Vyšla nová publikace mapující fungování justičních systémů v Evropě

Dne 3. října 2018 byla v Paříži představena další edice dokumentu Komise pro efektivitu justice (CEPEJ) Rady Evropy "Evropské justiční systémy – efektivita a kvalita justice – vydání 2018 (data 2016)". Dokument obsahuje údaje za rok 2016 ze 45 členských zemí Rady Evropy a dvou dalších států, kteří se tohoto cyklu zúčastnili jako pozorovatelé: Izraele a Maroka.                                 

Publikace mapuje fungování justičních systémů v Evropě, vydává ho Evropská komise pro efektivitu justice každé dva roky již od roku 2004.

Dokument ale nespočívá jen v prostém porovnávání justičních systémů, CEPEJ věnuje důraznou pozornost především kvalitě dat, aniž by ovšem státy jakýmkoli způsobem „známkoval" či upřednostňoval jeden justiční systém před jinými.

Při předchozím vydání z roku 2016 byla vytvořena unikátní databáze CEPEJ-STAT, která je volně přístupná na internetu. V rámci této databáze je možno vyhledávat buď detailní údaje o jednotlivých státech, nebo prostřednictvím map, tabulek a grafů porovnávat až tři státy najednou. CEPEJ však upozorňuje na nutnost porovnávání těch států, které jsou z určitých hledisek kompatibilní, například charakteristikou justičního systému (například státy kontinentálního práva nebo common law), geografickými (počtem obyvatel, velikostí) či ekonomickými kritérii (velikost HDP, země uvnitř a vně Euro zóny) apod.

Dokument v papírové podobě obsahuje klíčové údaje týkající se rozpočtu, soudních profesí (soudci, státní zástupci, administrativní personál a advokáti) včetně genderových otázek, soudů a uživatelů justice (organizace soudů, IT technologie) a efektivity a kvality činnosti soudů a státních zastupitelství.

Pokud jde o efektivitu, používá CEPEJ jako hlavní indikátory „cleareance rate (CR)" k měření schopnosti soudů vyřizovat své agendy, a „disposition time (DT)" jako teoretický průměr délky řízení. Česká republika vykázala za rok 2016 u civilních a obchodních sporů DT 110 % (ukazatel nad 100 % indikuje schopnost soudů vyřídit více věcí, než kolik napadlo, a větší schopnost vyřizovat tak nedodělky) a ČR 153 dnů, přičemž evropský průměr je ČR 101 % a DT 233 dnů. V obou těchto ukazatelích si tak Česká republika vede velmi dobře.

Na základě srovnání údajů od roku 2002 do roku 2016 je možno vysledovat následující trendy:  

Ve sféře rozpočtů justičních systémů:

• evropské státy utratí v průměru 64 eur na obyvatele ročně na justiční systém;
• státy, které musely snížit své výdaje z důvodu ekonomické a finanční krize, se od roku 2008 vracejí na úroveň před krizí;

• ve východoevropských státech je větší část rozpočtu věnována státním zastupitelstvím (okolo 30 %), zatímco v zemích severní Evropy investují více do právní pomoci (více než 30 % rozpočtu pro justiční systémy);
• vyšší příspěvek účastníků řízení na financování justičního systému prostřednictvím daní a poplatků (pouze Francie, Lucembursko a Španělsko uvedly, že poskytují přístup k soudům bez soudních poplatků);
• výnos ze soudních poplatků může pokrýt přes 40 % rozpočtu soudů (Německo, Island, Irsko, Malta, Turecko a Ukrajina);
• tendence externího zajišťování určitých služeb.      

Ve sféře soudců a státních zástupců:

• rozvoj dalšího vzdělávání a tendence zavedení povinného vzdělávání pro určité posty nebo funkce;
• zdůraznění předchozích zkušeností kandidátů na pozici soudce;
• stabilita počtu profesionálních soudců, stále méně států využívá neprofesionální soudce;
• Evropa je rozdělena ve využívání porot, tento institut je využíván v polovině členských států Rady Evropy;
• na základě množství indikátorů (počet věcí, personální obsazení, funkce) patří k nejvytíženějším státní zastupitelství ve Francii, Rakousku a Itálii;
• vzrůstající tendence přibližujících se platů soudců a státních zástupců;
• vzrůstající počet advokátů.

Ve sféře rovnosti v soudním systému:

• pokračujícím trendem je feminizace soudců a státních zástupců;
• zatímco více žen je v pozicích soudců a státních zástupců, v profesích jako advokáti, notáři a exekutoři nadále dominují vice muži.

Ve sféře organizace soudů:

• tendence ke snižování soudů pokud jde o jejich počet, velikost a specializaci;
• reformy soudních map jsou aktuální ve třech čtvrtinách zemí spolu s novými alternativami metodami řešení sporů;
• slučování soudů jde ruku v ruce s rozvojem využívání informačních a komunikačních prostředků založených na internetu;
• uživatelé justice jsou lépe informováni díky informačním technologiím, ale lidský faktor jim pomáhá lépe porozumět soudním rozhodnutím a prohloubit jejich důvěru v justici.

Ve sféře výkonnosti justičních systémů:

• celkově se zvýšila produktivita evropských soudů v civilních a obchodních věcech;
• žádosti o azyl měly podstatný dopad na počet nově napadlých věcí v roce 2016 v 9 zemích: Německu, Rakousku, Belgii, Finsku, Francii, Itálii, Španělsku, Švédsku a Švýcarsku;
• soudní řízení ve správních věcech trvají déle než v občanskoprávních a správní soudy druhé a třetí instance čelí těžkostem při vyrovnávání se s přílivem nových věcí;
• v trestním řízení činí průměrná míra vyřízených věcí státním zástupcem v porovnání s  novým nápadem 96 %, 42 % věcí bylo zastaveno, 28 % předloženo soudu a 27 % skončilo trestem nebo opatřením uloženým státním zástupcem;
• jako celek se produktivita trestních soudů zvyšuje, ačkoli délka řízení u nejvyšších soudů se prodlužuje.  

Více informací nalezente na www.coe.int/CEPEJ.

Tiskové oddělení Ministerstva spravedlnosti

16. 10. 2018