace nezbytné pro reakci na interpelaci nelze opatřit jinak.

Vyžadování informací u státních zastupitelství a soudů, a to i v neskončených řízeních, nelze v žádném případě hodnotit jako moji nepřípustnou ingerenci do jejich činnosti. Ministr spravedlnosti má ústavně zakotvenou povinnost poslanci na interpelaci odpovědět, a pokud informacemi z vlastní činnosti nedisponuje, pak mu nezbývá, než je od státního zastupitelství opatřit. Tak tomu bylo v případě všech zbývajících žádostí podle § 13 odst. 1 zákona o státním zastupitelství, které se týkaly tzv. bytových kauz v Brně – já sám jsem z vlastní činnosti dotazy ve vztahu k těmto kauzám, natožpak dotazy týkající se osobního života státních zástupců nepokládal – pouze přeposlal interpelace poslanců státnímu zastupitelství k vyjádření tak, abych mohl na interpelace poslanců v souladu se zákonem reagovat.

K vyžadování těchto informací podle § 13 odst. 1 zákona o státním zastupitelství se vyjadřoval do médií i nejvyšší státní zástupce JUDr. Igor Stříž s tím, že nezákonnosti na straně ministra spravedlnosti neshledal (viz Stříž: Blažek není Mirek Dušín, ale v kauze bytů jednal zákonně - Novinky).

Závěrem mi dovolte uvést, že mou prvořadou ústavní odpovědností je dbát na dodržování zákonů mj. při výkonu trestního práva. Jsem ústavně odpovědný za minimalizaci přehmatů v této oblasti. Zajímat se spolu s každým o každý případ, kdy k nezákonnému trestnímu stíhání došlo, aby se pokud možno neopakovalo a ochrana jednotlivců před protiprávními zásahy státu, je moje prvořadá povinnost. A právě jen tento veřejný a ústavní zájem vedl k oněm některým „krokům", které zpochybňujete. Je škoda, že se právě Vy nezajímáte o osudy nezákonně trestně stíhaných poškozených. Já ano. A hodlám v tom pokračovat, ať již budu působit kdekoli.

Vaše tvrzení, o mém tzv. střetu zájmů odmítám, neboť žádnou „svou kauzu neovlivňuji", a ani nevím, že bych byl v nějaké „prošetřován" nebo prověřován - viz např. rozhovor s Igorem Střížem /https://denikn.cz/1091878/blazek-zada-uz-ctvrtou-informaci-o-bytove-kauze-rozhodne-mi-to-neprijde-stastne-rika-nejvyssi-zalobce/

A abych prokázal nesmyslnost jiných nařčení, že nekomunikuji, nevysvětluji a podobně, odkazuji níže na výběr mých mediálních výstupů a rozhovorů, v nichž kdo opravdu chce, nalezne popis věcí tak, jak se opravdu dějí a děly. I k tvrzením tzv. střetu zájmů jsem se vyjadřoval nesčetněkrát…

Protože jsem (a Vy to ani netvrdíte) neporušil žádný zákon této země a řádně plním své ústavní a zákonné povinnosti, ve střetu zájmů nejsem a nijak nezasahuji do žádných probíhajících trestních řízení, nemám v úmyslu z Vámi uvedených „důvodů" rezignovat na funkci ministra spravedlnosti. Výkon této funkce není žádný med, ale tlaku zkreslených „informací" a podivných spekulací se podléhat nemá a nesmí.

 

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti

29. března 2023

 

Zde Vám předkládám výběr mých mediálních výstupů a rozhovorů:

23/3/23 Rozhovor Právo/Novinky str. 1 a str. 9 a https://www.novinky.cz/clanek/domaci-blazek-benda-by-mohl-byt-kvalitnim-ustavnim-soudcem-40426638

 

 

Milion Chvilek, z.s.

Na vědomí: předseda a členové vlády