Agregátor obsahu Agregátor obsahu

22.11.2019 Zástupci poslaneckých klubů se seznámili s návrhem regulace lobbování

Zástupci Ministerstva spravedlnosti představili 14. listopadu 2019 poslancům návrh regulace lobbování, který má za cíl zprůhlednit legislativní proces mimo jiné tím, že veřejnost bude mít informace o kontaktech mezi lobbisty a politiky či vysokými státními úředníky. Regulace lobbování je jednou z protikorupčních priorit současné vlády a stejně tak po jeho regulaci volají i mezinárodní organizace v čele se Skupinou států proti korupci (GRECO) a Organizací pro hospodářskou spolupráci a ekonomický rozvoj (OECD).

Ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci Jiří Kapras na jednání Pracovní skupiny pro posouzení legislativy v otázkách protikorupčních opatření, zřízené předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem, představil hlavní nástroje regulace, kterými jsou:

  • zřízení Registru lobbistů a lobbovaných Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,
  • ohlašovací povinnost lobbistů před zahájením lobbování,
  • povinnost lobbistů a lobbovaných podávat čtvrtletní zprávy o lobbistických kontaktech,
  • možnost ukládat správní tresty za porušení zákona,
  • zavedení lobbistické stopy coby povinné přílohy návrhu zákona a
  • snížení hranice hodnoty daru povinně oznamovaného veřejnými funkcionáři.

Zástupci poslaneckých klubů podpořili myšlenku regulace lobbování prostřednictvím zákona a ocenili jeho předložení. Současně však avizovali záměr uplatnit v další fázi legislativního procesu pozměňovací návrhy týkající se dílčích aspektů navrhované regulace.   

Návrh regulace lobbování vychází z příkladů dobré praxe v zahraničí, přičemž zásadní je jeho dostatečně široká definice, aby nebylo možné regulaci snadno obejít. „Definici lobbování i lobbisty jsme navrhli široce, současně jsme však z regulace vyloučili situace, kdy budou občané lobbovat výhradně ve veřejném zájmu, neboť cílem je podřídit kontrole předně pokoutné prosazování zájmů konkrétních, privilegovaných osob," uvedl Jiří Kapras, jehož tým návrh regulace lobbování zpracoval. Taková výjimka se ale nelíbí zástupcům neziskového sektoru, kteří za lobbistu považují kohokoliv, kdo se byť jednou obrátí například na poslance kvůli řešení svých osobních problémů. Jiří Kapras však takový přístup označil za problematický: „Nechceme nikomu zbytečně komplikovat život, a to zejména v případech, kdy by za lobbistu měl být považován každý občan, který apeluje na svého voleného zástupce ohledně zvýšení starobního důchodu či rodičovského příspěvku, omezení daňové povinnosti apod."

Zástupci neziskového sektoru měli dále výhrady například k povinnosti lobbistů a lobbovaných předkládat pravidelné čtvrtletní zprávy o lobbistických kontaktech. Ministerstvo spravedlnosti v tomto opatření spatřuje důležitý nástroj kontroly a vymahatelnosti regulace. V opačném případě by mohlo dojít k jejímu nezanedbatelnému oslabení a pak by se celá regulace mohla míjet zamýšleným účinkem.

Dále na jednání zazněl opakovaný požadavek na rozšíření dopadu regulace na krajskou a obecní úroveň, což Ministerstvo spravedlnosti v principu podporuje, nicméně se obává, že by se tímto významným rozšířením mohl návrh regulace lobbování stát hůře prosaditelným v Parlamentu.

 

Odbor střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti

22. 11. 2019