Státy by měly vyšetřovat nenávistné projevy v online prostoru, rozhodl Evropský soud pro lidská práva

Mají státy regulovat a stíhat šíření nenávistných komentářů na sociálních sítích? Aktuální otázkou se nedávno zabýval štrasburský soud: podle něj litevské orgány pochybily, když odmítly prošetřit nenávistné výroky pod fotografií dvou líbajících se homosexuálů.

Sporná fotografie vyvolala reakci několika tisíců lidí, přímo na sociální síti Facebook ji komentovalo přibližně osm stovek z nich. Komentáře měly převážně urážlivý nebo nenávistný charakter. Některé vyzývaly k pálení, zastřelení či kastraci homosexuálů, jiné je posílaly do plynových komor.

Spor se jménem dotčeného páru Beizaras a Levickas proti Litvě dostal až před Evropský soud pro lidská práva, který shledal pochybení vnitrostátních orgánů spočívající v nevyšetření nenávistných komentářů a diskriminaci stěžovatelů na základě jejich sexuální orientace. Ačkoliv totiž výroky citelně zasáhly do jejich psychické integrity a vyhrožovaly fyzickým násilím, litevské orgány označily chování páru za výstřední a zaujaly stejné diskriminační postoje jako komentující, kteří publikovali nenávistné výroky.

Sociálními sítěmi se štrasburský soud zabýval také ve věci Buturugă proti Rumunsku, kde vnitrostátní orgány nevyšetřily nabourání do účtů na sociálních sítích bývalým manželem stěžovatelky. Ta namítala, že šlo o součást domácího násilí a výhrůžek z jeho strany. Soud uzavřel, že státy mají povinnost stíhat případy domácího násilí v celé jejich šíři, včetně psychického násilí ve formě zneužití účtů oběti na sociálních sítích, a dal proto stěžovatelce za pravdu.

Shrnutí obou případů si můžete přečíst v novém čísle Zpravodaje, který čtvrtletně vydává Kancelář vládního zmocněnce. Mimo jiné se v něm dozvíte více informací také o rozsudku velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva k navrácení skupiny cizinců, kteří nelegálně překročili státní hranici přelezením plotu, nebo o nepřípustnosti vydání etnických Ujgurů do Číny.

V aktuálním Zpravodaji dále najdete judikaturu k právu na přístup k informacím, pravidlům pro uchovávání profilů DNA a otisků prstů v databázích odsouzených nebo k právům rodičů na styk s dítětem. Soud se zabýval i právem sportovním – v jednom případě řešil pokutu a trest zákazu činnosti pro Michela Platiniho, bývalého kapitána francouzské fotbalové reprezentace a poté vysokého funkcionáře FIFA a předsedy UEFA, v případě druhém se zabýval rozhodováním orgánů turecké fotbalové asociace.

Aktuální číslo i archiv starších čísel naleznete zde.

K bezplatnému odběru Zpravodaje je možné se přihlásit na adrese kvz@msp.justice.cz.