Na neformálním jednání Rady ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí členské země diskutovaly omezení práv občanů v souvislosti s pandemií COVID-19

Ve dnech 6. a 7. července 2020 proběhlo videokonferenční neformální jednání Rady ministrů spravedlnosti a vnitřních věcí členských zemí Evropské unie, poprvé za předsedání Spolkové republiky Německo. Tématy pondělního jednání ministrů byla reakce členských států na pandemii COVID-19 za dodržování principů vlády práva a způsoby řešení zvyšujícího se množství dezinformací a nenávistných projevů na internetu i v reálném životě.

Ministři se shodli, že prožíváme bezprecedentní situaci, kdy mnoho členských zemí EU omezilo základní práva občanů a utlumilo ekonomiku, čímž došlo k náročné situaci pro všechny jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska základních práv a svobod. Ministři informovali zejména o omezení práva shromažďovacího, které mělo za cíl chránit veřejné zdraví, o omezení činnosti soudů a veřejných úřadů, ale také o soudních přezkumech vládních opatření, ke kterým v některých členských státech docházelo. Shodli se, že právě probíhající soudní přezkum exekutivních opatření dokazuje, že i přes velmi vypjatou a náročnou situaci nedochází k porušení vlády práva a soudní moc zůstává na exekutivní nezávislá.

Dalším tématem byla reakce na dezinformace a nenávistné projevy, které se během pandemie
COVID-19 objevovaly. Všechny členské státy mají zkušenosti s dezinformacemi, které se objevovaly zejména v souvislosti s šířením viru, výzkumem a výrobou vakcíny, ale také s nově zaváděnými sítěmi 5G. Evropská komise již dříve vydala sdělení Boj proti dezinformacím na internetu, ve kterém navrhuje konkrétní kroky, jako jsou posílení strategie uvnitř EU i navenek, posílení spolupráce, ale také související zajištění svobody slova. Nyní se ministři shodli, že bude třeba spolupráci v této oblasti posílit. Nenávistné projevy nejsou omezené pouze na specifickou dobu pandemie COVID-19, nicméně v této době jejich projevy ještě zesílily. Ministři se shodli, že je třeba zajistit řádnou implementaci již stávajících předpisů, které se mnohými projevy zabývají, a zejména zajistit, aby nenávistná vyjádření na sociálních sítích, která jsou nyní stíhaná, byla stíhána i v případě, že budou pronesena v běžném životě, tedy tzv. offline.

Ministři byli seznámeni s novou Evropskou strategií ochrany obětí, kterou přijala Evropská komise pro roky 2020 až 2025. Jedná se o první strategický dokument v této oblasti na úrovni EU, který se zaměřuje na posílení práv obětí trestných činů a posílení spolupráce a koordinace mezi všemi příslušnými subjekty. Prioritami jsou účinná komunikace s oběťmi a zajištění bezpečného prostředí k oznámení trestného činu, zlepšení podpory a ochrany nejzranitelnějších obětí a usnadnění jejich přístupu k odškodňování.

Druhým dokumentem, který byl ministrům představen, je dokument protiteroristického koordinátora EU Gilles de Kerchove, který se zaměřuje výhradně na oběti terorismu a navrhuje zřídit síť operačních kontaktních bodů v členských státech pro oběti terorismu a jejich odškodňování, zvážení změn ve stávajícím legislativním rámci v souvislosti s odškodňováním obětí terorismu; a posílení hlasu obětí s cílem zabránit radikalizaci a podporovat povědomí o těchto obětech.

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

8. 7. 2020