Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v působnosti Ministerstva spravedlnosti ČR

Zákon č. 82/1998 Sb., ve znění účinném do 26. dubna 2006, umožňoval v působnosti Ministerstva spravedlnosti poskytnout pouze náhradu materiální škody, která byla poškozenému způsobena při výkonu veřejné moci, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním, v soudnictví správním, jakož i v těch případech, kdy stát odpovídá za postup notáře či soudního exekutora.

Zákon č. 82/1998 Sb. tedy neumožňoval reparaci újmy v situaci, kdy sice došlo k porušení práva fyzické či právnické osoby (typicky práva na projednání věci v přiměřené lhůtě), avšak v souvislosti s tímto porušením práva nevznikla hmotná škoda.

Zákon č. 82/1998 Sb. byl novelizován zákonem č. 160/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 27. dubna 2006. Tato novelizace si klade za cíl především umožnit v zákonem předvídaných případech poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu na vnitrostátní úrovni, tj. bez nutnosti obracet se na Evropský soud pro lidská práva. Nově je tedy v našem vnitrostátním zákonodárství zakotvena odpovědnost státu (popř. územních samosprávných celků) za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, a to bez ohledu na to, zda zároveň byla způsobena hmotná škoda.

Žádost o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu může u Ministerstva spravedlnosti podat kterákoliv fyzická či právnická osoba, která tvrdí, že jí nemajetková újma byla způsobena při výkonu veřejné moci v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním, v soudnictví správním a dále případech, kdy stát odpovídá za postup notáře či soudního exekutora.

Za účelem hladkého vyřízení každého písemného podání, kterým se nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu u Ministerstva spravedlnosti uplatňuje, je užitečné, aby toto podání obsahovalo především přesné označení žadatele, co nejvýstižnější popis skutečností, na základě kterých žadateli měla vzniknout nemajetková újma (to zahrnuje též přesné označení řízení, ve kterém měla žadateli nemajetková újma vzniknout – uvedením spisové značky a orgánu veřejné moci, který vedl řízení, v němž mělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu nebo k vydání nezákonného rozhodnutí), jakož i uvedení toho, čeho se žadatel z titulu práva na poskytnutí zadostiučinění domáhá. Pokud byla v dané věci podána stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, je namístě informaci o této skutečnosti uvést, včetně sdělení, kdy byla stížnost podána, pod jakým číslem jednacím je stížnost u Evropského soudu pro lidská práva vedena (registrována) a zda a případně jakým způsobem bylo o stížnosti rozhodnuto. K hladkému zabezpečení úhrady případně přiznaného zadostiučinění může být též účelné poskytnout Ministerstvu spravedlnosti údaje o bankovním spojení.

Zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu se poskytne v penězích pouze v případě, kdy nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (§ 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.). Pokud tvrzená nemajetková újma spočívá v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, přihlíží se při stanovení formy, příp. výše přiměřeného zadostiučinění zejména k celkové délce řízení, složitosti věci, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, k tomu, zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, k postupu orgánů veřejné moci během řízení a v neposlední řadě též k významu předmětu řízení pro poškozeného (§ 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.).

Nárok na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu je třeba uplatnit před uplynutím promlčecí doby. Tento nárok se promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem spočívajícím v porušení povinnosti vydat rozhodnutí nebo učinit úkon ve stanovené, resp. v přiměřené lhůtě, neskončí promlčecí doba dříve než za šest měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo (§ 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.).

Odpovědnost za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v porušení povinnosti vydat rozhodnutí nebo učinit úkon ve stanovené, resp. v přiměřené lhůtě podle zákona č. 82/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 160/2006 Sb. (tj. ode dne 27. dubna 2006), se vztahuje také na nemajetkovou újmu vzniklou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nebyl nárok na náhradu této újmy promlčen; v případě, že poškozený podal před nabytím účinnosti tohoto zákona k Evropskému soudu pro lidská práva z tohoto titulu v dané věci včasnou stížnost, o které tento soud dosud nevydal konečné rozhodnutí, dojde k promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy za jeden rok ode dne účinnosti tohoto zákona (čl. II zákona č. 160/2006 Sb.).