Jan Kněžínek: Za poslední tři roky vláda projednávala 55 protikorupčních materiálů, současná vláda bude v nastoleném trendu pokračovat

Vláda dnes na svém zasedání pověřila ministra spravedlnosti a předsedu Legislativní rady vlády Jana Kněžínka koordinací úkolů v oblasti boje s korupcí na vládní úrovni a projednala změny Statutu Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí.

„Dlouhodobě se věnuji problematice boje proti korupci. Pod sekci, kterou jsem na Úřadu vlády několik let vedl, právě tato problematika mimo jiné spadala. Jak ukazují různá šetření a průzkumy, korupce je dlouhodobě jedním z největších problémů české společnosti. Bohužel, korupce byla, je a bude. Cílem této vlády je co nejvíce zmenšit prostor pro to, aby mohlo v jakékoli podobě docházet ke korupčnímu jednání. Bohužel někdy přes jednotlivé korupční kauzy či dílčí neúspěchy není vidět posun, ke kterému za poslední roky v oblasti boje s korupcí došlo," uvádí ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Česká republika se pomalu, ale jistě, v evropském srovnání posouvá v žebříčku vnímání korupce nahoru. Za poslední roky je zcela patrný pozitivní trend, kdy je protikorupční úsilí českých vlád i ze strany zahraničních expertů a autorit oceňováno.

„Je dobře, že se při realizaci Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2015 až 2017 podařilo naprostou většinu opatření schválit a realizovat. Díky tomu je fungování státní správy mnohem transparentnější, než tomu bylo kdykoliv dříve v naší historii. Každý občan může důkladně sledovat hospodaření úřadů (registr smluv), financování politických stran, politických hnutí a volebních kampaní nebo majetkové poměry politiků a vysokých úředníků (novela zákona o střetu zájmů). Obsazování pozic ve státní správě či v orgánech státních společností prostřednictvím výběrových řízení je také zásadním krokem pro posílení principů otevřeného vládnutí a transparentnosti státu. Nechci unavovat telefonním seznamem přijatých opatření, kdo má zájem o více informací, může navštívit k tomu určené stránky http://www.korupce.cz/," doplňuje Kněžínek.

V boji s korupcí přijala vláda mnoho efektivních opatření, pozitivní směr je nastavený. „Pro ilustraci: v letech 2015 až 2017 vláda projednávala 24 legislativních materiálů a 31 nelegislativních materiálů z oblasti boje s korupcí," představuje výčet opatření ministr spravedlnosti. Za zmínku stojí třeba novela zákona proti praní špinavých peněz, zákon o centrální evidenci účtů, zákon o prokazování původu majetku, nový zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o registru smluv, novela zákona o střetu zájmů, financování politických stran a politických hnutí včetně financování volebních kampaní, implementace zákona o státní službě atd.

Boj proti všem formám korupce je stěžejní prioritou i současné vlády. „Samozřejmě, žijeme v realitě, takže kvůli odlišným postojům někdy dochází k průtahům při projednávání některých opatření. A ano, jsou opatření, která se nepodařilo v uplynulém období realizovat (např. whistleblowing), nicméně současná vláda má v plánu dřívější dluhy splatit a zaměřit se na celou řadu dalších protikorupčních opatření, která postupně představí, a pevně věřím, že i prosadí," uzavírá Jan Kněžínek.

Aktuálně diskutované otázky a vyjádření Jana Kněžínka k nim:

Nominační zákon – Vláda chce zákonem zakotvit pravidla pro obsazování postů v orgánech státem ovládaných společností. Vládní návrh zákona momentálně projednává Poslanecká sněmovna. Oproti pirátskému návrhu se však vláda neztotožňuje s myšlenkou vyhlašovat výběrová řízení i na obsazování postů v dozorčích radách. Vláda a její jednotliví členové oproti opozici nesou odpovědnost za fungování a hospodaření státem ovládaných společností, proto si nemohou dovolit, aby byla paralyzována kontrolní role státu. Podotýkám, že za posledního půl roku byla vyhlášena řada výběrových řízení na vrcholné pozice (jeden příklad za všechny: ředitel GIBS), které byly dříve obsazovány především na základě politických dohod.

Registr smluv – Jedná se o zásadní opatření, které bylo díky společnému úsilí předchozí vlády a Rekonstrukce státu přijato. Registr smluv funguje, přináší ovoce a nepochybně vytváří významný tlak na vyšší efektivitu hospodaření. Rozšíření registru smluv i na další subjekty bude předmětem dalších jednání, nicméně nelze z hlediska ochrany zájmů státu a jím ovládaných společností jednoduše rozšířit povinnosti dle registru smluv na všechno a všechny. I u protikorupčních opatření je nutné vyvažovat řadu hledisek tak, aby jejich zavedení, byť v dobré víře, nevedlo k nevratným škodám jinde

Svobodný přístup k informacím – Rád bych dementoval, že vláda plánuje zavést jakýsi náhubek pro veřejnost a omezovat tak její svobodný přístup k informacím. Zákon o svobodném přístupu už dnes stanoví, že informace o „probíhajícím trestním řízení" se neposkytují. Tyto informace tedy již dnes podle uvedeného zákona veřejnost nemůže získat. Poskytování informací o trestním řízení, tj. včetně toho, kdo byl vzat do vazby, se totiž řídí trestním řádem a ten v tomto směru nemění. Orgány činné v trestním řízení budou informovat stejně jako doposud, přičemž již dnes zpravidla takové informace poskytují pouze anonymizovaně. Vládní návrh novely, který je nyní projednává Poslanecká sněmovna a který navazuje na GDPR, pouze mění procesní režim vyřizování žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Pokud se někdo dnes zeptá podle tohoto zákona na informaci o probíhajícím trestním řízení, informaci nezíská, ale o jeho žádosti se musí vést správní řízení, což je složité. Projde-li navržená novela, správní řízení odpadne a žadateli se pouze neformálně sdělí, že na takovou informaci nemá nárok.

Rejstřík skutečných vlastníků – Česká republika v minulém období rejstřík skutečných vlastníků zavedla, rovněž nový zákon o zadávání veřejných zakázek neumožnuje, aby byla vysoutěžena firma, která dle zákona nerozkryje vlastnickou strukturu. V návaznosti na přijetí nové evropské směrnice bude velmi pravděpodobně v budoucnu rejstřík skutečných vlastníků veřejný.

Tiskové oddělení Ministerstva spravedlnosti