Přejít k obsahu

Okresní soud v Pelhřimově

Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Informační přehled

 

 

 

 

 

 

 

_____________________________________________________________________

PŘEHLED NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, KTERÉ STANOVUJÍ
PRÁVO NA INFORMACI

106/1999Sb.
ZÁKON
ze dne 11. května 1999
o svobodném přístupu k informacím

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

§ 1

Účel zákona

Zákon upravuje podmínky práva svobodného přístupu k informacím
a stanoví základní podmínky, za nichž jsou informace poskytovány.
 
§ 2

Povinnost poskytovat informace

(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost
poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou
státní orgány a orgány územní samosprávy.

141/1961 Sb.
ZÁKON
ze dne 29. listopadu 1961
o trestním řízení soudním (trestní řád)

§ 8a  

Poskytování informací o trestním řízení

(1) Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti
veřejnost poskytováním informací sdělovacím prostředkům. Přitom
dbají toho, aby neohrožovaly objasněním skutečností důležitých pro
posouzení věci, nezveřejňovaly o osobách, které mají účast v
trestním řízení, údaje, které přímo souvisejí s trestnou
činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným
odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti
němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen(§2 odst.2)

(2) Z důvodů uvedených v odstavci 1 orgány činné v trestním
řízení odepřou poskytnutí informací.

-informace dle zákona č.106/1999 Sb., lze získat na č.dv.132-II.patro  
_____________________________________________________________________

PŘIJÍMÁNÍ PODÁNÍ

K přijímání veškerých písemných podání je určena podatelna krajského
soudu, č.dv. 11-přízemí.

POSTUP PRO PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ A ROZHODOVÁNÍ DLE zák. č. 106/1999 Sb.

§ 14

Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí
o poskytnutí informace.

(1) Žádost je podána dnem, kdy ji održel povinný subjekt.
Sdělení žadatele, že trvá na poskytnutí informace  podle § 6 odst.2,
se považuje za nové podání žádosti.

(2) Z podání musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je
určeno a kdo jej činí. U podání prostřednictvím telekomunikačního
zařízení2) musí být uvedena rovněž příslušná identifikace žadatele
(například elektronická adresa). Neobsahuje-li žádost tyto údaje,
není žádost podáním ve smyslu tohoto zákona a žádost se odloží.

(3) Povinný subjekt posoudí obsah žádosti a:
a) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká
informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně,
vyzve žadateleve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby
žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů,
rozhodne o odmítnutí žádosti,
b) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho
působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí
do tří dnů žadateli,
c) poskytne požadovanou informaci ve lhůtě nejpozději do 15 dnů od
přijetí podání nebo od upřesnění žádosti podle písmena a), a to
písemně, nahlédnutím do spisu, včetně možnosti pořídit kopii,
nebo na paměťových médiích.

(4) O postupu při poskytování informace se pořídí záznam.

(5) Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit ze
závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. Závažnými důvody jsou:
a) vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách,
které jsou oddělené od úřadovny vyřizující žádost,
b) vyhledávání a sběr objemného množství oddělených a odlišných
informací požadovaných v jedné žádosti,
c) konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem
na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami
povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech vždy
prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro
poskytnutí informace.

§ 15

Rozhodnutí

(1) Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví,
vydá o tom ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí, s výjimkou
případů, kdy se žádost odloží podle § 14 odst. 2 nebo podle § 14
odst. 3 písm. b). Je-li povinným subjektem obec, vydává rozhodnutí
obecní úřad.

(2) Rozhodnutí musí obsahovat označení povinného subjektu, číslo
jednací a datum vydání rozhodnutí, označení příjemce rozhodnutí,
výrok s uvedením právních předpisů, podle nichž bylo rozhodováno,
odůvodnění každého omezení práva na informace, poučení o místu,
době a formě podání opravného prostředku, vlastnoruční podpis
pověřeného pracovníka povinného subjektu s uvedením jména,
přijmení a funkce.

(3) Rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou žadatele.

(4) Jestliže orgán ve lhůtě pro vyřízení žádosti neposkytl
informace či nevydal rozhodnutí podle §15 odst. 1, má se za to,
že vydal rozhodnutí, kterým informace odepřel. Proti tomuto
rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy uplynula
lhůta pro vyřízení žádosti.

Dle § 8 instrukce MS ze dne 21. prosince 1999, č.j.MS-1827/99,
kterou se provádějí některá ustanovení z.č. 106/99 Sb., nebude
zatím požadována úhrada nákladů spojených s vyhledáváním informací. 

POSTUP PŘI VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ dle zák.č. 436/1999 Sb.

ČÁST ŠESTÁ
Stížnosti

Podání stížnosti

§ 26

(1) Fyzické a právnické osoby (dále jen 'stěžovatel') jsou
oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi
jen v těch případech, kdy tak stanoví zvláštní zákon.
(2) Stížnosti se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve
výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti.

§ 28

(1) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně
stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ni orgán státní
správy soudu písemný záznam.
(2) Stížnost se podává u toho orgánu státní správy soudu,
který je příslušný k jejímu vyřízení. Je-li stížnost podána u
orgánu státní správy soudu, kterému její vyřízení nepřísluší,
postoupí ji neprodleně orgánu příslušnému.

Postup při vyřizování stížnosti

§ 31


Předseda krajského soudu vyřizuje
a) stížnosti, jejichž obsahem je stížnost na průtahy v řízení
nebo na nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení
místopředsedou soudu, soudci a ostatními pracovníky
a přísedícími krajského soudu,
b) podání, jejichž obsahem je nesouhlas se způsobem vyřízení
stížnosti v téže věci vyřizované předsedou okresního soudu,
c) stížnosti na postup okresního soudu, obsahuje-li podání
stížnost na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování nebo
narušování důstojnosti řízení jeho předsedou,
d) stížnosti, k jejichž vyřízení by byl podle § 32 příslušný
předseda okresního soudu, je-li obsahem téže stížnosti i
stížnost, k jejímuž vyřízení je příslušný podle písmene a) nebo c).
_____________________________________________________________________