Okresní soud v Olomouci

Důvod a způsob založení

Okresní soud v Olomouci vykonává činnost podle článku 90 Ústavy České republiky (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb.), která v Hlavě čtvrté (Moc soudní) vymezuje základní zásady poslání soudů a jejich soustavu, vymezuje základní principy pro ustanovování do funkce soudce, předpoklady pro výkon funkce soudce, stanoví garance jejího nezávislého výkonu i neslučitelnost této funkce s jinými funkcemi ústavního charakteru a ve veřejné správě.

Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podrobněji rozvíjí a navazuje na základy ústavní úpravy týkající se soudnictví. Obsahuje podrobná ustanovení o hlavních zásadách činnosti soudů, soustavě soudů, obvodech a sídlech soudů, organizaci a činnosti soudů, úpravě působnosti některých soudů, vnitřní organizaci soudů a rozvrhu práce, o soudcovských radách, ustanovování soudců a přísedících, o postavení soudců a přísedících, o zániku funkce soudce a funkce přísedícího, o funkcionářích soudu, o justičních čekatelích, o státní správě soudů, o justiční akademii a o stížnostech.


Obecné principy: 

·                Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat. Soudy jsou zřízeny Ústavou České republiky a jsou povolány především k výkonu soudní moci tak, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům, přičemž jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy.

·                Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jsou vázáni jedině zákonem. Právní předpisy jsou povinni vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Jsou povinni rozhodovat nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem.

·                Soudci jsou jmenováni prezidentem republiky bez časového omezení. Přísedící okresního soudu jsou voleni  zastupitelstvem v obcích v obvodu příslušného okresního soudu na dobu čtyř let. Po svém ustanovení skládají soudci a přísedící slib. Dnem složení slibu začíná jejich způsobilost vykonávat funkci soudce nebo přísedícího.

 

Zákon stanoví případy, kdy soudci rozhodují v senátu a jaké je jeho složení. V ostatních případech rozhodují jako samosoudci. Zákon může stanovit, ve kterých věcech a jakým způsobem se na rozhodování soudů podílejí vedle soudců i další občané.