Kdy může zaměstnavatel sledovat své zaměstnance na pracovišti kamerami?

Kontroverzní otázku, za jakých podmínek zaměstnavatel smí použít skryté kamery na hlídání svých zaměstnanců, nedávno řešil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Velký senát nakonec rozhodl, že v tomto případě kamery zaměstnavatel použil oprávněně: pokladní supermarketu sledoval z důvodu podezření z krádeží, a to pouze po dobu, než identifikoval pachatele.

Zaměstnankyně, které majitel supermarketu na základě potvrzených krádeží z tajných videonahrávek propustil, si před štrasburským soudem stěžovaly především na nepřiměřený zásah do soukromí. Některé z nich totiž kamery bez jejich vědomí sledovaly deset dní po celou pracovní dobu. Jak ale uvedl velký senát soudu, kamery zabíraly pouze prostor pokladen, který je ze své podstaty místem veřejnějším než třeba šatny nebo uzavřené kanceláře. Nadto šlo právě o prostor, kde se nejpravděpodobněji mohly krádeže odehrávat.

Evropský soud v tomto rozsudku López Ribalda a ostatní proti Španělsku nicméně zvažoval i další konkrétní okolnosti. Pokladní sice například nevěděly o kamerách směřujících na pokladny, dostaly ale informaci o instalaci jiných kamer v prodejně. Sledování navíc zaměstnavatel prováděl kvůli podezření z krádeží, jelikož za předchozích pět měsíců evidoval ztráty mezi 7 až 24 tisíci eur. Zaměstnankyně se navíc mohly proti sledování účinně bránit u vnitrostátních soudů. Ačkoliv tedy zaměstnavatel své pokladní na sledování kamerami v rozporu se zákonem předem neupozornil, ostatní aspekty případu toto pochybení vyvážily.

Shrnutí celého rozsudku si můžete přečíst v novém elektronickém čísle Zpravodaje Kanceláře vládního zmocněnce stejně jako 13 dalších anotací rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Týkají se aktuálních otázek jako například odebrání dítěte z péče biologických rodičů a následného návratu do rodiny, převozu spermatu zesnulého syna do zahraničí kvůli umělému oplodnění nebo podmínek posouzení pobytu žadatele o azyl v tranzitním prostoru u státních hranic a jeho případného vyhoštění.

Zpravodaj dále obsahuje informace o nových stížnostech proti České republice projednávaných před Evropským soudem pro lidská práva a Evropským výborem pro sociální práva, čerstvě postoupené případy před velký senát štrasburského soudu a informace ze zasedání Kolegia expertů k výkonu rozsudků proti České republice.

Aktuální číslo i archiv starších čísel Zpravodaje naleznete zde.

K bezplatnému odběru Zpravodaje se můžete přihlásit na adrese kvz@msp.justice.cz.