Agregátor obsahu Agregátor obsahu

03.02.2022 Osmnáctiměsíční pobyt ve vydávací vazbě kvůli nepřiměřené délce souběžného azylového řízení porušil dle štrasburského soudu práva ruského občana

Evropský soud pro lidská práva dnes ve věci Komissarov proti České republice rozhodl o porušení práva stěžovatele na osobní svobodu. Dotyčný měl být vydán k trestnímu stíhání a ve vydávací vazbě setrval osmnáct měsíců. Tato doba vyplývá ze souběžně probíhajícího azylového řízení, které v jeho případě navzdory zákonem danému časovému omezení na půl roku trvalo sedmnáct měsíců.

Stěžovatel Yury Komissarov byl v Rusku v roce 1999 obviněn z podvodu. Ruské orgány žádaly opakovaně o jeho vydání. Poté, co ministr spravedlnosti jeho vydání povolil, se stěžovatel v květnu 2016 ocitl ve vydávací vazbě. Příprava jeho extradice však musela být záhy pozastavena, neboť stěžovatel požádal o udělení mezinárodní ochrany. Jak rozhodl Ústavní soud, nelze do skončení azylového řízení extradici vykonat. Jelikož podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany nevede k automatickému propuštění z vydávací vazby, stěžovatel v ní setrval do listopadu 2017, kdy byl v návaznosti na skončení azylového řízení v říjnu 2017 nakonec vydán ruským orgánům.

Maximální délka vydávací vazby je upravena zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a nesmí překročit šest měsíců. Do této lhůty se však nezapočítává doba, po kterou současně běží řízení o mezinárodní ochraně. I jeho délka je nicméně zákonem omezena, a to na šest měsíců. Vydávací vazba by tedy při souběhu obou řízení neměla přesáhnout jeden rok.

Podle čl. 5 odst. 1 písm. f) Evropské úmluvy o lidských právech může stát zbavit člověka osobní svobody za účelem jeho vydání do cizího státu. Takový postup musí splňovat určité požadavky, na prvním místě soulad se zákonem příslušného státu. V tomto případě průtahy v azylovém řízení způsobily nezákonnost délky vydávací vazby. Evropský soud pro lidská práva mimo jiné připomněl, že osoby, které čelí extradici pro účely trestního stíhání v cizině, dosud nebyly odsouzeny, a tak je třeba přihlížet k zásadě presumpce neviny.

Rozsudek dosud není v právní moci. V anglickém jazyce se s ním lze seznámit zde. Anotace rozsudku, jakož i jeho překlad bude ve druhé polovině února k dispozici v databázi rozsudků a rozhodnutí štrasburského soudu na adrese eslp.justice.cz.

 

Kancelář vládního zmocněnce, 3. února 2022