Agregátor obsahu Agregátor obsahu

07.12.2018 Ministerstvo spravedlnosti reaguje na výzvu Sdružení místních samospráv o odložení řízení s těmi, kteří nepodali majetková přiznání

Sdružení místních samospráv ČR vyzvalo Ministerstvo spravedlnosti a místně příslušné správní úřady, aby odložily řízení s komunálními politiky, kteří nepodali majetková přiznání. Sdružení to odůvodňuje tím, že by úřady měly vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu, u něhož senátoři napadli zákon o střetu zájmů. 

Ministerstvo spravedlnosti k výzvě uvádí, že má zákonnou povinnost oznamovat jednání, která mají znaky přestupku. Správním orgánům pak plyne povinnost se těmito oznámeními zabývat. Není možné se rozhodnout neplnit ji na základě svého vlastního uvážení a nic na tom nemění ani návrh senátorů na zrušení některých částí zákona o střetu zájmů, který aktuálně čeká na projednání před Ústavním soudem.

Dokud platný a účinný právní předpis (zde zákon o střetu zájmů, resp. jeho části) není Ústavním soudem zrušen, nelze se povinností z něj plynoucích nijak zprostit. Opačný závěr by vytvořil absurdní stav zcela prolamující princip právní jistoty, v němž by každý adresát právní normy subjektivně posuzoval, zda tato norma zasahuje do jeho základních práv a svobod způsobem přiměřeným, nebo naopak nepřiměřeným, a tedy zda je tato norma podle jeho subjektivního názoru ústavní, nebo protiústavní – a na základě tohoto posouzení by se pak rozhodoval, zda se právní normou řídit bude, či nebude. 

Naprostá většina veřejných funkcionářů svou zákonnou oznamovací povinnost za rok 2017 přitom splnila. Do konce června tohoto roku mělo této povinnosti dostát celkem 33 235 osob. V řádném termínu svou povinnost nesplnilo 24 621 z nich. Díky následné výzvě Ministerstva spravedlnosti a prodloužením termínu pro podání oznámení do konce srpna se toto číslo však podařilo výrazně snížit, a to na výsledných 7 568 osob. Dalších 2 478 osob pak podalo oznámení pouze za část období, k němuž se oznamovací povinnost vztahovala. Celkově tedy svou povinnost řádně a v termínu do konce srpna splnilo 23 189 veřejných funkcionářů, tedy necelých 70 % z těch, na které povinnost dopadala.

Dále tvrzení, že majetková přiznání komunálních politiků – přesněji řečeno oznámení podle zákona o střetu zájmů – jsou plošně komukoliv veřejně dostupná, není zcela přesné. Oznámení komunálních politiků jsou sice veřejnosti dostupná prostřednictvím internetu bez jakýchkoliv administrativních překážek (na rozdíl od oznámení např. vedoucích úředníků, jejichž oznámení jsou dostupná až na základě předchozí žádosti, kterou posuzuje ministerstvo). Tato oznámení však nejsou veřejnosti dostupná zdaleka v celém svém rozsahu. 1. července tohoto roku nabyla účinnosti novela zákona o střetu zájmů (zákon č. 112/2018 Sb.), která byla odrazem velice obtížně dosahovaného kompromisu na půdě Poslanecké sněmovny a která podstatným způsobem omezila dostupnost údajů z oznámení komunálních politiků. Konkrétně je na základě této novely v případě komunálních politiků veřejnosti zcela skryto oznámení o všech movitých věcech včetně peněz na účtu i v hotovosti a oznámení o závazcích; jde-li pak o neuvolněné komunální politiky (s výjimkou politiků statutárních měst), je veřejnosti skryto navíc i oznámení o příjmech a jiných majetkových výhodách nabytých v průběhu výkonu funkce. Viditelné veřejnosti tak nadále zůstávají především údaje týkající se nemovitých věcí (a to dokonce s výjimkou jejich identifikace) a údaje týkající se vykonávaných činností – činností v pracovněprávním vztahu, podnikání atp. Jde tedy v zásadě o údaje, k nimž má veřejnost přístup též z jiných registrů a informačních systémů veřejné správy (např. z obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, katastru nemovitostí apod.). Obava o ochranu soukromí komunálních politiků tedy od účinnosti zmíněné novely zcela není na místě.

Tiskové oddělení ministerstva spravedlnosti

7. 12. 2018