Agregátor obsahu Agregátor obsahu

10.04.2019 Reakce MSp na zavádějící informace ohledně možnosti odposlechů bez souhlasu soudu

V poslední době se v médiích opakovaně objevila řada zavádějících informací týkajících se návrhu Nejvyššího státního zastupitelství na umožnění odposlechů bez souhlasu soudu. Ministerstvo spravedlnosti proto chce uvést věc na pravou míru.

Nejvyšší státní zastupitelství v návaznosti na získané zkušenosti se simulací teroristického útoku v České republice navrhlo Ministerstvu spravedlnosti, aby pro případ teroristických trestných činů zvážilo právní úpravu, podle které by v neodkladných případech mohl státní zástupce nařídit určité úkony, zejména odposlechy a domovní prohlídku, s tím, že by si do určité krátké lhůty stanovené v řádu hodin musel vyžádat zpětné povolení soudu. A pokud by jej nedostal, nemohl by informace takto získané použít. Nenavrhuje se tedy, aby takové úkony nepodléhaly soudní kontrole vůbec, pouze se navrhuje vyžádat si v neodkladných případech takové povolení zpětně, a to ve velmi krátké lhůtě.

Důvodem pro tento návrh je, že stávající právní úprava dostatečně neumožňuje operativní nasazení zmíněných úkonů v reálném čase nutném pro reakci na připravovaný či provedený teroristický útok. Orgány činné v trestním řízení se tak dostávají do důkazní nouze (ztráta nebo zatajení důkazů) a je ztížena záchrana případných obětí a včasné zajištění pachatele.

Ani v zahraničí není taková úprava neobvyklá. Např. v  Německu lze bez předchozího povolení soudu provést domovní prohlídku a prohlídku lidského těla, v Rakousku je v neodkladných případech možné provést na příkaz státního zástupce či dokonce policejního orgánu domovní prohlídku, odposlechy, zjišťování provozních a lokalizačních údajů a nasazení agenta, ve Francii se soudní povolení nevyžaduje v případě závažných trestných činů pro domovní prohlídku, sledování osob, získávání údajů o telekomunikačním provozu a provádění kybernetického sledování osoby.

Stejně tak je taková úprava přijatelná i ze strany Evropského soudu pro lidská práva. V rozsudku Szabó a Vissy proti Maďarsku uvádí Evropský soud pro lidská práva, který se vyjadřuje k dostatečnosti záruk plynoucích z čl. 8. Úmluvy v oblasti boje proti terorismu, následující: „V oblastech, kde dochází k rozsáhlým zásahům do práv jednotlivců a v nichž je velké riziko zneužití, které ohrožuje demokracii jako takovou, by měla být účinná kontrola nad výkonem pravomocí výkonné moci zásadně prováděna, a to alespoň v konečné instanci, nezávislými a nestrannými soudy, které jsou v nejlepším postavení k tomu, aby posoudily striktní nezbytnost zásahu. Není přitom nezbytné, aby se jednalo o povolování ex ante, protože i následný soudní dohled může zhojit předchozí nedostatky povolení (Kennedy proti Spojenému království, č. 26839/05, rozsudek ze dne 15. května 2010, § 167). Soudní povolení ex ante navíc není s ohledem na podoby současného terorismu v praxi vždy proveditelné, jelikož by mohlo vést ke ztrátě drahocenného času a vyústit ve značné ztráty na životech."

Uvedený návrh je aktuálně předmětem diskuzí, hledají se možné způsoby řešení a není zatím ani zřejmé, zda, kdy a v jaké podobě bude předložen. Tvrzení o tom, že je zpracovávaná novela na toto téma, nebo snad, že Ministerstvo spravedlnosti hodlá odbourat požadavek na ingerenci soudu do procesu nasazování odposlechů, považujeme za silně zavádějící.  

 

Ministerstvo spravedlnosti, legislativní odbor

10. 4. 2019